105 C 7/2022

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Věženským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1 535,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 535,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 1 535,98 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že dne 7. 5. 2021 byl žalovaný převezen příslušníky Policie České republiky k odbornému lékařskému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem krve na zjištění přítomnosti jiných návykových látek (než alkoholu) v organismu, jelikož vzniklo důvodné podezření, že řídil motorové vozidlo pod jeho vlivem. Výsledkem laboratorního vyšetření krve bylo pozitivní zjištění přítomnosti jiných návykových látek (než alkoholu) v organismu. Převoz žalovaného do zdravotnického zařízení dne 7. 5. 2021 si vyžádal jízdu služebního vozidla registrační značka, když služební vozidlo najelo celkem 13 km, přičemž vyčíslená náhrada za použití předmětného vozidla činí 104 Kč. Za odborné úkony byla uhrazena nemocnici částka 400,20 Kč a 1 031,78 Kč. Žalovaný na výzvu k zaplacení nikterak nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 7. 5. 2021 byl žalovaný převezen příslušníky Policie České republiky k odbornému lékařskému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem krve na zjištění na zjištění přítomnosti jiných návykových látek (než alkoholu) v organismu, jelikož vzniklo důvodné podezření, že řídil motorové vozidlo pod jeho vlivem. Výsledkem laboratorního vyšetření krve bylo pozitivní zjištění přítomnosti jiných návykových látek (než alkoholu) v organismu. Převoz žalovaného do zdravotnického zařízení dne 7. 5. 2021 si vyžádal jízdu služebního vozidla registrační značka, když služební vozidlo najelo celkem 13 km, přičemž vyčíslení náhrady za použití předmětného vozidla činila 104 Kč. Za odborné úkony byla policií uhrazena částka 1 431,98 Kč na základě faktury číslo ze dne 10. 6. 2021 a č. FV210101709 ze dne 14. 5. 2021. Žalovanému byla zaslána výzva k plnění v podobě faktury – daňový doklad číslo 2021 ze dne 10. 8. 2021, v níž mu byla určena lhůta k zaplacení do 3 31. 8. 2021, avšak nic uhrazeno nebylo.

4. Soud dospěl po právním posouzení zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi účastníky řízení vznikl závazkový právní vztah, neboť tím, že byla u žalovaného zjištěna přítomnost jiných návykových látek (než alkoholu) v organismu, vznikla mu povinnost zaplatit žalobkyni náklady ve výši 1 535,98 Kč, které uhradila poskytovateli zdravotních služeb jakožto náklady na úhradu odborného lékařského vyšetření žalovaného a náklady na jeho dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření (§ 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek). Jelikož žalovaný neuhradil dluh ve lhůtě do 31. 8. 2021, mohla se žalobkyně se svým nárokem obrátit na soud. Žalobě bylo proto v částce 1 535,98 Kč vyhověno. Důvodnou byla žaloba shledána i co do úroku z prodlení z této částky od 1. 9. 2021 do zaplacení, poněvadž žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.). Požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

5. Žalobkyni byla vůči žalovanému podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 200 Kč, sestávající z 2 paušálních náhrad hotových výdajů za sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby (§ 1 odst. 1, 3 písm. a), § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.).

6. Na žalobkyni se ze zákona vztahovalo osobní osvobození od placení soudního poplatku za žalobu (§ 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen„ ZSP“)), který podle položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků činil částku 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla se žalobou zcela úspěšná, povinnost zaplatit poplatek ve výši shora přešla na žalovaného (§ 2 odst. 3 ZSP).

7. Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší.

8. Odůvodnění rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost, uložená tímto rozsudkem, splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.