8 C 295/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Novákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce doručovací adresa adresa žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného 2) celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení, že žalobce je dědicem po zůstaviteli jméno příjmení <b>I. Žaloba, kterou se žalobce [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] domáhá určení, že je dědicem po zůstaviteli [jméno] [příjmení], narozeném dne [datum], zemřelém dne [datum], se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši, jenž bude uvedena v písemném vyhotovení rozsudku a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.</b> 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 3. 9. 2020 se žalobce domáhal vůči žalovaným určení, že je dědicem po zůstaviteli [jméno] [příjmení], nar. dne [datum] a zemřelém dne [datum]. V žalobě uvedl, že dne [datum] zemřel jeho otec [jméno] [celé jméno žalobce]. V dědickém řízení vedeném u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 34 D 1069/2019 předložili žalovaní listinu označenou jako„ moje poslední vůle“, jejíž součástí je i výrok o vydědění žalobce jako zákonného dědice s tím, že se žalobce s otcem nestýkal a jeho pokusy o navázání kontaktu s žalobcem byly neúspěšné. Tato listina není opatřena datem a dle názoru Okresního soudu v Hradci Králové ve věci vedené pod sp. zn. 9 C 135/2020 byla zůstavitelem listina sepsána v rozmezí měsíců duben až květen 2019. Účinky listiny o vydědění by se měly vztahovat i na potomky žalobce. Tvrzení zůstavitele o nezájmu se žalobce velmi dotýká, neboť situace byla naprosto opačná. Žalobce měl zájem o kontakt s otcem, avšak byl to právě on, který jakoukoli komunikaci odmítal. Tuto skutečnost žalobce přičítá k jeho psychickému stavu. Toto tvrzení také koresponduje se způsobem jeho úmrtí, kdy z nepochopitelných důvodů označil zůstavitel vykonavatelem jeho poslední vůle prvého žalovaného, kterého v podstatě neznal a odkázal mu finanční prostředky nemalé hodnoty, které otec žalobce získal z titulu vypořádacího podílu vyplývajícího z vypořádání SJM s bývalou manželkou. Zůstavitel ukončil svůj život sebevraždou. Žalobce má pochybnosti, zda šlo o skutečný projev vůle jeho zemřelého otce, který mohl být i pod určitým psychickým tlakem.

2. Žalovaní 1), 2) navrhli žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Žalovaní k žalobě uvedli, že žalobou uplatněný návrh na rozhodnutí, spočívající v určení, že žalobce je dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], je překonán tou skutečností, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce] zanechal závěť, ve které žalobce vydědil s uvedením zákonem uznatelného důvodu ve smyslu ustanovení § 1646 odst. 1 písm. b) totiž, že o zůstavitele žalobce neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, přičemž blíže v závěti vydědění odůvodnil. Žalovaní jsou přesvědčeni, že se ve věci nyní nepojednává o té skutečnosti, zda je žalobce dědicem s nárokem na dědický podíl, nýbrž o platnosti či neplatnosti vydědění nepominutelného dědice a tedy o tom, zda žalobci náleží podíl nepominutelného dědice. U zdejšího soudu bylo vedeno řízení pod sp. zn. 9 C 135/2020, které bylo pravomocně skončeno a ve věci bylo určeno, že žalovaní jsou dědici zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce]. V označeném řízení žalobce tvrdil, že poslední vůle zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce] jím nebyla sepsána a podepsána, byla tedy namítána její pravost. V řízení žalobce své stanovisko v této věci však změnil a potvrdil, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce] vlastní rukou poslední vůli sepsal a podepsal. Na to Okresní soud v Hradci Králové učinil právní závěr, že poslední vůle, tedy závěť, zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce], je listinou pravou. Touto listinou jsou potom k dědění a dědickým podílům povoláni závětí žalovaní, nikoliv však žalobce, jež má tak nárok na podíl nepominutelného dědice, jímž nepochybně jako syn zůstavitele je, nebyl-li by vyděděn, jak toutéž závětí zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce] důvodně učinil. Vyděděný zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce] v závěti samé odůvodňuje tím, že se se žalobcem nestýkají, žalobce jej nikdy nenavštívil, neudržuje se zůstavitelem ani písemný či telefonní kontakt a to přesto, že veškeré pokusy zůstavitele o navázání styku se synem a jeho rodinou skončily neúspěšně. O těchto skutečnostech a poměrech jsou oba žalovaní zpraveni. Druhý žalovaný, bratr zůstavitele, proto, že žalobce neudržoval se zůstavitelem žádný kontakt, ale ani žádný kontakt s rodinou zůstavitele, zejména potom s matkou zůstavitele, která absenci kontaktu hůře nesla, žalobce se neúčastnil žádných rodinných příležitostí a oslav nejen zůstavitele, nýbrž i předků, a naopak zůstali žalobcem rovněž opominuti při jeho výročích a jiných příležitostech. Stejné poznatky a zkušenosti má i prvý žalovaný, který je letitým důvěrným přítelem zůstavitele již od předškolních let až do jeho skonu. Prvý žalovaný, z pravidelného a častého styku se zůstavitelem [jméno] [celé jméno žalobce], má povědomost a znalosti o jeho poměrech a o snaze zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce] navázat kontakt s žalobcem, zejména v posledním období po rozchodu zůstavitele s manželkou, avšak tyto pokusy zůstaly bez jakékoliv odezvy žalobce. Žalovaní mají za to, že zákonný důvod vydědění je naplněn, když žalobce neprojevoval žádný, natož opravdový zájem.

3. Z listiny označené jako moje poslední vůle (č. l. 2 p. v. spisu) vyplývá, že [jméno] [celé jméno žalobce] sepsal vlastní rukou„ poslední vůli“, kterou také podepsal, listina není datová, z jejího obsahu je ale zřejmé, že byla sepsána po rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 19 Co 63/2019-198, o zrušení a vypořádaní podílového spoluvlastnictví, tj. po 19. 3. 2019. Z obsahu listiny dále vyplývá, že v poslední vůli [jméno] [celé jméno žalobce] vydědil svého syna [celé jméno žalobce] (tj. žalobce). Jako důvod vydědění uvedl, že se s žalobcem nestýká, žalobce ho nikdy nenavštívil, neudržuje s ním písemný ani telefonický kontakt. Veškeré pokusy ze strany zůstavitele o navázání styku se synem a jeho rodinou skončily neúspěšně. Syn o něho neprojevuje opravdový zájem. Zůstavitel dále stanovil, že důsledky vydědění se vztahují i na všechny potomky žalobce. Uvedenou listinou zůstavitel zároveň vypořádal svůj movitý a nemovitý majetek pro případ smrti, když projevil přání, aby po jeho smrti nabyl finanční prostředky pocházející ze soudem zrušeného a vypořádaného spoluvlastnictví [celé jméno žalovaného], jehož zároveň určil jako vykonavatele poslední vůle. Veškeré movité věci včetně automobilu zn. Škoda Oktavia a ideální ½ specifikovaného bytu zůstavitel,,odkázal,, (zůstavil) svému bratrovi [celé jméno žalovaného].

4. Ze sdělení žalobce ze dne 18. 9. 2019 (č. l. 3 spisu) vyplývá, že žalobce v rámci dědického řízení považuje údajnou závěť a prohlášení o vydědění za absolutně neplatné.

5. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 9 C 135/2020 vyplývá, že žalovaní 1) a 2) (v této věci) se domáhali žalobou ze dne 22. 4. 2020 vůči žalobci (v této věci) určení, že jsou dědici po zůstaviteli [jméno] [příjmení] z titulu závěti. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 8. 2020, č. j. 9 C 135/2020 – 55, který nabyl právní moci dne 3. 9. 2020, vyplývá, že žalovaný 1) a žalovaný 2) jsou dědici zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce]. Z odůvodnění rozhodnutí soud zjistil, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce] zemřel dne [datum], pozůstalostní řízení je vedeno před Okresním soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 34D 1069/2019. Zůstavitel [anonymizováno] [celé jméno žalobce] sepsal vlastní rukou„ poslední vůli“, kterou také podepsal. Poslední vůle není datována. Z jejího obsahu soud dovodil, že byla sepsána v období dubna 2019 až června 2019, tj. v období následujícím po vyhlášení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 3. 2019, č. j. 19 Co 63/2019-198, o zrušení a vypořádaní podílového spoluvlastnictví, na který poslední vůle výslovně odkazuje. V poslední vůli [anonymizováno] [celé jméno žalobce] vypořádal svůj movitý a nemovitý majetek pro případ smrti, neboť projevil přání, aby po jeho smrti žalobce a) nabyl finanční prostředky pocházející ze soudem zrušeného a vypořádaného spoluvlastnictví, žalobce b) pak nabyl ostatní movité věci včetně automobilu zn. Škoda Oktavia a ideální ½ specifikovaného [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v této listině zároveň vydědil žalobce, tj. svého syna, neboť o něho neprojevoval opravdový zájem. Soud učinil závěr, že poslední vůle (závěť) zůstavitele [anonymizováno] [celé jméno žalobce] je listinou pravou, neboť jím byla sepsána a podepsána. Absence data nezpůsobuje její neplatnost, neboť [anonymizováno] [celé jméno žalobce] sepsal pouze jednu listinu obsahující závěť. V závěti [anonymizováno] [celé jméno žalobce] rozhodl o osudu svého majetku pro případ smrti, když určil, že tento majetek bude rozdělen mezi dvě osoby, tj. žalovaného 1) a žalovaného 2), a to způsobem v závěti specifikovaným, přičemž zároveň určil, že tento majetek po jeho smrti nepřipadne jiné osobě, zejména pak žalobci, který byl v závěti vyděděn. Dále ze spisu vyplynulo, že bývalá manželka zůstavitele [jméno] [příjmení] se domáhala vůči zůstaviteli v řízení před Okresním soudem v Hradci Králové sp. zn. 9 C 310/2017 zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, předmětné nemovitosti byly rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 7. 11. 2018 přikázány do vlastnictví bývalé manželky a zůstaviteli měl být vyplacen vypořádací podíl ve výši 1 600 000 Kč, rozsudek nabyl právní moci dne 24. 4. 2019.

6. Z výpovědi žalobce (č. l. 28 spisu) vyplývá, že s otcem do roku 2015 pracoval, byl to jeho přímý nadřízený. V té době se zůstavitel rozváděl se svoji manželkou [jméno] [příjmení] a otec se uzavřel do sebe. Rodiče žalobce se rozvedli v jeho 18 letech, do té doby s nimi žil ve společné domácnosti. Otec se následně odstěhoval k přítelkyni do [anonymizováno], kde žil asi 3 roky. V té době j měl žalobce s otcem normální vztah, jednou se byl v [anonymizováno] za otcem podívat na návštěvě, pomáhal mu tam na zahradě. Každý den se vídali v práci, s otcem se stýkal také v domě v [část obce]. Žalobce se s matkou přestěhoval do [obec] a otec se z [anonymizováno] vrátil do jejich domu. Dům je rozdělen na dvě bytové jednotky, jednu užíval otec až do své smrti a druhou potom babička, strýc a teta. Žalobce jezdil do [část obce] za otcem i za babičkou. V bytě žil otec se svojí dnes již bývalou manželkou. V roce 2015 žalobce ukončil zaměstnání, protože dostal lepší nabídku. V té době se zůstavitel uzavřel do sebe, žalobce otce vídal, když přijel do [část obce], tak jednou měsíčně. S otce byl v kontaktu při náhodných setkáních, když ho potkal před domem, což bylo tak jednou za tři měsíce. Občas se otce pokoušel kontaktovat telefonicky. Poslední rok jeho života mu ale nezvedl telefon ani jednou. V té době řešil rozvod a majetkové vyrovnání se svojí bývalou manželkou. V době, kdy spolu pracovali, tak se bavili o jeho problémech, v té době již začal řešit rozvod. Žalobce se otce dotazoval na situaci kolem rozvodu a vypořádání majetku, to bylo někdy v roce 2019 či 2018. V té době s ním hovořil tak jednou za půl roku, když se náhodně potkali. Žalobci není nic známo o zdravotních problémech otce, zůstavitel měl psychické problémy. Otec žalobce spáchal sebevraždu. Žalobci je známo, že ho trápilo majetkové vyrovnání s bývalou manželkou. Musel se odstěhovat z domu a měl k němu citový vztah. Poslední rok života žalobce otce neviděl. Snažil se otce kontaktovat telefonicky, to se ale nepovedlo. Otec se sám o kontakt nesnažil. Podrobnější okolnosti rozvodu a vypořádání majetku zná žalobce z doslechu od žalovaného 1) a od bývalé manželky zůstavitele paní [příjmení], proběhlo hodně soudů, jednání byla komplikovaná a zdlouhavá. Ke konci roku 2019 bylo ve věci rozhodnuto. Zůstavitel se měl z domu odstěhovat a měl mu být vyplacen vypořádací podíl ve výši 1 700 000 Kč. Žalobce dále vypověděl, že zůstavitel pil každý den alkohol. Do rozvodu s paní [příjmení] se s otcem navštěvoval v domě, po rozvodu se už potkávali venku na zahradě. Od roku 2015 viděl zůstavitel svoji vnučku, tj. dceru žalobce asi 3krát. Žalobce nikdy nepozval svého otce na rodinnou oslavu, po roce 2015 spolu netrávili Vánoce, svátky ani rodinné oslavy. Od roku 2015 žalobce otce u příležitosti např. Vánoc nenavštívil. Dále žalobce uvedl, že o něho ani o jeho rodinu zůstavitel neměl zájem.

7. Z výpovědi žalovaného 1) (č. l. 31 p. v. spisu) vyplývá, že žalovaný 1) se znal se zůstavitelem od dětství, byli po celý život nejlepší přátelé. Není pravdou, že zůstavitel žil u přítelkyně v [anonymizováno] 3 roky, ve skutečnosti zde žil osm let, žalobce ho tam vůbec nenavštěvoval. Zůstavitel pomohl žalobci najít práci skladníka ve [právnická osoba]. V práci se ale k sobě chovali pouze jenom jako nadřízený s podřízeným. Vše vyvrcholilo v roce 2015, kdy žalobce rozprodával bez účtu materiál a zůstavitel, jako vedoucí skladu, za to zodpovídal. Jelikož nechtěl, aby z toho měl žalobce problém, tak za něho vše uhradil ze svých zdrojů. Žalobce ale musel na vlastní žádost odejít. A místo toho, přesto, že zůstavitel po něm nikdy peníze nechtěl, aby se s ním trošičku smířil a snažil se to nějak napravit, tak od té doby se s ním vůbec nestýkal, vůbec s ním nekomunikoval. Zůstavitel se snažil několikrát udělat ústupek a žalobci zavolal, ten mu ale nebral telefony. Vše, co žalobce řekl o svém otci ve své výpovědi, tak věděl od žalovaného 1). Po smrti zůstavitele žalovaného 1) kontaktoval žalobce a chtěl vědět, proč jeho otec spáchal sebevraždu, co se dělo, co bylo s jeho původní manželkou. Nevěděl ani, že se rozvedli. Vše se dozvěděl od žalovaného 1). Žalobce svého otce nenavštěvoval, jezdil pouze k babičce, která bydlí z druhé strany domu. Za svým otcem nikdy nepřišel, aby se ho zeptal, jak se má, či zda něco nepotřebuje. Období po rozvodu v roce 2016 bylo pro zůstavitele velmi obtížné. Majetkově se vypořádal s bývalou manželkou, ta si odvezla věci, které měla v domě ještě před tím, než se rozvedli. Pak teprve chtěla další vypořádání a věc byla řešena soudní cestou. Žalobce neměl prostředky na právníka a bývalá manželka ho připravila o dům. Zůstavitel z toho byl zdrcený, zůstal mu jen bratr a syn [jméno]. Takže o to víc se snažil, aby se všichni dali dohromady. Zůstavitel přišel o dům, který stavěl, měl k němu citový vztah. Vypořádací podíl činil 1 600 000 Kč. Před smrtí zůstavitele žalovaný 1) s žalobcem nehovořil, o svého otce se začal zajímat až po jeho úmrtí. Zůstavitele trápil vztah se synem, měl zájem být se synem v kontaktu. Žalovaný 1) často hovořil se zůstavitelem o jeho vztahu se synem. Zůstavitele rovněž mrzelo, že vnučku viděl pouze třikrát za život, nenavštěvovali se o Vánocích, neslavili společně žádné svátky. Žalobce ani jeho rodina zůstavitele nenavštěvovali. Když se zůstavitel rozešel s manželkou, zůstal na vše sám, řešil složité soudní jednání a přišel o dům, který postavil. Zůstavitel spáchal sebevraždu v den, kdy se měl z domu vystěhovat. Zůstavitele navštěvovali pouze žalovaní.

8. Z výpovědi žalovaného 2) (č. l. 33 p. v. spisu) vyplývá, že je strýcem žalobce a bratrem zůstavitele. Žalovaný 2) měl se zůstavitelem normální bratrský vztah, pravidelně se vídali. Žalobce se nestýkal se zůstavitelem, ani s jeho rodinou, nikdy se nezajímal, zda je třeba pomoci např. s péčí o babičku. Zůstaviteli žalobce nikdy s ničím nepomohl, od roku 2015 se mu vyhýbal. Zůstavitel zval syna na rodinná setkání, neboť babička by ráda viděla jak žalobce, tak jeho dceru, tj. pravnučku. Žalobce ale neměl zájem se rodinných setkání účastnit. Zůstavitel se snažil narovnat vztahy se synem, ale neúspěšně. Měl zájem mít se synem dobrý vztah. Před smrtí bratra, tj. zůstavitele, žalovaný 2) nepoznal rodinu žalobce, poprvé se s nimi setkal po smrti bratra, když se sešli i s Policií ČR v bytě babičky. Dále žalovaný 2) vypověděl, že hovořil s bratrem často o jeho problémech. Vztahy se synem se podstatně zhoršily v roce 2015, kdy zůstavitel zjistil, že žalobce rozprodává zboží ze skladu a zůstavitel za svého syna uhradil částku asi 200 000 Kč, již předtím ale jejich vztah nebyl optimální.

9. Z výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] (č. l. 42 spisu p. v.), přítelkyně žalobce, vyplývá, že žalobce se svým otcem normálně vídal v době, kdy byl ženatý s paní [příjmení]. Se zůstavitelem se běžně vídali, a to u nich doma nebo na zahradě, v době, kdy se zůstavitel rozváděl, tak již vztahy mezi nimi nebyly tak intenzivní, zůstavitele velmi zranil rozvod. Svědkyně dále vypověděla, že za ním jezdili s vnučkou, navštěvovali ho, ale zůstavitel s nimi nechtěl řešit své problémy. V té době ho navštěvovali tak 3x do měsíce. Zůstavitel se rovněž účastnil rodinných oslav. Slavili společně narozeniny jejich dcery. Zůstavitel nebyl společenský typ. V posledních 5 letech se zůstavitel rodinných oslav účastnil. Jako rodina ale spolu neslavili Vánoce. Mezi svátky zůstavitele navštěvovali. Se zůstavitelem se vídali tak 2krát až 3krát do měsíce, a to většinou na zahradě nebo u něho v garáži. Svědkyně dále vypověděla, že se nejednalo o náhodná setkání, za zůstavitelem jezdili cíleně. Poslední rok a půl jeho života se zůstavitel velmi trápil s rozvodem a majetkovým vypořádáním. Paní [příjmení] ho vyplatila z domu, ve kterém bydlel. Se zůstavitelem nehovořili o jeho představách o budoucím životě. Zůstavitel nechtěl z domu odejít, svědkyně považuje vztah žalobce a jeho otce za standardní. V posledních pěti letech se s ním stýkali normálně, zůstavitel vídal i svoji vnučku. Svědkyně se s prvním žalovaným nezná vůbec a druhého žalovaného, tj. strýce jejího přítele, viděla pouze 2krát v životě.

10. Z výpovědí soudkyně [jméno] [příjmení] (č. l. 43 p. v. spisu), matky žalobce, vyplývá, že žalobce usiloval o to, aby byl svým otcem co nejvíce chválen, žalobce pracoval ve firmě u zůstavitele, byl i jeho podřízený pracovník, a to přibližně před šesti lety. Svědkyně přesvědčila žalobce, aby ze zaměstnání odešel. Svědkyně dále vypověděla, že se žalobce se svým otcem v posledních pěti letech jeho života stýkal převážně o víkendech, a to pravidelně. Zůstavitel se účastnil rodinných oslav, jako jsou Velikonoce, Vánoce a narozeniny, tyto oslavy probíhaly u matky svědkyně, která byla sousedkou zůstavitele. Zůstavitel byl alkoholik. Žalobce vozil svoji dceru ke svému otci nebo alespoň babičce tak, aby se dcera se svým dědečkem potkala. Žalobce se zajímal o problémy svého otce, snažili se mu pomoci při rozvodu manželství a vypořádání majetku. Svědkyně dále uvedla, že není pravdou, že by se i její syn se zůstavitelem nestýkal, nenavštěvoval ho a neudržoval s ním telefonický nebo písemný kontakt.

11. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (č. l. 47 p. v. spisu), strýce žalobce, vyplývá, že vztahy v rodině žalobce byly standardní, žalobce vídal zůstavitele, když k nim jezdil na návštěvu, neboť jejich nemovitost sousedí s nemovitostí, v níž zůstavitel bydlel. Žalobce jezdil na návštěvu k babičce přibližně 2x za měsíc a při té příležitosti se setkával i se svým otcem, tj. zůstavitelem. Svědek dále vypověděl, že se zůstavitel v posledních pěti letech jeho života neúčastnil rodinných oslav, v té době se uzavřel do sebe, řešil vypořádání majetku po rozvodu manželství, svědek nemá vědomost o tom, do jaké míry žalobce se svým otcem komunikoval. Informace o zůstaviteli získával žalobce od svědka z doslechu. Zůstavitel se neúčastnil v posledních pěti letech jeho života žádných rodinných oslav, Vánoc ani oslav narozenin vnučky.

12. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (č. l. 49 p. v. spisu), manželky žalovaného 2), vyplývá, že se s žalobcem setkala poprvé až po úmrtí švagra. Žalovaný 2) navštěvoval svého bratra vždy, když jeli k babičce na návštěvu. Zůstavitel si stýskal svědkyni, že nevídá svého jediného syna [jméno] a není s ním v kontaktu, neboť mu syn chyběl. Rovněž babička, tj. matka zůstavitele, nebyla s žalobcem v kontaktu, svoji pravnučku viděla pouze dvakrát jako miminko. Z vyprávění v rodině je svědkyni známo, že žalobce měl zpronevěřit v práci částku 200 000 Kč až 300 000 Kč. Zůstavitel po druhém rozvodu vypořádával s bývalou manželkou dům, který nabyla do vlastnictví bývalá manželka. Zůstavitel tuto skutečnost těžce nesl, z domu se musel vystěhovat. Svědkyně od zůstavitele získala vědomost, že se s ním žalobce nestýkal a nekomunikoval s ním, což zůstavitele velmi mrzelo. Se synem se nevídal ani u druhé rodiny. Žalobce svému otci neposkytl jakoukoli pomoc. Na návštěvy k zůstaviteli jezdila svědkyně s manželem neohlášeně, nikdy zůstavitele nezastihli opilého.

13. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (č. l. 50 spisu), bývalé přítelkyně zůstavitele, vyplývá, že se zůstavitelem žila ve společné domácnosti po dobu 6 až 7 let do roku 2005. V této době si svědkyně nevybavuje, že by byl žalobce se zůstavitelem v kontaktu a pravidelně se vídali. Nikdy k nim žalobce nepřijel na návštěvu, neslavili společně Vánoce, Velikonoce či narozeniny. Zůstavitel byl uzavřený vůči své rodině.

14. Z katastrální mapy (č. l. 56 spisu) vyplývá, že dům babičky žalobce sousedí jednou stěnou s domem, v němž žil zůstavitel, vchody do domů jsou situovány každý z jiné ulice. Před zahradou zůstavitele parkoval žalobce své vozidlo.

15. Soud neprovedl důkaz výslechem svědkyně [příjmení], bývalé manželky zůstavitele, neboť skutkový stav byl shora uvedeným způsobem zjištěn v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí a od provedení tohoto důkazu si již nebylo možno slibovat další objasnění věci.

16. Při hodnocení provedených důkazů soud postupoval podle § 132 občasného soudního řádu, tj. každý důkaz hodnotil jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom přihlížel ke všemu, co za řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

17. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] spáchal otec žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] sebevraždu. Pozůstalostní řízení je vedeno před Okresním soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 34D 1069/2019. Zůstavitel [anonymizováno] [celé jméno žalobce] sepsal vlastní rukou závěť - listinu označenou jako,,moje poslední vůle“, kterou podepsal. Listina není datována, avšak z jejího obsahu soud dovodil, že byla sepsána v období dubna 2019 až června 2019, tj. v období následujícím po vyhlášení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 3. 2019, č. j. 19 Co 63/2019-198, o zrušení a vypořádaní podílového spoluvlastnictví, na který poslední vůle výslovně odkazuje. V poslední vůli [anonymizováno] [celé jméno žalobce] vypořádal svůj movitý a nemovitý majetek pro případ smrti a zároveň vydědil žalobce, tj. svého jediného syna, neboť o něho neprojevoval opravdový zájem. V řízení bylo dále prokázáno, že bývalá manželka zůstavitele, [jméno] [příjmení], se domáhala vůči zůstaviteli soudní cestou zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, předmětné nemovitosti byly přikázány do vlastnictví bývalé manželky a zůstaviteli měl být vyplacen vypořádací podíl ve výši 1 600 000 Kč. Rozvod manželství a následný soudní spor nesl zůstavitel velmi těžce. V tomto období se stýkal pouze s žalovanými, tj. svým bratrem a přítelem z dětství. Vztah mezi žalobcem a zůstavitelem [jméno] [celé jméno žalobce] se v žádném případě nedá hodnotit jako standartní vztah mezi otcem a synem. K podstatnému zhoršení vztahů mezi žalobcem a zůstavitelem došlo v souvislosti s ukončením zaměstnání žalobce ve [právnická osoba], kdy zůstavitel působil v pozici nadřízeného žalobci. Přestože zůstavitel uhradil za žalobce částku přibližně 200 000 Kč, neboť zjistil, že jeho syn rozprodává ze skladu materiál (což vyplynulo z výpovědi svědkyně [příjmení] a účastnických výpovědí žalovaných), měl zájem vztahy se synem narovnat. Jak sám uvedl, neúspěšně. V řízení nebylo prokázáno, že by se žalobce jako jediný syn o svého otce zajímal, stýkal se s ním a byl mu jakkoli nápomocen, a to zejména v době pro zůstavitele obtížné. Jak vyplynulo z výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], manželky žalovaného 2), a z účastnických výpovědí žalovaných 1), 2) prožíval zůstavitel velmi těžce jeho nefunkční vztah s jediným synem. Z výpovědi svědkyně [příjmení] a svědka [příjmení] soud zjistil, že vztahy mezi synem a otcem byly narušeny dlouhodobě. Soud při zjištění skutkového stavu věci vyšel rovněž z výpovědi samotného žalobce, který uvedl, že poslední rok života zůstavitele neviděl a nebyl s ním v kontaktu. Soud nepovažuje za opravdový zájem syna o otce náhodné setkání při cestě na návštěvu. Výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] (matky žalobce) a výpověď [jméno] [příjmení] (přítelkyně žalobce) považuje soud za nevěrohodné, jejich výpovědi vyvrací nejen účastnické výpovědi žalovaných, svědkyně [příjmení], svědkyně [příjmení], ale i samotného žalobce. Soud tedy nemá za prokázané, že by se žalobce se svým otcem stýkal, pravidelně ho navštěvoval s rodinou, že by společně prožívali rodinné oslavy, Vánoce, Velikonoce, že by syn podpořil otce v době po rozvodu manželství zůstavitele s [jméno] [příjmení].

18. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující právní závěr: <i>Podle § 1646 občanského zákoníku (dále jen o. z.</i> <i>(1); Ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který</i> <i>a); mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,</i> <i>b); o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,</i> <i>c); byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo</i> <i>d); vede trvale nezřízený život.</i> <i>(2); Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického práva vyloučen.</i> <i>(3); Přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani potomci vyděděného potomka, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Nedožije-li se vyděděný potomek smrti zůstavitele, pak jeho potomci dědí vyjma těch, kteří jsou samostatně vyloučeni z práva dědického.</i> Ustanovení § 1646 o. z. stanoví taxativní důvody, za nichž lze vydědit nepominutelného dědice. V této věci je podle § 1643 odst. 1) o. z. žalobce nepominutelným dědicem zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce]. Jak soud výše uvedl, v řízení bylo prokázáno, že zůstavitel sepsal svoji poslední vůli, kdy v této listině zároveň vydědil žalobce a stanovil, že vydědění se vztahuje i na všechny jeho potomky. Zůstavitel zcela jasně specifikoval důvod vydědění, když žalobce jako syn o zůstavitele neprojevoval opravdový zájem, jaký by projevovat měl. Soud se v rámci prováděného dokazování zaměřil na zjištění, zda žalobce o zůstavitele trvale projevoval opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, a to s přihlédnutím ke všem okolnostem případu. Soud se dále zaměřil na zjištění, zda i sám zůstavitel neprojevoval zájem o svého potomka, kdy jednání žalobce by bylo pouze důsledkem prvotního nezájmu otce o syna. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že zůstavitel byl uzavřený vůči své rodině. V řízení bylo ale rovněž prokázáno, že zůstavitel pomohl žalobci najít práci skladníka ve [právnická osoba], dále žalobci pomohl uhradit částku cca 200 000 Kč, když zjistil, že žalobce rozprodává zboží ze skladu. Pokud by zůstavitel byl lhostejný k osudu svého syna, jistě by tímto způsobem nepostupoval. Naopak snažil se napravit synovy činy, soud proto neučinil závěr o tom, že zůstavitel projevoval vůči synovi nezájem. V řízení bylo prokázáno, že žalobce neudržoval běžný příbuzenský vztah se svým otcem, nezájem žalobce se přitom zůstavitele osobně dotýkal a nebyl mu lhostejný. Soud nepovažuje náhodné setkání žalobce s otcem při cestě na návštěvu příbuzných za opravdový projev zájmu. V řízení bylo prokázáno, že si zůstavitel stýskal žalovaným a svědkyni [příjmení], že není se synem v kontaktu. Sám se neúspěšně pokoušel syna kontaktovat alespoň telefonicky. Soud rovněž přihlédl i k okolnosti, že zůstavitel procházel složitým životním obdobím po rozvodu manželství. V rámci zrušení a vypořádání spoluvlastnictví byly nemovitosti (tj. dům, k němuž měl zůstavitel silný citový vztah) přikázány do vlastnictví bývalé manželky. O těchto okolnostech byl žalobce zpraven z doslechu od svého strýce – svědka [příjmení]. Žalobce tedy věděl, že jeho otec se ocitl v obtížné životní situaci a ani v této době o otce neprojevil zájem.

19. Vydědění je projevem vůle zůstavitele a jako takový by měl být respektován, a to za předpokladu, že zde byly dány zákonné důvody pro vydědění nepominutelného dědice. S ohledem na provedené dokazování soud uzavřel, že byly naplněny zákonné důvody pro vydědění žalobce. Ke dni smrti zůstavitele byla v řízení prokázána existenci zákonného důvodu vydědění, a proto soud považuje vydědění žalobce za platné. Soud proto žalobu zamítl jako nedůvodnou.

20. Výrok pod bodem II vychází z ustanovení § 142 odst. 1) o. s. ř., kdy ve věci byli plně úspěšní žalovaní, proto jim soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady žalovaných představují náklady právního zastoupení podle §9 odst. 3) vyhl. ř. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 7 úkonů právní služby (převzetí věci a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, jednání soudu dne 19. 4. 2021, písemné podání ze dne 19. 5. 2021, jednání soudu dne 26. 5. 2021, 8. 9. 2021 a 13. 10. 2021) ve spojení s ustanovením § 12 odst. 4 advokátního tarifu činí odměna za jeden právní úkon 2 000 Kč za každého žalovaného, tj. celkem 4 000 Kč / 1 úkon právní služby, celkem tedy ve výši 28 000 Kč, za uvedené úkony právní služby dále náleží režijní paušál ve výši 300Kč 1 úkon právní služby, tj. celkem 2 100 Kč. Soud rovněž přiznal advokátovi 21% DPH ve výši 6 321 Kč. Celkové náklady řízení žalovaných tak činí 36 421 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. - ukládá-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.