106 C 14/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 46 334 Kč a 10 109,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 37 358,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 37 358,62 Kč za dobu od 3.9.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 19 084,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 48 975 Kč ve výši 14,75% ročně od 30.1.2024 do 15.4.2024 ve výši 1 523,83 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 48 333,62 Kč ve výši 14,75% ročně od 16.4.2024 do 17.5.2024 ve výši 624,96 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 46 333,62 Kč ve výši 14,75% ročně od 18.5.2024 do 2.9.2024, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 975 Kč ve výši 14,75% ročně od 3.9.2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 37 358,62 Kč ve výši 2,00% ročně od 3.9.2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 76,05% ročně z částky 40 000 Kč od 30.1.2024 do 20.2.2024 ve výši 1 779,58 Kč, s úrokem ve výši 76,05% ročně z částky 40 000 Kč od 21.2.2024 do 21.2.2024 ve výši 15,32 Kč, s úrokem ve výši 15,00% ročně z částky 40 000 Kč od 22.2.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30.1.2024 dosáhne částky 154 080 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 941,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, . 1 Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 5. 9. 2024, doplněnou podáním ze dne 14. 10. 2024, jímž se žalobkyně vyjadřovala ke zkoumání úvěruschopnosti žalované, domáhala zaplacení částky 46 334 Kč a 10 109,14 Kč s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru č. 9103265572. Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne 18. 10. 2023. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 40 000 Kč. K vyplacení úvěru žalované došlo dne 18. 10. 2023. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 76,05 % p.a. splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 2 675 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2023, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně jako věřitele o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku. Tvrdila, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru nebylo žalobkyni uhrazeno ničeho. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč. V důsledku prodlení žalované žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 400 Kč. V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 1 splatné dne 22. 11. 2023. K datu 28. 1. 2024 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 47 577,53 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 30. 1. 2024, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Po zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze následující částky: 641,38 Kč dne 15. 4. 2024 a 2 000 Kč dne 17. 5. 2024. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobkyni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 44 936,15 (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru částku ve výši 47 577,53 Kč a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 40 000 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7 577,53 Kč) s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 30. 1. 2024 do zaplacení, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 47 577,53 Kč od 30. 1. 2024 do 15. 4. 2024 ve výši 3 663,66 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 46 936,15 Kč od 16. 4. 2024 do 17. 5. 2024 ve výši 1 502,08 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 44 936,15 Kč od 18. 5. 2024 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 10 109,14 Kč, e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 40 000 Kč ode dne 30. 1. 2024 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 76,05 % p.a. Za dobu od 91. dne prodlení žalované (tedy za dobu od 21. 2. 2024) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 15 % p.a. Žalovaná tyto částky žalobkyni neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobkyně v této věci zaslala.2 Žalobkyně se z jednání konaného dne 2. 12. 2024 omluvila. Žalovaná se jednání bez omluvy neúčastnila, o odročení jednání nežádala, soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti stran.3 Žalovaná zůstala po celou dobu soudního řízení nečinná, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:4 Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná splatila částku 2 641,38 Kč, vyplacena byla částka 40 000 Kč dne 18. 10. 2023.5 Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. 9103265572 soud zjistil, že celková výše úvěru činí 40 000 Kč, poskytovatelem úvěru je žalobkyně a klientem žalovaná (součástí je příslušný splátkový kalendář).6 Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ smlouvy o úvěru č. 9103265572 ze dne 18. 10. 2023 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč. Celková částka, kterou má žalovaná zaplatit činila 128 400 Kč. Měsíční splátka činila 2 675 Kč (celkem 48 splátek). Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 76,04 % p.a., přičemž roční procentní sazba nákladů na úvěr (RPSN) byla stanovena na 109,03 %. Jako bankovní spojení k výplatě úvěru uvedeno číslo účtu: , č. účtu, .7 Dopisem ze dne 28. 1. 2024 bylo žalované oznámeno zesplatnění všech závazků vyplývajících z dané úvěrové smlouvy v celkové výši 48 975 Kč.8 Dopisy ze dne 27. 12. 2023 a ze dne 22. 1. 2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě dosud nesplacené části úvěru a upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.9 Z předsmluvního formuláře ke smlouvě o úvěru č. 9103265572 ze dne 18. 10. 2023 soud zjistil, že předmětná smlouva má být uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem je poskytnutí úvěru žalované ve výši 40 000 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 48 měsíců. Celková výše měsíční splátky činí 2 675 Kč při 48 splátkách. Celková částka, kterou je žalovaná povinna uhradit činí 128 400 Kč. Výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru činí 76,04 % ročně. Předpokládané RPSN činí 109,03 %.10 Z hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru č. 9103265572 soud zjistil, že pravidelný čistý měsíční příjem žalované ze zaměstnání činí 22 857 Kč. Jiné příjmy nemá. Mezi výdaji je uvedena částka 4 860 Kč (životní minimum), dále částka 4 860 Kč za bydlení, ostatní výdaje v částce 0 Kč, celkem jsou výdaje započteny v částce 9 720 Kč a rezerva činí 1 000 Kč. Volné zdroje jsou uvedeny ve výši 12 137 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaná je od 1. 10. 2022 zaměstnána u společnosti , právnická osoba, , a to na dobu neurčitou. Je svobodná, má výuční list, forma bydlení je značena jako pronájem. Podepsáno žalovanou dne 18. 10. 2023. Současně není vyplněna kolonka, zda analýza schopnosti splácet byla za žalobkyni schválena. Dále byla doložena kopie průkazu o povolení k trvalému pobytu náležející žalované.11 Z potvrzení o příjmu soud zjistil, že na účet žalované č. , č. účtu, byla dne 11. 10. 2023 připsána platba od zaměstnavatele ve výši 23 308 Kč, dne 14. 9. 2023 byla připsána platba od zaměstnavatele ve výši 24 552 Kč, dne 11. 8. 2023 byla připsána platba od zaměstnavatele ve výši 20 712 Kč a dne 13.7.2023 byla připsána platba od zaměstnavatele ve výši 22 784 Kč.12 Z předžalobní výzvy ze dne 16. 8. 2024 soud zjistil, že tímto dopisem byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 46 334 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty, a to do 15 dnů od data odeslání této výzvy. Dle podacího archu byla výzva odeslána žalované dne 16. 8. 2024.13 Z výpisu z registru SOLUS ze dne 18. 10. 2023 soud zjistil, že u žalované není evidována žádná dlužná částka po splatnosti.14 Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 18. 10. 2023 byla na účet č. 04619598083/0800 vyplacena částka 40 000 Kč.15 Z prohlášení klienta ke smlouvě o úvěru č. 9103265572 ze dne 18. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaná mimo dalšího prohlásila, že nemá žádné splatné dluhy vůči třetí osobě či státu, nebyla proti ní podána jakákoli žaloba a ani si není vědoma důvodů, pro které by se tak mohlo stát, nebyl vůči ní vydán exekuční titul na peněžité plnění, není proti ní vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí, není účastníkem dohod či ujednání, jejichž plnění by bylo v rozporu s plněním závazků podle smlouvy a nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku podle insolvenčního zákona.16 Z výpisu z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že žalovaná si zažádala celkem u 5 finančních institucí o úvěr, součet zbývající částky kreditních karet, celkového čerpání úvěrového rámce, splátkových a nesplátkových operací činí částku 312 885 Kč, součet celkového úvěrového rámce nesplátkových operací a celkového limitu kreditních karet činí částku 20 000 Kč a součet celkové nesplacené částky splátkových operací, celkového přečerpání úvěrového rámce nesplátkových operací a celkové nesplacené částky kreditních karet činí částku 2 295 Kč.17 Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.18 Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.19 Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20 V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici toliko prohlášení klienta podepsané žalovanou dne 18. 10. 2023 a dále hodnocení klienta podepsané žalovanou dne 18. 10. 2023, aniž by tam uvedené údaje, týkající se výdajových poměrů žalované, byly jakkoliv doloženy příslušnými listinami. Stejně tak nebyla doložena lustrace žalované v tvrzených registrech, vyjma registru SOLUS a NRKI, kdy však výpis z NRKI je sám o sobě bez důkazní hodnoty, neboť z listiny nelze seznat, jak k uvedenému hodnocení žalobkyně dospěla či jaké z něho vyvodila následky, přičemž zde není uvedeno ani celkové skóre klienta. Nadto z výpisu NRKI plyne dluh žalované po splatnosti ve výši 2 295 Kč. Pokud se tyká výdajů žalované započtené ve výši 9 720 Kč, tyto se jeví bez doplňujících údajů jako podhodnocené. Dále je nutné uvažovat alespoň o dalších základních pravidelných a nezbytných výdajích, které lze předpokládat u každého spotřebitele (např. na stravu, ošacení, hygienu, příp. dopravu, kulturu a podobně). Žádné takovéto hodnověrné zkoumání majetkové situace žalované však z předloženého dokumentu nevyplývá, kdy byla ve výdajích neadresně zapsána částka životního minima a k tomu ostatní výdaje v částce 0 Kč. Za prokázané lze hodnotit pouze příjmy žalované za shora uvedené měsíce. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že majetková situace žalované v porovnání s dalšími dostupnými údaji (zejména dluhem po splatnosti) měla žalobkyni vést k podrobnějšímu zkoumání solventnosti žalované. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí.21 Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. po novele provedené zákonem č. 96/2022 Sb. je třeba vyložit tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.22 Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).23 Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o úvěru č. 9103265572 ze dne 18. 10. 2023 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalované byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 40 000 Kč, lze uzavřít, že žalované vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně.24 Dle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaná na jistinu v částce 40 000 Kč částku 2 641,38 Kč. Po odečtení této částečné úhrady je žalovaná ve smyslu § 2 991 o. z. povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 37 358,62 Kč. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena (pouze obecně v § 1958 o. z.) a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 29 Cdo 577/2019). Vzhledem k tomu, že žalovaná jistinu včas neuhradila ani po té, co byla žalobkyní vyzvána k jejímu uhrazení nejpozději výzvou ze dne 16. 8. 2024 (odeslanou téhož dne 16. 8. 2024), se splatností do 15 dnů od data odeslání, dostala se dnem následujícím, tj. od 3. 9. 2024, do prodlení s peněžitým plněním a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.25 Soud zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 37 358,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 37 358,62 Kč za dobu od 3. 9. 2024 do zaplacení Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.26 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni svého rozhodnutí. Předmětem řízení tak byla celkem částka 68 797,81 Kč (46 334 Kč + 1 523,83 Kč + 624,96 Kč + 3 726,05 Kč + 10 109,14 Kč + 1 779,58 Kč + 15,32 Kč + 4 684,93 Kč). Žalobkyni byla přiznána celkem částka 38 546,16 Kč (37 358,62Kč + 1 187,54 Kč). Žalobkyně měla úspěch z 56 % a žalovaná ze 44 %, žalobkyni proto soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 12 % (56 % – 44 %).27 Soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 941,80 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 2 823 Kč, odměny zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby ve výši po 3 380 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), tj. celkem 10 140 Kč a dále náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně za tytéž tři úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.), tj. celkem 900 Kč. Náhrada za daň z přidané hodnoty rovnající se 21 % z odměn a náhrad byla přiznána ve výši 2 318,40 Kč, a sice z částky 11 040 Kč (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.). Celkem tedy náklady činí 16 181,40 Kč, přičemž přiznanému právu na náhradu nákladů ve výši 12 % pak odpovídá částka 1 941,80 Kč.28 Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší.