9 C 22/2022

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Rajmanem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupen: anonymizováno jméno příjmení , advokát sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupen: anonymizováno jméno příjmení , advokát sídlem adresa o zaplacení 190 000 Kč,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 40 000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení 150 000 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

I. Žaloba

1. Žalobce se domáhal žalobou zaplacení 190 000 Kč (tj. 40 000 Kč + 120 000 Kč + 30 000 Kč). V žalobě tvrdil, že žalobce jako soukromá vysoká škola poskytuje vzdělání v oblasti ekonomiky a managementu. Žalobce přijal žalovaného dne 22. 8. 2020 ke studiu 3 letého bakalářského studijního programu v prezenční formě v cenové úrovni„ Klasik“ za ujednané školné 60 000 Kč (tj. 3 roky x 20 000 Kč). Žalovaný se zavázal, že i v případě předčasného ukončení studia doplatí ujednané školné. Žalovaný dluh na školném ve výši 60 000 Kč písemně uznal. Žalovaný ukončil studium předčasně dne 4. 5. 2021. Nedoplatek školného činí 40 000 Kč. Žalobce v žalobě dále tvrdil, že žalovaný se také písemně zavázal, že v případě předčasného ukončení studia zaplatí - kromě ujednaného školného - i studijní poplatek ve výši rozdílu mezi úrovní„ Klasik“ a cenovou úrovní„ Premium“ za každý akademický rok, tj. částku ve výši 120 000 Kč (tj. 3 roky x 40 000 Kč), jakož i administrativní poplatek za každý akademický rok, tj. částku ve výši 30 000 Kč (3 roky x 10 000 Kč). Žalovaný studijní poplatek ve výši 120 000 Kč a administrativní poplatek ve výši 30 000 Kč dosud nezaplatil.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Žalovaný nesporoval, že byl přijat ke studiu 3 letého bakalářského studijního programu v prezenční formě v cenové úrovni„ Klasik“ za ujednané školné 60 000 Kč. Nesporoval, že ukončil předčasně studium dne 4. 5. 2021, přičemž zaplatil na školné toliko částku 20 000 Kč. Nesporoval, že se písemně zavázal, že v případě předčasného ukončení studia zaplatí kromě školného i tzv. studijní poplatek 120 000 Kč a administrativní poplatek 30 000 Kč.

3. Žalovaný postavil obranu proti žalobě na tvrzení (viz č. l. 1 a 44 spisu), že povinnosti doplatit školné ve výši 40 000 Kč, zaplatit studijní poplatek 120 000 Kč a administrativní poplatek 30 000 Kč již zanikly, a to z důvodu předčasného ukončení studila (§ 61 odst. 2 zákona o vysokých školách).

4. Žalovaný také namítl, že smluvní ujednání o povinnosti zaplatit kromě školného ve výši 60 000 Kč i tzv. studijní poplatek 120 000 Kč a tzv. administrativní poplatek 30 000 Kč je neplatné dle § 1800 odst. 2 občanského zákoníku (dále též„ o. z“), neboť kontraktační listiny obsahují pro žalovaného jako studenta (tj.„ slabší smluvní stranu“) ujednání zjevně nevýhodné, přičemž byly žalovanému předloženy k podpisu bez možnosti jakékoliv úpravy (§ 1798 o. z.).

II. Provedené důkazy

5. Ze statutu vysoké školy (viz č. l. 53 spisu) soud zjistil, že žalobce – akciová společnost jako soukromá vysoká škola poskytuje vzdělání v oblasti ekonomiky a managementu.

6. Z vyrozumění o přijetí ke studiu ze dne 22. 8. 2020 (č. l. 55 spisu) soud zjistil, že žalobce přijal žalovaného ke studiu 3 letého bakalářského studijního programu v prezenční formě v cenové úrovni„ Klasik“ za ujednané školné 60 000 Kč (tj. 3 roky x 20 000 Kč) s tím, že roční splátka školného činí 20 000 Kč.

7. Ze smluvního prohlášení studenta ze dne 22. 8. 2020 (č. l. 59 spisu) soud zjistil, že žalobce se zavázal žalovanému vytvořit podmínky pro studium zvoleného studijního programu. Žalovaný se zavázal hradit školné. Žalovaný se písemně zavázal, že v případě zanechání (ukončení) studia zaplatí jednak ve smlouvě ujednané školné, jednak tzv. studijní poplatek ve výši rozdílu mezi cenovou úrovní„ Klasik“ a cenovou úrovní„ Premium“, jakož i tzv. administrativní poplatek.

8. Z nařízení rektora [číslo] (č. l. 54 spisu) soud zjistil, že ve 3 letém bakalářském studijním programu v cenové úrovni„ Klasik“ činí školné 60 000 Kč (tj. 3 roky x 20 000 Kč), školné v cenové úrovni„ Standard“ by činilo 120 000 Kč (tj. 3 roky x 40 000 Kč) a školné v cenové úrovni„ Premium“ by činilo 180 000 Kč (tj. 3 roky x 60 000 Kč).

9. Z přehledu školného (č. l. 25 spisu) soud zjistil, že bakalářský studijní program v cenové úrovni„ Klasik“ neumožnuje studium nepovinných volitelných předmětů, neumožnuje opakované omluvy ze zkoušky bez udání důvodu, individuální termíny zkoušek, vrácení části školného ve výši 10 % po úspěšném ukončení studia, prominutí školného v případě zanechání studia, slevu 60 % na učební texty, bezplatné přerušení studia, prominutí neplnění podmínek studia a neplnění studijních aktivit, dále neumožnuje uznání zkoušky z jiné vysoké školy a není spojeno s poskytnutím studijních textů v tištěné podobě, a to na rozdíl od studijního programu v cenové úrovni„ Premium“, které čerpání těchto„ nadstandardních služeb“ umožnuje.

10. Z prohlášení o platbách ze dne 26. 2. 2020 (č. l. 58 spisu) soud zjistil, že žalovaný se zavázal uhradit školné v cenové úrovni„ Klasik“ ve výši 60 000 Kč za celou dobu studia s tím, že podmínkou zachování takto stanoveného školného je řádné studium, tj. 90 % docházka na přednášky, získání 90 % kreditů za zkoušky a zápočty, plnění mimoškolních aktivit. Žalovaný dluh ve výši 60 000 Kč písemně uznal. Žalovaný se jako student zavázal, že v případě zanechání (ukončení) studia zaplatí tzv. studijní poplatek ve výši rozdílu mezi cenovou úrovní„ Klasik“ a cenovou úrovní„ Premium“, jakož i tzv. administrativní poplatek za každý akademický rok.

11. Ze shodných tvrzení soud zjistil (č. l. 65 spisu), že žalovaný se stal studentem na základě listiny o přijetí ke studiu ze dne 22. 8. 2020 ve 3 letém bakalářském studiu. Žalovaný oznámil žalobci ukončení studia dne 4. 5. 2021.

12. Ze shodných tvrzení soud zjistil (viz protokol o jednání ze dne 4. 5. 2022 - č. l. 65 spisu), že žalovaný již zaplatil žalobci školné ve výši 20 000 Kč.

13. Při hodnocení provedených důkazů soud postupoval podle § 132 o. s. ř., tj. každý důkaz hodnotil jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. V průběhu řízení účastníci nesporovali pravost a pravdivost výše uvedených důkazů. Soud provedené důkazy proto hodnotí jako pravé a pravdivé.

14. Soud neprovedl v úvahu připadající důkazy výslechy účastníků, neboť mezi účastníky není sporu o„ obsahu“ smluvních ujednání, ale toliko o (ne) platnosti těchto smluvních ujednání.

III. Skutkový závěr

15. Soud učinil na základě provedených důkazů a shodných tvrzení (§ 120 odst. 3 o. s. ř.) tento skutkový závěr: -) Žalobce (akciová společnost) jako soukromá vysoká škola poskytuje vzdělání v oblasti ekonomiky a managementu. Žalobce přijal žalovaného dne 22. 8. 2020 ke studiu 3 letého bakalářského studijního programu v prezenční formě v cenové úrovni„ Klasik“ za ujednané školné ve výši 60 000 Kč (tj. 3 roky x 20 000 Kč). -) Bakalářský studijní program v cenové úrovni„ Klasik“ žalovanému neumožňoval studium nepovinných volitelných předmětů, neumožňoval opakované omluvy ze zkoušky bez udání důvodu, individuální termíny zkoušek, neumožňoval vrácení části školného ve výši 10 % po úspěšném ukončení studia, prominutí školného v případě zanechání studia, neumožňoval slevu 60 % na učební texty, bezplatné přerušení studia, prominutí neplnění podmínek studia a neplnění studijních aktivit, dále neumožňoval uznání zkoušky z jiné vysoké školy a není spojeno s poskytnutím studijních textů v tištěné podobě, a to na rozdíl od studijního programu v cenové úrovni„ Premium“, který čerpání těchto„ nadstandardních služeb“ umožňoval. -) Žalovaný se dne 22. 8. 2020 zavázal, že i v případě předčasného ukončení studia zaplatí školné ve výši 60 000 Kč. -) Žalovaný ukončil studium předčasně dne 4. 5. 2021. Žalovaný již zaplatil školné ve výši 20 000 Kč; nedoplatek školného činí 40 000 Kč. Žalovaný dluh na školném ve výši 60 000 Kč písemně uznal. -) Žalovaný (ročník 2000) se dne 22. 8. 2020 v souvislosti s podpisem přihlášky ke studiu písemně zavázal, že v případě předčasného ukončení studia zaplatí žalobci (tj. akciové společnosti) i tzv. studijní poplatek ve výši 120 000 Kč a administrativní poplatek ve výši 30 000 Kč, a to nad rámec ujednaného školného ve výši 60 000 Kč. -) Žalovaný studijní poplatek ve výši 120 000 Kč a administrativní poplatek ve výši 30 000 Kč žalobci nezaplatil.

IV. Právní závěr - školné

16. Na základě provedených důkazů soud učinil právní závěr, že žalobce jako soukromá vysoká škola uzavřel se žalovaným jako studentem smlouvu ze dne 22. 8. 2020 (§ 1724 a násl. o. z., § 1746 odst. 2 o. z. / 2012), ve které se žalobce zavázal za úplatu, tj. za školné ve výši 60 000 Kč, poskytnout žalovanému vzdělání v oblasti ekonomiky a managementu ve 3 letém studijním programu na soukromé vysoké škole. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že zaplatí školné ve výši 60 000 Kč, a to i v případě„ předčasného“ ukončení studia. Žalovaný ukončil studium předčasně dne 4. 5. 2021.

17. Studijní povinnosti žalovaného (např. docházka na přednášky) zanikly, neboť žalovaný projevil ve vztahu k žalobci vůli předčasně ukončit studium soukromé vysoké školy (§ 61 odst. 2 zákona o vysokých školách). Zanikly tedy i se vzděláváním související práva a povinnosti žalobce i žalovaného (§ 2005 o. z.), a to s výjimkou povinnosti žalovaného - jako již bývalého studenta - doplatit ujednané školné. Je tomu tak proto, že smluvní závazek„ zaplatit školné i v případě předčasného ukončení studia“ má charakter ujednání, který měl vzhledem ke své povaze zavazovat smluvní strany i po odstoupení od smlouvy (§ 2005 odst. 2 o. z.) z důvodu předčasného ukončení studia.

18. V době uzavření smlouvy o studiu žalovaný měl a mohl vědět, že žalobce za ujednané školné 60 000 Kč bude pro žalovaného vytvářet studijní podmínky pro studium zvoleného 3 letého studijního programu tak, aby žalovanému umožnil - při vynaložení předpokládané studijní píle – splnit ujednané studijní limity tzv.„ řádného studia“ (tj. 90 % docházka na přednášky, získání 90 % kreditů za zkoušky a zápočty, plnění mimoškolních aktivit), a to v základní cenové úrovni„ Klasik“, tedy v úrovni„ bez nadstandardních služeb“. (Nadstandardní služby se žalobce zavázal poskytovat jen při studiu v cenové úrovni„ Premium“ za zvýšené školné 180 000 Kč)

19. Soud proto uzavřel, že žalobce měl legitimní očekávání, že žalovaný uhradí ujednané školné ve výši 60 000 Kč, a to i v případě předčasně ukončeného studia, přičemž toto očekávání směřovalo výlučně k plnění legitimní funkce„ školného“ na soukromé škole, tj. řádného zajištění 3 letého studia.

20. Okolnost, že žalovaný se zavázal zaplatit školné 60 000 Kč i v případě, že studium tříletého bakalářského programu„ předčasně“ ukončí, tedy nezpůsobuje neplatnost takového ujednání pro rozpor s dobrými mravy. Toto smluvní ujednání totiž směřuje s přihlédnutím k individuálním poměrům dané věci výlučně k plnění legitimní funkce školného na soukromé škole, tj. funkce kompenzační, přičemž nemá charakter nepřiměřené sankce, která by ve vztahu k žalovanému (tj. druhému smluvnímu partnerovi) měla šikanózní charakter.

21. Soud tedy uzavřel, že žalovaný porušil závazkový vztah ze smlouvy o studiu tím, že po předčasném ukončení studia nezaplatil v plné výši ujednané školné. Nedoplatek činí 40 000 Kč (tj. 60 000 Kč – 20 000 Kč = 40 000 Kč).

22. Soud proto žalobě v této části vyhověl a žalovanému uložil zaplatit (doplatit) školné ve výši 40 000 Kč.

V. Právní závěr – poplatky

23. Z provedených důkazů také vyplývá, že žalovaný se zavázal, že v případě předčasného ukončení studia zaplatí – nad rámec školného ve výši 60 000 Kč – i tzv. studijní poplatek ve výši rozdílu mezi cenovou úrovní„ Klasik“ a cenovou úrovní„ Premium“ za každý akademický rok, tedy částku ve výši 120 000 Kč (tj. 3 roky x 40 000 Kč), jakož i administrativní poplatek za každý akademický rok, tedy částku ve výši 30 000 Kč (3 roky x 10 000 Kč).

24. Okresní soud při posuzování tohoto sporu vyšel z úvahy, že žalovaný si objednal u žalobce vzdělávací služby v ceně 60 000 Kč, tj. jakousi„ jízdenku“ k 3 letému studiu směřujícímu k dosažení vysokoškolského vzdělání, a to v „ turistické třídě“, tj. v cenové studijní úrovni„ Klasik“ (tj. nikoliv v cenové kategorii„ Byznys“ či„ Premium“ s předplacenou možností čerpat i specifikované nadstandardní služby). Žalovaný přestal tyto objednané (rezervované) služby v průběhu studia čerpat a z„ rozjetého vlaku“ předčasně vystoupil. Dle názoru soudu lze po žalovaném spravedlivě požadovat doplacení objednaných služeb v ceně 60 000 Kč (tj. doplacení školného), neboť tyto služby žalobce předem pro žalovaného zajistil (rezervoval) a žalovaný je čerpat mohl. Dle názoru soudu však nelze po žalovaném spravedlivě požadovat další poplatky v úhrnné výši 150 000 Kč (tj. tzv. studijní poplatek + tzv. administrativní poplatek), neboť by to bylo v rozporu s dobrými mravy (§ 588 o. z.).

25. Dle názoru soudu ujednání o povinnosti zaplatit – nad rámec školného ve výši 60 000 Kč – i tzv. studijní poplatek a administrativní poplatek nesměřuje s přihlédnutím k individuálním poměrům dané věci k legitimním cílům (např. úhradě nákladů již objednaných služeb). Ve své podstatně se jedná se o poplatky za„ nic“, které nejsou spojeny s žádnou smysluplnou protislužbou. Tento závěr soudu nenabourává ani sofistikovaná konstrukce těchto poplatků.

26. Žalovaný (ročník 2000) se zavázal zaplatit tyto účelově vykonstruované poplatky ve věku blízkém věku nezletilých a plně nesvéprávných osob, a to v souvislosti s podpisem přihlášky ke studiu na vysoké škole, přičemž se jednalo o formulářovou smlouvu předloženou žalobcem – akciovou společností, jejíž věcný obsah žalovaný jako tzv. slabší smluvní strana mohl jen těžko ovlivnit. Jinými slovy jednalo se o smlouvu typu„ ber, nebo nech ležet“, přičemž k převzetí závazku byla využita lehkomyslnost věkově nezralé osoby (tj. žalovaného) toužící po vzdělání.

27. Tyto poplatky vykazují rysy sankčního poplatku (smluvní pokuty) zcela nepřiměřeně trestající předčasné ukončení studia, přičemž tyto poplatky nevychází dle názoru soudu z obecně uznaných zásad spravedlnosti a práva (§ 3 odst. 3 o. z.).

28. Tyto účelově vykonstruované poplatky by neospravedlnila ani teoretická úvaha, že příjmy z těchto poplatků mohly být využity k dalšímu rozvoji školy. Není totiž právně významné, k čemu by byly tyto peníze využity, ale jak byly získány (např. peníze darované dětské nemocnici pocházející z bankovní loupeže).

29. Dle názoru soudu je tedy na místě v posuzované věci prolomit smluvní svobodu stran, zásadu autonomie vůle i zásadu„ pacta sunt servanda“, a to konstatováním neplatnosti takového ujednání pro rozpor s dobrými mravy.

30. Soud proto dospěl k závěru, že smluvní ujednání týkající se tzv. studijního poplatku a administrativního poplatku jsou ujednáními absolutně neplatnými, neboť se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 o. z. za použití § 576 o. z. / 2012), tj. zvyklostmi slušných lidí (srov. II. ÚS 249/97).

31. Soud proto žalobu v části, ve které se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení poplatků v úhrnné výši 150 000 Kč (tj. 120 000 Kč + 30 000 Kč) jako nedůvodnou zamítl.

32. Teoreticky uvažováno rozpor s dobrými mravy by soud dovodil i za situace, kdy by provozovatel restaurace požadoval po hostu kromě ujednané ceny jídla (např. objednaného v cenové úrovni„ Klasik“) i jakýsi další poplatek za to, že host konzumaci jídla nedokončil a od jídelního stolu předčasně odešel. I tento poplatek by byl v rozporu s dobrými mravy (§ 588 o. z.), tj. zvyklostmi slušných lidí. I v tomto případě by nezáleželo na tom, jakým sofistikovaným způsobem byl„ jídelní“ poplatek hladovému hostu vnucen.

VI. Náklady řízení

33. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

34. V posuzované věci byli částečně úspěšní oba účastnící řízení. Úspěšnost žalobce spočívala v tom, že žaloba o doplatku školného byla shledána zcela po právu. Úspěšnost žalovaného pak v tom že soud žalobu o zaplacení dalších poplatků jako nedůvodnou zamítl.

35. Soud nepřiznal žádnému účastníku právo na náhradu nákladů řízení (byť žalovaný byl z matematického hlediska úspěšnější než žalobce), neboť akcentoval hledisko nikoliv matematické, ale hledisko věcné. Z věcného hlediska byl každý účastník ve sporu částečně úspěšný.

36. Soud proto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.