8 C 244/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr Michaelou Novákovou ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně , IČO ; se sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum ; bytem adresa žalovaného zastoupen obecným zmocněncem titul . jméno příjmení , anonymizováno . bytem adresa o zaplacení částky 950 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba s žalobním žádáním, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 950 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % od 4. 4. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 1 928 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> Žalobou doručenou soudu dne 22. 5. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky jako příspěvku za jeho nepojištěné vozidlo reg. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] v období od 1. 7. 2018 do 10. 7. 2018, neboť žalovaný neměl uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, tzv. povinné ručení. Denní sazba příspěvku za žalované období činí 65 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva činí 300 Kč. Žalovaný k žalobě uvedl, že se žalobou nesouhlasí, neboť uzavřel pojistnou smlouvu s [právnická osoba], s počátkem pojištění od 1. 7. 2018 na dobu neurčitou. Vozidlo žalovaného bylo tedy v předmětné době řádně pojištěno. Dále žalovaný uvedl, že smlouva [číslo] byla řádně uzavřena pojistníkem prostřednictvím makléře a platná od 1. 7. 2018. Pojistník byl oprávněn se prokazovat k ní vystavenou zelenou kartou s dobou platnosti od 1. 7. 2018 do 30.9.2018. Termín splatnosti 1. splátky pojistného byl stanoven přímo pojistitelem dnem 16. 7. 2018. V tomto uvedeném časovém rámci a tedy hlavně v žalované době 1. 7. 2018 až 10. 7. 2018 byla pojišťovna vázána předmětnou platnou smlouvou k plnění dle zákona. Pojistník tedy v souladu se zákonem uzavřel smlouvu o povinném ručení a splnil tak zákonem danou povinnost. Na základu požadavku doplnění smlouvy pojistníkem byla smlouva dne 11. 7. 2018 přepracována makléřem a akceptována pojistníkem, který ji v termínech splacení obou smluv uhradil, neboť ji považoval za doplněnou původní, nikoli smlouvu novou. I však pokud by tomu tak nebylo, pojistník i v tomto případu zachoval lhůtu dle § 2808, odst. 3 NOZ. Dle telefonického vyjádření pojistitele [právnická osoba] nebylo možné zaniklou smlouvu reaktivovat uzavřením nové smlouvy z důvodu souběhu pojištění. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého [jméno] [příjmení] jako pojistník uzavřel dne 1. 7. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] s [právnická osoba] jako pojistitelem. Předmětem pojištění y bylo vozidlo Škoda reg. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo]. Termín k úhradě prvního pojistného byl sjednán dne 16. 7. 2018, což vyplývá z pojistné smlouvy [číslo]. Zároveň byla pojišťovnou vystavena tzv. zelená karta, a to na základě uzavřené pojistné smlouvy, což vyplývá z dokladu o pojištění – Mezinárodní automobilová pojišťovací karta č. CZ [číslo]. Z emailu ze dne 6. 7. 2018 soud zjistil, že pojistník požádal pojišťovnu o připojištění skel u uzavřené pojistné smlouvy. Z potvrzení o převodu [právnická osoba] ze dne 12. 7. 2018 vyplývá, že pojistník dne 12. 7. 2018 uhradil [právnická osoba] pojištění vozidla Škoda Octavia ve výši 5 022 Kč. Z pojistné smlouvy [číslo] vyplývá, že [jméno] [příjmení] jako pojistník uzavřel dne 11. 7. 2018 pojistnou smlouvu s [právnická osoba] jako pojistitelem. Předmětem pojištění bylo tzv. povinné rušení vozidla Škoda reg. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo]. Termín k úhradě prvního pojistného byl sjednán dne 26. 7. 2018. Z žádosti o ukončení pojistné smlouvy [číslo] z oznámeni [právnická osoba] o zániku pojistné smlouvy a z žádosti o ukončení pojistné smlouvy ze dne 14. 6. 2018 vyplývá, že pojistník [jméno] [příjmení] požádal [právnická osoba] o ukončení pojistné smlouvy, když pojištění k předmětnému vozidlu zaniklo ke dni 30. 6. 2018. Z e-mailové komunikace ze dne 3. 8. 2020 vyplývá, že pojistník [jméno] [příjmení] jednal s [anonymizována dvě slova] ohledně reklamace uzavřených pojistných smluv, když jeho požadavek při jejich uzavírání byl mimo jiné i požadavek na nepřerušení doby zákonného povinného pojištění odpovědnosti – tzv. povinného ručení, když první uzavřená smlouva nesplňovala požadavky pojistníka na rozsah pojištění, proto požádal o doplnění pojistných rizik. Z korespondence zaslané žalobcem žalovanému ze dne 7. 3. 2019 a 19.7.2019 vyplývá, že byl žalovaný vyzván k úhradě částky 950 Kč do garančního fondu za období od 1. 7. 2018 do 10. 7. 2018 za nepojištěné vozidlo. Z výpisu databáze žalobce a výpisu z registru silničních vozidel vyplývá, že v období od 1. 7. 2018 do 30. 6. 2018 bylo vykázáno povinné ručení předmětného vozidla u pojistitele [jméno] [anonymizováno], od 1. 7. 2018 do 27. 5. 2019 je v registru uvedena poznámka – námitka existence pojištění bylo zamítnuto, protože ji pojistitel ani po opakovaném dotazech nepotvrdil, dále z registru vyplývá, že od 1. 7. 2018 do 11. 7. 2018 bylo zamítnuto vykázání pojištění u pojistky [číslo] to dne 7. 2. 2019, když předmětné vozidlo nebylo u [anonymizována dvě slova] pojištěno a pojistitel vydal zamítavé stanovisko k existenci pojištění. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Při právní posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že vlastník/provozovatel tuzemského vozidla je povinen zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona). Ustanovení § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. předpokládá, že povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona musí být splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel (s výjimkou např. doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené). V řízení bylo žalovaným prokázáno, že pojistník [jméno] [příjmení] uzavřel s [anonymizována dvě slova] platně pojistnou smlouvu s počátkem pojištění od 1. 7. 2018. Pojistník tak splnil svoji povinnost uzavřít smlouvu o tzv. povinné ručení k předmětnému vozidlu, a to tak, aby časově počátek pojištění navazoval na předcházející povinné ručení. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud žalobci přiznal na nákladech řízení paušální náhradu hotových výdajů dle nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 7. 10. 2014. Výše paušální náhrady nákladů řízení potom vychází z ustanovení § 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Takto soud žalobci přiznal náhradu za vyjádření k žalobě a za účast na jednání soudu, tedy za 2 úkony po 300 Kč dle citované vyhlášky a dále cestovné na jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět, celkem 2x 115 km, při sazbě základní náhrady 4,40 Kč/1km, ceně pohonných hmot – motorové nafty 27,20 Kč a průměrné spotřebě 5,07 l /100 ve výši 1 328 Kč. Celkové náklady řízení tak činí 1 928 Kč.