38 C 284/2023

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Elou Klikovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno : IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Ph Anonymizováno D. Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 55 351,68 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 55 351,68 Kč a- Úroku 21,9 % ročně z částky 53 701,68 Kč od 15. 7. 2017 do zaplacení.- Zákonného úroku z prodlení z částky 55 351,68 Kč od 15. 12. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 7,05%.- Zákonného úroku z prodlení z částky 55 351,68 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05%.- Zákonného úroku z prodlení z částky 55 351,68 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05%.- Zákonného úroku z prodlení z částky 55 351,68 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05%.- Zákonného úroku z prodlení z částky 55 351,68 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05%.- Zákonného úroku z prodlení z částky 55 351,68 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,50%.- Zákonného úroku z prodlení z částky 55 351,68 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8,00%.- Zákonného úroku z prodlení z částky 55 351,68 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75%.- Zákonného úroku z prodlení z částky 55 351,68 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9,00%.- Zákonného úroku z prodlení z částky 55 351,68 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9,00%.- Zákonného úroku z prodlení z částky 55 351,68 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%.- Zákonného úroku z prodlení z částky 55 351,68 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25%.- Zákonného úroku z prodlení z částky 55 351,68 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50%.- Zákonného úroku z prodlení z částky 55 351,68 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75%.- Zákonného úroku z prodlení z částky 55 351,68 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 14,00%.- Zákonného úroku z prodlení z částky 55 351,68 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 18 200 Kč do tří dnůod právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalovaného. Žalobce podal dne 15. 5. 2023 žalobu proti žalovanému na zaplacení částky 55 351,68 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, , právnická osoba, . IČ: , IČO, , a žalovaným došlo dne 13. 5. 2008 k uzavření smlouvy o osobní kreditní kartě. , právnická osoba, se Smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěr ke kreditní kartě do sjednané výše úvěrového limitu, tj. 60 000 Kč a kreditní karta VISA Electron. Úvěr byl veden na účtu ke kreditní kartě č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal splácet spolu s jistinou ještě poplatky a úroky. Žalovaný splátky úvěru, úroky a poplatky přes opětovné upomínky nehradil řádně a včas a dostal se tak do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku, následně byl opakovaně vyzýván a urgován. V důsledku porušení těchto smluvních povinností Banka využila svého práva, odstoupila dopisem ze dne 21. 11. 2008 od smlouvy a vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení celé dlužné částky s účinností ke dni 2. 12. 2008. Dlužná jistina pohledávky ve výši 53 701,68 Kč se i nadále až do jejího vrácení úročí smluvními úroky z úvěru ve výši 21,90 % ročně. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou svého peněžitého závazku, vznikl právnímu předchůdci žalobce také ode dne 3. 12. 2008 nárok na zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny a z dlužných poplatků ve výši 1 650,00 Kč, celkem z částky 55 351,68 Kč až do úplného zaplacení pohledávky. Pohledávka včetně příslušenství a všech práv a povinností s ní spojených byla ze strany banky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2015, postoupena klientovi jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 14. 12. 2015. Žalovaný byl o postoupení pohledávky na žalobce informován dopisem banky ze dne 16. 12. 2015. Pohledávka žalobce nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena, a proto žalobce požaduje po žalovaném prostřednictvím této žaloby zaplacení jistiny ve výši 53 701,68 Kč, úroku z úvěru ve výši 21,90 % ročně z dlužné jistiny ve výši 53 701,68 od 15. 7. 2017 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení a poplatků ve výši 1 650,00 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.Žalovaný podal proti elektronickému platebnímu rozkazu čj. EPR 129057/2023 ze dne 5. 6. 2023 odpor, který odůvodnil tak, že vznesený nárok neuznává. Dle tvrzení uvedených v žalobě nastalo prodlení žalovaného, pro které měl být právním předchůdcem žalobkyně opakovaně vyzýván a urgován, nejpozději se zesplatněním celé dlužné částky ke dni 21. 11. 2008. Bez ohledu na ostatní relevantní skutečnosti tudíž žalovaný namítá, že tvrzená pohledávka musí být v celém rozsahu promlčena. Žalovaný dále pro úplnost uvádí, že ještě dne 15. 6. 2022 se prostřednictvím právního zástupce ujišťoval, zda žalobkyně za žalovaným eviduje jakýkoliv zůstatek eventuální dlužné částky nebo nikoliv. Do dnešního dne tato iniciativa žalobce zůstala ze strany žalované bez odezvy. Žalovaný s ohledem na uvedené navrhuje, aby podaná žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, a aby byl žalovanému přiznán nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.Žalobce s promlčením pohledávky nesouhlasil a uvedl, že pohledávka byla uplatněna právním předchůdcem žalobce před uplynutím obecné promlčecí doby dne 10. 7. 2009 žalobou v rozhodčím řízení u rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, . Ve věci byl vydán rozhodčí nález dne 21. 10. 2009 a na základě něho byla nařízena exekuce na majetek žalovaného k uspokojení pohledávky oprávněného, provedením exekuce byla pověřena soudní exekutorka , tituly před jménem, , jméno FO, . Rozhodčí nález byl vydán a návrh na zahájení předmětné exekuce byl podán před okamžikem rozhodným pro dovození sjednoceného přístupu rozhodovací praxe k neplatnosti rozhodčích doložek, tedy okamžik vydání usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, dne 11. 5. 2011. S ohledem další judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu ČR má podání rozhodčí žaloby a následné exekuční řízení založeném na takto vydaném v rozhodčím nálezu účinky stavění běhu promlčecí doby podle § 403 obchodního zákoníku a § 14 zákona o rozhodčím řízení. Usnesením soudního exekutora ze dne 30. 3. 2023 bylo rozhodnuto o zastavení exekuce z důvodu nezpůsobilého exekučního titulu – rozhodčího nálezu vydaného na základě neplatné rozhodčí doložky. Stávající žaloba byla k nadepsanému soudu podána dne 15. 5. 2023, tedy do 30 dnů poté došlo k pravomocnému zastavení exekuce v souladu s § 16 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení a zůstaly zachovány účinky podané rozhodčí žaloby a k promlčení pohledávky žalobce nedošlo, k tomu odkazuje na závěry Nejvyššího soudu ČR uvedené v rozhodnutí ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. , spisová značka, . Námitka promlčení by neměla rovněž požívat právní ochrany pro rozpor s dobrými mravy, jak uvedl Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 27. 12. 2017 sp. zn. , spisová značka, .Ze smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne 13. 5. 2008 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, , právnická osoba, . poskytla žádnému úvěr ke kreditní kartě do výše 60 000 Kč.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2015 a dodatku č. I ze dne 15. 12. 2015 soud zjistil, že původní věřitel - , právnická osoba, . - postoupil uvedenou smlouvou na žalobce jakožto postupníka své pohledávky uvedené v příloze ke smlouvě o postoupení pohledávek. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2015 (čl. 47 spisu).Z odstoupení od smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne 21. 12. 2008 (čl. 46 spisu) vyplývá, že původní věřitel od smlouvy o osobní kreditní kartě dopisem ze dne 21. 11. 2008 a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky s účinností k 2. 12. 2008 z důvodu prodlení žalovaného s úhradou peněžitého za vznik nového na základě smlouvy.Žalovaný byl vyzván k zaplacení žalované částky předžalobní výzvou ze dne 5. 5. 2023 (čl. 48-49, která byla na jeho adresu odeslána doporučenou zásilkou dne 5. 5. 2023.Z obsahu spisu soudního exekutora sp. zn. 0 , spisová značka, soud provedl k důkazu tyto listiny: 1) rozhodčí nález sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, adresa, vydaný rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož pravomoc byla dána rozhodčí doložkou, podle níž byl rozhodce jmenován v souladu s podmínkami Společnosti pro rozhodčí řízení a. s. Rozhodčí nález nabyl právní moci dne 18. 12. 2009. 2) návrh na nařízení exekuce byl podán k Exekutorskému úřadu pro , adresa, vedenému , tituly před jménem, , jméno FO, dne 25. 1. 2010. 3) usnesení o zastavení exekuce ze dne 30. 3. 2023 č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 18. 4. 2023. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že k zastavení exekuce došlo z důvodu uvedených v § 55 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., tj. v posledních 6 letech nedošlo ani k částečnému upokojení vymáhané povinnosti. Oprávněný se zastavením exekuce souhlasil. V průběhu exekuce došlo k vymožení pohledávky oprávněného ve výši 54 266 Kč.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný čerpal na základě smlouvy uzavřené s právním předchůdcem žalobce ze dne 13. 5. 2008 úvěr na osobní kreditní kartě do výše 60 000 Kč. Žalovaný řádně neplnil své povinnosti ze smlouvy a právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupil a úvěr zesplatnil k 21. 11. 2008. Právní předchůdce žalobce svou pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy uplatnil v rozhodčím řízení, v němž byl dne 21. 10. 2009 vydán rozhodčí nález sp. zn. 5/2009/, adresa, a to rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož pravomoc byla dána rozhodčí doložkou, kdy rozhodce byl jmenován v souladu s podmínkami Společnosti pro rozhodčí řízení a.s. Rozhodčí nález nabyl právní moci dne 18. 12. 2009. Dne 25. 1. 2010 byl podán návrh na nařízení exekuce k Exekutorskému úřadu pro , adresa, vedeného , tituly před jménem, , jméno FO, . Exekuce byla zastavena usnesením vydaným soudní exekutorkou dne 30. 3. 2023 č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 18. 4. 2023. K zastavení exekuce došlo z důvodu uvedených v § 55 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., tj. v posledních 6 letech nedošlo ani k částečnému upokojení vymáhané povinnosti. Oprávněný se zastavením exekuce souhlasil. V průběhu exekuce došlo k vymožení pohledávky oprávněného ve výši 54 266 Kč.Podle § 3028 odst. , právnická osoba, zákona č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen o. z.) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.Podle § 3036 o. z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.Podle § 397 zákona č. 513/1991 Sb, obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.) nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.Podle § 402 obch. zák. promlčecí doba přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoli právní úkon, který se považuje podle předpisu upravujícího soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění práva v již zahájeném řízení.Podle § 403 odst. 1, 2 obch. zák. promlčecí doba přestává běžet, jestliže věřitel zahájí na základě platné rozhodčí smlouvy rozhodčí řízení způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v pravidlech, jimiž se rozhodčí řízení řídí. Nelze-li určit začátek rozhodčího řízení podle odstavce 1, považuje se rozhodčí řízení za zahájené dnem, kdy návrh, aby bylo rozhodnuto v rozhodčím řízení, je doručen druhé straně do jejího sídla nebo místa podnikání, popřípadě bydliště.Podle § 408 odst. 1, 2 obch. zák. bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po kterou se vede mediace podle zákona o mediaci. Námitku promlčení však nelze uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení, jež bylo zahájeno před uplynutím této lhůty. Bylo-li právo pravomocně přiznáno v soudním nebo rozhodčím řízení později než tři měsíce před uplynutím promlčecí doby nebo po jejím uplynutí, lze rozhodnutí soudně vykonat, jestliže řízení o jeho výkonu bylo zahájeno do tří měsíců ode dne, kdy mohlo být zahájeno.Podle § 16 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů uplatní-li strana svůj nárok před rozhodci v promlčecí nebo prekluzivní lhůtě a rozhodnou-li rozhodci, že není dána jejich pravomoc, zůstávají účinky podané žaloby zachovány, pokud strana podá znovu u soudu, u příslušných rozhodců či stálého rozhodčího soudu, nebo u jiného příslušného orgánu žalobu do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí o nedostatku pravomoci (odst. 1). Účinky podané žaloby zůstávají zachovány i tehdy, pokud strana po zrušení rozhodčího nálezu podala u příslušných rozhodců či stálého rozhodčího soudu, nebo u jiného příslušného orgánu žalobu, nebo návrh na pokračování v řízení do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž došlo ke zrušení rozhodčího nálezu (odst. 2).Podle § 55 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, nedošlo-li po dobu posledních 6 let počítaných po vyznačení doložky provedení exekuce ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a není-li exekucí postižena nemovitá věc, vyzve exekutor oprávněného, aby ve lhůtě 30 dnů sdělil, zda souhlasí se zastavením exekuce nebo, aby ve stejné lhůtě sdělil, že se zastavením exekuce nesouhlasí. Jestliže oprávněný vyjádřil souhlas se zastavením exekuce nebo lhůta podle věty první uplynula marně, exekutor exekuci zastaví. Pro účely rozhodnutí o zastavení exekuce podle věty druhé a odstavců 8, 10 nebo 11 se na řízení spojená ke společnému řízení hledí, jako by ke spojení řízení ke společnému řízení nedošlo.Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím k výše uvedeným zákonným ustanovením soud dospěl k závěru, že podané žalobě nelze vyhovět, a to z důvodu námitky promlčení vznesené právním zástupcem žalovaného. S ohledem na znění § 3028 a § 3036 o. z. se práva a povinnosti z předmětné úvěrové smlouvy uzavřené před 1. 1. 2014 řídí dosavadními předpisy, tedy v tomto případě obchodním zákoníkem. Obchodní zákoník stanoví obecnou čtyřletou promlčecí dobu, přičemž k jejímu stavení dochází v případě zahájení soudního nebo obdobného řízení. V tomto případě byla pohledávka původního věřitele uplatněna v rozhodčím řízení, které skončilo vydáním rozhodčího nálezu ze dne 21. 10. 2009 a následně původní věřitel podal návrh na nařízení exekuce k jejímu vymožení. V průběhu exekučního řízení byla pohledávka postoupena původním věřitelem na žalobce podle § 1879 o. z. Exekuční řízení probíhalo až do 18. 4. 2023, kdy nabylo právní moci usnesení o zastavení exekuce z důvodu neúčelnosti (podle § 55 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb.) s čímž oprávněný (žalobce) souhlasil. S ohledem na to, že doba nalézacího i exekučního řízení přesáhla 10 let po splatnosti předmětné pohledávky, skončil zastavením exekuce i důvod pro stavení promlčecí doby. Závěry obsažené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2021 sp. zn. , spisová značka, , se na daný případ nevztahují, neboť řeší věc právně odlišnou, kdy účinky stavení promlčecí doby jsou zachovány i po zastavení exekuce v případě, že důvodem pro zastavení exekuce je rozhodčí nález, který nemá právní účinky, neboť byl vydán na základě neplatné rozhodčí doložky. V takovém případě věřitel může podle § 16 dost. 2 zákona o rozhodčím řízení podat k příslušnému soudu do 30 dnů žalobu. V projednávané věci však na základě neplatného rozhodčího nálezu probíhala exekuce více než 10 let, tj., od jejího zahájení dne 3. 2. 2010 až do jejího pravomocného skončení k 18. 4. 2023 a důvod pro zastavení exekuce nespočíval v nezpůsobilosti exekučního titulu. Z hlediska právní jistoty povinného (žalovaného) nelze připustit rozšiřující výklad § 16 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení, tj. zachování účinků podané žaloby na případ, kdy k zastavení exekuce došlo z jiného důvodu než pro nezpůsobilost exekučního titulu (rozhodčího nálezu) a to navíc, když oprávněný (žalobce) se zastavením exekuce souhlasil. S ohledem na důvod, pro který byla exekuce zastavena, již není významné, že rozhodčí doložka sjednaná v úvěrové smlouvě byla neplatná a rozhodčí nález pak nebyl způsobilým titulem pro exekuci (k tomu viz. nález Ústavního soudu ze dne 16. 11. 2010, sp. zn.

II. ÚS 1648/10). Za situace, kdy v okamžiku zastavení exekuce byla již překročena maximální promlčecí doba 10 let od jejího započetí (§ 408 odst. 1 obch. zák.), nelze žalobou uplatněný nárok žalobci přiznat z důvodu vznesené námitky promlčení.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť žalovaná se žalobě úspěšně ubránila. Při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činila dle ustanovení § 7 bod 5 advokátního tarifu 3 340 Kč. Advokát poskytl žalované následující úkony právní služby: 1x příprava a převzetí zastoupení, 1x odpor a vyjádření k žalobě, 3x účast na jednání. Advokát poskytl žalované celkem , hodnota, úkonů právní sužby a ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), tj. 1 500 Kč. Celkem má žalovaný právo na náhradu nákladů řízení ve výši 18 200 Kč. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. , adresa, k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.