10 C 54/2026

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vlachem, Ph.D. ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 53 899,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 53 899,22 Kčs kapitalizovaným úrokem ve výši 3 374,32 Kč,s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 854,83 Kč,s úrokem ve výši 10,90 % ročně z částky 51 869,22 Kč od 27. 11. 2025 do zaplacení,se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 51 869,22 Kč od 27. 11. 2025 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 20 113 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. 1 Žalobce se žalobou domáhá, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit 53.899,22 Kč s odůvodněním, že dne 12.10.2021 uzavřela žalobkyně se žalovaným Smlouvu o úvěru k účtu č. , č. účtu, . Žalovanému byla poskytnuta bezhotovostně zápůjčka 150.000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku splatit spolu s úrokem 10,90 % ročně, měl platit splátky ve výši 3.296 Kč počínaje dnem 25.11.2021. Žalovaný souhlasil se svým zařazením do dobrovolného kolektivního pojištění, pojistné se mělo platit spolu se splátkami úvěru. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy, zejména tím, že řádně nesplácel. Byl opakovaně upomínán, uhradil pouze 43 splátek. Žalobce přistoupil k zesplatnění celé zbývající dlužné částky a vyzval žalovaného k její úhradě do 29.10.2025. Pohledávka byla vyčíslena na jistině na 51.869,22 Kč, na poplatcích na 2.030 Kč, kapitalizovaném obchodním úroku na 3.374,32 Kč, kapitalizovaném zákonném úroky z prodlení na 854,83 Kč. Dále požaduje obchodní úrok ve výši 10,90 % z jistiny od 27.11.2025 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z jistiny od 27.11.2025 do zaplacení. Dále dluží na poplatcích 610 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, jeho čistý průměrný měsíční příjem byl 41.000 Kč, příjem dalších členů domácnosti 25.000 Kč, žalovaný byl svobodný, vlastník bytu, středoškolsky vzdělán, bez maturity. Deklarované výdaje s bydlením 9.000 Kč, ostatní výdaje 10.000 Kč včetně výživného, měl jednu vyživovací povinnost. Žalobce s odbornou péčí posoudil tuto schopnost žalovaného na základě informací poskytnutých žalovaným, takto byl dotázán na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto informace byly ověřovány doklady a byly zaznamenány do karty zákazníka. Žalobce získal informace i z různých registrů, jako je SOLUS, insolvenčního rejstříku, databáze neplatných dokladů a dalších. Dospěl k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet, žalobce neměl důvod o tomto závěru pochybovat. K žalobě žalobce doložil Smlouvu o úvěru, všeobecné obchodní podmínky, dispozice, produktové podmínky, oznámení o zesplatnění, kartu zákazníka, předžalobní výzvu.2 Žalobce před soudem uvedl, že trvá na žalobě, žalovaný ničeho neuhradil, požaduje náhradu nákladů řízení.3 Žalovaný se nedostavil, žaloba a předvolání mu byly doručeny na adresu trvalého pobytu dle evidence obyvatel.4 Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.5 Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.6 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7 Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, kde dle tvrzení žalobce byla koumána i úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházel z tvrzení žalovaného. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. má poskytovatel zápůjčky provést vlastní šetření či ověření tvrzení budoucího dlužníka jen tehdy, je-li to nezbytné. Žalobce provedl šetření v registrech bankovních i nebankovních společností, v insolvenčním rejstříku, v databázi SOLUS, porovnal příjmy žalované s životním minimem a normativními náklady na bydlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ničeho nenamítal. Je třeba také vzít v úvahu, že žalovaný zaplatil 43 splátek, tedy splácel téměř čtyři roky. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný byl úvěruschopný.8 Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobci dle § 2390 o.z. nejen zbývající jistinu zapůjčené částky ve výši 51.869,22 Kč, ale i poplatky, zaplatit úrok z půjčky a úrok z prodlení (§ 1970 o.z.) tak, jak jsou uvedeny ve výroku rozhodnutí.9 Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení, což je soudní poplatek 2.156 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhl. č. 177/96 Sb., neboť sice se jedná o žalobu podávanou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, al epředmět sporu přesahuje 50.000 Kč. Náklady řízení tak jsou odměna za 4 úkony po 3.260 Kč a 4x režijní paušál po 450 Kč a 21 % DPH, celkem vše 20.113 Kč.