8 C 313/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní titul Michaelou Novákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 102 010 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se v části, v níž se žalobce původně domáhal zaplacení úroku ve výši 67,09 % ročně z částky 70 000 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci</b> <b>a) částku 89 116 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 89 116 Kč ve výši 10 % ročně od 28. 4. 2020 do zaplacení</b> <b>b) částku ve výši 12 894,84 Kč</b> <b>c) úrok za poskytnutí úvěru ve výši 35 % ročně z částky 70 000 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 234 648 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení a to ve výši 31 817,80 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobou podanou k soudu dne 23. 9. 2020 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 89 116 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 12 894,84 Kč z titulu smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouvy“) uzavřené mezi účastníky dne 20. 1. 2020. V žalobě uvedl, že žalované byl na základě smlouvy poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok ve výši efektivní úrokové sazby 102,09 % ročně splácet v 30ti měsíčních splátkách po 6 518 Kč splatných vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únorem 2020. Žalovaná neplnila podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení, žalobci vzniklo v souladu s bodem 6.1 smlouvy právo na smluvní pokuty a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného došlo k datu 26. 4. 2020 k zesplatnění celého úvěru dle bodu 6.4 smlouvy a celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny ve výši celkem 87 718,01 Kč. Ke dni podání žaloby dlužila žalovaná žalobci: a) částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 87 718,01 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 70 000 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 17 718,01 Kč) s příslušenstvím. b) smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy tak, jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím. c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy tak, jak je specifikována shora, v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím. d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 87 718,01 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 28. 4. 2020 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 12 894,84 Kč. e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 70 000 Kč ode dne 28. 4. 2020 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 102,09 % p. a.. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, tedy nesporovala skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě.

2. Před zahájením jednání vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to v části, v níž se žalobce původně domáhal zaplacení úroku za poskytnutí úvěru ve výši 67,09% p. a. z částky 70 000 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, soud proto v rozsahu tohoto zpětvzetí řízení dle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil.

3. Soud v dané věci vyšel z nesporných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování – z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, vydaného Českou národní bankou, soud zjistil, že žalobce je držitelem povolení k poskytování spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení.

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] předsmluvního formuláře ze dne 20. 1. 2020 a splátkového kalendáře soud zjistil, že žalované byl na základě smlouvy poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok ve výši efektivní úrokové sazby 102,09 % ročně splácet v 30ti měsíčních splátkách po 6 518 Kč splatných vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únorem 2020, kdy výše RPSN (roční procentní sazby nákladů) byla 166,39 %. Soud dále zjistil, že strany ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu.

5. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalované byla dne 20. 1. 2020 vyplacena částka 70 000 Kč na účet žalované.

6. Z hodnocení klienta, prohlášení klienta, oznámení o schválení úvěru – vše ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že žalobce zkoumal schopnost žalované splácet úvěr.

7. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná nezaplatila žádnou splátku.

8. Z výzev k zaplacení soud zjistil, že žalovaná byla žalobcem vyzývána k úhradě dlužných splátek úvěru.

8. Z dopisu ze dne 26. 4. 2020 soud zjistil, že z důvodu prodlení žalované se splácením jednotlivých splátek úvěru, žalobce zesplatnil zbylý úvěr a vyzval žalovanou k úhradě. Dlužná částka činila 89 116 Kč.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 9. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení.

10. Na základě těchto skutečností soud zjistil následující stav: Žalobce uzavřel se žalovanou dne 20. 1. 2020 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč s úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 102,09 %, který se žalovaná zavázala splácet ve 30ti měsíčních splátkách po 6 518 Kč splatných vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2020. Žalovaná neplnila podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení, kdy neuhradila ani jednu ze sjednaných splátek, tím vzniklo žalobci v souladu s bodem 6.1 smlouvy právo na smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč za prodlení se splátkami dluhu a na náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy. V důsledku prodlení žalované, která nesplácela ani po opakovaných výzvách žalobce, došlo k datu 26. 4. 2020 k zesplatnění celého úvěru dle bodu 6.4 smlouvy a celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, se staly součástí nové jistiny ve výši celkem 87 718 Kč (70 000 Kč dlužná jistina, 17 718 Kč dlužný úrok ke dni zesplatnění). Žalobce dále požadoval zaplacení výše uvedené smluvní pokuty ve výši 998 Kč dle bodu 6.1 smlouvy, smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného od 28. 4. 2020 do zaplacení dle bodu 6.5, úvěrové smlouvy, tedy celkem ve výši 12 894, 84 Kč a dále úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,09 % ročně z jistiny 70 000 Kč za období od 28. 4. 2020 do zaplacení a náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč. Žalovaná byla písemně vyzvána předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně.

11. Soud konstatoval, že na uzavřenou smlouvu o úvěru je třeba vzhledem k postavení žalobce a žalované pohlížet jako na spotřebitelský úvěr dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná při uzavírání smlouvy nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti, ale byla v postavení spotřebitele, která vstoupila do právního vztahu se žalující obchodní společností jakožto podnikatelem. Ochrana spotřebitele je řazena mezi jednu ze sdílených politik Evropské unie (srov. článek 4 SFEU), proto je nutno na věc nahlížet také pohledem unijního práva. Evropská unie v této souvislosti vydala několik směrnic dopadajících na ochranu spotřebitele, s posuzovanou věcí přitom úzce souvisí především směrnice Rady [číslo] ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, jak stanovuje článek 6 odst. 1 této směrnice, že nepřiměřené podmínky (zneužívající klauzule)„ nejsou pro spotřebitele závazné“, kdy z judikatury vyplývá, že v tomto případě se jedná o kogentní ustanovení, které směřuje k nahrazení formální rovnováhy, kterou smlouva nastoluje mezi právy a povinnostmi smluvních stran, rovnováhou skutečnou, která umožňuje obnovit rovnost mezi těmito smluvními stranami (viz. např. rozhodnutí ESD ze dne 26. 10. 2006, [jméno] [jméno] [příjmení] [jméno] proti [anonymizována čtyři slova], C [číslo], bod [anonymizováno], a rozsudek ze dne 4. června 2009, [anonymizována dvě slova], [spisová značka], Sb. rozh. s . I [číslo], bod [anonymizováno]). V tomto případě, žalobce se žalovaným uzavřeli smlouvu, kterou byl žalované poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč s roční úrokovou sazbou 102,09 %. Žalobce ale po podání žaloby vzal co do úroku z úvěru žalobu částečně zpět, když předmětem řízení zůstal úrok ve výši 35%.

12. Po právní stránce posoudil soud předmětnou věc následovně: Soud žalobu shledal částečně důvodnou s tím, že hmotněprávní posouzení věci vyplývá z § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., kdy účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru. Žalobce dle této smlouvy poskytl žalované úvěr za určitých podmínek, žalovaná tyto podmínky úvěrové smlouvy nedodržela. Soud dle § 1815 o. z. ve spojení s ustanovením § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a příslušnou judikaturou, soud zkoumal přiměřenost smluvených ujednání. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby má za to, že žalobcem požadovaný úrok z úvěru je přiměřený. Dále soud přiznal žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty a úroků z prodlení za dobu uvedenou ve skutkovém zjištění, když žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu podle § 1970 o.z.. Výše úroků z prodlení vyplývá z § 19 odst. 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013. Žalovaná porušila závazkový vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy, kdy nesplácela žalobci sjednané splátky úvěru řádně a včas.

13. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř.. Žalobce měl neúspěch ve věci v nepatrné části (představující část žaloby, jenž vzal žalobce v průběhu řízení zpět), soud mu proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 4 úkony po 5220 Kč dle § 7 a 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby, účast na jednání soudu), dále náhradou hotových výdajů za 4 úkony po 300 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.. Rovněž soud přiznal žalobci [příjmení] ve výši 21 % - tj. 4 636,80 Kč a soudní poplatek ve výši 5 101 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobce činí 31 817,80 Kč.

14. Lhůtu k plnění povinností dle výroků tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., podle kterého ukládá-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.