38 C 343/2024

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Elou Klikovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 279 538,09 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcia) částku 95 539,61 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 95 539,61 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení ve výši 8,25 %b) částku 183 998,48 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 183 998,48 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení ve výši 8,25 %,to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 87 886 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 18. 11. 2019 smlouvy o půjčce, kterou žalobce půjčil žalovanému částku 100 000 Kč a žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit žalobci dne 18. 11. 2020. Žalovaný žalobci půjčenou částku ve lhůtě splatnosti nevrátil. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení 8,25 % p.a. za období od 19. 11. 2020 do zaplacení. Dne 15. 5. 2024 byla mezi žalobcem, žalovaným a , jméno FO, uzavřena Smlouva o převzetí dluhu, kterou , jméno FO, dluh žalovaného převzala a postupně splácela. Poslední částečná úhrada splátky byla provedena v květnu 2024. Nesplacená jistina pohledávky tak činí 95 539,61 Kč. Smlouva o převzetí dluhu zanikla dne 22. 5. 2024 naplněním rozvazovací podmínky dle čl. V. odst. 4 Smlouvy o převzetí dluhu. Tím se žalovaný stal opět dlužníkem žalobce. Žalobce a žalovaný dále uzavřeli dne 21. 4. 2019 smlouvu o zápůjčce, kterou žalobce půjčil žalovanému částku 200 000 Kč a žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit žalobci dne 21. 4. 2021. Žalovaný žalobci půjčenou částku ve lhůtě splatnosti nevrátil. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení 8,25 % p.a. za období od 19. 11. 2020 do zaplacení. Dne 15. 5. 2024 byla mezi žalobcem, žalovaným a , jméno FO, uzavřena smlouva o převzetí dluhu, kterou , jméno FO, dluh žalovaného převzala a postupně splácela. Poslední částečná úhrada splátky byla provedena v květnu 2024. Nesplacená jistina pohledávky tak činí 183 998,48 Kč. Smlouva o převzetí dluhu zanikla dne 22. 5. 2024 naplněním rozvazovací podmínky dle čl. V. odstavec 4 smlouvy o převzetí dluhu. Tím se žalovaný stal opět dlužníkem žalobce.Žalovaný s žalobou nesouhlasil a uplatněný nárok ani zčásti neuznal, a to zejména proto, že peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč byly poskytnuty nejprve žalovanému na osobní účet, avšak z účtu byly tyto prostředky v celé výši převedeny do fondu , právnická osoba, , k čemuž došlo po vzájemné dohodě mezi žalobcem a žalovaným, což explicitně vyplývá z protokolu o výslechu svědka , Jméno žalobce, ze dne 4. 11. 2021 u Policie ČR. Jediným důvodem, proč žalovaný uzavřel smlouvu o převzetí dluhu ze dne 15. 5. 1024 byla skutečnost, že žalovaný jednal s insolvenčním správcem společnosti , právnická osoba, o uzavření komplexní dohody o narovnání, kdy cílem bylo vypořádat vztahy s klienty , právnická osoba, tak, aby došlo k jejich odškodnění co možná nejdříve. Do uvedeného procesu vstoupil zástupce žalobce, který uvedl, že pokud žalovaný pohledávku žalobce neuhradí, jakákoli dohoda s insolvenčním správcem padá, neboť žalobce podá na žalovaného insolvenční návrh. Žalovaný proto pod nátlakem na uvedenou dohodu přistoupil, ačkoliv bylo zřejmé, že žalobci nic nedluží. Žalobce tak v zásadě dotlačil žalovaného do uzavření předmětné smlouvy, který pod nátlakem plnil dluh za jiného, jelikož fakticky se jedná o dluh společnosti , právnická osoba, , o čemž byl žalobce sám velmi dobře zpraven a využil tak svého právního postavení. Jediným cílem žalovaného při uzavření dohody o narovnání s insolvenčním správcem bylo co nejrychleji odškodnit klienty. Dohoda s insolvenčním správcem nikdy nenabyla účinnosti. Jednání žalovaného se stalo obsolentním a této situace využil žalobce, který si byl vědom skutečnosti, že jeho pohledávka by měla být uspokojena společností , právnická osobaŽalobce předložil soudu smlouvu o půjčce ze dne 18. 1. 2019, z níž vyplývá že žalobce půjčil žalovanému dne 18. 11. 2019 částku 100 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 18. 11. 2020.Dále žalobce předložil soudu smlouvu o zápůjčce ze dne 21. 4. 2020, z níž vyplývá, že žalobce zapůjčil žalovanému zápůjčku ve výši 200 000 Kč převodem na jeho účet, kterou se žalobce zavázal vrátit do 21. 4. 2021. Zápůjčka byla sjednána jako bezúročná.Z protokolu o výslechu svědka před Policií ČR, Národní centrálou proti organizovanému zločinu ze dne 4. 1. 2021 soud zjistil, že žalobce jako svědek uvedl, že s žalovaným uzavřel smlouvu o půjčce, na základě které mu převedl částku 100 000 Kč a pak půjčku navýšil o 200 000 Kč. Celkem půjčil na investování 300 000 Kč a tyto prostředky mu časem žalovaný měl zhodnotit o 45 000 Kč. Žalobce se domníval, že žalovaný byl schopen zhodnotit konkrétní vklad o 100 % ročně, takže jeho zisk byl zbytek do stoprocentního zhodnocení 300 000 Kč, tedy cca 260 000 Kč, toto smluvně nebylo podchyceno. Finanční prostředky na půjčku 300 000 Kč panu , adresa, zaslal na jeho osobní účet. V době, kdy řešili výplatu peněz, mu žalovaný řekl, že zakládá fond a ptal se ho, zda chce své peníze, včetně zhodnocení, překlopit do toho fondu nebo vybrat. On se je rozhodl panu , adresa, ponechat v zápůjčce k dalšímu zhodnocení. Domluvili se, že mu je překlopí do fondu, který zakládá. Dne 28. 9. 2020 mu přišlo e-mailem z adresy , e-mail, potvrzení, že jeho vklad 345 000 Kč byl potvrzen. K fungování fondu mu pan , jméno FO, nic bližšího neřekl.Z e-mailové komunikace mezi zástupcem žalobce a insolvenčním správcem společnosti , právnická osoba, soud zjistil, že pohledávka žalobce za , právnická osoba, byla částečně popřena z důvodu, že pan , jméno FO, uzavřel smlouvy o zápůjčce přímo s žalovaným.Ze smlouvy o převzetí dluhu uzavřené dne 15. 5. 2023 vyplývá, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem a paní , jméno FO, , Anonymizováno, jako přejímatelem dluhu byla uzavřena smlouva, podle níž žalobce a žalovaný shodně prohlásili, že mezi nimi existuje právní vztah z důvodu smlouvy o půjčce ze dne 18. 11. 2019, kterou věřitel půjčil částku 100 000 Kč a za smlouvy o půjčce ze dne 21. 4. 2020, kterou věřitel půjčil dlužníkovi 200 000 Kč. Dlužník prohlásil, že svůj dluh z těchto smluv vůči věřiteli uznává ve výši jistiny a úroků vyčíslených k 15. 5. 2023. , jméno FO, se zavázala dluh splácet ve splátkách po 2 860,14 Kč a 5 600 Kč. Ve smlouvě byla sjednána rozvazovací podmínka účinnosti, kterou bylo pozbytí účinnosti dohody o narovnání uzavřené mezi dlužníkem a insolvenčním správcem společnosti , právnická osoba, , respektive nenabytí účinnosti dohody o narovnání do 12 měsíců od jejího uzavření či pozbytí platnosti. Splátkový kalendář byl přílohou smlouvy. Z výpisu z účtu Air bank založeného na čísle listu 34 soud zjistil, že splátky dle dohody o převzetí dluhu byly hrazeny od 8. 6. 2023 do 23. 4. 2024.Žalovaný doložil e-mailovou komunikaci s žalobcem ze dne 8. 11. 2020, který se ho táže, že „si by si přihodil na , právnická osoba, nějaké peníze a jak to má udělat?“.Z přihlášky pohledávky žalobce do insolvenčního řízení společnosti , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalobce si přihlásil pohledávku ve výši 547 411,43 Kč. Z částečného zpětvzetí přihlášené pohledávky ze dne 31. 5. 2002 bylo zjištěno, že žalobce vzal část přihlášené pohledávky, která byla popřena na přezkumném jednání, zpět, a to co do jistiny ve výši 345 000 Kč s tím, že nadále zůstává přihlášen s jistinou ve výši 200 000 Kč a úroky.Z přezkumného listu nezajištěné pohledávky vyplývá, že insolvenční správce společnosti , právnická osoba, částečně přihlášku žalobce do insolvenčního řízení popřel do výše 345 000 Kč z důvodu, že údajný tvrzený vklad nebyl zaslán na účet dlužníka a pohledávka za dlužníkem tak nikdy nevznikla. Pohledávka zůstala nepopřena do částky 202 401,43 Kč.Z informací sdělených ČSOB a.s. bylo zjištěno že na účtu společnosti , právnická osoba, č. ú. , č. účtu, je ke dni 10. 1. 2022 zůstatek ve výši 851 684 875,54 Kč a prostředky jsou blokovány v celkové výši 2 425 045 263,56 Kč.Žalobce předložil soudu výpisy z účtu společnosti , právnická osoba, vedeného u ČSOB a.s. číslo účtu , č. účtu, za období od 2. 4. 2020 - 31. 12. 2020, z nichž nebylo zjištěno, že by na uvedený účet přišla jakákoliv platba od žalobce.Žalovaný v řízení dále uvedl, že tvrzení žalobce o tom že žalovaný si peníze, které mu žalobce poskytl ponechal a tyto nikdy nepřevedl do společnosti , právnická osoba, se nezakládá na pravdě. Žalovaný nesporuje, že mu žalobce poskytl finanční prostředky, avšak nejednalo se o zápůjčku, jak je dokládáno písemnými smlouvami, ale o poskytnutí finančních prostředků za účelem jejich dalšího zhodnocení. Žalobce souhlasil s tím, že prostředky budou převedeny pod společnost , právnická osoba, , u které mu byl zřízen klientský účet. Žalobce sám zasílal další prostředky za účelem navýšení svého vkladu, o čemž svědčí komunikace mezi žalobcem a žalovaným, kdy platby jsou označeny poznámkou prostředky na obchodování – fulltext. Žalobce převedl prostředky pod tuto nově vznikající obchodní společnost a jednotlivé obchody, které činil žalovaný ve prospěch této společnosti prováděl žalovaný. Žalovaný proto není ve věci pasivně legitimován, neboť na základě dohody účastníků se novým věřitelem stala společnost , právnická osoba, a pokud žalobce tvrdí, že se jednalo o podvodné jednání žalovaného, takové tvrzení nemá oporu v provedeném dokazování. Pro případ, že by soud tvrzení žalobce považoval za relevantní, pak žalovaný navrhl přerušení řízení do doby skončení trestního řízení.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Na základě smlouvy o půjčce ze dne 18. 11. 2019 a smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 4. 2019 žalobce zapůjčil žalovanému částky 100 000 Kč a 200 000 Kč. Žalovaný dluh co do důvodu a výše písemně uznal dne 15. 5. 2023 smlouvou o převzetí dluhu uzavřené mezi žalobcem a žalovaným a paní , jméno FO, jako přejímatelem dluhu co do částek 120 520,63 Kč a 234 084,93 Kč. , jméno FO, v souladu s uzavřenou smlouvou uhradila žalobci ve splátkách celkem 100 800 Kč, poslední splátka proběhla dne 23. 4. 2024. Mezi stranami nebylo sporné, že smlouva o převzetí dluhu pozbyla účinnosti z důvodu splnění rozvazovací podmínky sjednané v čl. V odstavec 4 smlouvy (tj. nenabytí účinnosti dohody o narovnání mezi dlužníkem a insolvenčním správcem spol. , právnická osoba, ). Zánikem její účinnosti zanikla p. , jméno FO, povinnost splácet dluh a do pozice dlužníka se vrátil žalovaný. Žalovaný proto nadále dluží žalobci částku 279 538,09 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný půjčené peněžní prostředky po dohodě se žalobcem vložil do společnosti , právnická osoba, , a že by z tohoto důvodu zanikla jeho povinnost půjčené prostředky žalobci vrátit, když v insolvenčním řízení s uvedenou společností byla pohledávka žalobce částečně popřena právě z důvodu, že nebylo zjištěno, že by tvrzený vklad byl zaslán na účet insolvenčního dlužníka (tj. , právnická osoba, ). To, že závazek vrátit půjčené finanční prostředky má žalovaný, a nikoliv společnost , právnická osoba, , odpovídá i uzavřené smlouvě o převzetí dluhu ze dne 15. 5. 2023. Tvrzení žalovaného, že smlouva o převzetí dluhu byla uzavřena pod nátlakem považuje soud za účelové, když žalovaný k jeho prokázání ani žádné důkazy nenabídl a ani neupřesnil, v čem konkrétně měl nátlak spočívat, když navíc samotná dohoda o převzetí dluhu p. , jméno FO, byla pro žalovaného výhodná, neboť dluh za něho (byť dočasně) převzala jiná osoba.Právní posouzení věci vychází z § 2 390 a násl. občanského zákoníku. Bylo prokázáno, že žalobce půjčil žalovanému částku 300 000 Kč, svůj dluh žalovaný co do důvodu a výše uznal, včetně úroků, tedy v celkové výši 354 605,56 Kč. Po částečné úhradě dluhu ve výši 100 800 Kč žalovaný nadále dluží žalobci žalovanou částku 279 538,09 Kč. Obranu žalovaného spočívající v námitce nedostatku pasivní legitimace soud neshledal důvodnou. Pokud žalovaný svůj dluh vůči žalobci uznal, má se za to, že dluh v době uznání trval. Žalovanému se v řízení nepodařilo prokázat opak, tedy to, že pasivní legitimace svědčila společnosti , právnická osoba, , když z částečného popření pohledávky insolvenčním správcem vyplývá, že tyto finanční prostředky nebyly odeslány na účet dlužníka a pohledávka věřitele nevznikla. Na částečné popření pohledávky insolvenčním správcem reagoval žalobce částečným zpětvzetím přihlášené pohledávky co do jistiny 345 000 Kč a v insolvenčním řízení zůstal přihlášen s pohledávkou cca 202 000 Kč. I kdyby se žalovaný se žalobcem skutečně dohodl, že půjčené prostředky, které jsou předmětem žaloby, žalovaný vloží na účet , právnická osoba, za účelem investice, tak proto, že k tomuto nikdy ve skutečnosti nedošlo – viz odůvodnění částečného popření pohledávky, nemůže žalovaný s takovou obranou obstát, neboť by tím došlo k porušení zásady, že nikdo nemůže těžit ze svého nepoctivého činu (k tomu srov. § 6 občanského zákoníku). Úroky z prodlení soud přiznal v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb, a to od 1. 6. 2024, tj. od měsíce následujícího po neuhrazení další splátky podle smlouvy o převzetí dluhu.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož náleží náklady řízení tomu z účastníků, který měl ve věci plný úspěch. V řízení měl plný úspěch žalobce, soud mu proto přiznal náklady řízení tvořené zaplaceným soudním poplatkem ve výši 11 182 Kč a dále odměnou podle advokátního tarifu podle § 9 ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů, advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby 9 420 Kč. Advokát poskytl žalobci tyto úkony právní služby: 1. převzetí a příprava zastoupení, 2. předžalobní upomínka, 3. žaloba, 2x účast u jednání, písemná replika ze dne 4. 3. 2025, tj. celkem , hodnota, úkonů právní služby po 9 420 Kč, tj. 56 520 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží žalobci paušální náhrada 300 Kč (resp. od 1. 1. 2025 ve výši 450 Kč) tj. 2 250 Kč. Dále má zástupce žalobce právo na náhradu cestovních výdajů v celkové výši 3 721 Kč za cesty z , adresa, a zpět v délce 2 x 231 km, a to osobním vozidlem MAZDA, registrační značky , SPZ, , při stanovené výši náhrady 5,80 Kč, a ceně benzínu 35,80/l, dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. a průměrné spotřebě 6,3 l /100 Kč (viz kopie technického průkazu vozidla). Dále má zástupce žalobce právo na náhradu za ztrátu času dle § 14 odstavec 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 150 Kč za každou započatou půlhodinu, při šesti půlhodinách ztráty času 900 Kč. K odměně a náhradě výdajů soud připočetl daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Náklady řízení úspěšného žalobce jsou tvořeny částkou 87 886 Kč. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.