10 C 123/2026

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vlachem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Anonymizováno bytem Adresa žalované o 15 034,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 795,11 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 23. 7. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci dalších 6 238,93 Kč s příslušenstvím se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit náhradu nákladů řízení ve výši 523 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou dne 25. 2. 2026 domáhala proti žalované zaplacení částky 15 034,04 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, přičemž o postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna oznámením o postoupení pohledávky. Žalobkyně uvedla, že žalovaná se dne 21. 5. 2024 zaregistrovala k užívání služby Anonymizováno účet a s původním věřitelem uzavřela smlouvu ke službě Anonymizováno účet, na jejímž základě jí byl zřízen úvěrový rámec umožňující čerpání úvěrových prostředků a odkládání plateb. V rámci této služby žalovaná čerpala finanční prostředky, které se zavázala hradit za podmínek sjednaných ve smlouvě a ve všeobecných obchodních podmínkách. Žalovaná však své platební povinnosti řádně a včas neplnila a neuhradila vyúčtování za období květen 2024 ve výši 7 079,31 Kč splatné dne 15. 6. 2024, za období červen 2024 ve výši 184,80 Kč splatné dne 15. 7. 2024 a za období červenec 2024 ve výši 1 531 Kč splatné dne 15. 8. 2024. Ke dni podání žaloby proto žalobkyně evidovala vůči žalované pohledávku sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 795,11 Kč, poplatků ve výši 33 Kč, poplatků z prodlení ve výši 2 215,90 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 690,03 Kč a nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč, celkem 15 034,04 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobkyně se z jednání omluvila s tím, že trvá na žalobě.

3. Žalovaná se nedostavila, žaloba a předvolání jí byly doručeny fikcí na adresu trvalého pobytu dle evidence obyvatel.

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 21. 5. 2024 uzavřena Smlouva k službě Anonymizováno účet, v rámci něhož byl žalované zpřístupněn úvěrový rámec ve výši 7 000 Kč s tím, že žalovaná byla povinna hradit řádně a včas vyúčtování plateb a nákupů provedených prostřednictvím Anonymizováno účtu, a to vždy alespoň ve výši 10 % všech dosud neuhrazených čerpání, jak je blíže uvedeno v Obchodních podmínkách. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla následně dne 24. 5. 2024 uzavřena Smlouva o splátkovém limitu, na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 18 000 Kč s tím, že úvěr měl být ze strany žalované hrazen ve splátkách dle přílohy ke smlouvě. Z vyúčtování za květen 2024 bylo zjištěno, že žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně dlužila celkem 11 413,19 Kč, z čehož činí 2 975,88 Kč smluvní pokuta a 1 358 Kč poplatek z prodlení. Z vyúčtování za červen 2024 bylo zjištěno, že žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně dlužila celkem 408,13 Kč, z čehož činí 97,93 Kč smluvní pokuta a 92,40 Kč poplatek z prodlení. Z vyúčtování za červenec 2024 je zřejmé, že žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně dlužila celkem 2 912,72 Kč, z čehož činí 33 Kč poplatek za službu, 616,22 Kč smluvní pokuta a 765,50 Kč poplatek z prodlení. Z listiny označené jako principy posouzení úvěruschopnosti jsou zjevné obecné zásady, kterými se žalobkyně řídí při posuzování úvěruschopnosti.

5. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

6. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. V poměrech souzené věci nelze než uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany žalobkyně (resp. právního předchůdce žalobkyně) řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud neměl k dispozici jakékoliv listiny, jež by osvědčovaly, že byla majetková situace žalované řádně prověřována, kdy nelze vycházet toliko pouze z principů posuzování úvěruschopnosti, která obsahuje pouze obecné zásady posuzování ze strany právního předchůdce žalobkyně. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

8. Soud má za to, že žalované byla vyplacena celková částka 8 795,11 Kč. Na základě neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalované vzniklo bezdůvodné obohacení v uvedené výši přijetím plnění bez právního důvodu. Vzhledem k tomu je žalovaná povinna vydat bezdůvodné obohacení ve výši 8 795,11 Kč žalobkyni, na kterou pohledávka přešla dle smlouvy o postoupení pohledávek.

9. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítnul, neboť když z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, jsou neplatná i ujednání o poplatcích za poskytnutí úvěru a sjednané úroky za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Pokud jde o úrok z prodlení, má na něj žalobkyně dle § 1970 o. z. právo v zákonné výši počínaje dnem rozhodnutí soudu, neboť od té doby žalovaná ví (mohla vědět), že se bezdůvodně obohatil a toto obohacení měl vydat.

10. Dle § 142 odst. 2 o. s. ř. má žalobkyně právo na náhradu poměrné části nákladů řízení, což je soudní poplatek 800 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, tedy za 3 úkony po 400 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH, celkem 2 615 Kč. Žalobkyně měla ve věci úspěch v 3/5, žalovaná v rozsahu 2/5, žalobkyně má proto nárok na náhradu 1/5 nákladů řízení, tedy 523 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve třech vyhotoveních. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.