106 C 1/2026

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 56 165,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 406 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do částky 36 759,02 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 48 208 Kč ve výši 11,50% ročně za dobu od 23.7.2025 do zaplacení, co do úroku ve výši 72,86% ročně z částky 38 717,75 Kč za dobu od 23.7.2025 do 15.8.2025 ve výši 1 802,40 Kč a co do úroku ve výši 12,00% ročně z částky 38 717,75 Kč za dobu od 16.8.2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23.7.2025 dosáhne částky 148 665 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 13.1.2026 domáhala zaplacení částky 56 165,02 Kč s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že mezi žalobkyní jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru č. 9103345132 (dále též jen „smlouva“). Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 16.9.2024. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 40 000 Kč (dále též jen „úvěr“ ). K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 16.9.2024. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 72,86 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 942 Kč (v těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění, tak jak je níže uvedeno) splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjen 2024, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalovaný tuto smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Smlouva obsahuje dodatek, který tento způsob uzavření smlouvy upravuje. Technický popis uzavření smlouvy a jejího podpisu je uveden v příloze této žaloby. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na e-mailovou adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru, i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 361 Kč, tak jak bylo sjednáno v příloze č. 1 smlouvy. Žalovaný při podpisu smlouvy podepsal zároveň přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Pojištění bylo sjednáno na základě Pojistné smlouvy blíže popsané v příloze č. 1 smlouvy. Žalovaný se zavázal, že bude žalobkyni po dobu trvání tohoto pojištění hradit za toto pojištění své schopnosti splácet úvěr shora uvedenou měsíční úhradu za pojištění, která bude tvořit součást všech splátek dle uzavírané smlouvy a bude tedy splatná ve lhůtách splatnosti těchto splátek. Uvedla, že žalovanému oznámila schválení úvěru Oznámením o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru a jehož přílohu tvořil i splátkový kalendář. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na dodejku. Dále tvrdila, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Uvedla, že žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze následující částky: částka ve výši 2 942 Kč ze dne 14.10.2024, částka ve výši 2 942 Kč ze dne 15.11.2024, částka ve výši 2 942 Kč ze dne 16.12.2024, částka ve výši 2 942 Kč ze dne 15.1.2025, částka ve výši 2 942 Kč ze dne 14.2.2025, částka ve výši 2 942 Kč ze dne 17.3.2025 a částka ve výši 2 942 Kč ze dne 15.4.2025. Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 998 Kč. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 8, 9, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x 499 Kč. Dále v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy v celkové výši 400 Kč. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. 8, 9, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 2 x 200 Kč. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného byla ve smlouvě sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat mimo jiné právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 8 splatné dne 17.5.2025. K datu 21.7.2025 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4.smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 45 727,12 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů.V bodě 6.5.smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 23.7.2025, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2.smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 45 727,12 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 38 717,75 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7 009,37 Kč) s příslušenstvím. b) smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím. c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím. d) smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 45 727,12 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 23.7.2025 do zaplacení. Žalobkyně žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 7 957,02 Kč. e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 38 717,75 Kč ode dne 23.7.2025 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 72,86 % p.a. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od 16.8.2025) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 12,00 % p.a. f) úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr dle Přílohy č. 1 smlouvy ve výši celkem 1 083 Kč (Podle přílohy č. 1 smlouvy činila tato úhrada za pojištění částku 361 Kč měsíčně a tvořila součást všech splátek úvěru. Do dnešní doby zůstala neuhrazena měsíční úhrada za pojištění obsažená ve splátkách č. 8, 9, 10, tedy úhrada za pojištění v celkové výši 3x 361 Kč). Žalovaný tyto částky žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně v této věci zaslala.

2. Žalobkyně se z jednání konaného dne 11.3.2026 omluvila. Žalovaný se jednání bez omluvy neúčastnil, o odročení jednání nežádal, soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti stran.

3. Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:

4. Z výpisu z registru SOLUS ze dne 25.8.2024 soud zjistil, že u žalovaného není evidována žádná dlužná částka po splatnosti.

5. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) ze dne 25.8.2024 soud zjistil, že u žalovaného jsou evidovány 4 finančních instituce s žádostí a dále je evidována částka 903 704 Kč označující součet celkové zbývající částky kreditních karet, celkové čerpání úvěrového rámce nesplátkových operací a celkové zbývající částky splátkových operací v roli žadatele a spolužadatele, jak jsou agregovány v dotazu z registru NRKI (tj. včetně úvěru , Jméno žalobkyně, .). Dluh po splatnosti je evidovaný v nulové výši.

6. Z potvrzení o příjmu ze dne 16.9.2024 soud zjistil, že žalovaný je zaměstnancem společnosti , právnická osoba, na pozici , Anonymizováno, , a to od 21.11.2022, a že jeho průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce činí 35 093 Kč. Pracovní poměr je sjednaný na dobu neurčitou.

7. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 16.9.2024 vydaném , právnická osoba, soud zjistil, že dne 13.9.2024 byla na účet žalovaného připsána platba označená jako mzda ve výši 33 652 Kč.

8. Z předsmluvního formuláře ke smlouvě o úvěru č. 9103345132 soud zjistil, že předmětná smlouva má být uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem je poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 40 000 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 48 měsíců. Celková výše měsíční splátky činí 2 942 Kč při 48 splátkách. Celková částka, kterou je žalovaný povinen uhradit činí 123 888 Kč. Výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru činí 72,86 % ročně. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 102,85%.

9. Z hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru č. 9103345132 soud zjistil, že finanční potřeba činí 250 000 Kč, celková výše úvěru 40 000 Kč. Žalovaný má příjem ze zaměstnání v pravidelné čisté měsíční výši 33 650 Kč, což představuje celkové příjmy žalovaného. Jeho výdaje byly celkem stanoveny na částku 10 480 Kč (4 860 Kč na životním minimu a 5 620 Kč na bydlení). Splátky jiným společnostem či žalobkyni značeny nejsou. Rezerva značena ve výši 1 000 Kč. Žalovaný je zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, v hlavním pracovním poměru na dobu neurčitou. Je svobodný. Má maturitu, jako forma bydlení značeno u rodičů. Za žalovaného podepsáno podpisovým kódem dne 16.9.2024. Za stranu žalující nepodepsáno.

10. Ze smlouvy o úvěru č. 9103345132 ze dne 16.9.2024 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč. Celková částka, kterou má žalovaný zaplatit činila 123 888 Kč. Měsíční splátka činila 2 942 Kč, část splátky bez měsíční úhrady za pojištění činila 2 581 Kč (celkem 48 splátek). Zápůjční úroková sazba činila 72,86% a RPSN 102,85%. Jako bankovní spojení k výplatě úvěru je uvedeno číslo účtu: , č. účtu, . Smlouva podepsána za žalovaného podpisovým kódem dne 16.9.2024. Přílohu č. 1 Smlouvy o úvěru tvoří Pojištění schopnosti splácet úvěr podepsané žalovaným podpisovým kódem dne 16.9.2024. Dále byla žalobkyní předložena Přihláška do pojištění (Skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry) podepsaná za žalovaného podpisovým kódem dne 16.9.2024. Předložen byl dále Dodatek č. 1 ke Smlouvě o úvěru č. 9103345132 upravující uzavření Smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Listina je za žalovaného podepsána podpisovým kódem dne 16.9.2024.

11. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 16.9.2024 byla na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, vyplacena částka 40 000 Kč.

12. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě č. 9103345132 soud zjistil, že celková výše úvěru činí 40 000 Kč, poskytovatelem úvěru je žalobkyně a klientem žalovaný (součástí je příslušný splátkový kalendář).

13. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný splatil částku 20 594 Kč, vyplacena byla částka 40 000 Kč dne 16.9.2024.

14. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

15. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

16. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud neměl k dispozici žádné adresné údaje stran zejména výdajových poměrů žalovaného. Stejně tak nebyla doložena lustrace žalovaného v tvrzených databázích umožňujících posouzení úvěruschopnosti (vyjma registru SOLUS a NRKI). Soud tak nemohl příjmové ani výdajové poměry žalovaného náležitě ověřit pro absenci příslušných skutkových tvrzení i důkazních návrhů.

18. Toliko z předložených listin (zejména výpisu z nebankovního registru klientských informací) se majetková situace žalovaného stran jeho úvěruschopnosti jeví jako problematická. Nelze v této souvislosti přehlédnout, že u žalovaného jsou evidovány 4 finančních instituce s žádostí a značena vysoká částka 903 704 Kč označující součet celkové zbývající částky kreditních karet, celkové čerpání úvěrového rámce nesplátkových operací a celkové zbývající částky splátkových operací v roli žadatele a spolužadatele, jak jsou agregovány v dotazu z registru NRKI. Tyto údaje jsou pak v příkrém rozporu s předloženou listinou „Hodnocení klienta“, ve které jsou splátky jiným společnostem i splátky žalobkyni značeny v nulové výši. Z hlediska osobních, příjmových a majetkových poměrů žalovaného lze jako prokázané hodnotit toliko příjmy žalovaného dle potvrzení o příjmu ze dne 16.9.2024, z něhož plyne průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za poslední 3 měsíce ve výši 35 093 Kč.

19. S ohledem na vše shora uvedené nelze než uzavřít, že z předložených dokumentů žádné hodnověrné zkoumání majetkové situace žalovaného nevyplývá. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí. Absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, jako důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla explicitně do zákona zakotvena novelou č. 96/2022 Sb. účinnou od 29.5.2022. Z uvedené právní úpravy plyne, že § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

20. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).

21. Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o úvěru č. 9103345132 ze dne 16.9.2024 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 40 000 Kč, lze uzavřít, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně.

22. Dle provedeného dokazování uhradil žalovaný na jistinu v částce 40 000 Kč částku 20 594 Kč. Po odečtení této částečné úhrady je žalovaný ve smyslu § 2 991 o.z. povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 19 406 Kč.

23. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že je-li shledána neplatnost smlouvy pro rozpor s § 86 odst. 1 shora citovaného zákona, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. označuje judikatura (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Co 3675/2021) za speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, kdy poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru a v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. V poměrech souzené věci pak tedy nelze mít za to, že již nastalo prodlení žalovaného (spotřebitele) jako dlužníka a žalobkyni proto nelze přiznat uplatněný nárok na úroky z prodlení.

24. Soud tedy zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 19 406 Kč, kdy lhůta k tomuto plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 87 zákona č. 257/2016 Sb. v obecné délce tří dnů, neboť žalovaný ke svým aktuálním osobním, příjmovým a majetkovým poměrům v řízení ničeho netvrdil ani neprokazoval. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

25. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. v poměru úspěchu účastníků ve věci, kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení dosud nevznikly.