8 C 249/2019

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Novákovou ve věci žalobkyně: A) osobní údaje žalobkyně , narozená dne datum bytem B) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně obě zastoupené advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený zákonnou zástupkyní: jméno příjmení , datum narození , bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2) celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený zákonnou zástupkyní: anonymizováno jméno příjmení , datum narození , bytem adresa žalovaného žaloba o určení neplatnosti závěti <b>I. Určuje se, že žalovaný 1, [celé jméno žalovaného], a žalovaný 2, [celé jméno žalovaného], nejsou dědici po zůstavitelce [jméno] [příjmení], narozené dne [datum] a zemřelé [datum], ze závěti pořízené dne [datum] formou alografní závěti.</b> <b>II. Náhrada nákladů řízení se žádnému z účastníků nepřiznává.</b> <b>III. Náhrada nákladů řízení státu se České republice – Okresnímu soudu v Hradci Králové, nepřiznává.</b> 1. Žalobou podanou soudu dne 21. 8. 2019 se žalobkyně A), B) domáhaly proti žalovaným 1), 2) určení, že tito nejsou dědici po zůstavitelce [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], z alografní závěti pořízené dne 10. 1. 2018. V žalobě tvrdily, že v dědickém řízení vedeném u Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. 34 D 477/2018, bylo zjištěno, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] - jejich matka - pořídila závěť. V závěti rozhodla o 3/4 svého majetku tak, že tuto část majetku, v závěti vymezenou konkrétními věcmi, odkázala svým dvěma vnukům - žalovanému 1), 2). Žalobkyně byly překvapené jak existencí závěti, tak obsahem, datem i způsobem jejího pořízení. Závěť především neodpovídá předchozím dohodám zůstavitelky a jejích dětí a připravuje žalobkyně o rozhodující část očekávaného dědictví. Zůstavitelka byla v každodenním styku s žalobkyněmi, které se o ni staraly. Především byla ve styku s žalobkyní A), se kterou žila ve stejném domě, přesto zůstavitelka o závěti žalobkyně jakkoli neinformovala. Závěť je současně zmatečná a nesrozumitelná, když zůstavitelka pořídila o konkrétních věcech, které jsou však předmětem spoluvlastnictví. Je zřejmé, že text závěti nepsala zůstavitelka sama, proto je nezbytné objasnit, za jakých okolností závěť vznikla, zejména kdo text závěti sepsal, zda ji zůstavitelce někdo přečetl a zda byla zůstavitelka několik hodin před plánovanou operací a po delším pobytu v nemocnici v takovém zdravotním stavu, že byla schopna posoudit následky svého jednání, včetně uvážení rodinných vazeb a dřívějších rozhodnutí. K podání žaloby byly žalobkyně A), B) vyzvány usnesením soudní komisařky ze dne 4. 6. 2019.

2. Žalovaný 1) navrhoval žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedl, že závěť považuje za zcela jasnou, srozumitelnou a splňující veškeré zákonné náležitosti alografní závěti. Při jednání o závěti a podpisu závěti nebyla zůstavitelka nijak ovlivněna, její zdravotní stav mohou potvrdit zejména svědci. Není nic neobvyklého na tom, že existenci závěti zůstavitelka nesdělila svým dcerám, když nejsou v závěti uvedeny jako dědicové.

3. Žalovaný 2) k žalobě uvedl, že platnost závěti nerozporuje, neboť ohledně okolností vzniku závěti mu není nic známo.

4. Soud provedl dokazování a zjistil následující právně významné skutečnosti:

5. Ze závěti (čl. 6) bylo zjištěno, že zůstavitelka [jméno] [příjmení], [rodné číslo], pořídila dne 10. 1. 2018 pro případ smrti formou tzv. alografní závěti (nesepsané vlastní rukou) před svědky [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [datum narození], bytem [adresa]. Závětí odkázala ¾ majetku, které vlastní na adrese [ulice a číslo] v [obec] jejím dvěma vnukům – [celé jméno žalovaného] (žalovaný 1) a [celé jméno žalovaného] (žalovaný 2) – konkrétně: -) celý přistavený boční dům s vlastním vstupem na parcele st. [číslo], ve kterém jsou 4 místnosti, předsíňka, koupelna s WC, přívody elektřiny, plynu, vody, odvod odpadů, ústřední topení na plyn, bojler na ohřev vody a kuchyňská linka s digestoří - část zahrady za tímto domem na parcele [číslo] která je ohraničena oplocením a zadní kůlnou a která má část plochy zpevněnou a část je zatravněná s umístěným děleným jezírkem - polovinu parkovací plochy před tímto domem na parcele st. [číslo], která je celá opatřena zámkovou dlažbou - celé podzemní podlaží (sklepy) rodinného domu s vlastním vstupem na parcelu st. [číslo]

6. Z usnesení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky, ze dne 4. 6. 2019, č.j. 34 D 477/2018-48 (čl. 7) bylo zjištěno, že v rámci projednávání dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], byly soudní komisařkou žalobkyně A), B) odkázány dle ust. § 1673 odst. 1 občanského zákoníku, aby ve lhůtě 2 měsíců od právní moci usnesení podaly žaloby na určení, že žalovaní 1), 2) nejsou dědici ze závěti pořízené dne 10. 1. 2018.

7. Z inzerátu (čl. 51) bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] nabízela k pronájmu byt 3+1 s oddělenou zahrádkou a parkováním v suterénu rodinného domu v [část obce] v [obec].

8. Z dalšího inzerátu (čl. 82, 84) bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] nabízela možnost pronájmu částečně zařízeného rodinného domku v [část obce] o vel. 4 + 1, a to od 1. 6. 2020 za částku 13 000 Kč/měsíc plus energie.

9. Z prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 15. 7. 2020 (čl. 81) bylo zjištěno, že tato na základě nájemní smlouvy v období od roku 2014 do roku 2019 bydlela v patrovém domku (přestavěné garáži) na adrese [adresa].

10. Z listin na čl. 110 – 120 (založených v dědickém spise na čl. 59 – 69) bylo zjištěno, že ke dni odmítnutí dědictví ze strany [celé jméno žalovaného] bylo na jeho majetek vedeno několik exekučních řízení – exekuce vedená Exekutorským úřadem [okres] pod sp. zn. [spisová značka], [exekutorský úřad] [anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka], [exekutorský úřad] sp. zn. [spisová značka].

11. Ze zdravotní dokumentace [anonymizováno] nemocnice [obec] soud mj. zjistil, že zůstavitelka byla v období od 13. 12. 2017 do 7. 3. 2018 hospitalizována ve [anonymizováno] nemocnici v [obec]. Dne 10. 1. 2018 poskytla zůstavitelka souhlas s výkonem - operací spočívající v odstranění infikované cévní protézy. Z denního dekurzu z téhož dne soud zjistil, že pacientka v 15:00 klidně spala, v 15:30 byla neklidná, nervózní, s pocity na zvracení. Dostala proto lék na uklidnění (Lexaurin).

12. Z výslechu svědka závěti [jméno] [příjmení] (čl. 124 p.v. – 130 p.v.) vyplývá, že byl požádán [anonymizováno] nebo [jméno], jestli by mohl přijít jako svědek závěti. Dostavili se ve skupince – [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení], děti a [jméno] [příjmení] – do standardního nemocničního pokoje, kde zůstavitelka ležela, resp. byla v polosedu. Jiný pacient v místnosti nebyl. Přišli někdy po obědě. Probíhala normální komunikace, on se zůstavitelky ptal, kdy půjde domů. Zůstavitelka normálně mluvila, nebyla malátná. Celé to mohlo to trvat tak hodinku dvě. Závěť zůstavitelky neviděl, ví, že tam byla listina, kterou přinesl někdo z rodiny [příjmení]. Přečetlo se to, [jméno] se zeptala, jestli babička, souhlasí, ta řekla„ jo“ a podepsala. V době podpisu byly cca 3 hodiny nebo půl 4. Ví, že odcházeli ještě za světla, neboť do tmy musí být doma, protože zavírá drůbež. Neví, co bylo obsahem listiny. Nevzpomíná si, že by něco podepisoval, myslí si, že spíše ne. Po předestření závěti uvádí, že jde o jeho podpis. Uvádí, že neví, kdy ji podepisoval, při jaké příležitosti. Jestli předtím, než tam byli, nebo potom. Neví, kdo listinu podepsal jako první. Nedokáže popsat, jaká byla posloupnost podepisování.

13. Z výslechu svědka závěti [jméno] [příjmení] (čl. 130 p.v. – 130) vyplývá, že byl panem [celé jméno žalovaného] požádán asi 14 dní předtím, jestli může svědčit u podpisu závěti. Chtěli někoho, komu zůstavitelka důvěřuje. Sešli se v nemocnici někdy v odpoledních hodinách. Viděl, jak z návštěvy odchází [jméno] (žalobkyně a/) s manželem. Přišli s druhým svědkem, seděl s ním na chodbě. Po vyzvání vstoupili do místnosti, kde byli [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení], malý [jméno]. Nebyl to klasický pokoj, šlo o společenskou místnost, kde zůstavitelka seděla na lůžku. Zůstavitelka byla v pohodě, panovala uvolněná nálada, vtipkovali. Obsahem listiny bylo, že pan [celé jméno žalovaného] přepisuje svůj dědický podíl na syny [jméno] a [jméno]. Domluvili se prý takto se zůstavitelkou, která byla v nemocnici, a nevědělo se, co bude. Chtěli mít nějaké zajištění pro ty kluky, vypořádání, aby nenastaly nějaké problémy. Tyto věci věděl od pana [celé jméno žalovaného]. Paní [jméno] přečetla listinu, pak došlo k podpisu. Neví, jestli ji podepisoval jako první, nedokáže říct, v jakém pořadí byla listina podepisována. Neřekl by, že se obsah vysvětloval, prostě se to přečetlo. S panem [celé jméno žalovaného] se dopředu bavil o tom, že jsou takhle se zůstavitelkou domluvení. Podepisoval to, na čem byli domluvení. Návštěva trvala cca půl hodiny.

14. Z výslechu svědka [celé jméno žalovaného] (čl. 135 – 141) vyplývá, že závěť sepisovala paní [příjmení] na žádost zůstavitelky. Bavili se o tom asi měsíc zpětně, že by to chtělo konečně dořešit. V tu dobu zůstavitelka často pobývala v nemocnici. Důvod, proč je majetek odkazován jeho synům, nezná. V den, kdy byla závěť podepsána, se dostavil do nemocnice mezi 3 a 4 hodinou. Potkal ve dveřích sestru [jméno] (žalobkyně a/), když vycházela. Se zůstavitelkou ležela na pokoji další pacientka, proto řekl sestřičkám, jestli ji nepřevezou do jiné místnosti. V tu době s ním byly na pokoji pouze děti a [jméno]. Svědci seděli na chodbě. Šli za nimi, až když maminku převezli. Psychické rozpoložení maminky bylo úplně v pohodě, bavili se, jako by měli nějakou oslavu. Dál to probíhalo tak, že [jméno] závěť přečetla, hezky pomalu, mamka s tím souhlasila a podepsala to. Na nic se neptala, protože to [jméno] napsala tak, jak to chtěla. Pak to podepsali svědkové, nejdřív asi [jméno]. V tu dobu mohlo být mezi 4 a 5 hodinou, asi bylo ještě světlo. Pobyt svědků v té místnosti mohl trvat tak 15 nebo 20 minut.

15. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (čl. 141 – 142 p.v.), přítele žalobkyně B), vyplývá, že v lednu 2018 byl zdravotní stav zůstavitelky špatný, byla delší dobu v nemocnici. Navštěvovali zůstavitelku s přítelkyní v nemocnici zhruba jednou týdně. Psychicky v pořádku nebyla, byla pod vlivem léků. Domluva o dědictví byla taková, že část patřící jeho přítelkyni zůstane její, její sestra (žalobkyně a/) zůstane bydlet tam, kde doposud, a stavba menšího domečku by měla připadnout panu [celé jméno žalovaného]. To zaslechl z toho, jak se o tom bavily děti zůstavitelky.

16. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (čl. 143 – 144) vyplývá, že je dlouholetá přítelkyně rodiny, všichni se znají asi 30 let. V nemocnici zůstavitelku nenavštěvovala, jen jí občas zatelefonovala. Myslí si, že zůstavitelka nikdy nehodlala nějakou závěť sepsat a také že by paní [jméno] [celé jméno žalobce] (žalobkyni A) nepřipravila o bydlení. Se zůstavitelkou se o dědění nebavila. Je toho názoru, že zůstavitelka to chtěla udělat nějakým způsobem spravedlivě. Z chování a jednání zůstavitelky nevyplynulo, že by chtěla upřednostnit syna [anonymizováno] a jeho děti před svými dcerami.

17. Z účastnického výslechu žalobkyně A) na čl. 170 p.v. – 173 p.v. vyplývá, že v den sepisu závěti byla spolu s manželem na návštěvě za maminkou. Zůstavitelka byla značně nervózní, bála se operace, která ji čekala další den. Asi po 18. hodině už byla unavená, zhasli světlo a rozloučili se. Při odchodu viděli přicházet zleva bratra ([celé jméno žalovaného]) a paní [příjmení], nejspíš s nimi byl syn [jméno]. Viděli je tak na 10 metrů, ale šli rovně, protože se s nimi nechtěli vidět. Pokud jde o rozdělení majetku, už před 20 lety existovala ústní dohoda mezi dětmi zůstavitelky. Podle toho si měla žalobkyně B) ponechat první patro rodinného domu, ona si měla nechat přízemí rodinného domu, kde 45 let žije, a bratr garáž, kterou si přestavěl na baráček, plus každý část zahrady oddělenou plotem. Baráček bratr pronajímal asi 7 roků, a také před jeho odstěhováním zrekonstruoval sklep rodinného domu a pronajímal ho taky. Kvůli nájemníkům byly hádky, byl tam rámus. Zůstavitelka bratrovi povolila zrekonstruovat sklep a pronajímat ho. Mohl si peníze nechat jako finanční vyrovnání toho, kdy by ona dědila půl domu po mamce. Bratr říkal zůstavitelce, ať majetek napíše na přítelkyni nebo jedno z dětí, neboť měl exekuce. S tím zůstavitelka nesouhlasila, nechtěla majetek předat vnukům, ale synovi. Psychický stav maminky byl v lednu 2018 špatný. Někdy byla v pořádku, někdy opravdu mluvila z cesty. O závěti se dozvěděla až u notáře, maminka jí o tom neinformovala, ani její bratr.

18. Z výslechu [jméno] [příjmení] (čl. 180 – 186) vyplývá, že zůstavitelka ji požádala o sepsání závěti v nemocnici 2 měsíce předem z důvodu, kdyby nedopadla dobře operace. Chtěla, aby to zůstalo tak, jak se to již užívalo, tedy každý část. Jelikož žalobkyně B) již měla polovinu všeho, chtěla zbytek rozdělit mezi pana [celé jméno žalovaného] a žalobkyni A). Problém byl se sklepem, sestry si myslely, že bude jejich. Ke sdělení toho, co má závěť obsahovat, došlo jeden den před jejím podpisem. Bylo to v úterý 9. 1. 2018 v odpoledních hodinách, kolem 4 nebo 5 hodiny. Řekli si, že se další den staví se závětí. Dne 10. 1. 2018 za zůstavitelkou přijeli asi ve 4 nebo o půl 5, viděli zrovna odcházet žalobkyni A) s rodinou. Ti šli rovně, neboť se asi nechtěli potkat, nešli tedy kolem svědků. Přečetla před všemi závěť a nechala závěť podepsat, nejdříve zůstavitelku. Ta prohlásila, že se jedná o její poslední vůli.

19. Z výslechu [jméno] [příjmení] (čl. 186 – 188) vyplývá, že o rozdělení majetku byly vždycky hádky, když tam byl pan [celé jméno žalovaného], manželka a babička. On chtěl tak, babička jinak. Sám slyšel zůstavitelku mluvit o dědictví při poslední návštěvě pana [celé jméno žalovaného], vznikla velká hádka a zůstavitelku odvezli do nemocnice. Zůstavitelka říkala, že půlka baráku je žalobkyně B), spodek, co obývají s žalobkyní A), takto bude patřit žalobkyni A). A pan [celé jméno žalovaného] bude mít domeček. Spor byl o sklep. Zůstavitelka nechtěla, aby byl jeho, protože věděla, že bude sklep pronajímat. Kvůli nájemníkům byly mezi námi hádky, to zůstavitelka nechtěla. Tím, že dostal pan [celé jméno žalovaného] míň, tak aby na tom nebyl škodný, nechal se mu k pronajímání. Pokud jde o den předcházející operaci, tj. 10. 1. 2018, byli u zůstavitelky na návštěvě. On, manželka a jejich děti. Bylo to nějak po 5 hod., kolem 6 hod. večer. Babičku možná vzbudili, byla ospalá a strašně nervózní z toho, jak to dopadne. Kolem 7 hodiny, když odcházeli, viděli přicházet pana [celé jméno žalovaného] s paní [příjmení] a dětmi. Nikoho jiného neviděli. Nechtěl se s nimi potkat, proto je obešli.

20. Soud dále provedl důkaz příslušnými pasážemi deníku zůstavitelky, avšak učiněná zjištění dále nijak nehodnotil, neboť vztah zůstavitelky s [celé jméno žalovaného] v době cca 1 roku před pořízením závěti nepovažoval soud z hlediska rozhodnutí věci za podstatný. Soud dále zamítl návrh na doplnění dokazování zpracováním znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, neboť skutkový stav věci byl již náležitě objasněn v rozsahu umožňujícím rozhodnutí věci.

21. Při hodnocení provedených důkazů soud postupoval podle § 132 občasného soudního řádu, tj. každý důkaz hodnotil jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom přihlížel ke všemu, co za řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

22. Výpovědi svědků závěti hodnotil soud, pokud jde o celkový průběh jejich součinnosti poskytnuté zůstavitelce při sepisu závěti, jako vzájemně rozporné. Svědci vypovídali rozdílně, když se neshodli na tom, zda šlo o nemocniční pokoj nebo společenskou místnost, zda záležitost podpisu závěti trvala půl hodiny nebo spíš 2 hodiny. Svědek [příjmení] nevypověděl, že by měl čekat na chodbě s druhým svědkem až do doby, než byli vyzváni ke vstupu do místnosti, ačkoli takto vypovídaly další osoby účastnící se podpisu závěti dne 10. 1. 2018, konkrétně svědek [příjmení], svědek [celé jméno žalovaného] svědkyně [příjmení]. Krom vzájemných odlišností nebyly svědci schopni odpovědět (vzpomenout si) na otázky k posloupnosti podepisování listiny. Svědek [příjmení] dokonce připustil, že neví, při jaké příležitosti listinu podepsal on, zda předtím, než byli v nemocnici, nebo potom.

23. Z výpovědí svědků závěti soud neměl za prokázanou klíčovou skutečnost, zda zůstavitelka před nimi výslovně prohlásila, že listina (závěť) obsahuje její poslední vůli, když tito k tomuto ničeho relevantního neuvedli. Z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že již dopředu měl informace o tom, že zůstavitelka je na rozdělení majetku s [celé jméno žalovaného] domluvená. Tyto informace získal jednostranně od [celé jméno žalovaného]. K tomu, zda zůstavitelka výslovně projevila, že jde o její vůli, ničeho ve své výpovědi neuvedl.

24. Ze zdravotní dokumentace zůstavitelky vzal soud za prokázané, že dne 10. 1. 2018 (tj. den před operací) v 15:00 klidně spala, v 15:30 byla neklidná, nervózní. Bylo jí na zvracení. Dostala lék na uklidnění Lexaurin. V návaznosti na tento důkaz soud vyhodnotil jako nevěrohodnou výpověď svědka závěti pana [příjmení], dle kterého došlo k podpisu závěti právě mezi 3 a půl 4 odpoledne. Jestliže ve 3 hod. odpoledne zůstavitelka klidně spala a o půl 4 odpoledne byl lékařem zaznamenán stav neklidu vyžadující léky na zklidnění, nemohla ve stejné době probíhat u zůstavitelky návštěva, jak tvrdí svědek závěti [anonymizováno] a svědek [celé jméno žalovaného]. Ve zřetelném kontrastu s objektivně zaznamenaným zdravotním stavem zůstavitelky v předvečer operace je pak vyjádření obou svědků závěti o stavu zůstavitelky (dle svědka [příjmení] panovala dokonce uvolněná nálada, vtipkovali), jakož i svědka [celé jméno žalovaného], pro soud nevěrohodného. Výpovědi se navíc dostávaly v otázce doby podpisu závěti do zjevného rozporu s listinným důkazem o zdravotním stavu zůstavitelky.

25. Naproti tomu soud uvěřil účastnické výpovědi žalobkyně A) a výpovědi jejího manžela, kteří uvedli, že dne 10. 1. 2018, tj. v den podpisu závěti, byli taktéž v nemocnici na návštěvě za zůstavitelkou (dle svědka [jméno] [příjmení] to bylo po 5, kolem 6. hodiny). Viděli, že zůstavitelka byla značně nervózní z operace, která ji následující den čekala, a že byla unavená. Odcházeli kolem 7 hodiny (dle žalobkyně a/ po 6. hodině). Uvedené výpovědi svým obsahem odpovídají tomu, co o zdravotním stavu zůstavitelky zaznamenal do denního dekurzu zdravotnický personál nemocnice. Soud má z výpovědí žalobkyně A) a jejího manžela dále za prokázané, že v době jejich odchodu z nemocnice viděli přicházet [celé jméno žalovaného] s [jméno] [příjmení], jejich děti a dále že již nikoho dalšího neviděli.

26. Soud na základě provedeného dokazování učinil o skutkovém stavu věci následující závěr:

27. Zůstavitelka bydlela na adrese [adresa žalobce a žalobkyně], kde spolu s žalobkyní [příjmení]) spoluvlastnila nemovitosti – stavební pozemek, jehož součástí je stavba rodinného domu, a zahradu – každá v rozsahu ideální jedné poloviny. V období od 13. 12. 2017 do [datum], kdy zůstavitelka zemřela, byla tato hospitalizovaná v nemocnici. Dne 10. 1. 2018 podepsala zůstavitelka několik hodin před plánovanou operací závěť, kterou odkázala ¾ jejího majetku žalovaným 1), 2) jako potomkům syna [celé jméno žalovaného], na jehož majetek byly v době sepisu závěti vedeny exekuce. Závěť sepsaná přítelkyní [celé jméno žalovaného] – [jméno] [příjmení] – nepovolávala za dědice žádnou z jejích dcer (žalobkyni a/ nebo b/). Závěť, byť dne 10. 1. 2018 podepsaná zůstavitelkou, platná není, neboť zůstavitelka neprohlásila před dvěma současně přítomnými svědky, že listina obsahuje její poslední vůli.

28. Při právním posouzení věci vyšel soud z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“).

29. Dle § 1494 odst. 1 věty první o.z. platí, že závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz.

30. Dle § 1532 o.z. platí, že závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.

31. Dle § 1534 o.z. platí, že závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

32. Dle § 1539 odst. 1 o.z. platí, že svědci se zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit.

33. Jak vyplývá ze shora citované úpravy, občanský zákoník umožňuje zůstaviteli pořídit pro případ smrti způsobem, že závěť, kterou vlastní rukou nenapsal, vlastní rukou podepíše a před dvěma současně přítomnými svědky prohlásí, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Jde o tzv. allografní závěť, jejíž podstatou jen – na rozdíl od závěti sepsané vlastní rukou (tzv. holografní závěť) nebo notářem formou veřejné listiny – právě existence svědků, kteří mohou potvrdit pravost závěti.

34. Jako svědkové závěti byli dle textu závěti uvedeni svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V řízení bylo zdravotní dokumentací zůstavitelky prokázáno, že svědci závěti nemohli být přítomni prohlášení zůstavitelky o závěti dne 10. 1. 2018 v době mezi 3 a 4 hodinou odpoledne, neboť v tu dobu zůstavitelka nejdříve spala a posléze byla, z důvodu jejího neklidu, tišena uklidňující léky. Soud proto vyšel při hodnocení skutkového stavu z výpovědí svědka [příjmení] a žalobkyně [příjmení]), korespondujících se zdravotními záznamy, a ohledně skutkového stavu uzavřel, že výše uvedení svědci závěti pořízené dne 10. 1. 2018 nebyli vůbec přítomni podpisu závěti zůstavitelkou a především jejímu prohlášení o tom, že listina obsahuje její poslední vůli. Z tohoto důvodu se pak ve výpovědích svědků objevily podstatné rozpory, které činily výpovědi od počátku nevěrohodnými.

35. Soud tedy uzavřel, že pořízení pro případ smrti ve formě alografní závěti ze dne 10. 1. 2018 není platné, neboť nedošlo ke splnění zákonných podmínek dle ust. § 1534 o.z. V daném případě totiž zůstavitelka neprohlásila před dvěma současně přítomnými svědky, že listina (závěť) obsahuje její poslední vůli.

36. Na základě shora uvedených skutkových a právních závěrů soud žalobkyním A), B), domáhajícím se touto žalobou vydání rozhodnutí, že žalovaní 1), 2) nejsou dědici po zůstavitelce [jméno] [příjmení] ze závěti pořízení dne 10. 1. 2018, vyhověl.

37. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud dle § 150 občanského soudního řádu. Výjimečné okolnosti případu, které v dané věci vedou soud k nepřiznání náhrady nákladů ve sporu úspěšným žalobkyním, spočívají v tom, že žalovaní 1), 2) nezavdali žádnou příčinu k vedení tohoto sporu. Jejich procesní postavení žalovaných vychází pouze ze skutečnosti, že je zůstavitelka jednostranně svojí závětí povolala k dědění. Dále soud přihlédl i k tomu, že žalovaný 1) je doposud nezletilý a žalovaný 2) dosáhl zletilosti teprve v průběhu vedení sporu. Soud vycházel z toho, že uvedené ustanovení občanského soudního řádu je možné aplikovat v případech, kde by uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení bylo méně spravedlivé než nepřiznání náhrady nákladů úspěšné straně. Tyto předpoklady byly v dané věci, s ohledem na nezavinění sporu ze strany žalovaných, jakož i s přihlédnutím k jejich majetkovým poměrům, splněny.

38. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl o tom, že se České republice – Okresnímu soudu v Hradci Králové nepřiznává náhrada nákladů ve výši 467 Kč, které soud vynaložil na pořízení fotokopie zdravotnické dokumentace zůstavitelky [jméno] [příjmení]. Dle § 148 odst. 1 občanského soudního řádu by měl stát právo na náhradu těchto nákladů proti žalovaným 1), 2), s ohledem na specifické okolnosti (viz předchozí odstavec) v daném případě soud náhradu nákladů žalovaným taktéž neuložil (§ 150 o.s.ř.).