37 C 122/2026

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Barborou Tichou Markovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně , zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované , o zaplacení částky 39 970 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 9 970 Kč a úroků ze prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 39 970 Kč od 8. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 256,45 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Žalobou doručenou soudu dne 5. 5. 2026 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 39 970 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 12. 4. 2024 uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, . a žalovanou. Žalované byly na základě uvedené smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, které se zavázala vrátit spolu s úrokem 40 % měsíčně. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou celého úvěru ke dni 8. 10. 2024. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 17. 10. 2025 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na společnost na žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny 30 000 Kč a nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně za první měsíc doby čerpání úvěru – ve výši 9 970 Kč, nejpozději splatných dne 7. 10. 2024.Žalovaná se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila, tedy nesporovala skutková tvrzení uvedená v žalobě.Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“).Po skutkové stránce byl z předložených listinných důkazů zjištěn tento stav: Právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . jako věřitel poskytl žalované na základě úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 12. 4. 2024 finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána. Ve smlouvě byl ujednán smluvní úrok z jistiny úvěru ve výši 40 % měsíčně. Úvěr je poskytnut na dobu neurčitou. Uvedené prostředky se žalovaná zavázala vrátit spolu se smluvním úrokem v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná byla dle odst. 2.1.7. smlouvy povinna splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 7. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru ke dni 8. 10. 2024. Upomínka byla žalované odeslána. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 17. 10. 2025 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni.Nejprve soud právně posoudil aktivní legitimaci žalobkyně v této věci a její právní nástupnictví po původním věřiteli na základě uzavřené smlouvy o postoupení žalované pohledávky a oznámení o postoupení v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) a shledal, že žalobkyně je v dané věci aktivně legitimována.Podle ust. § 1 odst. 2 o.z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Soud se zabýval otázkou, zda předmětná úvěrová smlouva není v rozporu s dobrými mravy a s principy zakotvenými v občanském právu na ochranu spotřebitele a ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu České republiky a Ústavního soudu České republiky.Podle rozsudku Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 „neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky; podle Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ „V projednávané věci soudy zjistily, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smluv o půjčce 9 % až 15,5 % ročně. Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení § 39 občanského zákoníku neplatné.“V souzené věci byla účastníky sjednána úroková sazba ve výši 40 % měsíčně, tj 480 % ročně Soud toto ujednání shledal v rozporu s dobrými mravy dle citované právní úpravy a rozhodnutí Nejvyššího soudu, neboť podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, porušuje základní hodnoty, na kterých stojí naše společnost, protože je obecně známo, že odměna za poskytnutí peněz spotřebitelům (domácnostem) dlouhodobě činila v době poskytnutí úvěru u banky cca 5 až 10 %, u jiných, nebankovních subjektů cca 20 až 30 %.Úvěrová smlouva je proto neplatná.Právní vztahy mezi žalobkyní a žalovanou soud pak dále posoudil dle § 2993 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Vzhledem k tomu, že úvěrová smlouva byla shledána neplatnou, je žalovaná povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu poníženou o plnění žalované ve smyslu § 2991 o.z. Soud proto výrokem I. žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná toto plnění vrátila (žalovaná toto ani netvrdila). Splatnost této částky soud určil v souladu s ustanovením § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále „ZSÚ“), které je v tomto případě speciální úpravou pro vypořádání vztahu z bezdůvodného obohacení (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), v obecné třídenní lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť ze spisu nelze dovodit okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení jiné splatnosti. Vzhledem k tomu, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1 ZSÚ) ani na základě rozhodnutí soudu v daném případě ještě nenastala, nelze tak dovozovat prodlení žalované (§ 1968 o.z.) a nemohl tedy žalobkyni zatím vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení (§ 19670 o.z.). S ohledem na uvedené závěry soud výrokem II. žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl.Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu přiznané částky 30 000 Kč, naopak žalovaná byla úspěšná v rozsahu zamítnuté částky 9 970 Kč. Úspěch žalobkyně tak činí 75,06 % a úspěch žalované 24,94 %. Rozdíl v míře úspěchu je 50,11 %. Náklady řízení žalobkyně tvoří:- Soudní poplatek 1 599 Kč dle zákona o soudních poplatcích.- Odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení 2 100 Kč za 3 úkony právní služby po 700 Kč (1x převzetí věci, 1x výzva k plnění, 1x sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.- Náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu.- Daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř.), tj. 21 % z částky 2 400 Kč a činí tak 504 Kč.Náklady řízení žalobkyně činí 4 503 Kč. Žalobkyně má s ohledem na částečný úspěch ve věci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 256,45 Kč, které jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 o.s.ř.Lhůtu k plnění dle výroků I., III. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.