Okresní soud v Hradci Králové · Rozsudek

38 C 110/2022

č. j. 38 C 110/2022-20

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-10-13 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSHK:2022:38.C.110.2022.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Janou Elou Klikovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení bytu <b>I. Žalovaný je povinen vyklidit byt č. 1 o velikosti 1+2 s příslušenstvím, umístěný v prvním nadzemním podlaží domu [adresa] stojícího na pozemku p. č. st. [anonymizováno], v ulici [ulice] v [obec], a vyklizený jej předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k jeho rukám náklady řízení ve výši 5 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobce se domáhal žalobou, podanou soudu proti žalovanému dne 29. 6. 2022, vyklizení bytu č. 1 v budově [adresa], v ulici [ulice a číslo] v [obec]. Uvedl, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku [adresa], jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům. Žalovaný užívá byt č. 1 o velikosti 1+2 s příslušenstvím, nacházející se v 1. nadzemním podlaží domu [adresa]. Žalovaný byl nájemcem bytu na základě nájemní smlouvy [číslo] [spisová značka] [číslo], [číslo jednací] uzavřené dne 28. 1. 2019 ve znění dodatků č. 1-24. Nájem byl sjednán do 28. 2. 2022. Žalobce žalovaného upozornil, že nájem bytu skončí k 28. 2. 2022 a nájemní smlouva prodloužena nebude. Žalovaný po skončení nájmu byt nevyklidil a žalobci nepředal. Žalobce proto zaslal žalovanému písemnou výzvu k vyklizení bytu, kterou žalovaný převzal dne 12. 4. 2022, avšak do dnešního dne byt nevyklidil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti: Z nájemní smlouvy uzavřené dne 28. 1. 2019 mezi žalobcem a žalovaným soud zjistil, že nájem bytu [číslo] v domě [adresa] byl sjednán na dobu určitou do 30. 4. 2019. Podle dodatku č. 24 k nájemní smlouvě se strany dohodly na prodloužení doby nájmu do 28. 2. 2022. Z předžalobní výzvy a dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaný si výzvu žalobce k vyklizení a předání bytu převzal dne 12. 4. 2022. Žalobce stanovil lhůtu pro vyklizení a předání bytu do 30. 4. 2022. Z informace katastru nemovitostí bylo zjištěno, že dům [adresa] na parcele p. č. st. [anonymizováno] je ve vlastnictví žalobce. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že nájem bytu skončil žalovanému dne 28. 2. 2022. Žalovaný byt nepředal a nevyklidil a užívá byt bez právního důvodu, ačkoli tak měl učinit nejpozději do 30. 4. 2022. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Hmotněprávní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 2201 o.z. platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. V souzené věci bylo prokázáno, že nájem bytu měl podle dohody žalobce a žalovaného skončit nejpozději k 28. 2. 2022 a žalovaný měl byt vyklidit a předat žalobci nejpozději do 30. 4. 2022. Žalovaný tak neučinil a nadále byt užívá bez právního důvodu. Žalobce se tedy důvodně domáhá vyklizení bytu ve smyslu § 1042 občanského zákoníku. Soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovanému povinnost byt vyklidit. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. V průběhu řízení nebyly tvrzeny, tudíž ani prokázány, skutečnosti, na základě kterých by soud mohl uzavřít, že došlo ve vztahu k žalovanému k porušení zásad, na nichž spočívá soukromé právo, které jsou vyjádřeny v ustanoveních § 1§ 14 občanského zákoníku, a jsou v nich zakotveny obecné a základní principy soukromého práva. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, ve smyslu kterého soud přiznal úspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Žalobce, který v řízení nebyl zastoupen advokátem, má právo na náhradu hotových výdajů za 2 úkony, tj. předžalobní výzvu a podání žaloby po 300 Kč/úkon, celkem 600 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) Celkem náleží v řízení úspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení ve výši 5 600 Kč. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.