8 C 70/2026

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Hunalovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce, sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta, sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného, t. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, sídlem Adresa žalovaného o zaplacení částky 125 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 50 050 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení další částky 75 050 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15 222,13 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 15 958,9 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 41 280 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení ve výši 15 %, úroku 15 % ročně z částky 41 280 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 481,45 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 843,57 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 21 175,52 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení ve výši 15 %, úroku 15 % ročně z částky 21 175,52 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení, zamítá.

III. Náhrada nákladů řízení se nepřiznává žádnému z účastníků. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 125 100 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že s žalovaným uzavřel jeho právní předchůdce (právnická osoba, IČ: IČO) dne 22. 11. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 42 000 Kč. Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 43 070 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 31 301 Kč, s úrokovou sazbou sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7 560 Kč a částku za pojištění ve výši 2 709 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 21měsíčních splátkách po 4 051 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 8. 2023. Žalovaný se však dostal do prodlení a nehradil řádně splátky úvěru. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: částku ve výši 84 350,00 Kč (dlužná jistina ve výši 41 280 Kč a dlužná částka poplatku ve výši 43 070 Kč), kapitalizovaný úrok ve výši 15 958,90 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 15 222,13 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 41 280 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 41 280,00 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení. Dále žalobce uvedl, že s žalovaným uzavřel jeho právní předchůdce (právnická osoba, IČ: IČO) dne 17. 9. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 26 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 31 980 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 25 067 Kč, s úrokovou sazbou sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, částku zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 413 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 21měsíčních splátkách po 2 761 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 6. 2023. Žalovaný se však dostal do prodlení a nehradil řádně splátky úvěru. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: částku ve výši 40 750 Kč (dlužná jistina ve výši 21 175,52 Kč a dlužná částka poplatku ve výši 19 574,48Kč), kapitalizovaný úrok ve výši 8 843,57 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8 481,45 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 21 175,52 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 21 175,52 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení. Pohledávky byly postoupeny postupně až na žalobce. Žalovaný na pohledávku u Smlouvy č. hodnota celkem uhradil 720 Kč a u Smlouvy č. hodnota celkem uhradil 17 230 Kč. Žalovaný se k výzvě soudu k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.). Z listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne 17. 9. 2021 s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru č. hodnota, jejímž podpisem potvrdil, že mu téhož dne bylo poskytnuto 26 000 Kč v hotovosti, přičemž se on zavázal uhradit jistinu zpět spolu s částkou 31 980 Kč představující poplatky a náklady úvěru, ve 21měsíčních splátkách po 2 761 Kč; úroková sazba byla sjednána ve výši 86 %, RPSN 139,05 %. Žalovaný uzavřel dne 22. 11. 2021 s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru č. hodnota, jejímž podpisem potvrdil, že mu téhož dne bylo poskytnuto 42 000 Kč, přičemž se on zavázal uhradit jistinu zpět spolu s částkou 40 361 Kč představující poplatky a náklady úvěru, ve 21měsíčních splátkách po 4 051 Kč; úroková sazba byla sjednána ve výši 68,80 %, RPSN 100,60 %. Část 20 135 Kč z tohoto úvěru sloužila dle této smlouvy na refinancování zůstatku dřívější smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Žalovaný vyplnil k těmto úvěrům zákaznické karty (žádosti o spotřebitelský úvěr) a to dne 17. 9. 2021 a 22. 11. 2021. V nich shodně uvedl, že žije s rodiči, má základní vzdělání, je zaměstnán na plný úvazek jako skladník s čistým příjmem 31 263 Kč / 26 742 Kč. Ani v jedné žádosti nejsou vyplněny žádné další splátky žalovaného, výdaje jsou uvedeny pouze ve výši 5 000 Kč. Z tabulky umoření vyplývá že žalovaný zaslal částku 17 230 Kč ke smlouvě 238179936 a částku 720 Kč ke smlouvě 238265390. Pohledávky byly postoupeny na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu. Soud dále ověřil v časových řadách ARAD, ČNB, že průměrná výše úroků poskytovaných spotřebitelům činila v roce 2021 rozmezí 7-8 %. Z provedených důkazů soud učinil závěr o skutkovém stavu, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě kterých žalovanému poskytl peněžní prostředky postupně 26 000 Kč a 42 000 Kč, přičemž žalovaný vrátil pouze 17 950 Kč. Právní posouzení věci vychází především z § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, z § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru č. 259/2016 Sb. (dále jen „ZSÚ“); soud dále přezkoumal z úřední povinnosti dodržování povinností věřitele vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů provádějících článek 8 a čl. 10 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen směrnice o spotřebitelském úvěru) a to tak, aby vyhověl aktuální judikatuře (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn.

III. ÚS 4129/18, rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18). Soud předně hodnotil úvěrovou smlouvu podle sjednaného úroku 86 % ročně (respektive 68,80 % ročně). Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 22. 9. 2020, č. j. 32 Cdo 1490/2019-175 navázal na svou bohatou judikaturu pro předchozí občanský zákoník a konstatoval, že i podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 platí, že smluvní volnost stran podléhá korektivu dobrých mravů, jenž pro právní jednání obecně vyplývá z ustanovení § 1 odst. 2 a § 547 o. z., a že právní jednání, které se příčí dobrým mravům, je třeba posoudit jako neplatné (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.). Soud v této věci posoudil, že smluvené náklady na úvěr se vymykají i adekvátnímu zvýšení plynoucím z podnikatelského rizika poskytovatele úvěrů jakožto nebankovní instituce, když desetinásobně překračují průměrný úrok poskytovaný bankami v tomto období. Soud proto uzavřel, že ujednaná výše úroku se příčí dobrým mravům. Rovněž z judikatury Soudního dvora viz rozhodnutí ve věci C520/21 ze dne 15. 6. 2023: „kdyby vnitrostátní soud mohl měnit obsah zneužívajících ujednání v takových smlouvách, mohlo by být ohroženo splnění dlouhodobého cíle stanoveného v článku 7 směrnice 93/13. Tato možnost by totiž přispívala k eliminaci odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele tím, že se taková zneužívající ujednání vůči spotřebiteli prostě a jednoduše neuplatní, a to v tom smyslu, že prodávající a poskytovatelé by byli i nadále sváděni k používání uvedených ujednání, jelikož by věděli, že i kdyby mělo být rozhodnuto o jejich neplatnosti, vnitrostátní soud bude moci smlouvu v nezbytném rozsahu doplnit, takže jejich zájmy budou tímto způsobem přesto zajištěny.“ Již jen z tohoto důvodu je úvěrová smlouva absolutně neplatná. Nad to neplatnost smlouvy je dána rovněž nedostatečným naplněním povinnosti zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany právního předchůdce žalobce. Žalobce nemohl hodnotit další výdaje žalovaného, např. na jiné splátky, výdaje bydlení, když v žádosti o úvěr byla uvedena částka výdajů pouze 5 000 Kč, pokrývající toliko nezbytné výdaje žalovaného. Právnímu předchůdci žalobce bylo navíc známo, že žalovaný má již jiné úvěry – a to nejméně u stejného věřitele, neboť jeden z úvěrů byl poskytnut jako refinancování předcházející půjčky. Právní předchůdce žalobce se tak nemohl spoléhat v dobré víře na údaje uvedené žalovaným, když mu z jeho vlastní činnosti byly známy podstatné okolnosti ovlivňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce tvrdil, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena dle pracovní smlouvy a mzdových listů, tyto ale soudu nepředložil. Soud již neposkytl dostatečnou lhůtu, neboť žalobce v obdobných věcech vystupuje opakovaně a je si vědom toho, co je třeba tvrdit a prokazovat, stejně jako ustálené soudní praxe stran důsledků neprokázání řádného ověření úvěruschopnosti. Důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného je závěr soudu, že úvěrová smlouva je absolutně neplatnou (nejen pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z., ale i ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ), a nelze dle ní žalobci požadované právo přiznat. Žalobce má právo pouze na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaný je tak dle § 2993 občanského zákoníku povinen vrátit žalobci to, co podle neplatné smlouvy obdržel. Žalobce z neplatné smlouvy nemá právo na žádné úroky, poplatky ani na smluvní úroky, které nebyly platně sjednány. V řízení bylo prokázáno, že peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč a 42 000 byly žalovanému poskytnuty (neboť na ně alespoň částečně plnil) a že žalovaný uhradil 17 950 Kč. Částka k úhradě tak zbývá ve výši 50 050 Kč. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu č.j. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022, nárok na zákonný úrok z prodlení vznikne žalobci až poté, co případně žalovaný nedodrží splatnost zbývající jistiny určenou soudem. Lhůtu k plnění výroku I. soud určil v souladu s § 160 o.s.ř. jako třídenní. Výrokem II. soud zamítl žalobu ve zbývajícím rozsahu nad rámec poskytnuté původní částky, a to včetně příslušenství. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III. v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. Úspěšnější v této věci je žalovaný; ten však byla po celou dobu řízení neaktivní a žádné náklady mu nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové ve 3 vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.