8 C 299/2019

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Novákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalované 2) celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované 3) celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalované , obec o zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem <b>I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované stavební parcely číslo st. [anonymizováno] o výměře 255 m² - zastavěná plocha a nádvoří, budovy [adresa] se způsobem využití bydlení na parcele st. [anonymizováno] a parcely [číslo] o výměře 154 m² - zahrada, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] u Katastrálního úřadu v [obec].</b> <b>II. Soud nařizuje prodej nemovitostí označených ve výroku pod bodem I, přičemž výtěžek prodeje bude rozdělen rovným dílem mezi žalobce a žalovanou.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobce se domáhal svoji žalobou ze dne 3. 10. 2019 zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem, konkrétně – pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je dům [adresa] a pozemku parc. [číslo] zahrada zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], v [katastrální uzemí] okres [okres] [stát. instituce], [stát. instituce]. Spoluvlastnický podíl žalobce činí id. 1/8, žalovaného 1) 5id. 5/8, žalované 2) id. 1/8 a žalované 3) id. 1/8. Předmětná nemovitost je užívána žalovaným 1), kdy vzhledem k povaze nemovitosti (rodinný dům), nemůže žalobce předmětnou nemovitost žádným způsobem užívat. Žalobce nemá z nemovitosti žádný prospěch a z těchto důvodů požaduje zrušení spoluvlastnictví a následné vypořádání podílů prodejem nemovitostí v dražbě. Žalovaní 1), 2) a 3) se k žalobě vyjádřili tak, že nesouhlasili s prodejem nemovitosti a s rozdělením výtěžku mezi spoluvlastníky. Žalovaný 1) uvedl, že v domě žije celý svůj život a má i nadále zájem nemovitosti obývat. Žalovaní 2) a 3) rovněž uvedli, že mají zájem, aby nemovitosti i nadále obýval žalovaný 1). V průběhu řízení žalovaní změnili svoje procesní stanovisko, a to s ohledem na soudem zjištěnou cenu nemovitostí, navrhli tedy, aby spoluvlastnictví účastníků bylo zrušeno a byl nařízen prodej nemovitostí. Soud provedl dokazování a vzal za prokázané následující právně významné skutečnosti: Výpisem z katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], bylo prokázáno, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky parcely st. [anonymizováno] o výměře 255 m², objektu bydlení [adresa] na parcele st. [anonymizováno] a parcely [číslo] o výměře 154 m². Žalobce i žalovaná vlastní každý jednu polovinu uvedených nemovitostí. Shodnými tvrzeními účastníků bylo prokázáno, že se nedohodli o vypořádání podílového spoluvlastnictví a to ani před zahájením soudního řízení, ani v období po podání žaloby. Po změně procesního stanoviska žalovaných je zřejmé, že ani jeden z účastníků neměl zájem převzít nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], kat. úz. [obec] zaps. u [stát. instituce], kat. pracoviště [okres], že žalobce je spoluvlastníkem pozemku parc. č. st [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku parc. [číslo] to o velikosti spoluvlastnického podílu 1/8, žalovaný 1) je spoluvlastníkem pozemku parc. č. st [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku parc. [číslo] to o velikosti spoluvlastnického podílu 5/8, žalovaná 2) je spoluvlastníkem pozemku parc. č. st [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku parc. [číslo] to o velikosti spoluvlastnického podílu 1/8 a žalovaná 3) je spoluvlastníkem pozemku parc. č. st [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku parc. [číslo] to o velikosti spoluvlastnického podílu 1/8. Z usnesení o příklepu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyplývá, že žalobci jako vydražiteli byl udělen příklep na vydražený spoluvlastnický podíl 1/8 na nemovitých věcech - pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku parc. [číslo] v katastr. území [obec]. Ze znaleckého posudku [číslo] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplývá, že předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné a obvyklá cena nemovitostí činí 2 825 000 Kč. Z korespondence zaslané žalobcem žalovanému 1) dne 11. 2. 2019 vyplývá, že žalobce nabídl spoluvlastnický podíl žalovanému 1) za kupní cenu 270 000 Kč. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že obvyklá cena spoluvlastnického podílu o velikosti 1/8 na předmětných nemovitostech činí 230 000 Kč. Z korespondence zaslané právní zástupkyní žalovaných ze dne 28. 11. 2019 vyplývá, že žalovaní navrhli v rámci mimosoudního vyřízení věci odkup spoluvlastnického podílu žalobci za kupní cenu 140 000 Kč. Z odpovědi žalovaného 1) ze dne 15. 7. 2019 vyplývá, že nemá zájem odkoupit spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech. V dané věci bylo prokázáno, že účastníci, coby spoluvlastníci vypořádávaných nemovitostí (ust. § 1115 a 1122 o. z.) již nemají zájem v podílovém spoluvlastnictví setrvat, nemohou se však o zrušení a vypořádání dohodnout, a proto k návrhu žalobce rozhoduje soud. (viz ust. § 1140 odst. 1 a § 1143 o. z.). Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 o. z. má přednost reálné rozdělení spoluvlastnictví před přikázáním věci jednomu ze spoluvlastníků, reálné rozdělení však v daném případě není dobře možné, což bylo znalcem potvrzeno. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; Po provedeném dokazování a s ohledem na stanoviska účastníků řízení, soud uzavřel, že je na místě přistoupit k prodeji nemovitostí ve veřejné dražbě, neboť ve věci bylo prokázáno, že mezi účastníky nemůže dojít k dohodě o vypořádání podílového spoluvlastnictví, jak předpokládá ust. § 1141 občanského zákoníku ani věc nelze reálně rozdělit. Ani jeden z účastníků řízení přitom nemá zájem, aby mu nemovitosti byly přikázány za přiměřenou náhradu. Existují zde tedy zákonné podmínky pro to, aby soud podílové spoluvlastnictví mezi účastníky zrušil a vypořádal. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Soud proto výrokem pod bodem I zrušil podílové spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a výrokem II nařídil prodej nemovitostí. O nákladech řízení soud rozhodl výroky III tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť v konečné fázi byli v podstatě úspěšní všichni účastníci řízení, neboť jak žalobce, tak i žalovaní navrhovali zrušení a vypořádání podílu spoluvlastnictví nařízením prodeje předmětné nemovitosti a rozdělení výtěžku. V souvislosti s tímto řízením byly Českou republikou vynaloženy náklady na znalecké dokazování provedené znalcem [příjmení] [příjmení] ve výši 14 000 Kč. Soud uložil zaplatit jak žalobci, tak žalovaným, každému ve výši ½ nákladů vynaložených státem na znalecký posudek, tj. ve výši 7 000 Kč, neboť jak soud uvedl výše, jak žalobce, tak žalovaní byli v řízení stejně úspěšní.