38 C 31/2025

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Janou Elou Klikovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , r. č. Anonymizováno / Anonymizováno bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , r. č. Anonymizováno / Anonymizováno bytem Adresa žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví,

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně , Jméno žalobkyně, , r. č. , RČ, , a žalovaného , Jméno žalovaného, , r. č. , RČ, , k nemovitostem, a to:- jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , způsob využití byt, typ jednotky obč. z., vymezené v pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , byt. dům, LV , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, ; součástí jednotky je byt a podíl o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , se všemi součástmi a příslušenstvím, vše zapsáno na LV , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro , adresa, , kat. území , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ;- pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova: bez čp/če, bydlení, na tomto pozemku stojící a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada, se všemi součástmi a příslušenstvím, vše zapsáno na LV 560 pro , adresa, , kat. území , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ,se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej všech těchto nemovitostí ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku mezi účastníky v poměru dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů k nemovitostem.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, náhradu nákladů řízení ve výši 6 737,65 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 131,175 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 30. 1. 2025 se žalobkyně domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitostem blíže uvedeným ve výroku tohoto rozsudku (dále též „Nemovitosti“). Žalobkyně ve své žalobě tvrdila, že účastníci řízení jsou bývalí manželé a podíloví spoluvlastníci Nemovitostí, každý s id. ½ podílem, kteří již nemají zájem setrvat ve spoluvlastnictví, na vypořádání se však nedohodli. Žalobkyně uvedla, že Nemovitosti užívá výlučně žalovaný a jeho matka, aniž by jí byla hrazena jakákoliv náhrada za užívání jejího spoluvlastnického podílu. V žalobě proto nejprve žalobkyně navrhla, aby soud Nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného a uložil mu zaplatit žalobkyni vypořádací podíl odpovídající její velikosti spoluvlastnického podílu, ve výši určené znaleckým posudkem soudem ustanoveného znalce. Žalobkyně dále uváděla, že Nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem smluvním a zákazem zcizení ve prospěch , právnická osoba, . k zajištění hypotečního úvěru, jako zůstatek úvěru k lednu 2025 uváděla 168 780 Kč. V průběhu řízení žalobkyně souhlasila s ustanovením soudního znalce k určení obvyklé ceny Nemovitostí a dále uvedla, že v polovině roku 2019 použila své výlučné prostředky ve výši 500 000 Kč, které obdržela darem od její matky dle darovací smlouvy ze dne 8. 11. 2018, na mimořádnou splátku hypotečního úvěru. Po doručení znaleckého posudku uvedla, že proti jeho závěrům nemá námitek a nenavrhuje výslech znalce. Žalobkyně rovněž oznámila změnu příjmení na , jméno FO, a v souvislosti s návrhy žalovaného na prodej odmítla poskytnout žalovanému jednostrannou plnou moc k prodeji, nicméně deklarovala, že se nebrání společnému prodeji třetí osobě za standardních podmínek, zejména při zajištění úschovy a při vypořádání závazku vůči bance. Podáním ze dne 16. 1. 2026 a následně i při jednání žalobkyně změnila návrh na způsob vypořádání a navrhla, aby soud po zrušení podílového spoluvlastnictví nařídil prodej Nemovitostí ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku mezi účastníky podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů a aby žalovaný žalobkyni nahradil náklady řízení.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáními ze dne 13. 3. 2025 a 9. 1. 2026, v nichž se zejména dovolával své nepříznivé finanční situace a uváděl, že se vzhledem k ní ani nehodlá účastnit jednání soudu, resp. že nemá prostředky na to, aby žalobkyni vyplatil. Žalovaný tvrdil, že žalobkyně je majetná, zatímco on sám není, a zdůrazňoval, že dlouhodobě hradí závazky spojené s Nemovitostmi, zejména splátky hypotečního úvěru a další související platby, např. do fondu oprav, přičemž žalobkyně se dle jeho tvrzení o Nemovitosti delší dobu nezajímá. Žalovaný vyslovil nesouhlas s tím, aby byl zavázán žalobkyni vyplatit vypořádací podíl, a uváděl, že s vyplacením žalobkyně nesouhlasí do doby vyrovnání závazku vůči bance, současně pak naznačoval, že pokud by přestal splácet úvěr, došlo by k zásahu banky do Nemovitostí. K řešení situace žalovaný navrhoval především prodej Nemovitostí, a to buď ve stavu, v jakém se nacházejí, případně po uvedení do původního stavu před rekonstrukcí, přičemž v souvislosti s vypořádáním zmiňoval odečty částek, které dle jeho tvrzení vynaložil na splácení úvěru a na rekonstrukci a vybavení bytu, včetně tvrzených příspěvků jeho rodičů. Žalovaný dále uváděl, že při vypořádání by měl být zohledněn jeho požadavek na plnění ve výši 2 500 000 Kč, resp. později ve výši 2 000 000 Kč (uváděno jako částka, která by odpovídala vypořádání jeho osoby), a současně tvrdil, že žalobkyně by podle něj měla obdržet nejvýše 500 000 Kč, které označoval za svatební dar od matky žalobkyně oběma, a že žalobkyně na další peněžité plnění nemá nárok, v pozdějším podání rovněž uváděl, že bytová jednotka podle něj nebyla nabyta v manželství.

3. Soud ve věci jednal dne 22. 1. 2026 za přítomnosti žalobkyně, žalovaný se k jednání nedostavil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti. Při jednání soud provedl dokazování čtením listinných důkazů založených ve spise, a to zejména výpisy z katastru nemovitostí, výpisem z úvěrového účtu, kopií darovací smlouvy, znaleckým posudkem, potvrzením a dále listinami týkajícími se žádosti žalovaného o udělení plné moci k prodeji a reakcí žalobkyně na tuto žádost, ke čteným listinám nebyly vzneseny připomínky. Po poučení o koncentraci řízení zástupkyně žalobkyně uvedla, že nemá další tvrzení ani důkazní návrhy, a navrhla vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví prodejem Nemovitostí ve veřejné dražbě. Soud poté jednání odročil na 27. 1. 2026, kdy proběhlo vyhlášení rozsudku.

4. Po provedeném dokazování soud vzal za prokázané následující skutečnosti významné pro právní závěry v projednávané věci.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 4–5, č. l. 159–160 a č. l. 162) soud zjistil, že v katastrálním území , adresa, jsou žalobkyně , Jméno žalobkyně, a žalovaný , Jméno žalovaného, podílovými spoluvlastníky, každý v id. podílu 1/2, a to jednak jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , způsob využití byt, typ jednotky obč. z., vymezené v pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , bytový dům, přičemž se spoluvlastnictvím jednotky je spojeno spoluvlastnictví podílu o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, (jednotka zapsána na LV , Anonymizováno, ), a jednak pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, /1 (zastavěná plocha a nádvoří) a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (zahrada), zapsaných na LV , Anonymizováno, , přičemž na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /1 je evidována stavba bez čp/če, bydlení. Z těchto výpisů soud dále zjistil, že na uvedených nemovitostech váznou věcná práva v podobě zástavního práva smluvního a zákazu zcizení ve prospěch , právnická osoba, ., k zajištění pohledávky vzniklé do 20. 12. 2051 do celkové výše 1 916 000 Kč, a to dle smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 15. 6. 2016, se zápisem na základě vkladu č. j. V-, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , s právními účinky vkladu ke dni 11. 7. 2016. Z dalšího výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaný je v katastrálním území , adresa, evidován jako výlučný vlastník pozemku parc. č. st. 129 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba , adresa, , č.p. 119, rodinný dům, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (zahrada), zapsaných na LV , Anonymizováno, , když vlastnické právo nabyl na základě usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví , spisová značka, ze dne 11. 6. 2025, s právními účinky vkladu ke dni 16. 6. 2025, vklad č. j. V-, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, .

6. Z výpisu z úvěrového účtu k hypotečnímu úvěru vedenému u , právnická osoba, . (č. l. 13–24) soud zjistil, že jde o úvěr vedený pod číslem účtu , č. účtu, , přičemž přiznaná výše úvěru činí 958 000,00 Kč, vyčerpaná částka úvěru činí 958 000,00 Kč a datum ukončení čerpání je 31. 7. 2016. Soud dále z výpisů za období 1. 1. 2022 – 31. 12. 2022, 1. 1. 2023 – 31. 12. 2023 a 1. 1. 2024 – 31. 12. 2024 zjistil, že úvěr byl průběžně splácen, přičemž konečný zůstatek činil ke dni 31. 12. 2022 částku -260 301,77 Kč, ke dni 31. 12. 2023 částku -217 592,31 Kč a ke dni 31. 12. 2024 částku -173 370,59 Kč.

7. Z kopie darovací smlouvy ze dne 8. 11. 2018 (č. l. 26) soud zjistil, že dárkyně , jméno FO, , nar. 9. 3. 1968, bytem , adresa, , darovala obdarované žalobkyni finanční hotovost ve výši 500 000 Kč. Dárkyně v ní prohlásila, že je výlučným vlastníkem darovaných finančních prostředků, a obdarovaná prohlásila, že dar přijímá do svého výlučného vlastnictví.

8. Ze znaleckého posudku č. 109/4949/2025 ze dne 2. 10. 2025 (č. l. 49–140) soud zjistil, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, stanovil obvyklou cenu oceňovaných nemovitých věcí porovnávacím způsobem, a to na základě porovnání s nemovitými věcmi nabízenými k obchodování v daném místě a čase, s přihlédnutím ke skutečnostem zjištěným při místním šetření. Výsledná porovnávací cena Nemovitostí činí 3 780 089 Kč, po zaokrouhlení pak 3 780 000 Kč. Při místním šetření se znalec do bytové jednotky nedostal, neboť mu nebyl ze strany žalovaného umožněn vstup do Nemovitostí. Byt otevřela matka žalovaného, která telefonicky kontaktovala žalovaného, ten poté přišel a jednání se znalcem bylo konfliktní. Znalec proto při ocenění vycházel též ze stavební dokumentace, prohlášení vlastníka a z fotodokumentace bytu z doby, kdy jej užívala žalobkyně, a zohlednil i údaj o prodeji obdobné bytové jednotky v témže domě v předchozím období.

9. Z potvrzení ze dne 5. 1. 2026 (č. l. 153) soud zjistil, že žalovaný hradí příspěvek do fondu oprav a údržby Nemovitosti 4 800 Kč ročně, což potvrzuje pan , jméno FO, , pokladník bytového domu 252.

10. Z žádosti žalovaného o plnou moc (č. l. 154) a z následné reakce žalobkyně na tuto žádost ze dne 16. 10. 2025 (č. l. 161) soud zjistil, že žalovaný požadoval po žalobkyni předložení úředně ověřené plné moci se souhlasem k prodeji bytu ve Skřivanech. Žalobkyně na tento požadavek reagovala tak, že žalovanému nebude poskytovat úředně ověřenou ani jakoukoliv jinou plnou moc k prodeji bytu ve Skřivanech, a současně uvedla, že záležitost zrušení a vypořádání spoluvlastnictví řeší její právní zástupce a že případné dokumenty týkající se převodu nemovitosti na třetí osobu bude žalobkyně podepisovat osobně. Z reakce žalobkyně soud dále zjistil, že žalobkyně se nebrání společnému prodeji nemovitostí třetí osobě za nejvyšší dosažitelnou cenu na trhu, a to prostřednictvím realitní kanceláře, na níž by se obě strany shodly, s tím, že vypořádání kupní ceny má proběhnout prostřednictvím advokátní či notářské úschovy, v rámci prodeje má být nejprve zcela uhrazen úvěr u banky a zbývající částka následně rozdělena mezi účastníky rovným dílem, přičemž k převodu musí být předem udělen také písemný souhlas banky.

11. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl k tomu, že listinné důkazy byly při jednání přečteny bez připomínek účastníků. Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, neboť na základě provedeného dokazování měl skutkový stav za dostatečně zjištěný pro rozhodnutí ve věci.

12. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, že žalobkyně a žalovaný jsou v katastrálním území , adresa, podílovými spoluvlastníky, každý v id. podílu 1/2, a to jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , způsob využití byt, typ jednotky obč. z., se spoluvlastnickým podílem o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, (zapsáno na LV , Anonymizováno, ), a dále pozemků parc. č. St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (zapsáno na LV , Anonymizováno, ), přičemž na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je evidována stavba bez čp/če, bydlení. Na uvedených nemovitostech váznou věcná práva v podobě zástavního práva smluvního a zákazu zcizení ve prospěch , právnická osoba, ., k zajištění pohledávky vzniklé do 20. 12. 2051 do celkové výše 1 916 000 Kč, dle smlouvy o zřízení zástavního práva č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 15. 6. 2016, se zápisem na základě vkladu , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , s právními účinky vkladu ke dni 11. 7. 2016. Hypoteční úvěr je veden pod číslem účtu , č. účtu, , přiznaná i vyčerpaná výše úvěru činí 958 000,00 Kč, čerpání bylo ukončeno dne 31. 7. 2016, a konečný zůstatek úvěru činil ke dni 31. 12. 2024 částku -173 370,59 Kč. Obvyklá cena Nemovitostí činí po zaokrouhlení 3 780 000 Kč. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně přijala do svého výlučného vlastnictví finanční dar ve výši 500 000 Kč na základě darovací smlouvy ze dne 8. 11. 2018. Současně bylo prokázáno, že žalovaný je v katastrálním území , adresa, evidován jako výlučný vlastník nemovitostí na LV , Anonymizováno, , a to pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , nabytých na základě usnesení , spisová značka, ze dne 11. 6. 2025 (vklad , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , právní účinky ke dni 16. 6. 2025).

13. V rámci mimosoudní korespondence žalovaný požadoval po žalobkyni udělení úředně ověřené plné moci se souhlasem k prodeji bytu ve Skřivanech; žalobkyně na tento požadavek reagovala dopisem ze dne 16. 10. 2025 tak, že plnou moc k prodeji neposkytne a případné dokumenty týkající se převodu nemovitosti na třetí osobu bude podepisovat osobně, současně však deklarovala ochotu ke společnému prodeji třetí osobě za standardních podmínek, zejména při použití advokátní či notářské úschovy a při vypořádání závazku vůči bance. Z průběhu řízení dále vyplynulo, že ani jeden z účastníků v současné době neusiluje o přikázání Nemovitostí do výlučného vlastnictví; žalovaný uvádí nedostatek finančních prostředků k vyplacení žalobkyně, zatímco žalobkyně na zrušení spoluvlastnictví trvá a prosazuje vypořádání prodejem ve veřejné dražbě.

14. Podle § 1140 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

15. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

16. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

17. Soud má za prokázané, že žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky Nemovitostí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku, a to každý v id. podílu o velikosti 1/2. Současně bylo prokázáno, že mezi účastníky nedošlo k dohodě o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví, žalobkyně se zrušení spoluvlastnictví domáhá soudní cestou a žalovaný ve svých podáních neprezentoval řešení, na němž by se účastníci shodli, když zejména uváděl, že žalobkyni není schopen vyplatit, a navrhoval řešit situaci prodejem. Za tohoto stavu soud vycházel z toho, že podle § 1140 o. z. nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat, a jestliže se spoluvlastníci nedohodnou, rozhodne o zrušení spoluvlastnictví na návrh některého z nich soud. Proto soud podílové spoluvlastnictví účastníků k Nemovitostem zrušil (výrok I.).

18. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

19. Při rozhodování o způsobu vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví soud vycházel z pořadí způsobů vypořádání upraveného v o. z., tj. přednostně ze zkoumání reálného rozdělení, dále z možnosti přikázání věci některému ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu a teprve není-li takový postup dobře možný, z vypořádání prodejem a rozdělením výtěžku. Reálné rozdělení zde však nepřichází v úvahu již z povahy předmětu spoluvlastnictví, neboť podstatnou část Nemovitostí tvoří bytová jednotka, která reálně dělena být nemůže, rovněž pozemky tvoří funkční celek související s bydlením.

20. Přikázání Nemovitostí do výlučného vlastnictví některého z účastníků za náhradu soud nezvolil proto, že v průběhu řízení vyšlo najevo, že ani jeden z účastníků o takové řešení v současné době neusiluje, žalobkyně po zjištění obvyklé ceny výslovně změnila svůj návrh (a to až po vyhotovení znaleckého posudku, jehož vypracování soud nařídil s ohledem na předpokládané přikázání Nemovitostí do výlučného vlastnictví) a domáhala se vypořádání prodejem, zatímco žalovaný opakovaně uváděl, že žalobkyni není schopen vyplatit a že nemá finanční prostředky k úhradě vypořádacího podílu. Tomu odpovídá i obsah jeho podání, v nichž navrhoval řešení situace prodejem Nemovitostí, a nikoli přikázáním do svého výlučného vlastnictví za náhradu.

21. Soud přihlédl k tomu, že mezi účastníky se nepodařilo zajistit ani mimosoudní společný prodej Nemovitostí dohodou, žalovaný požadoval po žalobkyni jednostranné udělení plné moci k prodeji, které mu žalobkyně odmítla poskytnout, současně však deklarovala ochotu ke společnému prodeji třetí osobě za standardních podmínek (zejména s úschovou kupní ceny a při vypořádání závazku vůči bance), přičemž k realizaci takového postupu mezi účastníky nedošlo. Za situace, kdy spoluvlastníci nejsou schopni se dohodnout ani na způsobu realizace prodeje a kdy přikázání věci do výlučného vlastnictví žádného z nich v současné době není reálně průchodné, považoval soud za odpovídající a spravedlivé vypořádání zrušeného spoluvlastnictví prodejem ve veřejné dražbě a rozdělením výtěžku podle podílů, tj. v poměru 1/2 ku 1/2. Tento způsob vypořádání současně zajišťuje transparentní zpeněžení předmětu vypořádání a odstranění dalších sporů o cenu či podmínky prodeje, neboť již v průběhu tohoto řízení vyvstaly neshody o skutečnostech, který z účastníků řízení během splácení hypotečního úvěru splácel a kdo co na Nemovitostech uhradil. Z těchto důvodů soud rozhodl, že se nařizuje prodej Nemovitostí ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku mezi účastníky dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů (výrok II.).

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl s přihlédnutím k tomu, že řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví má povahu tzv. iudicium duplex (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22), v němž nelze mechanicky vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci. Z tohoto důvodu soud vyšel ze zásady podle § 142 odst. 2 o. s. ř., že účastníci nesou náklady řízení v zásadě rovným dílem, v projednávané věci bylo proto třeba vyrovnat mezi účastníky zejména náklady spojené se znaleckým dokazováním a se zaplaceným soudním poplatkem.

23. V řízení vznikly náklady státu na znalečné. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 24. 10. 2025, č. j. , spisová značka, , byla soudnímu znalci přiznána odměna ve výši 14 943,50 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 6 794,15 Kč, tedy celkem znalečné 21 737,65 Kč. Žalobkyně složila na záloze na znalečné částku 15 000 Kč, zbývající část znalečného ve výši 6 737,65 Kč byla vyplacena z rozpočtových prostředků soudu. Protože účastníci mají nést náklady znaleckého dokazování rovným dílem, uložil soud žalovanému povinnost nahradit České republice částku 6 737,65 Kč, jak je uvedeno ve výroku III.

24. Žalobkyně dále uhradila soudní poplatek za žalobu ve výši 12 000 Kč, přičemž při rozdělení nákladů rovným dílem odpovídá podíl žalovaného částce 6 000 Kč. Dále při celkovém znalečném 21 737,65 Kč činí polovina znalečného částku 10 868,825 Kč; žalobkyně však na záloze uhradila 15 000 Kč, tedy o 4 131,175 Kč více, než činí její polovina, a tento rozdíl je žalovaný povinen žalobkyni nahradit. Celková náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, proto činí 10 131,175 Kč (tj. 6 000 Kč + 4 131,175 Kč), jak je uvedeno ve výroku IV.