10 C 238/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vlachem, Ph.D. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 31 936,69 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci další úroky z prodlení a obchodní úrok se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. 1 Žalobkyně se domáhá zaplacení dluhu vzniklého z úvěrové smlouvy, kterou uzavřel předchůdce žalobce firma , právnická osoba, ., IČ , IČO, se žalovaným dne , datum, , šlo o revolvingový úvěr č. , hodnota, , byl poskytnut úvěrový rámec , částka, , žalovaný úvěr čerpal, měl ho vrátit formu splátek spolu s úrokem 12,86 % a poplatky za poskytnuté služby. Žalovaný měl hradit své závazky v měsíčních splátkách ve výši dle výpisu zasílaného mu firmou , Anonymizováno, . Žalovaný se dostal do prodlení a neplatil řádně a včas. V důsledku porušení povinností předchůdce žalobce od smlouvy odstoupil ke dni , datum, a požadoval okamžité splacení úvěru, k tomuto dni byla částka , částka, . Dlužná jistina , částka, se ode dne , datum, úročila úrokem z úvěru 12,86 % a zároveň i úrokem z prodlení. Pohledávka byla firmou , právnická osoba, . postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena s účinností ke dni , datum, na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, ten však nereagoval. K žalobě doložil smlouvu o revolvingovém úvěru, úvěrové podmínky, sazebník, přehled plateb, smlouvu o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínku.2 Před soudem zástupkyně žalobkyně uvedla, že navrhuje, aby žalobě bylo vyhověno v plném rozsahu a požaduje náhradu nákladů řízení.3 Žalovaný se nedostavil, žaloba a předvolání mu byly doručeny fikcí na adresu trvalého pobytu dle evidence obyvatel.4 Smlouva o úvěru byla uzavřena před přijetím občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Předchozí smlouvu o úvěru upravoval obchodní zákoník v § 497 a následujících, dle kterých se věřitel zavazuje poskytnout dlužníkovi peněžní prostředky do sjednané výše a dlužník se zavazuje tyto vrátit a zaplatit úroky.5 V době uzavření smlouvy o úvěru dne , datum, nebyl přijatý ani zákon o ochraně spotřebitele, který explicitně uložil poskytovateli úvěru zkoumat úvěruschopnost úvěrovaného, dlužníka.6 Soud však nemá za to, že by tehdejší právní úprava a právní kultura umožňovaly poskytnout úvěr komukoliv bez zkoumání toho, zda bude tato osoba schopna úvěr za sjednaných podmínek splácet nebo zda je zřejmé, že svým závazkům nedostojí a bude tak muset splácet vedle zapůjčené částky i úroky z prodlení, případně další sankce.7 Ostatně Ústavní soud, Soudní dvůr EU i Nejvyšší soud ČR zaujaly stanovisko, že pro aplikaci právní kvalifikace na zjištěný skutkový stav se soud nejprve z úřední povinnosti [srov. rozsudek Soudního dvora EU sp. zn. C-679/18 ze dne , datum, ] zabýval tím, zda žalobkyně, respektive původní věřitel, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jako dlužníka, neboť úvěrová smlouva, jak vyplývá z jejího označení, byla se žalovaným uzavřena jako se spotřebitelem (§ 2 odst. 1 ZSÚ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se snaží získat nejen od dlužníka, ale také pokud je to nezbytné, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Věřitel, tedy úvěrující má s odbornou péčí posoudit, zda žalovaný – dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet [srov. nález Ústavního soudu sp. zn.

III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, ], kde součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ]. Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitelů jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, zejména, co se týče poskytování úvěrů nebankovními společnostmi, když následné nesplácení úvěrů má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitele včetně pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných sociálních vztahů, přechodu do šedé ekonomiky apod. [srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ]. Nelze také při výkladu a aplikaci ZSÚ pomíjet jeho účel a smysl, ale je nutno vždy nalézt i zásady uznávané demokratickými právními státy [srov. nález Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 523/07 ze dne , datum, ]. Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je také ochrana spotřebitele, která je vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Soud nemůže tedy vycházet pouze z toho, že žalovaný projevil vůli takovouto smlouvu uzavřít, a pokud mu podmínky nevyhovovaly, nemusel je uzavírat, nelze ale tolerovat systematické porušování a obcházení zákona ze strany poskytovatelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil. Soud tak má za to, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu ZSÚ [srov. důvodová zpráva k zákonu č. 96/2022, jímž byl novelizován § 87 odst. 1 ZSÚ s účinností od , datum8 Z provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému úvěr tak, jak je popsáno v odstavci 1. odůvodnění, a to včetně výše úvěru a částky, kterou se žalovaný zavázal splatit žalobci. Stejně nepochybné je, že žalobce vůbec nezkoumal úvěruschopnost žalovaného.9 Soud tak nezbylo, než uzavřenou smlouvu vyhodnotit jako absolutně neplatnou a nebylo tak možno žalobě v plném rozsahu vyhovět. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení a soud dle § 2991 o.z. uložil žalovanému bezdůvodné obohacení vydat, tedy zaplatit žalobci dosud neuhrazenou část jistiny ve výši , částka, spolu se 14,75 % úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. Počátek prodlení soud počítá od doručení předžalobní výzvy, k čemuž došlo dle fikce doručení tři dny po odeslání předžalobní výzvy. Tato byla vyhotovena a soud předpokládá, že i odeslána, dne , datum, , třetí den uplynul , datum, , od kdy je žalovaný v prodlení.10 Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítnul.11 Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení, což je soudní poplatek , částka, a náklady právního zastoupení dle vyhl. č. 177/96 Sb., tedy za 4 úkony po , částka, a 3x režijní paušál po , částka, , jeden úkon (jednání před soudem) za , částka, a jeden režijní paušál , částka, a 21 % DPH, celkem , částka, .