105 C 20/2025

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B pro zaplacení 11 395,33 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 11 395,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 11 395,33 Kč od 17. 10. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba o uložení povinnosti prvému žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 395,33 Kč od 13. 6. 2025 do 16. 10. 2025 a úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 11 395,33 Kč od 17. 10. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 420 Kč, a to každý z jedné poloviny, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovaným společně a nerozdílně jí zaplatit částku 113 95,33 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 11 395,33 Kč od 17. 10. 2025 do zaplacení a prvému žalovanému povinnost zaplatit jí úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 395,33 Kč od 13. 6. 2025 do 16. 10. 2025 a úrok z prodlení ve výši 0,50 % ročně z částky 11 395,33 Kč od 17. 10. 2025 do zaplacení. Nárok odůvodnila žalobkyně tím, že dne 27. 1. 2025 byla prostřednictvím aplikace , Anonymizováno, požádána obchodníkem s plynem, společností , právnická osoba, , o ukončení distribuce plynu do odběrného místa č. , Anonymizováno, na adrese , Adresa žalované B, , z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení 28. 1. 2025. Žalobkyně se následně neúspěšně pokusila o demontáž plynoměru č. , hodnota, osazeného v odběrném místě z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka. Smlouva o zajištění služeb distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo zanikla v souladu s ustanovením § 119 vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem, dne 16. 2. 2025. Počínaje následujícím dnem, tj. od 17. 2. 2025, byl odběr plynu v odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu podle § 74 odst. 1 a odst. 4 energetického zákona. Žalovaní byli uživateli odběrného místa po celou dobu trvání neoprávněného odběru a neoprávněné distribuce plynu. Neoprávněným odběrem a spotřebou plynu vznikla na straně žalobkyně škoda, jejíž výše vyplývá z rozdílu mezi stavem plynoměru v odběrném místě ke dni nastalých účinků ukončení dodávky plynu, tj. ke dni 16. 2. 2025, a koncovým stavem plynoměru. Počáteční stav plynoměru 3 829 m³ byl stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost plynoměru postupem dle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb. Koncový stav plynoměru 4 135 m³ byl z důvodu jeho nepřístupnosti stanoven automatickým propočtem, postupem podle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb. Při stanovení konečného stavu plynoměru žalobkyně přihlédla ke stavu plynoměru ze dne 3. 6. 2025, kdy druhá žalovaná umožnila jeho odečet. Takto zjištěnému množství neoprávněně odebraného plynu (306 m³) za období od 17. 2. 2025 do 18. 5. 2025 bylo za pomoci spalného tepla objemového přepočteno na spotřebu 3 206,03 kWh a fakturou č. , hodnota, ze dne 29. 5. 2025 vyčísleno částkou 11 395,33 Kč se stanovenou splatností ke dni 12. 6. 2025. Ve vyúčtování byl žalovaným v souladu s § 74 odst. 7 energetického zákona současně naúčtován jednorázový poplatek za zjištění neoprávněného odběru/distribuce plynu ve výši 600 Kč bez DPH, tj. 726 Kč včetně DPH. Výše představuje průměrný náklad spojený s výjezdem na odběrné místo. Žalovaní byli k zaplacení dlužné částky vyzván dále předžalobní upomínkou ze dne 26. 9. 2025. Ve vztahu k druhé žalované se jednalo o první výzvu k úhradě. V předžalobní výzvě byla poskytnuta k úhradě lhůta 7 dní od doručení. Předžalobní výzva byla druhé žalované doručena dne 9. 10. 2025. Splatnost pohledávky vůči ní tak nastala dne 16. 10. 2025.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili a zůstali v řízení zcela pasivní.

3. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

4. Vlastníkem domu na adrese , Adresa žalované B, , jsou , jméno FO, a , právnická osoba, (informace o pozemku). Prvý žalovaný se s žalobkyní dne 18. 9. 2024 dohodl na tom, že žalobkyně připojí odběrné plynové zařízení žalovaného na adrese , Adresa žalované B, , k distribuční soustavě žalobkyně a zajistí požadovanou kapacitu dodávaného zemního plynu (smlouva o připojení k distribuční soustavě č. , hodnota, ). Společnost , právnická osoba, požádala žalobkyni coby provozovatelku distribuční soustavy o přerušení distribuce plynu, který byl dodáván prvému žalovanému do odběrného místa č. , Anonymizováno, na adrese , Adresa žalované B, , uvedeného odběrného místa na základě smlouvy o sdružených službách distribuce plynu ze dne 18. 10. 2024 uzavřené prvým žalovaným, a to z důvodu neplacení, s požadovaným datem přerušení 28. 1. 2025. Vzhledem k tomu, že přerušení distribuce plynu nebylo možné provést z důvodu nepřístupnosti měřidla, nastal účinek přerušení dodávky plynu ke dni 16. 2. 2025 (žádost o ukončení distribuce plynu). Žalobkyně prvému žalovanému dopisem odeslaným mu dne 19. 2. 2025 sdělila, že jí obchodník s plynem požádal o ukončení dodávky plynu pro odběrné místo na adrese , Adresa žalované B, , s tím, že pro nemožnost provedení ukončení dodávky z důvodu nepřístupnosti měřidla, nastal ke dni 16. 2. 2025 účinek ukončení dodávky plynu. Současně jej upozornila, že další distribuce plynu v daném odběrném místě, počínaje dnem 17. 2. 2025 do dne provedení skutečné demontáže měřicího zařízení, bude kvalifikována jako neoprávněná distribuce, a množství plynu, spotřebované za dobu neoprávněné distribuce plynu, je škodou, kterou bude nutno nahradit žalobkyni. Konečně jej upozornila na to, že v odběrném místě dojde k demontáži měřicího zařízení, a to dne 26. 2. 2025 (dopis ze dne 19. 2. 2025 a kopie podací knihy). Ve dnech 31. 5. 2025 a 5. 2. 2025 se žalobkyně neúspěšně (pro nepřítomnost prvého žalovaného) pokusila v dotčeném odběrném místě odpojit dodávku plynu (protokol o odpojení dodávky ze dne 5. 2. 2025). Ve dnech 26. 2. 2025 a 20. 3. 2025 se žalobkyně neúspěšně (pro nepřítomnost prvého žalovaného) pokusila demontovat plynoměr v dotčeném odběrném místě (protokol o demontáži ze dne 20. 3. 2025). Dne 3. 6. 2025 byl k žádosti druhé žalované proveden v dotčeném odběrné místě odečet stavu plynoměru se zjištěným stavem 4580 m3 (protokol o odečtu ze dne 3. 6. 2025). Žalobkyně vystavila dne 29. 5. 2025 prvému žalovanému daňový doklad č. , hodnota, za neoprávněnou distribuci plynu za období od 17. 2. 2025 - 18. 5. 2025, se splatností dne 12. 6. 2025, znějící na částku 11 395,33 Kč, za odebraných 3 206,03 kWh. Množství odebraného plynu bylo provedeno odhadem. Žalobkyně vyzvala prvého žalovaného k zaplacení částky 11 395,33 Kč za neoprávněný odběr plynu dopisem odeslaným dne 26. 9. 2026 (výzva ze dne 26. 9. 202, podací lístek, záznam sledování zásilek). Žalobkyně vyzvala druhou žalovanou k zaplacení částky 11 395,33 Kč za neoprávněný odběr plynu dopisem odeslaným dne 26. 9. 2026 (výzva ze dne 26. 9. 2025, podací lístek, záznam sledování zásilek).

5. Ze záznamu telefonického rozhovoru není patrné, kdy byl záznam pořízen, tedy kdy k telefonátu došlo, ani totožnost osoby komunikující s pracovnicí žalobkyně. Tato osoba sděluje pracovnici žalobkyně, že jeho kolegyně a jeho kamarád (patrně) vlastní dům na adrese , adresa, a obdrželi (patrně) od žalobkyně nějakou výzvu k plnění, že mají obavy (patrně) z demontáže plynoměru, dále že uzavřeli nájemní smlouvu s prvým žalovaným (identifikuje jej jménem a datem narození), že tam nyní bydlí jako nájemce. Na to mu pracovnice žalobkyně odpovídá, že je to vedené na paní , jméno FO, , načež dotyčný reaguje, že jsou manželé a bydlím tam spolu, že tam bydlel prvý žalovaný bydlel předtím, a že má dluhy. Pracovnice žalobkyně odkazuje na , adresa, s tím, že je to vedené na paní , jméno FO, a „je tam obrovská pohledávka“. Na závěr pracovnice žalobkyně uvádí, že na místě spotřeby bydlí pak , Anonymizováno, s paní , jméno FO, , dotyčný odpovídá „ano“.

6. Pokud se týká právního posouzení, je třeba na daný případ aplikovat zákon č. 458/2000 Sb., zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinem do 31. 7. 2025 (podle období vzniku škody).

7. Podle § 74 odst. 1 písm. a) cit. zákona neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

8. Podle § 74 odst. 7 cit. zákona při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu9. Podle § 2915 odst. 1 část věty první před středníkem, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně.

10. Podle § 119 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem, provozovatel distribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynu přerušení dodávky plynu při neoprávněném odběru plynu u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do deseti pracovních dnů ode dne požadovaného přerušení dodávky plynu, kdy doba deseti pracovních dnů začíná běžet dnem požadovaného přerušení dodávky plynu včetně. V případě, že se provozovateli distribuční soustavy nepodaří přerušit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při přerušení dodávky plynu do desátého pracovního dne ode dne požadovaného přerušení dodávky plynu včetně, platí, že účinek přerušení dodávky nastal od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného přerušení dodávky plynu včetně.

11. Podle § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb. provozovatel distribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynu ukončení dodávky plynu při neoprávněném odběru plynu u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do deseti pracovních dnů ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu, kdy doba deseti pracovních dnů začíná běžet dnem požadovaného ukončení dodávky plynu včetně. V případě, že se nepodaří provozovateli distribuční soustavy ukončit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při ukončení dodávky plynu, má se za to, že nastává účinek ukončení dodávky od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu včetně. V případě, že nastane účinek ukončení dodávky podle předcházející věty, provede provozovatel distribuční soustavy k tomuto datu výpočet předpokládané výše spotřeby plynu podle právního předpisu, který upravuje měření plynu, a tento výpočet předá dodavateli plynu a operátorovi trhu u odběrných míst, která byla prostřednictvím kódu označena pro jednotlivé zasílání dat operátorovi trhu.

12. Podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, měření plynu se uskutečňuje v měřicím místě umožňujícím měření množství a případně tlaku plynu, regulaci průtoku plynu, měření fyzikálních a chemických parametrů plynu pro potřeby výpočtu jeho dodávky v kWh nebo MWh a přenos dat do dispečinků.

13. Podle § 5 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 108/2011 Sb. údaji z měření plynu jsou údaje zaznamenané měřicím zařízením provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy a jím odečtené, popřípadě vypočtené na základě údajů z tohoto měřicího zařízení.

14. Nejvyšší soud opakovaně vyslovil závěr, že nárok na náhradu škody za neoprávněný odběr se řídí energetickým zákonem, který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a obsahuje i úpravu výše náhrady za neoprávněný odběr (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. 25 Cdo 916/2005, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 4024 nebo ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. 25 Cdo 2768/2004, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 4271). Za stavu, kdy bylo prokázáno, že došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 energetického zákona, základ nároku dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr i jeho výše se neřídí podle obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody, nýbrž se stanoví podle zvláštního právního předpisu, kterým je v daném případě energetický zákon a vyhláška jej provádějící, která vychází ze zásady, že výše škody se stanoví výpočtem přesně upraveným vyhláškou, pokud výši škody nelze zjistit měřením nebo z jinak prokazatelně zjistitelných údajů o neoprávněném odběru a nedošlo ani k dohodě mezi odběratelem a dodavatelem (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 25 Cdo 3606/2012, dostupné na www.nsoud.cz).

15. Zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele, hovoří pouze obecně o osobě, která neoprávněně odebírala nebo odebírá energii. K založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně energii odebral a použil, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k neoprávněnému odběru, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační či faktický). V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je i z jiného důvodu odběratelem. Jenom z toho, že tu byl smluvně-odběratelský právní vztah, nelze bez dalšího dovozovat neoprávněný odběr původního odběratele v době po jeho skončení, jestliže tu jsou okolnosti dokládající, že on sám energii neodebral ani že neumožnil odběr ve prospěch jiných osob (viz odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017).

16. Vzhledem k tomu, že účinek přerušení dodávky plynu nastal ke dni 16. 2. 2025 a nebylo zjištěno, že by prvý žalovaný v době od 17. 2. 2025 do 18. 5. 2025 měl platný titul k odběru plynu v odběrném místě, má soud za to, že odběr plynu žalovaným v odběrném místě v předmětném období v celkovém množství 306 m3, je třeba hodnotit jako neoprávněný. Náhrada škody za neoprávněný odběr má funkci kompenzační, jejímž účelem je nahrazení skutečné škody, která by nebyla žalobkyni vznikla, kdyby k neoprávněnému odběru nedošlo. Žalobkyně vyúčtovala výši škody v souladu s vyhláškou č. 108/2011 Sb. Žalovaní vyúčtování nereklamovali.

17. Jak vyplývá ze shora uvedeného, odpovědnost za neoprávněný odběr plynu je objektivní odpovědností odběratele. V dané věci není sporu o tom, že odběrateli, tedy osobami, které s odběrným místem pojil právně relevantní vztah, byly žalovaní. Prvého žalovaného k odběrnému místu pojil jednak smluvní vztah stran dodávky plynu v období bezprostředně předcházejícím neoprávněnému odběru, jednak vztahu nájemní, jak bylo zjištěno ze záznamu telefonického hovoru. Rovněž nebyly zjištěny jakékoli okolnosti dokládající, že on sám energii neodebral, či že by se z odběrného místa odstěhoval.

18. Pokud jde o druhou žalovanou, v řízení bylo prokázáno, že i jí pojil k odběrnému místo relevantní vztah. Jednak v červnu 2025 (tj. v období bezprostředně následujícím po skončení neoprávněného odběru) požádala o provedení odečtu stavu plynoměru v odběrném místě. Jednak ze záznamu hovoru – byť není patrné, kdy byl pořízení, z časové souslednosti a obsahu hovoru je ovšem patrné, že byl učiněn v po zahájení procesu řešení neoprávněného odběr – vyplynulo, že druhá žalovaná je partnerkou prvého žalovaného a na adrese odběrného místa společně bydlí.

19. Protože žalovaní nesou jakožto odběratelé odpovědnost za neoprávněný odběr, a svoji povinnost nesplnili řádně a včas, jsou v prodlení. Vedle povinnosti k zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr žalobkyni, za kterou žalovaní odpovídají společně a nerozdílně, vznikl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu. Soud vycházel z toho, že oběma žalovaným žalobkyně odeslala dne 26. 9. 2025 výzvu k plnění se lhůtou do 7 dnů od doručení výzvy. Výzvy byly doručeny oběma žalovaným dne 9. 10. 2025, tj. 16. 10. 2025 byl poslední den k úhradě dluhu.

20. Domáhá-li se žalobkyně po prvém žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně za období od 13. 6. 2025 do 16. 10. 2024 a ve výši 0,50 % ročně od 17. 10. 2025, pak nebylo prokázáno, že by faktura č. , hodnota, , jíž byla náhrada škody za neoprávněný odběr vyfakturována, byla žalovanému doručena, tj. že by žalovaný byl v prodlení s úhradou již od 13. 6. 2025. S ohledem na uvedené v této části soud žalobu zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná v poměrně nepatrné části, právo na náhradu nákladů řízení v částce 3 420 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 400 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, podání žaloby a sepis dvou předžalobních výzev. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 420 Kč.

22. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b a. t., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (srov. např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, či , spisová značka, ). Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobkyně podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě osoby žalobkyně a jejího advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.

23. Pro úplnost soud dodává, že žalovaní v řízení nemají postavení nerozlučných společníků (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 25 Cdo 5272/2008), každý proto hradí náklady řízení vynaložené žalobkyní z jedné poloviny. Soud přitom nákladovou povinnost nerozděloval ve vztahu k oběma žalovaným, neboť úkony zástupce žalobkyně se týkaly obou žalovaných, aniž by současně jejich pluralita ovlivnila obtížnost či pracnost právního zastupování žalobkyně (přiměřeně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 26 Cdo 3964/2015).

24. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.