38 C 310/2024

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Elou Klikovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 339 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 339 600 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 339 600 Kč od 12. 11. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 86 438,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce. Žalobce se žalobou podanou dne 9. 9. 2024 domáhal po žalované zaplacení částky 339 600 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že byl v době od 20. 2. 2019 do 12. 4. 2022 likvidátorem žalované. V rámci výkonu své funkce likvidátora jednal žalobce s , právnická osoba, ohledně řešení úhrady dluhu žalované vůči České republice. Žalobce dojednal adekvátní a odpovídající splátkový kalendář, o čemž byla dne 11. 10. 2021 uzavřena Dohoda o uznání dluhu a o splátkách mezi žalovanou a Českou republikou - , právnická osoba, . První splátka dluhu dle Dohody ve výši 339 500 Kč byla splatná dne 10. 11. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedisponovala dostatečnou výší peněžních prostředků, provedl žalobce dne 10. 11. 2021 úhradu částky ve výši 339 600 Kč na účet žalované č. účtu , č. účtu, vedený u , právnická osoba, ., ze svých vlastních prostředků. Z tohoto účtu následně došlo k zaplacení první splátky ve výši 339 500 Kč, a částka 100 Kč představovala minimální zůstatek na účtu. Tím, že na bankovní účet žalované poskytl žalobce částku ve výši 339 600 Kč, ze které následně došlo k zaplacení shora uvedeného dluhu žalované, tzn. první splátky dluhu dle dohody o uznání dluhu, aniž by k tomuto byla uzavřena jakákoliv smlouva či dohoda mezi žalobcem a žalovanou, došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení, které je žalovaná povinna vrátit. K vrácení částky ve výši 339 600 Kč byla žalovaná několikrát vyzývána, a to např. výzvami ze dne 11. 11. 2021 a ze dne 22. 8. 2022. Pokud by snad poskytnutí prostředků výše uvedených bylo považováno za zápůjčku, (s čímž ovšem žalobce nesouhlasí) pak tímto takovou zápůjčku ve smyslu § 2393 občanského zákoníku v plném rozsahu vypovídá a požaduje její splacení. Uvedené je činěno z důvodu jistoty. V reakci na předžalobní výzvu ze dne 22. 8. 2022 žalovaná dne 31. 8. 2022 potvrdila, že je jí skutečnost vložení částky ve výši 339 600 Kč dne 10. 11. 2021 na bankovní účet žalované známa. K potvrzení hospodářského důvodu vzniku pohledávky vyzvala žalovaná žalobce k předložení čestného prohlášení, že částka ve výši 339 600 Kč byla žalobcem uhrazena z jeho osobních prostředků. Žalovaná současně prohlásila, že po předložení shora uvedeného čestného prohlášení je připravena žalobci finanční prostředky ve výši 339 600 Kč vrátit. V návaznosti na reakci ze dne 31. 8. 2022 vystavil žalobce dne 30. 9. 2022 čestné prohlášení, ve kterém prohlásil, že na zaplacení dluhu žalované z dohody, a to dluhu na zaplacení první splátky dle dohody ve výši 339 500 Kč a dále částku 100 Kč jako minimální zůstatek na účtu žalované, použil výlučně své vlastní osobní prostředky. Ani v návaznosti na doručení čestného prohlášení žalované však nebylo žalobci na úhradu částky ve výši 339 600 Kč do dnešního dne poskytnuto ničeho.Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Žalovaná učinila nesporným, že na bankovní účet společnosti byla vložena dne 10. 11. 2021 částka 339 600 Kč. Žalovaná však sporuje, že by se jednalo o finanční prostředky žalobce a tvrdila že ad a) finanční prostředky náležely žalované. Žalobce nikdy nepředložil např. čestné prohlášení, že by prostředky patřily jemu. Žalobce předal účetnictví společnosti, z něhož vyplývá, že žalovaná neměla mít žádné příjmy za dobu, kdy byl žalobce likvidátorem žalované, tj. v období od 20. 2. 2019 do 12. 4. 2022 však měla být uhrazena platba nájemného v částce 40 000 Kč, a to společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , podle smlouvy o nájmu prostor sloužícího podnikání ze dne 20. 2. 2019. V uvedené smlouvě je uveden bankovní účet, který nenáleží žalovanému a částka 40 000 Kč byla nájemcem poukázána na tento účet. Dále tvrdil, že ad b) v předmětném období pak byl žalobce osloven třetími osobami za účelem užívání areálu žalované. O užívání části areálu projevila zájem společnost , právnická osoba, . k parkování nákladního vozidla v období od 02/2020 - 12/2021, tj. v období 23 měsíců. Žalobce však s danou společností žádnou smlouvu neuzavřel, a proto vznikla společnosti újma v ušlém zisku z nájmu nemovitostí, a to nejméně v částce 23 000 Kč, která mohla být hrazena společností , právnická osoba, . Dále žalovaná tvrdila, že ad c) žalobce neuhradil za období roku 2019, 2020 a 2021 řádně a včas za žalovanou daň z nemovitých věcí, přičemž správce daně doměřil žalované úroky a penále, a to v částce celkem 1 226 Kč (326 Kč + 500 Kč + 400 Kč). Žalované tak vznikla újma spočívající v nákladech, které musela vynaložit na zaplacení úroků a penále. Tato újma je v celkové výši 1 226 Kč. V případě, že by se prokázalo, že nárok žalobce je dán, pak žalovaná započítává v rámci své obrany proti nároku žalobce svůj nárok na zaplacení náhrady vzniklé újmy nebo ušlého zisku popsané shora. Dále žalovaná namítla, že je vlastníkem pozemků v kat. území , adresa, u Smiřic, obec , adresa, zapsaných na LV č. , hodnota, . V předmětném období došlo zatížení těchto pozemků navezením suti, zeminy a odpadů – cca 5 000 m3 zavážkové zeminy a navezením cca 5 000 m3 suti. Žalované zátěží vznikla újma, spočívající v nákladech, které žalovaná vynaložila na odstranění tohoto zatížení, tj. 4 milióny korun českých. Žalobce tedy umožnil zatížení uvedených nemovitostí, když o tomto věděl a zcela nepochybně nepodnikl žádné kroky proti tomu, aby toto zatížení nenastalo. Žalovaná je přesvědčena, že žalobce tímto jednáním porušil povinnost vykonávat s péčí řádného hospodáře funkci likvidátora ve společnosti klienta, když svým jednáním umožnil zatížení nemovitostí. Žalovaná navrhla k prokázání tvrzených skutečností důkazy.K námitce započtení uvedl zástupce žalobce, že tato obrana není přípustná, neboť žalobce neuznává žádnou z tvrzených pohledávek a tyto nejsou způsobilé k započtení, neboť jejich prokázání by vyžádalo náročné dokazování. Pokud jde o penále a úroky z prodlení za neuhrazenou daň, tak žalovaná neměla žádné vlastní prostředky a k úhradě daně proto dojít nemohlo. Pokud jde o újmu spočívající v ušlém zisku 23 000 Kč, tak zde není prokázáno, že pozemky užívány byly, ani v jakém rozsahu ani to, že se tato pohledávka stala nevymahatelnou, či zda by bylo zaplaceno. Žalobce odmítl, že by za dobu výkonu jeho funkce došlo k jakémukoli závozu pozemků žalované sutí a zeminou.Na předžalobní výzvu ze dne 22. 8. 2022 reagoval zástupce žalované dne 31. 8. 2022 a uvedl, že žalované je z bankovního výpisu známo že na bankovní účet byla vložena 10. 11. 2021 částka 339 600 Kč, žalovaná se domnívala, že uvedené prostředky žalobce do společnosti vložil, neboť tyto do ní náležely. Pokud se jednalo o osobní prostředky žalobce, nechť toto doloží formou čestného prohlášení a zároveň prohlásí, že za dobu svého působení ve funkci likvidátora nepřijal žádné platby pro společnost klienta.Z dohody o uznání dluhu a o splátkách ze dne 11. 10. 2021 soud zjistil, že byla uzavřena mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , právnická osoba, a žalovanou zastoupenou žalobcem jako likvidátorem. První splátka byla splatná k 11. 10. 2021 ve výši 339 500 Kč.Ze sdělení , právnická osoba, soud zjistil, že dne 11. 11. 2021 byla uhrazena první splátka ve výši 339 500 Kč dle dohody o uznání dluhu a o splátkách ze dne 11. 10. 2021.Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 11. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce požádal žalovanou o úhradě dlužné částky z titulu finanční půjčky ze dne 10. 11. 2021 ve výši 339 600 Kč, coby splátky dle dohody o uznání dluhu a o splátkách ze dne 11. 10. 2021 uzavřené mezi společností , právnická osoba, . v likvidaci , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , právnická osoba, .Z čestného prohlášení ze dne 30. 9. 2002 soud zjistil, že žalobce prohlásil, že na zaplacení dluhu žalované vůči , Anonymizováno, – , právnická osoba, použil výlučně své vlastní osobní prostředky ve výši 339 500 Kč + 100 Kč jako minimální zůstatek.Z úplného výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že v období od 20. 2. 2019 do 18. 4. 2023 byla žalovaná v likvidaci. Likvidátorem byl žalobce v období od 20. 2. 2019 do 12. 4. 2022.Z potvrzení o provedení platby má soud za prokázané, že dne 10. 11. 2021 odeslal žalobce na účet žalované částku 339 600 Kč s tím, že ve zprávě pro příjemce je uvedeno: výpůjčka , tituly před jménem, , jméno FO, a ve zprávě pro odesílatele: výpůjčka pro , právnická osoba, .Z e-mailové komunikace na čísle listu 24 vyplývá, že dne 25. 2. 2020 projevila společnost , právnická osoba, . zájem o pronájem 3 pozemků ve vlastnictví žalované, za které nabízí cenu 1 000 Kč za měsíc.Z přihlášky daňových pohledávek do likvidace právnické osoby na čl. 25 - 27 soud zjistil, Finanční úřad vyčíslil žalované spolu s dalšími pohledávkami i úroky z prodlení ve výši 326 Kč, 500 Kč a 400 Kč.Žalovaná doložila smlouvu nájmu prostor sloužících k podnikání uzavřenou mezi žalovanou a firmou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s.r.o. dne 20. 5. 2019, z níž vyplývá, že nájemní smlouva byla sjednána za období od data podpisu smlouvy do 15. 7. 2019 a nájemné bylo sjednáno v částce 40 000 Kč.Z faktury na čísle listu 30, potvrzení z listu 31 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . vyúčtovala fakturou číslo , hodnota, žalované dne 1. 7. 2020 částku 40 000 Kč za provedenou stabilizaci oplocení areálu ve Skalici. Z potvrzení dne 28. 3. 2023 jednatele společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že jednatel potvrdil, že veškeré práce realizované v areálu žalované v roce 2020 vyúčtované žalované fakturou číslo , hodnota, byly skutečně provedeny. , adresa, 000 Kč byla uhrazena v hotovosti dne 1. 7. 2020, což vyplývá z příjmového pokladního dokladu.Další dokazování soud již neprováděl, neboť v byly zjištěny všechny rozhodné skutečnosti potřebné pro to, aby soud ve věci rozhodl.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce jako likvidátor žalované dne 11. 10. 2021 a uzavřel s , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , právnická osoba, dohodu o uznání dluhu a o splátkách, podle níž byla sjednána splatnost první splátky ve výši 339 500 Kč na 11. 10. 2021. Žalobce prostředky ve výši 339 600 Kč zaslal na účet žalované ze svého účtu dne 11. 10. 2021 s poznámkou výpůjčka , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by uvedené prostředky žalobci vrátila.Podle § 2 390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu vznikne smlouva o zápůjčce.Podle § 1987 odst. 2 občanského zákoníku pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.Na základě provedeného dokazování, s přihlédnutím k výše uvedeným zákonným ustanovením soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobce zapůjčil žalované v době, kdy byl ve funkci jejího likvidátora, prostředky ve výši 339 600 Kč, které mu žalovaná do dnešního dne nevrátila. Žalobce uzavřel s Českou republikou - Úřadem pro zastupování státu smlouvu o uznání dluhu a splátkách. Bez toho, že by žalobce uvedené prostředky na účet žalované převedl, nemohla by být dohoda o uznání dluhu a o splátkách žalovanou plněna, neboť žalovaná vlastní prostředky na účtu neměla. Námitky žalované soud neuznal z následujících důvodů. Pokud žalovaná namítala, že finanční prostředky náležely jí, neboť společnost , právnická osoba, měla zaplatit žalované nájemné ve výši 40 000 Kč a ve smlouvě byl sjednán jiný účet pro platbu nájemného než účet žalované, tak z této skutečnosti nelze dovodit závěr, že by finanční prostředky patřily žalované. Žalobce navíc doložil, že částku 40 000 Kč uhradil jinému subjektu za provedené práce na pozemcích žalované. Pokud by žalovaná měla skutečně důvodné pochybnosti o nakládání s jejími prostředky za dobu, kdy žalobce působil jako likvidátor, měla a mohla případně podniknout potřebné právní kroky k nápravě. V řízení však toto nebylo ani tvrzeno a soud uvedenou obranu žalované považuje za účelovou. Pokud jde o započtení částky 23 000 Kč jako ušlého zisku v důsledku nesjednané smlouvy se společností , právnická osoba, ., která měla projevit zájem o pronájem pozemku žalované k parkování nákladního vozidla, soud uvádí, že tato pohledávka způsobilá k započtení není, neboť není jisté, že by nájemné skutečně placeno bylo k prokázání této skutečnosti by bylo třeba provést další dokazování. Námitku započtení částky 1 226 Kč jako škody v důsledku vypočítaných úroků a penále, nelze uplatnit z obdobných důvodů. Otázka vzniku odpovědnosti žalobce za škodu v této výši by rovněž vyžádala rozsáhlé dokazování a tato pohledávka tak není způsobilá k započtení z důvodu její nejistoty. To stejné platí i v případě námitky na započtení újmy ve výši 4 000 000 Kč kvůli navezení sutin a zeminy na pozemky žalované. Soud námitky žalované neshledal důvodnými a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobce má právo na úroky z prodlení od data poskytnutí zápůjčky, tj. od 12. 11. 2021 ve výši podle § 1 970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalobce tuto částku žádal vrátit bezodkladně po jejím poskytnutí výzvou ze dne 11. 11. 2021.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, ve smyslu kterého soud přizná úspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce byl v řízení úspěšný a soud mu proto v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 13 584 Kč. Dále soud při stanovení výše odměny vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 bod 6 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 9 660 Kč. Advokát žalobce učinil v řízení 6 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka, vyjádření ze dne 19. 3. 2025 a 2x účast u jednání dne 18. 2. 2025 a 29. 4. 2025. Ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada výdajů činí za úkony právní služby provedené do 31. 12. 2024 částku 300 Kč a po 1. 1. 2025 částku 450 Kč, celkem 2 250 Kč. K odměně advokáta a paušální náhradě nákladů soud připočetl DPH ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny celkem částkou 86 438,10 Kč. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.