38 C 342/2024

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Ely Klikové a přísedících Věry Ruprichové a Jarmily Gennertové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 11. 9. 2024 je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 64 914,32 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce. 1 Návrhem došlým soudu dne 4. 11. 2024 se žalobce domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 11. 9. 2024 je neplatné. V návrhu uvedl, že pracoval pro žalovanou jako vedoucí obchodu na základě pracovní smlouvy ze dne 20. 3. 2006. Žalovaná dne 4. 9. 2024 ukončila s žalobcem pracovní poměr výpovědí pro nadbytečnost s tím, že pracovní poměr skončí 30. 11. 2024. Žalobci bylo následně dne 11. 9. 2024 doručeno okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, které bylo odůvodněno hrubým porušením povinnosti zaměstnance ochraňovat majetek zaměstnavatele a jednáním v rozporu s jeho oprávněnými zájmy. Žalobce považuje okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné a dne 12. 9. 2024 tuto skutečnost oznámil zaměstnavateli s tím, že trvá na dalším zaměstnávání. Žalobce v první řadě namítá neurčitost okamžitého zrušení pracovního poměru, neboť skutkový stav v něm uvedený není přesný a jednoznačný, jak vyžaduje konstantní judikatura Nejvyššího soudu. Žádným dalším výkladem není možné tyto vady zhojit. Okamžité zrušení pracovního poměru neobsahuje přesné skutkové vymezení jednání, ve kterém je důvod spatřován tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Žalobce v minulosti uzavřel se společností , právnická osoba, několik obchodů, které byly nadřízenými hodnoceny pozitivně a přinesly zisk. Všechny obchody měly shodný průběh a ke vzniku škody straně žalované nikdy během trvání pracovního poměru žalobce nedošlo. Naopak v průběhu let byla žalovaná s obchodováním žalobce spokojena, vyplácela žalobci provize a žalobce nedostal, byť ústní výtku k postupu. Z tohoto důvodu je žalobce přesvědčen, že okamžité zrušení pracovního poměru je i bezdůvodné. Jednání, které je žalobci kladeno za důvod okamžitého zrušení pracovního poměru, jednak nenastalo a jednak nedosahuje intenzity zvlášť hrubého porušení povinností. Z opatrnosti žalobce namítá i propadnutí prekluzivní lhůty, kdy však není zřejmé, kdy se o důvodu ke zrušení pracovního poměru žalovaná mohla dozvědět, a kdy začala příslušná lhůta běžet.2 Žalovaná se žalobou nesouhlasila a trvala na tom, že okamžité skončení pracovního poměru bylo důvodné a pracovní poměr žalobce skončil k datu 11. 9. 2024. Žalobce nedodržoval závazná pravidla pro objednávání vozidel a jejich zadávání do systému. Jeho povinností bylo sjednat se zákazníkem úhradu zálohy na kupní cenu ve výši minimálně 10 % a vozidlo objednat u výrobce až po složení zálohy. Postup při prodeji vozidel byl sepsán ve vnitřní směrnici zaměstnavatele. Jednatel žalované začátkem roku 2024 zjistil, že žalobce závazný postup při objednávání nedodržuje, a to při prodeji vozidel zákazníkovi , právnická osoba, ., pro něhož žalobce objednával vozidla bez záloh. Jednatel žalované žalobci jeho pochybení vytkl a upozornil ho na vznikající škodu představovanou ušlými úroky i na riziko dalších škod. Při inventuře naskladněných vozů dne 15. 7. 2024 byl zjištěn nesoulad mezi počtem vozidel, která se fakticky nacházela v areálu žalované a počtem vozidel vykazovaných v systému. Konkrétně žalovaná zjistila, že chybělo 7 vozidel. Dále bylo zjištěno, že na tato vozidla neexistuje sepsaná platná kupní smlouva s odběratelem a nebyla zaplacena ani část kupní ceny. Žalobce se snažil celou záležitost zpětně urovnat a dne 7. 8. 2024 dodatečně uzavřel se společností , právnická osoba, kupní smlouvy na 4 vozidla a nechal vystavit zálohové faktury s datem splatnosti 6. 9. 2024. Žalovaná s ohledem na nesoulad plynoucí z inventury zjišťovala, kde se vozidla vykazovaná v systému jako naskladněná, fakticky nacházejí a zjistila, že uvedená vozidla převzal dopravce smluvně objednaný zákazníkem , právnická osoba, a vyvezl je do Polska za účelem provedení montáže nástaveb. To vše za situace, kdy vlastníkem vozidla byla žalovaná, která v žádném smluvním vztahu s dopravcem ani zhotovitelem nástaveb nebyla. Žalovaná se o porušování povinností žalobce dozvěděla v souvislosti s inventurou ze dne 15. 7. 2024. Žalovaná trvá na tom, že žalobce nebyl z pozice svého pracovního zařazení oprávněn sjednávat smlouvy o zhotovení nástaveb na vozidla, která byla vedena jako skladová. Za tím účelem byla vypracována i vnitřní směrnice žalované, přičemž žalobce byl s touto směrnicí seznámen. Žalovaná je přesvědčena, že ve skutečnosti úhradu nástaveb platila společnost , právnická osoba, , která byla od počátku jejich objednatelem, aniž by byla mezi žalovanou a , právnická osoba, , uzavřena kupní smlouva. Žalovaná dále uvedla, že při objednání předmětných vozidel u výrobce byla jako zákazník uvedena společnost , právnická osoba, a k vystavení proforma faktur přitom došlo 8. 2. 2023, 23. 3. 2023 a 17. 5. 2023, tedy v době jednoho a půl roku před tím, než společnost , právnická osoba, . uzavřela na tato vozidla kupní smlouvu a zaplatila kupní cenu. V interním systému Helios žalobce zablokoval tato vozidla pro jejich prodej jiným zákazníkům, aniž by společnost , právnická osoba, . složila nutnou zálohu. Žalované vznikla škoda představující úrok z neuhrazené kupní ceny od okamžiku splatnosti faktur do okamžiku úplného uhrazení odběratelem , právnická osoba, ., neboť na úhradu faktur vystavených výrobcem čerpá úvěr. Výši škody žalovaná vyčíslila na 119 983,97 Kč. Při jednání soudu dne 29. 4. 2025 zaměstnanec žalované uvedl, že po 22. 5. 2024 již žalobce další vozidla pro , právnická osoba, neobjednával.3 Soud rozsudkem ze dne 29. 4. 2025 č.j. , spisová značka, žalobě vyhověl a rozhodl, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo neplatné. Krajský soud v , adresa, usnesením ze dne 18. 8. 2025 č.j. , spisová značka, rozsudek zrušil a uložil okresnímu soudu znovu se zabývat ve skutkové a právní rovině otázkou určitosti okamžitého zrušení pracovního poměru a v případě kladného zodpovězení otázkou jeho platnosti. Uložil okresnímu soudu udělit účastníkům konkrétní poučení ve smyslu § 118 a odst. 1 a 3 o.s.ř., právnická osoba, výzvě soudu žalobce dále uvedl, že všechna vozidla, která objednal pro , právnická osoba, a u nichž mu je vytýkáno neuhrazení zálohy objednatelem, byla objednána v období 2-5/2024, kupní smlouva byla uzavřena dne 7. 8. 2024 a kupní cena za tato vozidla byla uhrazena, což žalovaná nesporuje. Žalobce stejným způsobem postupoval i u ostatních obchodů a vždy ku prospěchu žalované, byl v zaměstnání hodnocen kladně, a kromě emailu z 22. 5. 2024 mu nebylo vytčeno, že by jakkoli pochybil. Je přesvědčen, že pokud měla žalovaná výdaje s objednáním vozidel na sklad, provize tyto výdaje převýšily. Jednatel žalované rovněž pravidelně prováděl kontroly dokladů, a to že jsou v období 2-5/2024 objednána vozidla, která jsou nyní předkládána jako problematická, musel zjistit již dříve., právnická osoba, výzvě soudu uvedla žalovaná, že ačkoliv v okamžitém zrušení pracovního poměru výslovně vozidla specifikována nejsou, žalobce nemohl mít pochybnosti o tom, o která vozidla se jedná, neboť žalovaná zejména prostřednictvím jednatele nebo tehdejšího ředitele , jméno FO, se žalobcem opakovaně komunikoval a na jeho pochybení při vývozu vozidel upozorňoval a vyzýval jej k nápravě. K prvotnímu zjištění, že se v areálu žalované nenacházejí všechna vozidla došlo bezprostředně před konáním inventury 15. 7. 2024. Při inventuře bylo zjištěno, že oproti evidenci chybí v areálu 7 vozidel. Žalobce inventuře přítomen nebyl a následující den žalobce odmítl převzít protokol o inventuře. Žalovaná prostřednictvím pana , jméno FO, zaslala žalobci excelovou tabulku, ve které měl žalobce uvést vysvětlení týkající se chybějících vozidel. Žalobce na dotaz, kde se vozidla nacházejí, uvedl „zde“, ačkoliv to nebyla pravda, neboť následně žalovaná zjistila, že ve skutečnosti byla vozidla vyvezena do Polska provedení nástaveb. To vše, aniž by byly k vozidlům uzavřeny řádné kupní smlouvy a jednatel žalované nikdy neschválil opatření těchto vozů nástavbami. Na dotaz jednatele žalované ze dne 10. 9. 2024, proč nejsou zaplaceny faktury vystavené ve vztahu ke spol. , právnická osoba, , žalobce nereagoval. Žalobce se dopouštěl i jiných porušení svých pracovněprávních povinností, kdy upřednostňoval zájmy společnosti , právnická osoba, před zájmy zaměstnavatele a objednával provedení nástaveb na vozidla, aniž by s touto společností uzavřel kupní smlouvu dříve, než vozidlo bylo objednáno a následně odvezeno k provedení nástavby, ale teprve když měla společnost , právnická osoba, zajištěného kupce. Riziko ekonomické ztráty bylo nedůvodně ponecháno na straně žalované. Tím docházelo k finanční ztrátě žalované způsobené nutností úvěrového financování. E-mailem jednatele žalovaného ze dne 22. 5. 2024 byl žalobce upozorněn, že předmětný zákazník má nezaplacené zálohy v hodnotě 4 000 000 Kč a neplatí zálohy do výroby. Další porušení povinností žalobce spočívalo v tom, že dovolenou v období 9. až 15. 7. 2024 čerpal bez předchozího schválení jednatelem společnosti, když na dovolence chybí podpis jednatele. To vše vedlo k narušení důvěry ze strany žalované.6 Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 20. 3. 2006 ve znění jejího dodatku ze dne 18. 10. 2022, kterým byl žalobce zařazen na pozici vedoucího obchodu.7 Z nedatovaného pracovního hodnocení žalobce žalovanou se zjišťuje, že žalobce je v zaměstnání hodnocen výborně jak po stránce pracovní, tak lidské.8 Z okamžitého zrušení pracovního poměru bylo zjištěno, že je datováno dnem 11. 9. 2024 a jako důvod je v něm uvedeno, že žalobce měl bez souhlasu a v rozporu s přímým pokynem zaměstnavatele vyvezl/nechal vyvézt mimo území České republiky 5ks automobilů tov. zn. Iveco, které jsou předmětem kupních smluv uzavřených mezi zaměstnavatelem na straně prodávajícího a společností , právnická osoba, na straně kupujícího. K vývozu vozidel došlo, přestože kupní cena za vozidla nebyla v rozporu se sjednaným datem splatnosti ani zčásti zaplacena. O předání vozidel k přepravě a k jejich vývozu nemá zaměstnavatel potřebnou dokumentaci a ztratil možnost s vozidly nakládat, ačkoli nebyla zákazníkovi předána a nebyla ani z části zaplacena. Jednáním vznikla zaměstnavateli škoda, na straně jedné v podobě hodnoty dovezených automobilů a dále v podobě úroků ve výši 5 % ročně z úvěrování ceny vozidel, která nebyla zákazníkem zaplacena. Hrozí zároveň vznik škody na vozidlech, která zaměstnavatel nemá ve své moci. Tím měl žalobce porušit ustanovení § 301 písm. d) zákoníku práce, a to povinnost řádně hospodařit s prostředky svěřenými zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat jeho majetek.9 Žalobce oznámil dne 12. 9. 2024 žalované nesouhlas s okamžitým zrušením pracovního poměru a požádal, aby byl nadále zaměstnán na základě pracovní smlouvy dle pracovního zařazení. To vyplývá z uvedené listiny a z doručenky datové zprávy.10 Z emailu ze dne 22. 5. 2024 se zjišťuje, že jednatel žalované v něm sděluje žalobci, že společnost , právnická osoba, nemá zaplaceny faktury v hodnotě 4 000 000 Kč a neplatí zálohy do výroby. Jednatel žalobci sděluje, že tento postup není možný, není možné, aby o zálohách a smlouvách rozhodoval žalobce bez schválení vedení. Žalovaná není banka, která půjčuje peníze zdarma.11 Z e-mailové komunikace ze dne 9. 9. 2024 bylo zjištěno že účetní žalované zaslala jednateli žalované seznam nezaplacených vystavených záloh na , právnická osoba, .12 Z e-mailové komunikace na čísle listu 141 bylo zjištěno, že ředitel společnosti žádá žalobce dne 16. 7. 2024 o doplnění excelové tabulky ve sloupci , právnická osoba, excelové tabulky na čísle listu 137 bylo zjištěno, že ve sloupci L je u čtyř automobilů objednaných pro společnost , právnická osoba, uvedeno na dotaz, kde se vozidla nacházejí a kdy se budou předávat „zde – odběr srpen“.13 Z e-mailové komunikace ze dne 22. 5. 2024 bylo zjištěno, že účetní společnosti zaslala jednateli žalované přehled nezaplacených záloh , právnická osoba, po splatnosti, ve dvou případech byla splatnost 30. 4. 2024, v jednom případě splatnost 9. 8. 2023.14 Žalovaná dále doložila kupní smlouvy na tři vozidla IVECO uzavřené za žalovanou žalobcem dne 7. 8. 2024 a zálohové faktury na částky 2 x 989 085 Kč a , právnická osoba, 065 134 Kč, všechny splatné 6. 9. 2024.15 Podle rozhodnutí jednatele č. 1/2017 nazvaného Směrnice kompetence a podpisový rozvrh na čl. 13-14 spisu, měl žalobce jako vedoucí obchodu právo uzavírat smlouvy o prodeji s finančním limitem 4 000 000 Kč na 1 ks, kupní smlouvy s výrobcem s limitem 3 000 000 Kč, kupní smlouvy – nástavby a návěsy s limitem 1 000 000 Kč.16 Z protokolu o odmítnutí podpisu převzetí protokolu o fyzické inventuře podepsaného dne 16. 7. 2024 se zjišťuje, že žalobce odmítl podepsat převzetí protokolu o fyzické inventuře naskladněných vozů značky Iveco.17 Z protokolu o fyzické inventuře na čísle listu 40 se zjišťuje, že byla provedena dne 15. 7. 2024. Byl zjištěn nesoulad skutečného stavu s interním systémem v případě 7 vozidel, na která neexistuje sepsaná platná kupní smlouva s odběrateli. Chybí podpis žalobce.18 Z nákladního listu CMR na čísle listu 51 bylo zjištěno, že se týká dvou vozidel IVECO, datum nakládky přepravcem , Anonymizováno, , Anonymizováno, je uvedeno dnem 18. 6. 2024.19 Z plné moci na čísle listu 58 bylo zjištěno, že je jednatel společnosti , právnická osoba, . udělil dne 20. 12. 2021 plnou moc dopravci firmě , Anonymizováno, , Anonymizováno, k vyzvedávání a transportu vozidel určených k přestavbě (IVECO DAILY) u prodejce , Jméno žalované, s.r.o., zastoupeného panem , Jméno žalobce, .20 Z objednávky nástaveb ze dne 14. 5. 2024 soud zjistil, že žalobce objednal nástavby v počtu 4 až 5 ks za cenu 320 000 Kč bez DPH/1 ks s termínem dodání kompletních vozu do konce srpna 2024.21 Z výplatních pásek žalobce na čísle listu 56-57 bylo zjištěno, že za období červenec 2024 byly žalobci vyplaceny čtvrtletní prémie 20 000 Kč a příplatky 25 000 Kč.22 Z listiny označené jako ukončení pracovního poměru výpovědí z důvodu nadbytečnosti ze dne 4. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalobce dostal výpověď u žalované z důvodu nadbytečnosti v důsledku organizačních změn společnosti, které zahrnují zrušení pracovní pozice vedoucího obchodu. V důsledku této změny se pozici žalobce stala nadbytečnou a výpovědní doba uplyne 30. 11. 2024.23 Pravidla pro obchodování s vozidly byla upravena směrnicí ze dne 25. 9. 2023 a předtím směrnicí ze dne 1. 8. 2008, kdy z obou směrnic vyplývá, že vozidlo se u dodavatele IVECO objednává po uzavření kupní smlouvy a vystavení zálohové faktury.24 Dále soud doplnil dokazování o výslech svědka , jméno FO, , jednatele společnosti , právnická osoba, , dále o výslech žalobce a výslech jednatele žalované.25 Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že je jednatelem společnosti , právnická osoba, , která udržovala obchodní vtahy se žalovanou cca 8 let, ve větším měřítku asi 6 let. Spolupráce probíhala tak, že od žalované objednávali auta, na která následně stavěli různé typy nástaveb, aby auta mohla být homologována. Původně spolupráce vypadala tak, že při objednávce zaplatili zálohu do výroby, ale postupně se to vyvíjelo a jak narůstal objem objednaných vozidel, posunula se po dohodě s Ivecem splatnost až na tři měsíce. V době covidu továrna nevyráběla, ale auta se objednávala dál a zálohy se proto neplatily a celý proces se narušil, protože nebylo možné platit stále zálohy, když továrna nevyrábí. Dále svědek uvedl, že „to jelo na tý bázi“, že tam je tři měsíce splatnost, vystavila se faktura a my jsem ji prostě do tří měsíců uhradili, nehledě na to, zda auto bylo v Polsku, v Čechách nebo kdekoli. Automobil se u žalované objednal obvykle bez toho, že by znali koncového zákazníka předtím, než auto prodali koncovému zákazníku, dělala se nástavba, což trvá někdy měsíc a někdy tři měsíce podle složitosti. V době covidu se na nástavby čekalo třeba půl roku. Jejich zákazníci obvykle potřebují auto hned. Objednatelem nástavby byla z 90% , právnická osoba, , která také provedení nástaveb platila. Nástavbu objednávali v době, kdy na auto byla vystavená faktura, ale z důvodu tříměsíční splatnosti nebyla ještě zaplacená, tedy v době, kdy nebyli vlastníky auta. Bylo jasné, že fakturu uhradí a vždy ji uhradili. Se vznikem nového zákona měla žalovaná na skladě asi 10 „šasí“ a pokud by jejich firma na ně nepostavila nástavby, mohly by je hodit do šrotu, protože „šasí“ jako samostatný celek nelze přihlásit. Když už byl pan žalobce s panem , Anonymizováno, ve sváru, dojel svědek do , Anonymizováno, a všechny smlouvy podepsal, odebral auta, která ani neměl objednaná, a ještě před provedením nástaveb je i zaplatil. Jejich spolupráce se žalovanou byla ke spokojenosti všech, nezůstal jim nic dlužen. To, že měli tříměsíční splatnost, byla podstata toho byznysu, jinak by si mohl auta kupovat kdekoli jinde levněji. Obchod fungoval tak, že auta od , Anonymizováno, odebíral v době, kdy byla vystavená faktura, ale nebyla ještě uhrazená. Spolupráce skončila v okamžiku, kdy pan , jméno FO, oznámil, že splatnost tři měsíce už neplatí, a že splatnost faktury bude jenom měsíc. Pan žalobce u nich ve firmě pomáhá s prodejem, asi od poloviny roku 2024. Při odběru aut ze Stratosu se vyplňoval doklad CMR. Svědek neví, kdo potvrzoval doklad CMR u , Anonymizováno, , protože u odběru aut nebyl on, ale řidič kamionu. Spolupráce firmy , právnická osoba, se , Anonymizováno, skončila, protože , adresa, spolupracovat již nechce. Svědek odhaduje celkový objem prodaných automobilů za celou dobu cca na 150 000 000 Kč.26 Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že u žalované pracoval 18 let, a z toho na pozici vedoucího provozu dva roky. Udržoval obchodní vztahy s různými odběrateli, včetně společnosti , právnická osoba, , se kterou byl obchodní vztah nadstandardní. Vzhledem k objemu, každé auto dodané , právnická osoba, bylo ziskové a zisk určitě převažoval nad úroky. Žalobce věděl, že , právnická osoba, vždy zaplatí to, co objednali. Vzhledem k velkým objemům bylo nutno udržovat nadstandardní vztahy s , právnická osoba, a bylo to vždy ku prospěchu , Anonymizováno, . Žalobce se účastnil jednání mezi Ivecem, , Anonymizováno, a jednatelem , právnická osoba, , kde bylo dohodnuto, že Iveco poskytne , právnická osoba, splatnost 90 dní, to bylo asi před třemi lety. Když byl vyhozen ze , Anonymizováno, , tak přišla nabídka od pana , jméno FO, , pro kterého dělá jako OSVČ činnost týkající se nástaveb Jegger. Za celou dobu, co pracoval u , Anonymizováno, , nebyl přítomen ani jedné inventuře. Žalobce si je vědom, že se účastnil školení na požární bezpečnost, ale neprobírali tam žádnou směrnici a žádnou nepodepisoval. Směrnice, kterou se měl řídit jiná než ta, o které hovoří strana žalovaná. Iveco poskytovalo zákazníkovi , právnická osoba, výhodnější podmínky než ostatním zákazníkům. Jednou z kompetencí žalobce bylo objednávat skladová vozidla a hospodařit se skladovými zásobami. U , Anonymizováno, působil 15 let jako prodejce. Když se dostal na pozice vedoucího, tak s panem jednatelem neprobírali přesně, co je jeho pracovní náplní. Jeho kompetencí bylo objednávat vozidla na sklad, bylo evidentní, že to funguje a nebyl v tom problém. Když do firmy nastoupil pan , jméno FO, , tak začal hledat chyby a skončilo to okamžitým zrušením pracovního poměru. , právnická osoba, byl zákazník, který vždy zaplatil a pomáhal plnit cíle od Iveca, na základě čehož měla žalovaná zpětné bonusy. Pokud jde o výtky, které dostal e-mailem, tak má za to, že s panem jednatelem si vše vyjasnili s tím, že pokud vše bude fungovat v jasných mantinelech, tak to bude v pořádku. Splatnost faktur , Anonymizováno, vůči Ivecu byla 60-90 dní, ale pouze pro zákazníka , právnická osoba, , který měl výhodnější podmínky v délce splatnosti, čímž se kompenzovalo to, že jinde by si mohl auto koupit levněji. Splatnost se počítala od dodání podvozku od výrobce Iveca. Vozidla se evidovala v systému Helios, kde bylo vždy napsáno, pro koho je auto určeno, a to podle informace, která šla do Iveca. Objednávku měl žalobce vždy v e-mailu.27 Z výpovědi jednatele žalované soud zjistil, že vedoucí obchodu je u nich pro to, aby kontroloval, jestli jsou nejdřív uzavřené smlouvy, jestli jsou dobře udělané nabídky a kupní smlouvy na auto. , jméno FO, se nikdy nezadávala do výroby, tedy do Iveca bez podepsání kupní smlouvy a bez složené zálohy. Nebylo možné, aby se auto objednávala na základě objednávky, kde není uvedena specifikace auta, splatnost, termín dodání atd. Podmínkou předání auta zákazníkovi byla uzavřená kupní smlouva, předávací protokol a faktura. Není možné, že by odjelo z firmy auto, které nebylo zaplacené. Pokud auto zaplacené nebylo, tak o tom musel vědět jednatel a udělal se písemně splátkový kalendář, například na 3 splátky. Iveco nekontroluje to, co dáváme do systému, protože jim věří, a protože mají ISO. Žalobce byl 6x vyškolený od svého nadřízeného a zároveň se účastnil i auditu. Žalobce auditorovi dodával desky, kde bylo vše v pořádku a ty problematické nikoli. Se společností , právnická osoba, nebyla uzavřena za rok 2024 smlouva, jednatel osobně sdělil žalobci, že není možné mít ve výrobě auta za 15 000 000 Kč, na které není uzavřena smlouva. Jednalo se ale o auta objednané žalovanou na zákazníka , právnická osoba, . V systému Helios se evidují auta a u nástavbáře, auta na cestě, auta na výstavbě. Ale tato 4 auta nebyla uvedena nikde, nebyla na ně uzavřena smlouva ani zaplacena záloha. Pokud se stalo před covidem, že někdo zaplatil o měsíc déle, tak to bylo v pořádku, ale po covidu byla úroková sazba 8 %, takže celé oddělení žalobce bylo kompletně ve ztrátě, a proto jednatel požádal prokuristu, aby si sedl s panem žalobcem a vysvětlil mu, co jsou úroky a úroková sazba, protože pokud vozidla u nás stála šedesát sní, tak už je žalovaná musela dávno zaplatit. Jednatel žalované zpočátku nevěděl, že společnost , právnická osoba, pouze přeprodává auta, ale zjistil, že na svých stránkách prodává auta žalované, která ani nebyla předaná a ani nebyla zaplacená. Fungovalo to tak, že žalobce objednal bez zálohy auta na základě nějaké ústní dohody, auta se předala cizímu dopravci bez vědomí jednatele a odvezla se do Polska k nástavbáři, se kterým nebyla uzavřena žádná smlouva a následně se auta převezla do , právnická osoba, do Kolína, kde se nabízela na prodej. Toto jednatel žalobci osobně vytkl v březnu, a to z důvodu vysokých úrokových sazeb, kdy auta, která stojí 6 - 7 měsíců na skladě jsou dávno po splatnosti a , právnická osoba, prodává auta, které si nepřevzal. Jak sděloval pan svědek (pozn. jednatel , právnická osoba, ), tak se zpětně dodělaly kupní smlouvy a zpětně se dělaly faktury a daňové doklady. Pan žalobce dostal výpověď, protože to bylo opakované a měl od března čas dát to celé dohromady, ale dohromady to nedal. E-mail z března, kde účetní vyzývá žalobce, navazoval na březnový pohovor jednatele se žalobcem. Firma nemohla nic vydělat, když financovali celý obchod , právnická osoba, . Minimálně každý týden se žalobcem seděl v jeho kanceláři a říkal mu, co a jak má dělat. Inventury by se měly dělat minimálně jednou ročně a zodpovídá za to manažer prodeje. U inventury byl přímo podřízený žalobce šéf dopravy a žalobce byl vyzván panem , jméno FO, , aby se ke čtyřem autům vyjádřil, ale nedostali odpověď. Obchodní divize Iveco byla ve ztrátě a z toho důvodu přišli na to, že tam je hodně aut na skladě a že byly objednané podvozky prakticky bez smlouvy a začalo se řešit, že velikost skladu jím táhne dolů výdělek, protože platili bankám veliké peníze za to, že auta museli zaplatit dřív, než je prodali. Inventuru nedělá přímo majitel firmy, ale dělají to podřízení. U jiného zákazníka, než , právnická osoba, se nestalo, že by odjel s autem bez toho, že by měl uzavřenou kupní smlouvu. Kupní smlouva byla standardizována, ale je v ní uvedeno, že v den předání musí být auto zaplaceno. Takto bylo parazitováno na jejich obchodě, protože Iveco si myslelo, že , právnická osoba, je koncový zákazník a nikoliv prodejce. Z tohoto důvodu byl pracovní poměr se žalobcem okamžitě zrušen.28 Další dokazování soud neprováděl, neboť provedenými důkazy byl dostatečně zjištěn skutkový stav potřebný pro rozhodnutí soudu.29 Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce byl zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 20. 3. 2006, přičemž s účinností od 18. 10. 2022 byl zařazen na pozici vedoucího obchodu. V řízení nebylo sporné, že žalobce objednával vozidla u výrobce IVECO pro společnost , právnická osoba, , aniž by byly zaplaceny zálohy do výroby. Takto žalobce postupoval ve vztahu ke společnosti , právnická osoba, dlouhodobě z důvodu velkého objemu odebíraných vozidel společností , právnická osoba, . Ze svědecké výpovědi svědka , jméno FO, - jednatele , právnická osoba, - soud dále zjistil, že splatnost faktur byla tříměsíční a během splatnosti se objednávala nástavba na auto, které se převáželo jinam za účelem zhotovení nástavby. Spolupráce žalované s , právnická osoba, skončila v době, kdy jednatel oznámil, že již neplatí tříměsíční splatnost faktury, ale splatnost bude pouze měsíční. Podle směrnice pro obchodování s vozidly se vozidla objednávala u výrobce po uzavření kupní smlouvy a vystavení zálohové faktury. Prodloužení splatnosti faktur , právnická osoba, na tři měsíce bylo dohodnuto v době covidu z důvodu pozastavení výroby výrobcem IVECO. O prodloužení splatnosti v době covidu proběhlo jednání, kterého se účastnil zástupce společnosti Iveco, jednatel žalované, jednatel , právnická osoba, a žalobce. To, že společnost , právnická osoba, nezaplatila zálohy do výroby a nemá zaplaceny faktury v hodnotě 4 000 000 Kč vytkl jednatel žalované žalobci emailem ze dne 22. 5. 2024 a v něm upozornil žalobce na škodu plynoucí z vysokých úroků při úvěrovém financování těchto vozidel. Od uvedeného emailu již žalobce další vozidla pro , právnická osoba, neobjednával. Dne 15. 7. 2024 proběhla u žalované inventura skladových vozů, při níž byl zjištěn nesoulad mezi skutečným stavem a interním systémem Helios u 7 vozů IVECO. Žalobce se inventury nezúčastnil a byl požádán o vysvětlení. Žalobci byla dne 4. 9. 2024 dána výpověď pro nadbytečnost ze strany zaměstnavatele s tím, že jeho pracovní poměr skončí k 30. 11. 2024. Dne 11. 9. 2024 žalovaná zrušila okamžitě pracovní poměr se žalobcem z důvodu porušení jeho povinností, kdy bez souhlasu a v rozporu s přímým pokynem zaměstnavatele vyvezl/nechal vyvézt mimo území České republiky celkem , hodnota, ks automobilů tov. zn. Iveco. Jednání žalovaného, které bylo důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru nedosahuje intenzity porušení povinností zaměstnance zvlášť hrubým způsobem, neboť žalobce takto postupoval dlouhodobě s přesvědčením, že , právnická osoba, je s ohledem na objem vozidel významný zákazník, a že tento postup je pro žalovanou z obchodního hlediska výhodný. , právnická osoba, kupní cenu za odebraná vozidla uhradila.30 V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalované, že žalobci byl jeho postup vůči , právnická osoba, vytknut opakovaně, tj. poprvé v březnu 2024, a že žalobce měl dost času jej napravit. Tvrzení jednatele žalované o tom, že měl v březnu 2024 ústně vytknout žalobci jeho postup při objednávání aut pro , právnická osoba, (tj. že nelze mít skladová auta pro , právnická osoba, 6 - 7 měsíců po splatnosti faktury, a to z důvodu vysokých úrokových sazeb, kdy , právnická osoba, prodává jejich auta, na která se v Polsku dělají nástavby, a to bez uzavření smlouvy), nebylo prokázáno. Žalovaná nedoložila žádný písemný záznam o jednání jednatele se žalobcem v březnu 2024 ani komunikaci s účetní, která by tomuto jednání mohla předcházet. Z listinných důkazů bylo zjištěno, že email jednatele vůči žalobci, v němž mu uvedený postup vytýká, je datován až 22. května 2024 a byl žalobci zaslán ještě téhož dne, kdy účetní žalované zaslala jednateli seznam nezaplacených záloh , právnická osoba, po splatnosti.31 Podle § 55 odst. 1 písm. e) zákoníku práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, poruší zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.32 Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 1. 2022 sp. zn. , spisová značka, je třeba, „aby důvod okamžitého zrušení pracovního poměru byl určitým způsobem konkretizován uvedením skutečností, v nichž účastník spatřuje naplnění zákonného důvodu tak, aby nemohly vzniknout pochybnosti, ze kterého důvodu se pracovní poměr okamžitě zrušuje; k dosažení účelu sledovaného ustanovením § 60 zákoníku práce není vždy potřebné, aby okamžité zrušení pracovního poměru obsahovalo také údaje o tom, kdy se zaměstnavatel dozvěděl o důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru, nebo kdy tento důvod vznikl, anebo zda byl důvod okamžitého zrušení pracovního poměru předmětem šetření jiného orgánu, neboť i bez těchto údajů může být nepochybné, proč byl se zaměstnancem okamžitě zrušen pracovní poměr; skutečnosti, které byly důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost a nesrozumitelnost projevu vůle je okamžité zrušení pracovního poměru neplatné jen tehdy, kdyby se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byl pracovní poměr okamžitě zrušen“.33 Soud shledal žalobu důvodnou a výrokem I. rozsudku rozhodl, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 11. 9. 2024 je neplatné. Soud se zabýval otázkou určitosti daného právního jednání a dospěl k závěru, že výkladem projevu vůle lze ve spojení se zjištěními při inventuře ze dne 15. 7. 2024, s nimiž byl žalobce seznámen, dovodit, jaké jednání žalobce je důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru žalobce, byť z čistě formálního hlediska není v listině zachycující daný projev vůle tento důvod vymezen zcela jednoznačně. I pokud by však okamžité zrušení pracovního poměru obsahovalo zcela perfektní popis skutku, který je jeho důvodem, nebylo by rozhodnutí soudu v dané věci odlišné, a to vzhledem ke všem souvislostem vyšlým najevo v rámci doplněného dokazování. Po doplnění dokazování výpovědí žalobce, jednatele žalované a svědecké výpovědi jednatele , právnická osoba, došel soud k závěru, že jednání, které je žalobci kladeno za vinu, a které bylo důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru nedosahuje takové intenzity, aby v něm bylo možno spatřovat zvlášť hrubé porušení pracovních povinností ze strany žalobce, byť toto jednání bylo v rozporu s vnitřní směrnicí žalované. Svědek , jméno FO, , jednatel , právnická osoba, uvedl, že spolupráce mezi jeho společností a žalovanou trvala cca 6 - 8 let, postupně se vyvíjela a v době covidu došlo k prodloužení splatnosti faktur na tři měsíce a , právnická osoba, objednávala automobily, aniž by hradila zálohy z důvodu pozastavení výroby u Iveca. Vzájemná spolupráce skončila podle svědka před rokem a půl (tj. cca v létě 2014), když jednatel žalované oznámil, že tříměsíční splatnost faktur se mění na měsíční. Žalobce uváděl, že při obchodování s , právnická osoba, jednal v dobré víře, že daný obchod je pro žalovanou výhodný. Soud nemá důvod tomuto tvrzení neuvěřit, neboť žalobce vycházel z velkého objemu vozidel objednaných pro , právnická osoba, , ze zpětných bonusů od výrobce IVECO a rovněž znal výši marže na každé vozidlo. Poté, co jednatel žalované emailem ze dne 22. 5. 2024 vytkl žalobci, že zadává automobily pro , právnická osoba, do výroby bez uhrazení zálohy, již žalobce další vozidla pro , právnická osoba, neobjednával. Ještě v červenci 2024 byly žalobci vyplaceny prémie, a to přes to, že nejpozději 15. 7. 2024 se žalovaná dozvěděla o nesouladu stavu naskladněných vozidel s účetním systémem a od května 2024 věděl jednatel žalované, že nejsou řádně placeny zálohy za vozidla objednaná do výroby, tedy že žalobce nepostupuje v souladu s instrukcí. Za situace, kdy stejným způsobem žalobce postupoval vůči společnosti , právnická osoba, po celou dobu své práce na pozici vedoucího obchodu, tj. od 18. 10. 2022, aniž by mu to bylo až do 22. 5. 2024 vytknuto a zároveň žalobce byl s ohledem na objem vozidel přesvědčen, že obchod s , právnická osoba, je pro žalovanou výhodný, když zároveň , právnická osoba, své závazky vůči žalované hradila, nelze v jednání žalobce spatřovat zvlášť hrubé porušení jeho povinností. Soud rozumí žalované, že z ekonomického hlediska nebyl tento přístup žalobce při objednávání vozidel pro , právnická osoba, pro žalovanou výhodný, a to z důvodu úvěrového financování vozidel, avšak ani tak není zřejmé, zda zisk z velkého objemu prodaných vozidel nepřevažuje nad náklady úvěrového financování, když tato otázka nebyla předmětem dokazování. Žalobce vycházel ze svého přesvědčení, že obchodování s , právnická osoba, přináší žalované zisky s ohledem na objem odebraných vozidel a věděl, že , právnická osoba, měla oproti jiným odběratelům dohodou z doby covidu prodlouženu platnost faktur na 3 měsíce. Spolupráce se žalovanou skončila v létě 2024, když splatnost faktur byla zkrácena na obvyklou měsíční lhůtu. Žalobce na pozici vedoucího obchodu nelze činit odpovědným za celkovou ekonomickou stránku obchodování žalované s jednotlivými obchodními partnery. Samotná skutečnost, že žalovaná platila úroky z úvěrového financování vozidel a tvrzení o výši těchto úroků ještě nevypovídá o celkové ztrátovosti či naopak ziskovosti obchodů s , právnická osoba, , nehledě na to, že žalobce tyto ekonomické souvislosti ze své pozice vůbec znát nemusel. Žalobce nelze činit odpovědným za ekonomickou stránku podnikání žalované, kdy žalovaná má mít potřebné kontrolní mechanismy nastaveny tak, aby případné nesrovnalosti v postupech jednotlivých zaměstnanců při jednání za společnost mohly být zjištěny včas. Tyto zjištěné souvislosti oslabují intenzitu porušení povinností žalobce natolik, že porušení nelze kvalifikovat jako zvlášť hrubé porušení, aby mělo za následek platné okamžité zrušení pracovního poměru. Soud z těchto důvodů shledal okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 11. 9. 2024 neplatným a žalobě vyhověl.34 Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, ve smyslu kterého soud přiznal úspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 2 500 Kč a podle advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 ve výši 3 700 Kč. Advokátovi náleží odměna v plné výši za následující úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu:- příprava a převzetí zastoupení- sepis žaloby- písemné podání ze dne 7. 4. 2025- porada s klientem dne 10. 2. 2025- účast na jednání dne 18. 2. 2025- účast na jednání dne 29. 4. 2025- písemné podání ze dne 21. 8. 2025- písemné podání ze dne 15. 10. 2025- porada s klientem přesahující 1 hodinu- účast na jednání dne 15. 1. 2026 přesahující 2 hodiny (tj. 2 x úkon)- účast na jednání dne 18. 2. 202635 Celkem zástupkyně žalobce poskytla žalobci 2 úkony právní služby po 2 500 Kč a 10 úkonů právní služby dle advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 po 3 700 Kč. Ke každému úkonu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč, resp. 450 Kč za 10 úkonů učiněných po 1. 1. 2025 (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Zástupkyni žalobce tak náleží odměna 42 000 Kč a paušální náhrada výdajů ve výši 5 100 Kč. Dále soud žalobci přiznal právo na náhradu cestovného za 4 cesty vozidlem advokátky Ford Mondeo ze sídla kanceláře ve , adresa, do budovy Okresního soudu v , adresa, v délce 326 km/ zpáteční cesta, a to za 4 cesty při ceně motorové nafty 34,70 Kč/l a sazbě základní náhrady ve výši 5,80 Kč dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., celkem cestovné ve výši 9 814,32 Kč. Dále soud žalobci přiznal náhradu advokátky za promeškaný čas podle § 14 advokátního tarifu za čas strávený na cestě v trvání 10 půlhodin/1 zpáteční cesta ve výši 150 Kč/1 půlhodina, tj. celkem náhradu za promeškaný čas ve výši 6 000 Kč za 4 cesty k soudu. Celkem náleží v řízení úspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení ve výši 64 914,32 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu).