21 C 79/2024

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Šubovou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno .r Anonymizováno Anonymizováno ., Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 , proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/1 Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 43 624 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 4 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 530 Kč za období od 30. 3. 2024 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 109 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 109 Kč za období od 30. 3. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 32 985 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 32 985 Kč za období od 30. 3. 2024 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu v , jméno FO, , jméno FO, dne 8. 4. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 43 626 Kč s příslušenstvím. Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaný si na základě smlouvy o nájmu dopravního prostředku ze dne 13. 1. 2024 (dále jen „Smlouva“) pronajal od žalobce dopravní prostředek zn. Škoda Roomster, RZ: , SPZ, (dále též „Dopravní prostředek, a/nebo Vozidlo“), Smlouva byla uzavřena na dobu 4 let s týdenní splátkou nájemného ve výši 1 609 Kč. Žalovaný však od Smlouvy odstoupil, Smlouva byla ukončena a byla vyčíslená dlužná částka vůči žalovanému dle platných smluvních podmínek. O poplatcích byl žalovaný předem informován. Žalovaná částka sestávala v době podání návrhu z dlužných plateb do předání vozidla ve výši 1 609 Kč, pokuty za pozdní úhrady ve výši 10 Kč, pokuty za předčasné ukončení Smlouvy ve výši 33 005 Kč, administrativního poplatku při ukončení nájmu ve výši 10 000 Kč, nákladů na odebrání vozidla ve výši 10 000 Kč, to vše snížené o složenou kauci zaplacenou žalovaným ve výši 11 000 Kč.

2. Žalovaný proti návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podal odpor, který odůvodnil tím, že již dne 21. 1. 2024 žalobci oznámil, že dopravní prostředek má vážné závady, neboť mu zamrzala okna, vlivem mrazu nešly otevřít dveře, na oknech se opakovaně vytvářel vodní film, nešla stahovat okénka, dopravní prostředek nešel rozmrazit, sedačka nešla výškově nastavovat a po zhruba 7 dnech při jízdě vypínala řídící jednotka chod motoru. Žalobce se závadu dopravního prostředku nijak nesnažil odstranit, proto žalovaný ve lhůtě 14 dnů od uzavření Smlouvy prostřednictvím e-mailové zprávy od Smlouvy odstoupil. Žalovaný poté zaplatil třetí (a poslední) splátku, dopravní prostředek nadále nepoužíval. Žalovaný uhradil při převzetí dopravního prostředku „akontaci“ ve výši 11 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že při převzetí dopravního prostředku dne 18. 1. 2024 nebyl přítomen žádný pracovník žalobce a dopravní prostředek již při převzetí vykazoval uvedené vady. Žalovaný má za to, že se ze strany žalobce jedná o nekalé praktiky, vymáhané sankce jsou protiprávní a odstoupení od Smlouvy bylo učiněno řádně v souladu s ust. § 2002 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“).

3. Žalobce na žalobě trval. Tvrzení žalovaného, že na dopravním prostředku byly vážné závady, žalobce odmítl a poukázal na to, že vozidlo si žalovaný sám vybral, následným podpisem předávacího protokolu pak žalovaný prohlásil jeho dobrý stav. Poté, co žalovaný stav vozidla reklamoval, žalobce mu nabídl možnost výměny za jiný podobné ceny, avšak žalovaný tuto možnost odmítl. Zároveň i přes odstoupení od Smlouvy a přes údajné vážné závady žalovaný s dopravním prostředkem jezdil i po odstoupení od Smlouvy až do 18. 2. 2024. Žalobce dále uvedl, že na dopravním prostředku žádné závažné závady nebyly, což dokazuje i skutečnost, že jej pronajmuli dalšímu klientovi, který na něm neshledal zásadní závady a dopravní prostředek využívá již několik měsíců. Před předáním vozidla novému nájemci provedli pouze vyčištění vozidla a výměnu baterie. Žalobce dále uvedl, že i přes rychlé vypovězení Smlouvy nelze hovořit o zachování lhůty 14 dnů, když smluvní vztah vznikl dne 13. 1. 2024 a odstoupení proběhlo dne 8. 2. 2024. Ani doba od přebírání vozidla 18. 1. 2024 dle předávacího protokolu 14 dnů nečiní. Nadto se tato lhůta pro odstoupení uplatňuje jen u dálkově uzavřených smluv. Co se týká výše sankcí, žalobce musí přihlížet k dlouhodobému charakteru jeho smluv a vysokým prvotním nákladům, které se mají vyrovnat během několika let. Žalobce má za to, že 10 % z budoucích splátek a částka ve výši 10 000 Kč jako administrativní poplatek se jeví jako adekvátní. Dále žalobce uvedl, že Smlouvu uzavíral žalovaný se žalobcem, Smlouvu podepsal , jméno FO, , jednatel žalobce, za žalobce při uzavření Smlouvy jednal zaměstnanec autobazaru , jméno FO, , jméno FO, , kdy tento prodejce je pověřen žalobcem k uzavírání smluv, pan , jméno FO, je zaměstnanec společnosti, která žalobci poskytuje služby.

4. Podáním doručeným soudu dne 9. 9. 2024 a doplněným při jednání dne 23. 10. 2024 vzal žalobce žalobu v částce 4 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % ročně z částky 4 530 Kč za období od 30. 3. 2024 do zaplacení zpět. Žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby souhlasil. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu zpětvzetí podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), zastavil. Předmětem řízení zůstala žaloba o zaplacení částky 39 094 Kč s příslušenstvím.

5. Po provedeném dokazování soud vzal za prokázané následující skutečnosti významné pro právní závěry v projednávané věci:

6. Ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku č. , hodnota, (č.l. 20–21) má soud za prokázané, že žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce dne 13. 1. 2024 uzavřeli smlouvu o nájmu dopravního prostředku zn. Škoda Roomster, RZ: , SPZ, na dobu určitou v trvání 4 let. Mezi stranami bylo sjednáno týdenní nájemné ve výši 1 609 Kč. Z článku V odst. 10 Smlouvy vyplývá, že nájemce je oprávněn Smlouvu vypovědět kdykoli bez udání důvodů, načež výpověď nabývá účinnosti dnem doručení a předáním vozidla pronajímateli. V článku V odst. 12 Smlouvy účastníci sjednali, že skončí-li právo nájmu před uplynutím sjednané doby nájmu, je nájemce povinen pronajímateli jednorázově zaplatit poplatek ve výši 10 % nájemného, které zbývá do konce sjednané doby nájmu a administrativní poplatek ve výši 10 000 Kč bez DPH, splatný ke dni skončení nájmu, za splatný poplatek lze započíst nevyčerpanou část kauce.

7. Strany si dále ve Smlouvě dohodly, že pronajímatel nenese odpovědnost za vady, které mělo vozidlo v okamžiku převzetí (čl. VIII odst. 1 Smlouvy). Nájemce je povinen oznámit pronajímateli vady bez zbytečného odkladu a přistavit vozidlo k reklamaci na místo určení, a pokud je vozidlo nepojízdné, zajistí odvoz vozidla nebo oznámí pronajímateli, kde se vozidlo nachází a umožní jeho odvoz s tím, že náklady na odvoz nese nájemce (čl. VIII odst. 3 Smlouvy). Pokud je vada prokázána, je-li neodstranitelná a reklamace je uznána, nájemci náleží veškeré plnění od dodavatele, zvýšené o složenou kauci a snížené o kupní cenu vozidla (čl. VIII odst. 6 Smlouvy). Dále účastníci sjednali, že pro případ prodlení nájemce s úhradou nájemného nebo jeho části, poplatků i dalších závazků plynoucích ze Smlouvy, je nájemce povinen zaplatit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 10 Kč denně, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do zaplacení. V případě prodlení nájemce s placením jakýchkoli plateb delším než 5 kalendářních dnů, je povinen vedle smluvní pokuty zaplatit pronajímateli jednorázový smluvní poplatek ve výši 500 Kč za každý případ jako náklady za upomínku (čl. IX odst. 1 Smlouvy) a nájemce souhlasí se započtením uhrazené kauce ve výši 11 000 Kč na úhradu splatných pohledávek pronajímatele za nájemcem (čl. IX odst. 2 Smlouvy).

8. Z příjmového daňového dokladu (č.l. 13) a z potvrzení (č.l. 13 p. v.) má soud za prokázané, že žalovaný uhradil žalobci kauci ve výši 11 000 Kč. Z předávacího protokolu (č.l. 15) má soud za prokázané, že k předání dopravního prostředku došlo dne 18. 1. 2024. Žalovaný prohlásil, že přebírané vozidlo je v pořádku a jeho stav odpovídá stáří a stavu tachometru.

9. Ze žádosti o výměnu zapůjčeného osobního vozu, označené jako „Reklamace“ (č.l. 6 p. v. – 7) bylo zjištěno, že žalovaný požadoval výměnu vozidla za vůz s vyšším posedem do 90 000 Kč. Žalovaný v této žádosti uvedl vady vozidla, a sice že sedadla řidiče a spolujezdce nelze výškově nastavovat, sedadla řidiče a spolujezdce jsou pro osobu s poškozením páteře úzké, nízko položená řadící páka, při mrazech nešel vůz madly otevírat, při mrazech namrzla okna řidiče a spolujezdce, i přední okna, a to i zevnitř, při řazení rychlostí 3 a 4 znatelné cuknutí vozidla, přední okénka při zavírání nemají plynulý chod, nízký posed sedadel a okna se silně zevnitř při oteplení rosila.

10. Z přípisu označeného jako „odstoupení od Smlouvy“ (č.l. 7 p. v. – 8 p. v.) má soud za prokázané, že žalovaný Smlouvu vypověděl s odůvodněním, že již třetí den od přebrání vozidla spatřil závady (uvedené v bodu 9 tohoto rozsudku). Z podacího lístku (č.l. 9) pak vyplývá, že žalovaný tuto výpověď odeslal písemně , jméno FO, , zástupci společnosti , právnická osoba, , dne 19. 2. 2024, jednajícímu za žalobce.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 3. 2024 (č.l. 26) soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. k zaplacení dlužné částky ve výši 43 624 Kč.

12. Z e-mailové korespondence mezi žalobcem a žalovaným (č.l. 85–86, čl. 60–61, čl. 81, čl. 66–67, čl. 69–70, čl. 58, čl. 50, čl. 54, čl. 29–30) soud zjistil, že žalovaný dne 8. 2. 2024 kontaktoval pana , jméno FO, z , právnická osoba, , tedy zástupce žalobce, ohledně odstoupení od Smlouvy. , jméno FO, uvedl, že výpověď (nikoli odstoupení) ze dne 8. 2. 2024 přijímá. Žalovanému bylo prostřednictvím e-mailové zprávy dne 8. 2. 2024 sděleno, že byla vyčíslena dlužná částka za předčasné ukončení Smlouvy k tomuto dni ve výši 32 166 Kč, která je splatná dne 8. 2. 2024 na účet uvedený ve Smlouvě, přičemž podrobné písemné vyúčtování obdrží žalovaný při předání vozidla. Žalovaný byl zároveň poučen, že vozidlo je třeba vrátit na sběrné parkoviště v , adresa, , a to nejpozději 3 pracovní dny po vypovězení Smlouvy, tj. do 12. 2. 2024. Dne 16. 2. 2024 vyzval žalovaný žalobce prostřednictvím pana , jméno FO, , aby si vozidlo vyzvedl v Medkově ulici v , jméno FO, , jméno FO, .

13. Z e-mailové korespondence bylo dále zjištěno, že dne 19. 2. 2024 byl žalovaný vyzván k vydání vozidla z důvodu výpovědi Smlouvy, a to k přistavení na pracoviště na adrese Počernická ulice, , adresa, , po tel. domluvě nejpozději do 23. 2. 2024. Dne 22. 2. 2024 zaslal žalovaný e-mail s tím, že je ochoten přispět na odtah vozidla z , adresa, , jméno FO, do , adresa, % ceny, nejvýše však 4 000 Kč. Dne 22. 2. 2024 bylo žalovanému sděleno, že byl zadán požadavek na zajištění vozidla externí firmou dle přání žalovaného s tím, že poplatek za tuto službu činí 10 000 Kč.

14. Z faktury za odtah (č.l. 99) soud zjistil, že žalobce zaplatil spol. Karservis, IČO , IČO, za odtah vozidla částku ve výši 5 500 Kč bez DPH. Z faktury za opravy (č.l. 100) soud zjistil, že žalobce uhradil společnosti Karservis, IČO , IČO, částku ve výši 1 900 Kč za baterii, dále za práce na její výměně částku 605 Kč a dále za mytí vozidla 242 Kč.

15. Z přehledu splátek (č.l. 101) soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobci třikrát týdenní nájemné v celkové výši 4 827 Kč.

16. Účastníci učinili nesporným, že původní cena Vozidla, které žalobce koupil v autobazaru , jméno FO, v , jméno FO, , jméno FO, a které bylo následně předmětem nájmu, byla 100 000 Kč.

17. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , družky žalovaného, soud zjistil, celou záležitost zná od počátku, žalovaný jí telefonoval z autobazaru , jméno FO, s tím, že vybral vozidlo Škoda Roomster, již tehdy mu svědkyně řekla, že takové vozidlo je příliš malé, pro svědkyni jako pro invalidu nebude vhodné a že s takovým vozidlem budou problémy, žalovaný jí však řekl, že vozidlo vypadá dobře a v bazaru není žádné jiné vhodné. Žalovanému poté z autobazaru večer volali, ať si pro vozidlo dojede, žalovaný pro něj proto cca ve 20:00 hod. jel, při převzetí manažer , jméno FO, spěchal, takže si žalovaný vozidlo pořádně nezkontroloval, neboť mu bylo řečeno, že si může vše zkontrolovat dodatečně. Již při převzetí žalovaný zjistil, že nefunguje ruční brzda ani větráky a vozidlo bylo zmrzlé zevnitř, svědkyně se proto divila, jak s ním mohl žalovaný dojet z , jméno FO, do místa bydliště. Druhý den ráno po převzetí vozidla šla svědkyně a žalovaný k vozidlu, to však nešlo otevřít, bylo zmrzlé, led byl i uvnitř, do vozidla se tak dostali až v neděli odpoledne. Svědkyně kontaktovala svého známého automechanika, který jí sdělil, že taková vlhkost může vzniknout buď vadnou karoserií, tím, že vozidlo bylo zatopené anebo tím, že má mokré filtry. Svědkyně a žalovaný v neděli dále zjistili, že nejdou zvednout sedačky. Svědkyně proto v pondělí volala do , jméno FO, a vady vozidla reklamovala, volala tam opakovaně, opakovaně mluvila i panem , jméno FO, a říkala mu, že , jméno FO, nereaguje, vozidlo chtěla vrátit do , jméno FO, , ale řekli jí, ať ho tam vůbec nevozí. Proto dne 8. 2. 2024 odstoupili e-mailem od Smlouvy, zůstali však s panem , jméno FO, v kontaktu, ten svědkyni a žalovanému ještě říkal, ať se zkusí dohodnout s , jméno FO, na jiném automobilu. , jméno FO, poté svědkyni zavolalo s tím, že na reklamaci zapomněli a nabídli jim jiný automobil, který však byl dražší, takže chtěli doplatit kauci. Svědkyně má za to, že , jméno FO, schválně vyčkávalo, aby uplynula lhůta 30 dnů. Po odstoupení od Smlouvy chtěli auto vrátit do , jméno FO, , ale ti jej odmítli. Dále svědkyně uvedla, že žalovaný vozidlo užíval asi týden nebo týden a půl, a to maximálně do 10 km, neboť se vozidlo zamlžovalo, to byl také důvod, proč odmítli vozidlo odvézt do Prahy. Možnost předat vozidlo v Praze s podpisem předávacího protokolu jim nabídnuta byla, ale vzhledem k vadám vozidla nebyla jízda do Prahy možná. Navíc, když byla vysoká vlhkost ve vozidle, vozidlo šlo do nouzového stavu. Jinak nebyl s motorem problém, vozidlo i dobře startovalo.

18. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, dle kterého mezi žalobcem a žalovaným vznikl nájemní vztah, jehož předmětem byl dopravní prostředek, který si žalovaný sám vybral v autobazaru , jméno FO, , jméno FO, na adrese , adresa, , jméno FO, , jméno FO, , toto vozidlo následně žalobce koupil za částku 100 000 Kč a žalovanému pronajal za sjednané týdenní nájemné ve výši 1 609 Kč na dobu určitou v trvání 4 let. Žalovaný dopravní prostředek, vědom si jeho vad, převzal dne 18. 1. 2024 za současného podpisu předávacího protokolu, ve kterém bylo uvedeno, že přebírané vozidlo je v pořádku. Žalovaný zaplatil žalobci sjednanou kauci ve výši 11 000 Kč. Pro vady dopravního prostředku žalovaný Smlouvu vypověděl prostřednictvím e-mailové zprávy až dne 8. 2. 2024. Žalovanému bylo ze strany zástupce žalobce dne 8. 2. 2024 sděleno, že byla vyčíslena dlužná částka za předčasné ukončení Smlouvy ve výši 32 166 Kč, která je splatná 8. 2. 2024. Žalovaný byl poučen, že dopravní prostředek je třeba vrátit na sběrné parkoviště v , adresa, , a to nejpozději do 12. 2. 2024. Žalovaný tak neučinil, proto žalobce po předchozíe-mailové komunikaci s žalovaným přistoupil k odtahu dopravního prostředku externí společností z místa bydliště žalovaného, o čemž žalovaného předem vyrozuměl. Žalobce vynaložil za odtah dopravního prostředku částku ve výši 5 500 Kč bez DPH. Žalovaný zaplatil žalobci tři týdenní nájemné v celkové výši 4 827 Kč, čtvrtou splátku za období od 8. 2. 2024 do 14. 2. 2024 nezaplatil.

19. Podle § 2321 o.z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

20. Podle § 2322 odst. 2 o.z. musí být dopravní prostředek způsobilý k provozu a k ujednanému způsobu užívání, jinak k užívání, k němuž dopravní prostředek obvykle slouží.

21. Podle § 2322 odst. 3 o.z. není-li dopravní prostředek způsobilý k provozu podle § 2322 odst. 2 o.z., nájemce má právo odmítnout dopravní prostředek převzít, a zjistí-li nezpůsobilost dodatečně, má právo jej vrátit a žádat odstranění vady nebo odevzdání jiného dopravního prostředku, anebo zrušení smlouvy.

22. Podle § 1814 odst. 1 písm. l) o.z. zneužívající jsou vždy ujednání, která ukládají spotřebiteli pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou sankci.

23. Podle § 1815 o.z. se ke zneužívajícímu ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

24. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 13. 1. 2024 platně uzavřena smlouva o nájmu dopravního prostředku ve smyslu § 2321 a násl. o.z., předmětem nájmu bylo ojeté vozidlo Škoda Roomster, které si žalovaný osobně vybral v autobazaru , jméno FO, , jméno FO, , žalobce jej koupil a dne 18. 1. 2024 převzal žalovaný Vozidlo do nájmu. Žalovaný je v daném vztahu spotřebitel ve smyslu § 419 o.z. Žalovaný se zavázal za nájem dopravního prostředku hradit týdenní nájemné ve výši 1 609 Kč. Nájem byl sjednán na dobu 4 let. Žalovaný dopravní prostředek převzal bez výhrad v autobazaru dne 18. 1. 2024, následně s vozidlem odjel do místa svého bydliště a dále jej užíval. Žalovaný Smlouvu jednostranně vypověděl prostřednictvím e-mailové zprávy dne 8. 2. 2024 adresované panu , jméno FO, , jednajícímu za žalobce. Žalovaný vozidlo v souladu s čl. V odst. 13 Smlouvy žalobci jako pronajímateli nevrátil v době, místě a způsobem stanoveným žalobcem jako pronajímatelem, proto žalobce přistoupil k odtahu dopravního prostředku z místa bydliště žalovaného, za který vynaložil částku ve výši 5 500 Kč bez DPH.

25. Žalovaný namítal, že dopravní prostředek vykazoval závažné vady (konkrétně si žalovaný stěžoval na nízká sedadla řidiče a spolujezdce, která jsou pro zdravotní stav jeho partnerky nevhodná, dále na nízko položenou řadící páku, na orosení oken a na ztížené rozmrazování vozidla a po určitém čase na vypínání motoru), kdy měl za to, že tyto vady jej opravňovaly k odstoupení od předmětné nájemní smlouvy ve smyslu § 2002 odst. 1 o.z., neboť žalobce Smlouvu porušil podstatným způsobem. Tato námitka však nebyla soudem shledána za důvodnou. Zákon v ustanovení § 2322 odst. 2 o.z. obecně u nájmu dopravního prostředku vyžaduje, aby dopravní prostředek byl způsobilý k provozu a k ujednanému způsobu užívání, jinak k užívání, k němuž dopravní prostředek obvykle slouží. Je tím pouze rozvedena obecná povinnost pronajímatele vyplývající již z § 2205 o.z., tj. přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, a udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata (srov. Hulmák, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, s. 534, marg. č. , hodnota, –7.). Vozidlo mohl žalovaný podle § 2322 odst. 3 o.z. odmítnout převzít, zejména když výslechem svědkyně bylo dostatečně prokázáno, že namítané vady vozidla byly patrné již při převzetí vozidla žalovaným v autobazaru. Žalovaný však vozidlo bez výhrad převzal, tedy vady nepovažoval za vady, které by bránily provozu vozidla, k převzetí vozidla nebyl nikým nucen. Skutečnost, že vozidlo bylo provozu způsobilé, je prokázána i tím, že žalovaný s vozidlem z autobazaru odjel do místa svého bydliště a poté žalovaný vozidlo užíval asi týden nebo týden a půl, jak vyplývá z výslechu svědkyně. Nad rámec již uvedeného lze také poukázat na to, že vozidlo ani po skončení Smlouvy nevykazovalo vady, které by jej činily nezpůsobilé provozu, když žalobce po jeho převzetí před jeho dalším pronájmem vynaložil na jeho údržbu toliko částku v celkové výši 2 505 Kč za baterii a její výměnu a dále za mytí vozidla 242 Kč. Je třeba vzít v úvahu (a žalovanému to bylo dobře známo již při uzavření Smlouvy), že šlo o vozidlo starší, ojeté, jehož kupní cena činila 100 000 Kč, nemohlo mít tedy vlastnosti nové věci. Soud tedy uzavírá, že žalovaný e-mailovou zprávou ze dne 8. 2. 2024 od Smlouvy neodstoupil podle § 2002 odst. 1 o.z., neboť Smlouva nebyla porušena podstatným způsobem, ale Smlouvu dne 8. 2. 2024 jednostranně vypověděl ve smyslu článku V. odst. 10 Smlouvy. S takovou výpovědí se pojí další práva a povinnosti vyplývající ze Smlouvy, zejména pak povinnost vrátit vozidlo pronajímateli, jakož i poplatky uvedené v čl. V. odst. 12 Smlouvy.

26. Žalovaná částka ve výši 39 094 Kč sestává z dlužného nájemného do předání vozidla ve výši 1 609 Kč, dále kompenzace za předčasné ukončení Smlouvy ve výši 32 985 Kč, dále administrativního poplatku při předčasném skončení nájmu ve výši 10 000 Kč a nákladů na odebrání vozidla ve výši 5 500 Kč, to vše započtené o složenou kauci žalovaným ve výši 11 000 Kč.

27. Soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci dlužné týdenní nájemné ve výši 1 609 Kč, neboť žalovaný měl vozidlo za období od výpovědi Smlouvy do jeho převzetí žalobcem prokazatelně v držení a vozidlo užíval, jak potvrdila svědkyně, přičemž v souladu s čl. V odst. 10 nabývá výpověď účinnosti dnem doručení a předáním vozidla pronajímateli. Dále pak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci administrativní poplatek ve výši 10 000 Kč, který byl mezi stranami sjednán v článku V odst. 12 Smlouvy. Toto ujednání o poplatku jako kompenzaci za předčasné ukončení smlouvy soud nepovažuje i s ohledem na to, že žalovaný je coby spotřebitel slabší stranou, za nepřiměřené. Takto upravená smluvní sankce plní účel, který jí právní řád přiznává, tj. zajistit splnění smluvního závazku a poskytnout žalobci přiměřenou kompenzaci v případě dřívějšího ukončení smlouvy. Výše této sankce je přiměřená povaze závazkového vztahu a původní sjednané délce trvání smlouvy (4 roky), rovněž pak odpovídá předpokládaným nákladům, které žalobci v souvislosti s výpovědí Smlouvy žalovaným vznikly, a nevede k ekonomickému znevýhodnění žalovaného nad rámec důvodného očekávání.

28. Soud dále žalobci nad rámec výše uvedené smluvní sankce přiznal částku 5 500 Kč za odtah vozidla, když žalovaný porušil smluvní povinnost v souladu s čl. V odst. 13 Smlouvy vrátit v případě ukončení nájemního vztahu vozidlo v době, místě a způsobem stanoveným žalobcem jako pronajímatelem. Žalobce vyzval žalovaného k vrácení vozidla na určené místo v Praze, což žalovaný neučinil. , adresa, 500 Kč tak v souladu s § 2913 odst. 1 o.z. představuje náhradu za škodu z toho vzniklou žalobci, spočívající v nákladech, které musel žalobce vynaložit za odtah vozidla. Jde o částku odpovídající obvyklé ceně za odtah vozidla z , adresa, , jméno FO, do Prahy, jejíž výše byla žalobcem řádně prokázána. Přiznáním této částky se žalobci dostává spravedlivé kompenzace za skutečné výdaje, které musel vynaložit k obnovení stavu odpovídajícího podmínkám sjednaným ve Smlouvě, k odtahu přitom došlo až po opakované výzvě žalobce k vrácení vozidla.

29. Soud má dále za prokázané (což bylo v řízení nesporné), že žalovaný složil k rukám žalobce kauci ve výši 11 000 Kč, kterou žalobce proti uvedeným pohledávkám započetl.

30. S odkazem na výše uvedené proto soud shledal žalobu v části důvodnou a žalovanému uložil výrokem II. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobci částku 6 109 Kč (1 609 Kč plus 10 000 Kč plus 5 500 Kč minus 10 000 Kč). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, vzniklo žalobci podle § 1970 o.z. právo na zákonné úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy přiznal žalobci úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 109 Kč za žalobcem požadované období od 30. 3. 2024 do zaplacení. Lhůtu k plnění dle výroku II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

31. Žalobce v řízení dále uplatňoval nárok na kompenzaci za předčasné ukončení Smlouvy ve výši 10 % z nájemného, které zbývá uhradit do konce sjednané doby nájmu, přičemž tato doba činila v době výpovědi ještě necelé čtyři roky, tj. v celkové výši 32 985 Kč. Tuto smluvní sankci soud považuje za nedůvodnou. Žalovaný vystupoval ve smluvním vztahu jako spotřebitel a požadovanou výši sankce soud považuje za zjevně nepřiměřenou. Ujednání o sankci, které zakládá povinnost hradit takto vysokou částku, je zneužívajícím ujednáním dle § 1813 o.z., zakládajícím v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Takto nepřiměřená výše sankce nemůže plnit svou preventivní funkci a vede k neodůvodněnému zvýhodnění žalobce na úkor žalovaného, což odporuje principu rovnosti smluvních stran i ochraně slabší strany v právním vztahu. Požadovaná sankce není v adekvátním poměru k případné škodě, která by žalobci mohla vzniknout v důsledku porušení smluvní povinnosti žalovaného a uplatněná sankce výrazně převyšuje předpokládané náklady spojené s tím, že žalobce musel hledat nového nájemce, případně čelit výpadku příjmu z nájemného. Taková výše sankce proto neodpovídá přiměřenosti mezi plněním a možným následkem jeho porušení, což vede k nerovnováze ve vzájemných právech a povinnostech smluvních stran.

32. Vzhledem k tomu, že sjednaná kompenzace za předčasné ukončení Smlouvy ve výši 10 % z nájemného, které zbývá uhradit do konce sjednané doby nájmu, ve své výši zjevně přesahuje legitimní ekonomické zájmy žalobce a svou podstatou se blíží represivní sankci, nemůže být s ohledem na to, že žalovaný je v daném vztahu slabší stranou, považována za spravedlivý a přiměřený prostředek k zajištění závazku. Její uplatnění by žalovaného nepřiměřeně zatížilo a fakticky by z něj činilo nevýhodné postavení strany, která čelí ekonomicky nepřijatelnému riziku v důsledku takového ujednání a nemůže plnit svoji funkci (k tomu analogicky ke smluvním pokutám srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. , spisová značka, ). Soud tedy uzavírá, že článek V odst. 12 Smlouvy je v části sjednané kompenzace za předčasné ukončení smlouvy ve výši 10 % nájemného, které zbývá do konce sjednané doby nájmu, zneužívajícím ujednáním podle § 1814 odst. 1 písm. l) o.z., ke kterému se podle § 1815 o.z. nepřihlíží. Soud proto k tomuto ujednání účastníků nepřihlížel a žalobu v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 32 985 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 32 985 Kč za období od 30. 3. 2024 do zaplacení, výrokem III. tohoto rozsudku zamítl.

33. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem IV. rozsudku v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaný měl v řízení větší úspěch, měl by proto právo na náhradu části nákladů řízení. Dle obsahu spisu mu však žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.