38 C 389/2024

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Elou Klikovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno . Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o vyklizení bytové jednotky

I. Žalovaný je povinen ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku vyklidit následující nemovitou věc: bytovou jednotku číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , způsob využití - byt, vymezenou podle zákona o vlastnictví bytů ve 3. nadzemním podlaží v budově č.p. , Anonymizováno, , na adrese , adresa, , nacházející se na pozemku parcelní číslo st. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , zapsanou na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady soudního řízení ve výši 14 861,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Návrhem došlým soudu dne 9. 12. 2024 se žalobkyně domáhala vyklizení bytové jednotky číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nacházející se ve třetím nadzemním podlaží v budově č. p. , adresa, , specifikované ve výrokové části tohoto rozsudku (dále jen byt nebo bytová jednotka). V návrhu uvedla, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 30. 4. 2024 nájemní smlouvu, na základě níž mu žalobkyně přenechala do užívání uvedenou bytovou jednotku. Žalovaný se mimo jiné zavázal platit nájemné ve výši 17 000 Kč měsíčně. Žalovaný však nájemné od počátku nehradil a dostal se do prodlení s úhradou nájemného za období delší než 3 měsíce. Žalovaný porušoval své povinnosti nájemce kromě neplacení nájemného i obtěžováním ostatních osob v domě bydlících nadměrným hlukem, pachem a nečistotami. Žalovaný dále způsobil žalobkyni škodu tím, že byt neudržuje v čistém a uživatelném stavu. Žalobkyně doručila žalovanému dne 1. 10. 2024 výzvu k úhradě dlužného nájemného a zdržení se závadného chování, kdy doručení byla přítomna matka žalobkyně a svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalovaný byl ve výzvě upozorněn na možnost výpovědi z nájmu bytu bez výpovědní doby. Vzhledem k tomu, že žalovaný své chování ani po zaslání výzvy nezměnil, přistoupila žalobkyně k ukončení nájmu výpovědí bez výpovědní doby podle § 2 291 odst. 1 občanského zákoníku, a to ke dni 16. 10. 2024 z důvodu zvlášť závažného porušování povinností žalovaného. Výpověď byla doručena žalovanému osobně za účasti obou předchozích svědkyň. Žalovaný si výpověď fakticky osobně převzal, avšak odmítl podepsat potvrzení o převzetí výpovědi. Výpověď mu byla odeslána i na adresu trvalého pobytu, kde byla připravena k vyzvednutí od 18. 10. 2024. Ve výpovědi byl žalovaný vyzván k vyklizení a předání bytu do jednoho měsíce od skončení nájmu, resp. do 22. 11. 2024 s tím, že pokud byt nebude předán dobrovolně, bude žalobkyně nucena podat žalobu na vyklizení bytu. Žalovaný však byt ani ve lhůtě do 22. 11. 2024 nevyklidil a žalobkyni nepředal, a proto se žalobkyně domáhá vyklizení bytu soudní cestou.Žalovaný se k žalobě ani na výzvu soudu nijak nevyjádřil a k jednání soudu dne 5. 6. 2025 se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.Z výpisu z Katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, se zjišťuje, že žalobkyně je vlastníkem předmětné bytové jednotky zapsané na LV č. , hodnota, .V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným ústní nájemní smlouvu ze dne 30. 4. 2024 na pronájem výše uvedeného bytové jednotky, v níž se žalovaný zavázal platit nájemné ve výši 17 000 Kč měsíčně. Žalovaný byt do užívání převzal, což stvrdil svým podpisem na předávacím protokolu o předání bytu ze dne 30. 4. 2024. To soud zjistil z nájemní smlouvy a předávacího protokolu.Soud vzal dále za prokázané z výpovědi z nájmu bytu ze dne 16. 10. 2024, že žalobkyně dala žalovanému výpověď z nájmu bytu pro zvlášť závažné porušování povinností žalovaného bez výpovědní doby podle § 2 291 OZ a nájem bytu skončil ke dni doručení výpovědi, tj. k 16. 10. 2024. Ve výpovědi byl žalovaný poučen o právu domáhat se soudního přezkumu výpovědi. Tato výpověď se dostala do dispozice žalovaného 16. 10. 2024, kdy žalovaný odmítl výpověď převzít, což soud zjistil z písemného prohlášení svědkyň , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, o odmítnutí převzetí výpovědi nájemcem.Žalovanému byla doručena předžalobní výzva ze dne 18. 11. 2024, přičemž žalovaný odmítl podepsat její převzetí, ačkoliv podle písemného prohlášení přítomných svědkyni , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, si předžalobní výzvu převzal.Soud má dále za prokázané, že žalobkyně vyzvala dne 27. 9. 2024 žalovaného k bezodkladné úhradě dlužných částek a odstranění protiprávního stavu a žalovaný převzetí této výzvy odmítl podepsat, což stvrdily svým písemným prohlášením svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, .Soud má dále za prokázané, že vstupní dveře od bytu jsou poškozeny, což žalobkyně doložila fotodokumentací.Žalovanému byly výzva k odstranění závadného stavu a úhradě nájemného, výpověď z nájmu bytu i předžalobní výzva zástupce žalobkyně doručeny i na adresu jeho trvalého bydliště doporučenou zásilkou, což vyplývá z poštovních obálek předmětných zásilek.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný uzavřel se žalobkyní ústní smlouvu o nájmu bytu na jejímž základě byt dne 30. 4. 2024 převzal do užívání. Své povinnosti nájemce žalovaný porušil zvlášť závažným způsobem, když od počátku nehradil sjednané nájemné ve výši 17 000 Kč. Žalobkyně proto nájemní smlouvu ukončila výpovědí bez výpovědní doby ke dni 16. 10. 2024. Žalovaný byt nevyklidil ani ve lhůtě určené žalobkyní, tj. do 22. 11. 2024 a nadále byt užívá bez právního důvodu.Podle § 2201 o. z. platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.Podle § 2288 odst. 1 písm. a), d) o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.Podle § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.Podle § 1042 OZ vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší, jinak než tím, že mu věc zadržuje.V souzené věci bylo prokázáno, že nájem bytu žalovaného skončil ke dni 16. 10. 2024 výpovědí z nájmu bytu bez výpovědní doby. Výpověď z nájmu bytu se dostala dne 16. 10. 2024 do dispozice žalovaného, ačkoliv ten odmítl podepsat její převzetí. Žalovaný byt nevyklidil po skončení nájmu ani ve lhůtě stanovené žalobkyní, tj. do 22. 11. 2024 a žalobkyně se důvodně domáhá vyklizení bytu touto žalobou. Žalovaný se v řízení nevyjádřil a tvrzení žalobkyně žádným způsobem nerozporoval. Žalovaný byt užívá po skončení nájmu bez právního důvodu, byt dosud nevyklidil a žalobkyni nepředal. Žalovaný nevyužil svého práva domáhat se u soudu přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu ve dvouměsíční lhůtě, ačkoli o tom byl poučen. Žalobkyně se tedy důvodně domáhá po žalovaném vyklizení bytu ve smyslu § 1 042 občanského zákoníku. Soud proto výrokem rozsudku pod bodem I. uložil žalovanému povinnost byt vyklidit. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. V průběhu řízení nebyly tvrzeny ani prokázány skutečnosti, na základě kterých by soud mohl uzavřít, že došlo ve vztahu k žalovanému k porušení zásad, na nichž spočívá soukromé právo, které jsou vyjádřeny v ustanoveních § 1 až § 14 občanského zákoníku.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, ve smyslu kterého soud přiznal úspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 9 odstavec 1 ve spojení s § 7 odst. 5 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby do 31. 12. 2024 částku 1 500 Kč a po 1. 1. 2025 částku 2 300 Kč. Advokátovi náleží odměna za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) učiněné do 31. 12. 2024 a odměna ve výši 2 300 Kč za úkon učiněný po 1. 1. 2025 (účast na jednání). Výše paušální náhrady hotových výdajů za každý úkon do 31. 1. 2024 činí 300 Kč, a po 1. 1. 2025 450 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Zástupci žalobkyně dále náleží daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.). Celkem soud žalobci přiznal na nákladech řízení částku 14 861,50 Kč. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.