8 C 239/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Novákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované vedlejší účastník na straně žalované: pojišťovna o zaplacení 77 054 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 97 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% z částky 77 054 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 31 640 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hradci Králové náhradu nákladů řízení ve výši 16 758 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 77 054 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že na základě pracovní smlouvy uzavřené se žalovanou pracuje u žalované od 1. 6. 2005 jako sanitář. Dne 25. 4. 2018 došlo u žalobce k pracovnímu úrazu, kdy jako sanitář byl pověřen manipulací s obézním pacientem a v důsledku této činnosti utrpěl poranění bederní páteře. Záznam o úrazu byl dne 26. 4. 2018 sepsán vrchní sestrou, paní [jméno] [příjmení], vyplývá z něho, že k pracovnímu úrazu došlo dne 25. 4. 2018 v 14:45 hodin a v důsledku této skutečnosti byl žalobce nucen podrobit se operačnímu zákroku s následnou rehabilitací, což pochopitelně vedlo ke snížení jeho příjmu. Žalovaná nikdy existenci pracovního úrazu nesporovala a vyplatila žalobci za období od 1. 5. do 30. 11. 2018 z titulu náhrady ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti částku 60 119 Kč. V souladu se zákoníkem práce byl přeřazen na jinou pro něho vhodnou práci, s účinností od 1. 2. 2019 do 30. 4. 2019, avšak méně honorovanou, čímž došlo po rozdílu mzdy, které by dosahoval, pokud by nedošlo k pracovnímu úrazu a příjmem faktickým. Z lékařské zprávy žalované ze dne 21. 1. 2019, vypracované MUDr. [jméno] [příjmení], je evidentní, že při výkonu práce zvedal žalobce pacienta o váze 120 kg a při přesunu pacient padal a žalobce jej zachytil. Tím došlo k výrazné a limitované bolesti páteře s následnou hospitalizací dne 26. 4. 2018 se zhoršujícím se stavem bolesti. Důsledkem úrazu podstoupil žalobce dva operační výkony, a to dne 30. 4. 2018 a 7. 5. 2018. Z citovaného popisu operujícího lékaře MUDr. [jméno] [příjmení] je naprosto srozumitelný jeho lékařský náhled, kdy jednoznačně diagnostikuje, že žalobcovy potíže jsou v přímé souvislosti s prodělaným úrazovým dějem dne 25. 4. 2018, a o chronicitě„ nemůže být ani řeč“, neboť v okamžiku bezprostředně před úrazem žádné vertebrogenní potíže žalobce neměl. Rovněž tomu koresponduje lékařská zpráva MUDr. [jméno] [příjmení], která jako pověřená lékařka provedla u žalobce periodickou zdravotní prohlídku v rámci pracovně lékařské preventivní péče dne 18. 4. 2018. Ze zprávy o ambulantním vyšetření vyplynul závěr, že je žalobce zdravotně způsobilý k práci sanitáře a je schopen práce v noci. Tato zpráva o 7 dnů předcházela jeho úrazu. [pojišťovna], která jako pojišťovna žalované by měla být povinována žalobcům pracovní úraz z titulu pojistné události odškodnit, přípisem ze dne 7. 2. 2019 sdělila žalované, že z lékařských zpráv vyplývá to, že měl žalobce trpět zdravotními problémy páteře již od 10. 1. 2018, a proto nelze úraz odškodnit ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Následně žalobce vyzval žalovanou k doplacení rozdílu mzdy v důsledku přeřazení na jinou pro něho vhodnou práci a argumentoval pracovním úrazem. Žalovaná patrně informovala [anonymizováno], a tato dne 23. 1. 2020 písemně sdělila, že se znovu zabývala uvedeným pracovním úrazem, přehodnotila své zamítavé stanovisko a pracovní úraz ze dne 25. 4. 2018 uznala pro akutní lumbago, avšak o rozsahu jednotlivých nároků musí rozhodnout soudní znalec. Za tímto účelem poskytl žalobce souhlas s vyžádáním své zdravotní dokumentace a zmíněná pojišťovna opět změnila své stanovisko a dne 15. 6. 2020, dospěla k závěru, že došlo u žalobce k akutní recidivě obecného páteřového onemocnění pokročilých degenerativních změn páteře. Žalovaná žádosti na doplatek rozdílu mezi mzdou před pracovním úrazem a mzdou, kterou žalobce pobíral po přeřazení na jinou vhodnou práci, nevyhověla a v návaznosti na stanovisko [anonymizováno] ze dne 15. 6. 2020 po žalobci požaduje vrácení již vyplacené částky 60 119 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce trvá na zaplacení požadované částky 39 554 Kč z titulu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Dále trvá na zaplacení částky bolestného, kdy bylo ošetřujícím lékařem bolestné oceněno 150 body a vzhledem k tomu, že jde o pracovní úraz, má jeden bod hodnotu 250 Kč. Z titulu bolestného požaduje tedy částku 37 500 Kč. Žalobce navrhl, aby jako vedlejší účastník vstoupila do řízení na straně žalované pojišťovna [pojišťovna].

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila (č. l. 14 spisu). Ve svém vyjádření uvedla, že žalobce pracuje u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 30. 5. 2005 ode dne 1. 6. 2005 jako sanitář. Dne 25. 4. 2018 utrpěl žalobce poranění páteře, v jehož důsledku byl od 26. 4. 2018 do 4. 12. 2018 v dočasné pracovní neschopnosti. Žalovaná uznala výše uvedené poranění za pracovní úraz a vyplatila žalobci náhradu ztráty na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti v celkové výši 60 119 Kč. Újma na zdraví žalobce byla jako pracovní úraz nahlášena [pojišťovna], u které je žalovaná v souladu s § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 125/1993 Sb., v platném znění, povinně pojištěna pro případ její odpovědnosti jako zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pojišťovna [anonymizováno] šetřila újmu na zdraví žalobce jako pojistnou událost [číslo]. V rámci šetření pojistné události zadala pojišťovna [anonymizováno] zpracování odborného lékařského stanoviska soudního znalce a poradce v oboru zdravotnictví. Výsledek tohoto šetření byl pojišťovnou [anonymizováno] sdělen žalované přípisem ze dne 15. 6. 2020. Pojišťovna [anonymizováno] dospěla na základě vypracovaného odborného lékařského stanoviska k závěru, že v případě újmy na zdraví žalobce se nejednalo o pracovní úraz, nýbrž o akutní recidivu obecného páteřového onemocnění na podkladě pokročilých degenerativních změn bederní páteře. Žalovaná tak byla nucena přehodnotit své původní stanovisko a zaujmout názor, že újma na zdraví žalobce, kterou utrpěl dne 25. 4. 2018, pracovním úrazem nebyla. Dočasná pracovní neschopnost žalobce od 26. 4. 2018 do 4. 12. 2018 proto existovala pro onemocnění obecného charakteru, nikoli z důvodu pracovního úrazu. Stejně tak dočasné převedení žalobce na jinou práci mělo svůj původ v jeho obecném onemocnění a nemůže být tudíž přičítáno na vrub žalované. Rovněž žalovaná navrhla, aby byla k tomuto řízení přibrána pojišťovna [anonymizováno], a to jako vedlejší účastnice na straně žalované.

3. Vedlejší účastník na straně žalované (č. l. 18) nesouhlasil s žalobou, jako nedůvodnou ji navrhl zamítnout. Ve svém vyjádření uvedl, že nárok neuznává ani zčásti, neboť žalobce měl vážné problémy s páteří a bederní ploténkou již před datem 25. 4. 2018. Žalobce již před údajným pracovním úrazem trpěl degenerativními změnami v dolní části páteře. V důsledku onemocnění páteře byl od 8. 3. 2018 do 29. 3. 1018 tedy bezprostředně před údajným úrazem hospitalizován. Údajný úraz z 25. dubna 2018 je v lékařské zprávě popisován pouze jako nevhodný pohyb.

4. Ze záznamu o úrazu (č. l. 3 p. v. spisu) vyplývá, že žalobce dne 25. 4. 2018 utrpěl pracovní úraz, kdy došlo v důsledku manipulace s obézním pacientem ke zranění žalobce v bederní části páteře. Úraz se u žalobce projevoval bolestí zad.

5. Z předžalobní výzvy (č. l. 5 p. v. spisu) vyplývá, že žalobce vyzval žalovanou k plnění před podáním žaloby.

6. Z e-mailové komunikace mezi žalovanou a právní zástupkyní žalobce ze dne 18. 6. 2020 (č. l. 6 p. v. spisu) vyplývá, že žalovaná obdržela stanovisko pojišťovny [anonymizováno], která uvedla, že přehodnotila své původní stanovisko, kdy dle pojišťovny se nejedná u žalobce o pracovní úraz. Z tohoto důvodu bude žalovaná požadovat po žalobci vrácení náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 60 119 Kč.

7. Ze sdělení pojišťovny [anonymizováno] (č. l. 7 spisu) ze dne 23. 1. 2020 vyplývá, že přehodnotili své zamítavé stanovisko k pracovnímu úrazu žalobce ze dne 25. 4. 2018 a ten uznali jako akutní lumbago. Zároveň pojišťovna vyzvala k doložení písemného souhlasu žalobce ke zpřístupnění jeho kompletní zdravotní dokumentace.

8. Z posudku o zdravotní způsobilosti k práci (č. l. 7 p. v. spisu) ze dne 18. 12. 2018 vyplývá, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu pracovní činnosti sanitáře u žalované z důvodu pracovního úrazu.

9. Ze zprávy o ambulantním vyšetření ze dne 21. 1. 2019 (č. l. 8 spisu) vyplývá, že žalobce dne 25. 4. 2018 utrpěl traumatickou rupturu bederní meziobratlové ploténky (LIS vlevo na podkladě hernie disku LS/S1 vl.), dne 30. 4. 2018 a dne 7. 5. 2018 podstoupil žalobce dva operační výkony. Ke zranění došlo při manipulaci s obézním pacientem o váze 120 kg, při přesunu pacienta na UZ pracovišti pacient padal a žalobce jej zachytil, během toho došlo k lupnutí v zádech a od té doby pociťoval žalobce výrazné a limitující bolesti LS páteře s následným přidáním propagace bolestí levé dolní končetiny. Je tedy jasné, že pacientovy obtíže, které jej vedly k operaci, jsou plně v souvislosti s prodělaným úrazovým dějem ze dne 25. 4. 2018, jedná se tedy o akutní potíže. O obecném onemocnění v tomto případě nemůže být řeč, neboť pacient v okamžiku bezprostředně před úrazem žádné vertebrogenní potíže neměl. Nejedná se tedy o exacerbaci chronických obtíží..

10. Ze zprávy o ambulantním vyšetření ze dne 18. 4. 2018 (č. l. 8 p. v. spisu) vyplývá, že žalobce v uvedený den podstoupil zdravotní prohlídku zaměstnanců a byl shledán zdravotně způsobilý k práci sanitáře, dále z lékařské zprávy vyplývá, že žalobce neuváděl bolesti páteře, rovněž bolestivost páteře ani při vyšetření.

11. Ze sdělení pojišťovny [anonymizováno] ze dne 5. 6. 2020 (č. l. 15 spisu) vyplývá, že pojišťovna obdržela odborné lékařské stanovisko soudního znalce, kterému byla pojistná událost postoupená, kdy dle pojišťovny došlo u žalobce k akutní recidivě obecného páteřového onemocnění na podkladě pokročilých degenerativních změn bederní páteře. Dočasná pracovní neschopnost od 26. 4. 2018 do 4. 12. 2018 existovalo po celou dobu svého trvání pro onemocnění obecného charakteru. Pojišťovna proto pojistnou událost vyřídila bez nároku na peněžité plnění.

12. Z lékařské zprávy ze dne 10. 1. 2018 (č. l. 21 spisu) vyplývá, že žalobce byl léčen pro onemocnění lumbální z obratu nových ploch, kdy byla zjištěna úporná progrese obtíží stran lumbosakrálního syndromu, vpravo kořenovou iritací v derm, L5S1 bez motorického výpadku až k prstům pravé dolní končetiny.

13. Z lékařské zprávy o ambulantním vyšetření ze dne 8. 2. 1018 (č. l. 22 spisu) a ze dne 15. 2. 2018 (č. l. 23 spisu) vyplývá, že žalobce trpěl radiokulopatií v bederní krajině, se závěrem LI sy S1 vlevo při susp. hernii disku L5/S1.

14. Z popisu vyšetření ze dne 26. 2. 2018 (č. l. 24 spisu) vyplývá, že žalobce trpí primárně hraniční šíří páteřního kanálu, akcentované degenerativní změny v posledních dvou etážích. V etáži L5/S1 dorzální a levostranná paramediální hernie disku v kontaktu s durálním vakem a kořenem S1 vlevo. Malá plošná dorzální a levostranná paramediální hernie v etáži L4/5 mírně imprimující durální vak a od kontaktu s kořenem L5 více vlevo.

15. Z lékařské zprávy o ambulantním vyšetření ze dne 2. 3. 2018 (č. l. 25 spisu) vyplývá, že žalobce byl léčen pro radiokulopatii v bederní krajině se závěrem těžké subakutní LI sy S1 vlevo při MRI verif. L5/S1 levostranné.

16. Ze závěrečné zprávy ze dne 29. 3. 2018 (č. l. 26 spisu) vyplývá, že žalobce byl hospitalizován ve fakultní nemocnici v [obec] od 8. 3. 2018 do 29. 3. 2018 pro exacerbaci chronického vertebrogenního syndromu bederní páteře s iritační symptomatikou do levé dolní končetiny v dermatomu L5 – S1, kdy jde o stav po zlomenině distálního radia vlevo. 28. 7. 2015 dle MRI byly zjištěny degenerativní změny, L5/S1dorz a levostranná paramediální hernie disku v kontaktu s durálním vakem a kořenem S1 vlevo, malá plošná hernie disku vi v etáži L4/5. Od ledna 2018 úporná progrese obtíží stran liumbosakrálního syndromu vpravo a kořenovou irritací v derm. L5S1 vlevo.

17. Z lékařské zprávy ze dne 25. 4. 2018 (č. l. 29 spisu) vyplývá, že žalobce po nevhodném pohybu cítí bolest v bedrech bez propagace do končetin. Závěr vyšetření je uveden jako exacerbace chronického vertebrogenního syndromu bederní páteře bez iritační symptomatiky.

18. Z odborného posouzení MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 6. 6. 2020 (č. l. 31 spisu) vyplývá, že u žalobce došlo k akutní recidivě lumboischiadického syndromu na podkladě pokročilých degenerativních změn bederní páteře prokázané již v únoru 2018 O pracovní úraz se nejedná.

19. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] (č. l. 68 spisu) vyplývá, že žalobce netrpěl významnými degenerativními změnami bederní páteře, jež by byly neobvyklé pro věk posuzovaného. Žalobce trpěl až od 10. 1. 2018 do 25. 4. 2018 na epizodické bolestivé syndromy povahy levostranných lumbalgií a lumboischialgií. Ani odbornou příčinu epizodických bolestivých syndromů nehodnotí znalec jako projev degenerativního onemocnění páteře. Výrazné a limitované bolesti v bederní páteři zapsané 25. 4. 2018 jsou způsobené útlakem kořene S1 vyhřezlou částí meziobratlové ploténky L5/S1 a tento výhřez byl zapříčiněn mechanickým tlakem na ploténku nebo její část, mechanickým poškozením a uvolněním ploténky. K nárůstu mechanického tlaku dochází při jakékoliv činnosti a tlak narůstá při pohybech trupu, při ohnutí trupu – páteře do předklonu, narůstá ve stoje a při zatížení horních končetin. Příčina vzniku akutních bolestí je dle znalce nepochybně úrazová, kdy za úrazový děj považuje znalec uobratlový disk, který způsobil uvolnění části disku a mechanické posunutí s útlakem kořene S1 vlevo. Dle výsledků vyšetření na magnetické rezonanci a dle diagnostiky ošetřujícího neurochirurga bylo nepravděpodobné, že by žalobce mohl s nálezem akutního útlaku kořene S1 a s vyvolanou bolestivostí nastoupit do pracovního procesu a práci vykonávat. Výši bodového ohodnocení bolesti stanovil znalec celkem za úraz 200 bodů, za operaci dne 30. 4. 2018 20 bodů, za operaci odstraňování následků úrazu 7. 5. 2018 celkem 170 bodů. Celkem tedy 390 bodů. Poúrazové omezení hybnosti bederní páteře ohodnotil znalec na 200 bodů. Dále znalec uvedl, že potvrzuje příčinnou souvislost nálezu na MRI a nálezu operačního a i povahy akutního vzniku potíží 25. 4. 2018. Znalec nezjistil jediný odborný důvod, který by prokazoval nebo svědčil o jiné příčině potíží. Po odstranění předpokládané příčiny neurochirurgem došlo k okamžitému vymizení potíží, které vznikly bezprostředně po úrazovém ději.

20. Z výpovědi znalce (č. l. 107 spisu) vyplývá, že z objektivních nálezů znalec zjistil, že onemocnění, kterým žalobce trpěl již v lednu 2018, nesouviselo s úrazovým dějem z 25. 4. 2018, odlišnost od předcházejícího nálezu na 5. bederním a 1. sakrálním obratli spočívá v zcela rozdílných klinických příznacích. Znalec vyvrátil tvrzení vedlejšího účastníka na straně žalované, že žalobce trpěl vážnými problémy s páteří a bederními ploténkami již před 25. 4. 2018, před tímto datem u něho byly zaznamenány degenerativní změny v dolní části páteře a v důsledku onemocnění páteře byl hospitalizován dne 8. 3. 2018 až 29. 3. 2018, kdy tato obecná onemocnění byla prvotní příčinou a samotný úrazový děj byl toliko jejím důsledkem. Posudku MUDr. [příjmení] znalec vytkl, že pouze obecně popsala onemocnění žalobce, jenž označuje jako vertobrogenní syndrom, jde ale přitom o celou skupinu onemocnění, kam patří veškeré bolesti zad. Specialista ale musí vždy upřesnit příčinu bolesti zad, pokud se nejedná o funkční bolestivý syndrom. Tvrzení MUDr. [příjmení] považuje znalec za spekulaci, navíc neodpovídá ani závěrům ze zdravotní dokumentace žalobce, z níž znalec vyšel. Dále znalec hodnotil rentgenové výsledky vyšetření žalobce i vyšetření na magnetické rezonanci a dospěl k závěru, že žalobce vykazuje běžný degenerativní nález odpovídající věku a postavě žalobce, žádná neobvyklost nebyla znalcem zaznamenána. Operační výkon byl proveden pouze proto, aby odstranil úrazový následek, tj. ploténku, která popsaným dějem vyhřezla.

21. Žalovaná učinila nesporným matematický výpočet žalované částky, kdy náhrada ztráty na výdělku po dobu žalobcova přeřazení na jinou práci činí 39 554 Kč a náhrada za bolest činí 37 500 Kč.

22. V závěrečném návrhu žalobce navrhl, aby soud s ohledem na závěr znaleckého posudku připustil změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření o dalších 20 446 Kč. Soud při jednání dne 7. 11. 2022 připustil změnu žaloby spočívající v rozšíření o dalších 20 446 Kč. K připuštění změny žaloby dochází dle § 95 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť dosavadní výsledky řízení lze využít i v řízení podle změněné žaloby.

23. Při hodnocení provedených důkazů soud postupoval podle § 132 občasného soudního řádu, tj. každý důkaz hodnotil jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom přihlížel ke všemu, co za řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

24. Žalobce pracuje na základě pracovní smlouvy u žalované od 1. 6. 2015 jako sanitář. Dne 25. 4. 2018 utrpěl při manipulaci s obézním pacientem úraz páteř, v jehož důsledku byl žalobce od 26. 4. 2018 do 4. 12. 2018 v dočasné pracovní neschopnosti. K úrazu došlo tak, že se žalobce snažil zachytit padajícího značně obézního pacienta a při tomto pohybu mu luplo v bederní části páteře. Žalobce začal pociťovat bolesti bederní páteře, jež se postupně zhoršovaly, následující den podstoupil žalobce pro akutní herniaci operační výkon. Operatérem bylo zjištěno, že došlo k traumatické ruptuře bederní meziobratlové ploténky. Dne 30. 4. 2018 podstoupil žalobce v souvislosti s pracovním úrazem další operační výkon. Ze znaleckého zkoumání bylo zjištěno, že žalobce netrpěl významnými degenerativními změnami bederní páteře, jež by byly neobvyklé pro věk posuzovaného. Žalobce trpěl až od 10. 1. 2018 do 25. 4. 2018 na epizodické bolestivé syndromy povahy levostranných lumbalgií a lumboischialgií, ani tyto bolestivé syndromy nehodnotil znalec jako projev degenerativního onemocnění páteře. Výrazné a limitované bolesti v bederní páteři zapsané 25. 4. 2018 jsou způsobené útlakem kořene S1, vyhřezlou částí meziobratlové ploténky L5/S1 a tento výhřez byl zapříčiněn mechanickým tlakem na ploténku nebo její část, mechanickým poškozením a uvolněním ploténky. Příčina vzniku akutních bolestí je dle znalce nepochybně úrazová, kdy za úrazový děj považuje znalec tlak na obratlový disk, který způsobil uvolnění části disku a mechanické posunutí s útlakem kořene S1 vlevo. Dle výsledků vyšetření na magnetické rezonanci a dle diagnostiky ošetřujícího neurochirurga bylo nepravděpodobné, že by žalobce mohl s nálezem akutního útlaku kořene S1 a s vyvolanou bolestivostí nastoupit do pracovního procesu a práci vykonávat. Výši bodového ohodnocení bolesti stanovil znalec celkem za úraz 200 bodů, za operaci dne 30. 4. 2018 20 bodů, za operaci odstraňování následků úrazu 7. 5. 2018 celkem 170 bodů. Celkem tedy 390 bodů. Poúrazové omezení hybnosti bederní páteře ohodnotil znalec na 200 bodů. Dále znalec uvedl, že potvrzuje příčinnou souvislost nálezu na MRI a nálezu operačního a i povahy akutního vzniku potíží 25. 4. 2018. Znalec nezjistil jediný odborný důvod, který by prokazoval nebo svědčil o jiné příčině potíží. Po odstranění předpokládané příčiny neurochirurgem došlo k okamžitému vymizení potíží, které vznikly bezprostředně po úrazovém ději.

25. Podle § 271k zák. č. 262/206 Sb., zákoníku práce <i>(1) Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).</i> <i>(2) Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.</i> <i>(3) Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.</i> <i>(4) Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu podle § 271h zákoníku práce.</i> 26. V této věci bylo mezi účastníky sporné, zda se u žalobce jednalo o pracovní úraz či zda se jednalo o ataku obecného páteřového onemocnění. Samotná výše uplatněného nároku byla mezi účastníky řízení nesporná.

27. Podle § 269 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce <i>(1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.</i> <i>(2) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.</i> <i>(3) Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do seznamu.</i> <i>(4) Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí.</i> <i>(5) Škodou podle tohoto zákona není případná ztráta na důchodu.</i> 28. Povinnost zaměstnavatele k náhradě škody nebo nemajetkové újmy vzniklé pracovním úrazem je koncipována jako objektivní odpovědnost, tj. odpovědnost za výsledek, kterým je poškození zdraví zaměstnance, které utrpěl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů, aniž by se vyžadovalo zavinění zaměstnavatele. Předpoklady vzniku povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu jsou: pracovní úraz, škoda v podobě majetkové újmy nebo nemajetková újma a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody nebo nemajetkové újmy.

29. Jak soud výše uvedl, spornou otázkou mezi účastníky bylo, zda žalobce utrpěl pracovní úraz nebo se jednalo o ataku obecného páteřového onemocnění. V řízení bylo prokázáno znaleckým zkoumáním, že se nejednalo o ataku obecného páteřového onemocnění žalobce, přestože žalobce od ledna 2018 měl epizodické bolestivé syndromy povahy levostranných lumbalgií a lumboischialgií, ani tyto bolestivé syndromy nehodnotil znalec jako projev degenerativního onemocnění páteře. Naopak v řízení bylo prokázáno, že k poškození zdraví žalobce došlo v souvislosti s plněním pracovních úkolů žalobce, který jako sanitář manipuloval s obézním pacientem. Poté co se žalobce snažil zachytit padajícího pacienta, pocítil lupnutí v zádech a následnou stupňující se bolest v bederní části páteře. Ze znaleckého zkoumání rovněž vyplynulo, že příčina vzniku akutních bolestí je dle znalce nepochybně úrazová, stejně se vyjádřil i ošetřující lékař (operatér) žalobce [příjmení] [příjmení]. Znalec vyšel z výsledků vyšetření na magnetické rezonanci a z diagnostiky ošetřujícího neurochirurga. Dle znalce bylo nepravděpodobné, že by žalobce mohl s nálezem akutního útlaku kořene S1 a s vyvolanou bolestivostí nastoupit do pracovního procesu a práci vykonávat. V řízení bylo rovněž prokázáno listinnými důkazy a znaleckým posudkem, že k úrazu žalobce došlo v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Pracovním úrazem je tedy výhřez meziobratlové ploténky, k němuž došlo při zvedání obézního pacienta břemene. Škodou žalobce v této věci je majetková újma, která nastala v majetkové sféře žalobce představující ztrátu na výdělku – tj. rozdíl mezi mzdou před pracovním úrazem a mzdou po přeřazení na jinou vhodnou práci ve výši 39 554 Kč. Samotná výše byla mezi účastníky řízení nesporná (viz vyjádření žalované ze dne 12. 9. 2022). Dále škoda žalobce představuje nemajetkovou újmu v podobě bolestného. Výše bolestného vychází ze znaleckého posudku, kdy znalec ohodnotil bolestné na 390 bodů. Žalobce původně požadoval zaplacení částky 37 500 Kč, následně žalobu rozšířil o dalších 20 446 Kč, a to vzhledem k závěrům znaleckého posudku. Soud rovněž dovodil vztah příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a vznikem škody, neboť škoda žalobci vznikla následkem pracovního úrazu.

30. Na základě výše uvedeného soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.

31. Ve věci byl plně úspěšný žalobce, proto mu sodu přiznal plnou náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142 o. s. ř. Náklady řízení na straně žalobce tvoří náklady na zastoupení advokátem, jejichž výši určil soud postupem dle vyhlášky č. 177/1999 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“). Advokátka žalobce poskytla žalobci celkem 7 úkonů právních služeb, konkrétně převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast na jednání soudu dne 2. 6. 2021, 7. 2. 2022 a písemné podání ze dne 20. 7. 2021 a 4. 10. 2022, tarifní hodnota sporu byla soudem určena dle § 7 advokátního tarifu, kdy soud přiznal zástupkyni žalobce odměnu ve výši 4 220 Kč /úkon, celkem tedy 29 540 Kč. Ke každému úkonu právní služby dále náleží paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 2 100 Kč Náklady žalobce za řízení o vzájemném návrhu žalovaného činí celkem 31 640 Kč a žalovaný je povinen tyto náklady nahradit k rukám advokátky žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

32. Náhrada nákladů řízení České republiky - Okresního soudu v Hradci Králové byla stanovena podle § 148 odst. 1) o. s. ř. Náklady řízení státu představují náklady na znalecký posudek ve výši 16 758 Kč. Ve věci byla neúspěšná žalovaná, proto ji soud podle výsledku sporu uložil povinnost zaplatit náklady řízení státu. Lhůtu k plnění dle výroků I, II a III soud stanovil ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř..