8 C 285/2021

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Novákovou ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství <b>I. Manželství [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení] uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Manžel se svým návrhem domáhal rozvodu manželství uzavřeného dne [datum]. Oba účastnící řízení s ohledem na epidemii COVID 19 souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Návrh na rozvod manželství byl manželce doručen do vlastních rukou. Soud věc projednal v souladu se zákonem č.292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (ZŘS), zejména ustanovení § 383 až § 398. V dané věci soud z návrhu zjistil, že manželé uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce], u manželky se jednalo o manželství prvé, u manžela o manželství druhé. Z manželství se účastníkům řízení narodily dvě děti zatím nezl. [jméno] a zletilá [jméno]. Soud vyšel z tvrzení obsaženého v návrhu a z vyjádření manželky k návrhu. Mezi účastníky řízení je věkový rozdíl, který byl dle tvrzení manželky jednou z příčin rozvratu manželství. Oba manželé měli rozdílné představy o trávení svého volného času. Manželka za trvání manželství navázala vztah s jiným mužem a ze společné domácnosti se odstěhovala v [anonymizováno] [rok] Ani jeden z manželů nemá zájem na dalším setrvání v manželství, oba shodně vylučují obnovení manželského soužití. Jako příčinu rozvratu manželství považuje soud citové odcizení obou manželů a nevěru manželky. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. 0Nc 2008/2021 – 78 ze dne 19. 1. 2022, který nabyl právní moci dne 8. 2. 2022, soud zjistil, že byly pravomocně upraveny poměry pro dobu po rozvodu manželství k nezl. synovi, a to soudem schválenou dohodou rodičů. Při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s § 3028 odst. 2 NOZ, zákona č. 89/2012 Sb., a zánik manželství rozvodem proto právně posoudil dle § 754 a násl. NOZ. Dle § 755 odst. 1 NOZ může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 756 NOZ soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak. Ze shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozvod manželství dle § 755 odst. 1 a 3 NOZ, a proto manželství účastníků rozvedl. Dle § 758 NOZ platí, že manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Rozvodu manželství brání skutečnosti dle § 755 odst. 2 NOZ, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Žádné takové skutečnosti nebyly v řízení tvrzeny, zjištěny, ani nevyšly jinak najevo (§ 132 o. s. ř.). Na základě zjištěných skutečností a uvedeném právním posouzení dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozvod manželství dle citovaného § 757 NOZ, a proto manželství účastníků rozvedl, když za příčinu rozvratu manželství považuje soud vzájemné odcizení a nevěru manželky. Pro úplnost soud uvádí, že při zjišťování příčiny rozvratu manželství soud vycházel z návrhu manžela a vyjádření manželky. Je zřejmé, že ani jeden z manželů nemá zájem obnovit manželské soužití. Soud proto návrhu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 23 ZŘS a žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť dospěl k závěru, že přiznání náhrady nákladů řízení neodůvodňují žádné okolnosti případu.