106 C 16/2022

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 62 210 Kč a 9 967,65 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 40 760 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 40 760 Kč za dobu od 18.11.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 31 417,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 62 210 Kč za dobu od 10.6.2022 do 17.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 21 450 Kč za dobu od 18.11.2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 54,87% ročně z částky 53 175,54 Kč za dobu od 10.6.2022 do 3.7.2022 ve výši 1 877,52 Kč, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 53 175,54 Kč za dobu od 4.7.2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 10.6.2022 dosáhne částky 164 044 Kč zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 22.11.2022 domáhala zaplacení částky 62 210 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 62 210 Kč ve výši 11,75 % ročně za dobu od 10.6.2022 do zaplacení, částky 9 967,65 Kč a úroku ve výši 54,87% ročně z částky 53 175,54 Kč za dobu od 10.6.2022 do 3.7.2022 ve výši 1 877,52 Kč a úroku ve výši 11,75% ročně z částky 53 175,54 Kč za dobu od 4.7.2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 10.6.2022 dosáhne částky 164 044 Kč. Návrh žalobkyně odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] která byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím osobní zabezpečené stránky žalované v klientské zóně nacházející se na adrese [webová adresa] prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalovaná úvěrovou smlouvu podepsala dne 12.10.2021 svým jménem, příjmením a jedinečným kódem, který jí byl za tímto účelem ze strany žalobkyně poskytnut. Uvedla, že na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 55 000 Kč, k jeho vyplacení došlo dne 12.10.2021. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 54,87% p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 848 Kč splatných vždy ke 4. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2021, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitelky) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno do osobní stránky žalované v klientské zóně a na e-mailovou adresu žalované uvedenou ve smlouvě. Úvěruschopnost žalované byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke hrazení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Na základě shromážděných údajů (vč. tzv. scoringu klienta jako interního matematického modelu založeného na bodovém hodnocení dlužníka) bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Rovněž bylo prověřeno, že žalovaná v době žádosti nebyla evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaná si řádně neplnila podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze následující splátky, a to ve dnech 2.11.2021, 14.12.2021, 12.1.2022, 2.3.2022 a 22.3.2022 vždy v částce 2 848 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že před zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč, a to ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů, přičemž žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek č. 6, 7, tedy 2x 499 Kč. Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Dále žalobkyně v důsledku prodlení žalované uplatnila právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 800 Kč, kdy žalobkyni dle uzavřené smlouvy vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů u splátek č. 4, 5, 6, 7, tedy 4x 200 Kč. Tato náhrada je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované byla ve smlouvě sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Doplnila, že uvedená částka 200 Kč přitom odpovídá skutečným nákladům žalobkyně vzniklých v důsledku popsaného prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů. V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 6 splatné dne 4.4.2022. K datu 8.6.2022 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 60 412,23 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobkyně uvedla, že úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 10.6.2022, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně přitom v souladu s bodem 2.2. smlouvy tento úrok uplatňuje v roční nominální úrokové sazbě ve výši 54,87 % p.a. Uzavírá, že na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobkyni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 60 412,23 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 53 175,54 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7 236,69 Kč) s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu 6.1., tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy, tak jak je specifikována shora, v celkové výši 800 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 60 412,23 Kč za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 10.06.2022 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 9 967,65 Kč, e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 53 175,54 Kč ode dne 10.06.2022 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 54,87 % p.a. Za dobu od 91. dne prodlení žalované (tedy za dobu od 4. 7. 2022) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 11. 75 % p.a. Žalovaná tyto částky žalobkyni neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobkyně v této věci zaslala. Dle bodu 2.2. je výše úroku uvedeného shora pod písm. e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 164 044 Kč. Dále žalobkyně doplnila, že oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru bylo doručováno žalované do osobní stránky žalované v klientské zóně a na e-mailovou adresu žalované uvedenou ve smlouvě, předžalobní výzva byla doručována doporučeně a jednotlivé výzvy žalobkyně k zaplacení dlužných splátek, jakož i oznámení žalobkyně o zesplatnění úvěru, byly doručovány prostřednictvím České pošty s.p. s využitím služby Hybridní pošta – dokumenty byly vygenerovány informačním systémem žalobkyně a následně byly předány České poště s.p. k odeslání v elektronické podobě prostřednictvím internetové adresy https://online.postservis.cz 2. Žalovaná se v podání ze dne 20.2.2023 omluvila z účasti na jednání dne 22.2.2023 a vyjádřila se tak, že navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Namítla, že žalobkyně jako věřitelka z úvěrového vztahu vůbec nehodnotila její finanční situaci ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru., která jí neumožňovala hradit splátky ve výši 2 848 Kč měsíčně a z tohoto důvodu je smlouva neplatnou. Její starobní důchod v době uzavírání smlouvy činil pouze cca 16 000 Kč, bydlí v [anonymizováno] v nájemním bytě a výše nájemného činí 5 670 Kč. Má závazky u [anonymizováno] 50 000 Kč na zaplacení [anonymizováno] [role v řízení] [jméno] [příjmení] a u [jméno] [anonymizováno] cca 450 000 Kč na konsolidaci předchozích závazků. Další důvod absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy shledává ve výši uplatněného smluvního úroku ve výši 54,87% p.a., neboť je tato výše v rozporu s dobrými mravy. K tomu odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15.12.2004 vyslovující se k přiměřené výši úroků. Doplňuje, že dle statistiky ČNB činila k měsíci říjnu 2021 roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR – nové obchody na spotřebu 3,55% a úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR – nové obchody 7,45%. Roční procentní sazba nákladů i výpůjční úroková sazba v úvěrové smlouvě v rozhodné době převyšovaly obvyklou míru cca 7,4 krát, přičemž Nejvyšší soud ČR shledal za nepřiměřenou výši úroku 4x převyšující obvyklou hranici úrokové míry poskytovanou bankami. Prohlásila, že by k právnímu jednání vůbec nepřistoupila, pokud by neplatnost rozpoznala včas. Poukázala na svůj vysoký věk, který ji neumožňuje se v tak složité problematice orientovat. S odkazem na § 580 odst. 1 o.z. uvedla, že v daném případě má mít soud za to, že žalovaná nebyla schopna zmíněnou neplatnost rozpoznat a pokud by toho schopna byla, posuzovanou smlouvu by neuzavřela. Dále uvádí, že soud nemůže přiznat žalobkyni smluvní pokutu v částce 9 967,65 Kč, neboť tato smluvní pokuta zahrnuje období po zesplatnění a je nereálné, aby dlužník, který dlouhodobě závazek neplnil, najednou po zesplatnění uhradil vysokou smluvní pokutu. Má za to, že daná smluvní pokuta plní pouze funkci sankční a nikoliv i prevenční a zabezpečovací, což je v rozporu s ochranou slabší strany u spotřebitelských úvěrů a je dalším důvodem neplatnosti úvěrové smlouvy. Pokud se jedná o tzv. účelně vynaložené náklady podle čl. 6 smlouvy, které žalobkyni údajně vznikly, tyto musí být co do výše odpovídající jednotlivým vymáhaným částkám prokázány, nelze je přiznat paušálně, jak uvádí žalobkyně v návrhu, přestože se snaží vzbudit dojem jejich specifikace.

3. Žalobkyně se shodně se žalovanou z jednání dne 22.2.2023 omluvila a soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti stran.

4. Vzhledem k tomu, že žalovaná ke svému podání žádné důkazy nepřiložila ani k důkazu nenavrhla, soud rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:

5. Z výpisu z registru SOLUS soud zjistil, že žalovaná tímto systémem neprochází.

6. Z předsmluvního formuláře ke smlouvě o úvěru [číslo] soud zjistil, že předmětná smlouva má být uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem je poskytnutí úvěru žalované ve výši 55 000 Kč, smlouva má být uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku na adrese [webová adresa]. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 48 měsíců. Celková výše měsíční splátky činí 2 848 Kč při 48 splátkách. Celková částka, kterou je žalovaná povinna uhradit činí 136 704 Kč. Výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru činí 54,88% ročně. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 71,01%.

7. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 12.10.2021 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 55 000 Kč. Celková částka, kterou má žalovaná zaplatit činila 136 704 Kč Měsíční splátka činila 2 848 Kč (celkem 48 splátek). Zápůjční úroková sazba činila 54,88 % p.a. RPSN 71,01%. Poplatek za jednorázový odklad splátky 199 Kč.

8. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná splatila celkem 5x 2 848 Kč, vyplacena byla částka 55 000 Kč.

9. Z výpisu účtu žalované (č. [bankovní účet]) za období 1.9.2021 – 30.9.2021 soud zjistil, že zůstatek činí 17 508,49 Kč, kreditní obrat na účtu 86 427,03 Kč a debetní obrat na účtu 68 918,67 Kč. Podstatnou část výpisu tvoří platby na [anonymizováno] (nebo [webová adresa]) převyšující i 1 000 Kč za den. Starobní důchod žalované činí 13 565 Kč. Zaúčtována je splátka půjčky 1 196,09 Kč a dále půjčka od [webová adresa] ve výši 20 000 Kč.

10. Z tzv. scoringové karty žalované soud zjistil, že hodnota skóre činí 457, což dle metodiky žalobkyně znamená nízké riziko, tedy vyšší pravděpodobnost splácení.

11. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě [číslo] (vč. splátkového kalendáře) soud mimo jiné zjistil, že celková výši úvěru činí 55 000 Kč, poskytovatelem úvěru je žalobkyně a klientem žalovaná.

12. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 12.10.2021 byla na účet č. [bankovní účet] vyplacena částka 55 000 Kč.

13. Dopisem ze dne 8.6.2022 byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru v celkové výši 62 210 Kč. Výzvou ze dne 5.5.2022 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužných plateb a upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Stejně tak výzvou ze dne 6.6.2022.

14. Z předžalobní výzvy ze dne 2.11.2022 soud zjistil, že tímto dopisem byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 62 210 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty, a to do 15 dnů od data odeslání této výzvy. Dle podacího archu byla výzva odeslána žalované dne 2.11.2022.

15. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

16. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

17. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici z hlediska konkrétních podkladů (vyjma výpisu z registru) toliko shora citovaný výpis z účtu žalované č. [bankovní účet] za období 1.9.2021 – 30.9.2021, ze kterého je zřejmý pouze příjem žalované tvořící starobní důchod v částce 13 565 Kč. Tzv. scoringová karta je sama o sobě bez důkazní hodnoty. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že z dotčeného výpisu z účtu žalované je patrný vyšší kreditní obrat než obrat debetní. Zaúčtována je i další půjčka v částce 20 000 Kč. Dle názoru soudu by už tento nesoulad měl žalobkyni vést k podrobnějšímu zkoumání solventnosti žalované, obzvlášť v případě, kdy převážnou část plateb na straně výdajové tvoří podané sázky. Zkoumání výdajové stránky žalované pak zcela absentuje. Z uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobkyně poměry žalované hodnotila pouze formálně a povrchně, aniž by se zabývala prověřením výdajů žalované a tyto položky v souhrnu hodnotila tak, aby mohla učinit podložený závěr o dostatečné solventnosti žalované stran splácení předpokládaných splátek. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí. Námitku žalované, která byla podána včas (resp. v průběhu tříleté promlčecí doby), kdy smlouva byla uzavřena 12.10.2021 a námitka vznesena 20.2.2023, pokládá tedy soud za oprávněnou.

19. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona č. 257/2016 Sb., je absolutní neplatnost smlouvy, o čemž svědčí rozsudek SDEU z 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (k tomu srov. rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 9.6.2020, sp.zn. 18 C 69/2020).

20. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).

21. Vzhledem k tomu, že smlouvu o úvěru soud shledal absolutně neplatnou v celém rozsahu z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované, bylo nadbytečné zkoumat případnou výši úvěru v poměru k výši obvyklé, či charakter sjednané smluvní pokuty a účelné vynaložení uplatněných nákladů, což žalovaná rovněž namítala, neboť podklad pro jejich přiznání (úvěrová smlouva) odpadl.

22. Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o úvěru [číslo] ze dne 12.10.2021 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalované byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 55 000 Kč a na částečné úhradě žalovaná zaplatila pouze 14 240 Kč, což žalovaná nijak nezpochybňovala, lze uzavřít, že žalované vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně.

23. Dle tvrzení žalobkyně uhradila žalovaná na jistinu v částce 55 000 Kč částku 14 240 Kč (5x 2 848 Kč). Po odečtení těchto částečných úhrad je žalovaná ve smyslu § 2 991 o.z. povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 40 760 Kč. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena (pouze obecně v § 1958 o.z.) a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2019, sp.zn. 29 Cdo 577/2019).

24. Vzhledem k tomu, že žalovaná jistinu včas neuhradila ani po té, co byla žalobkyní vyzvána k jejímu uhrazení nejpozději výzvou ze dne 2.11.2022 (odeslanou téhož dne 2.11.2022), se splatností do 15 dnů od data odeslání, dostala se dnem následujícím, tj. od 18.11.2022, do prodlení s peněžitým plněním a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však nárokovala úrok nižší ve výši 11,75% ročně a soud tak žalobkyni přiznal úrok z prodlení dle § 153 odst. 2 o.s.ř. v nárokované výši.

25. Soud zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 40 760 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 40 760 Kč za dobu od 18.11.2022 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů, kdy soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. Žalovaná ničeho ke svým poměrům soudu nedoložila, o splátky nežádala. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

26. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. v poměru úspěchu účastníků ve věci za splnění podmínky stanovené § 142a odst. 1 o.s.ř.

27. Předmětem řízení byla částka 72 177,65 Kč spolu s příslušenstvím. Za předmět řízení je třeba považovat nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Předmětem řízení tak byla celkem částka 83 190,51 Kč vyčíslená ke dni rozhodování soudu, a to jako součet částek dle žalobního petitu 62 210 Kč + 5 146,81 Kč + 9 967,65 Kč + 1 877,52 Kč + 3 988,53 Kč. Žalobkyni bylo přiznáno celkem 42 019,65 Kč (40 760 Kč + 1 259,65 Kč). Žalobkyně měla úspěch z 51 % a žalovaná z 49 %. Jelikož obě strany byly v řízení úspěšné (resp. neúspěšné) v podstatně stejnou měrou, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.