106 C 16/2023

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zaplacení částky 36 033 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 848 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 16 848 Kč za dobu od 23.9.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 19 185,85 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 405 Kč za dobu od 24.5.2022 do 22.9.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 9 557 Kč za dobu od 23.9.2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 64,58% ročně z částky 21 549,02 Kč za dobu od 24.5.2022 do 15.6.2022 ve výši 854,91 Kč, s úrokem ve výši 11,75% ročně z částky 21 549,02 Kč za dobu od 16.6.2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 24.5.2022 dosáhne částky 74 188 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 13.6.2023, doplněnou podáním ze dne 27.9.2023, jímž se žalobkyně vyjadřovala ke zkoumání úvěruschopnosti žalované, domáhala zaplacení částky 36 033 Kč s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne 17.10.2021. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 22 000 Kč. K vyplacení úvěru žalované došlo dne 18.10.2021. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 64,58 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1 288 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2021, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalovaná tuto smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Smlouva obsahuje dodatek, který tento způsob uzavření smlouvy upravuje. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena pouze částka 4x 1 288 Kč, a to dne 15.11.2021, 15.12.2021, 13.1.2022 a 24.1.2022. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. v celkové výši 998 Kč, a to u splátek č. 5, 6, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x 499 Kč. V důsledku prodlení žalované žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. v celkové výši 400 Kč, a to u splátek č. 5, 6, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 2 x 200 Kč. V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. a žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 5 splatné dne 17.3.2022. K datu 22.5.2022 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 25 007,01 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 24.5.2022, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobkyni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 25 007,01 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 21 549,02 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 3 457,99 Kč) s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu 6.1., tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2., tak jak je specifikována shora, v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 25 007,01 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 24. 5.2022 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby (12.6.2023), tedy smluvní pokutu ve výši 9 628,85 Kč a e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 21 549,02 Kč ode dne 24.5.2022 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 64,58 % p.a. Za dobu od 91. dne prodlení žalované (tedy za dobu od 16.6.2022) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 11. 75 % p.a. Žalovaná tyto částky žalobkyni neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobkyně v této věci zaslala.

2. Žalobkyně se z jednání konaného dne 9.10.2023 omluvila. Žalovaná se jednání bez omluvy nezúčastnila, o odročení jednání nežádala. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti stran.

3. Žalovaná zůstala po celou dobu soudního řízení nečinná, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:

4. Z výpisu z registru SOLUS ze dne 17.10.2021 soud zjistil, že u žalované není evidována dlužná částka po splatnosti.

5. Z předsmluvního formuláře ke smlouvě o úvěru [číslo] soud zjistil, že předmětná smlouva má být uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem je poskytnutí úvěru žalované ve výši 22 000 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 48 měsíců. Celková výše měsíční splátky činí 1 288 Kč při 48 splátkách. Celková částka, kterou je žalovaná povinna uhradit činí 61 824 Kč. Výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru činí 64,58% ročně. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 87,57%.

6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 18.10.2021 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 22 000 Kč. Celková částka, kterou má žalovaná zaplatit činila 61 824 Kč Měsíční splátka činila 1 288 Kč (celkem 48 splátek). Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 64,58% RPSN bylo sjednáno ve výši 87,57 % p.a. Z dodatku č. 1 smlouvy ze dne 18.10.2021 plyne uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.

7. Z prohlášení klienta ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 17.10.2021 soud zjistil, že žalovaná mimo dalšího prohlásila, že nemá žádné splatné dluhy vůči třetí osobě či státu, nebyl vůči ní vydán exekuční titul na peněžité plnění, není proti ní vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí, nebyla proti ní podána jakákoli žaloba a ani si není vědoma důvodů, pro které by se tak mohlo stát, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku podle insolvenčního zákona a není účastníkem dohod či ujednání, jejichž plnění by bylo v rozporu s plněním závazků podle smlouvy.

8. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná splatila částku 5 152 Kč, vyplacena byla částka 22 000 Kč dne 18.10.2021.

9. Z hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru [číslo] soud zjistil, že finanční potřeba žalované činila 150 000 Kč, pravidelný čistý měsíční příjem žalované činí 22 157 Kč ze zaměstnání. Jiné příjmy nemá. Mezi výdaji je uvedena částka 3 860 Kč (životní minimum), dále částka 2 770 Kč na jedno dítě v domácnosti, částka 1 230 Kč na splátku žalobkyni, částka 3 900 Kč za bydlení, ostatní výdaje v částce 0 Kč, celkem jsou výdaje započteny v částce 11 760 Kč a rezerva činí 9 397 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaná je od 1.10.2020 zaměstnána u společnosti [právnická osoba], v hlavním pracovním poměru a na dobu neurčitou. Žalovaná má základní vzdělání a bydlí v pronájmu. Celkem jsou uvedeny příjmy ve výši 22 157 Kč, výdaje ve výši 11 760 Kč, volné zdroje ve výši 9 397 Kč. Podepsáno žalovanou dne 17.10.2021. Dále doložena kopie [číslo obč. průkazu] náležející žalované.

10. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že je veden na jméno žalované.

11. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že na shora uvedený účet byla dne 9.9.2021 zaúčtována platba 21 642 Kč a dne 11.10.2021 platba 21 316 Kč, a to v obou případech od zaměstnavatele žalované.

12. Z tzv. scoringové karty žalované soud zjistil, že hodnota skóre činí 385, Kategorie II., což dle metodiky žalobkyně znamená menší riziko, lepší segment klientů.

13. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že celková výši úvěru činí 22 000 Kč, poskytovatelem úvěru je žalobkyně a klientem žalovaná.

14. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 18.10.2021 byla na účet č. [bankovní účet] vyplacena částka 22 000 Kč.

15. Dopisem ze dne 19.4.2022 a 18.5.2022 byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru a upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.

16. Dopisem ze dne 22.5.2022 bylo žalované oznámeno zesplatnění všech závazků vyplývajících z dané úvěrové smlouvy v celkové výši 26 405 Kč.

17. Z předžalobní výzvy ze dne 7.9.2022 soud zjistil, že tímto dopisem byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 26 405 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty, a to do 15 dnů od data odeslání této výzvy. Dle podacího archu byla výzva odeslána žalované dne 7.9.2022.

18. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

19. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

20. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici toliko prohlášení klienta podepsané žalovanou dne 17.10.2021 a dále hodnocení klienta podepsané žalovanou dne 17.10.2021, aniž by tato listina byla jakkoliv verifikována ze strany žalobkyně a aniž by tam uvedené údaje, týkající se výdajových poměrů žalované, byly doloženy příslušnými listinami. Stejně tak nebyla doložena lustrace žalované v tvrzených registrech (vyjma registru SOLUS). Zejména měsíční výdaje na bydlení při zvolené formě nájemního bydlení v částce 3 900 Kč se vzhledem k obecně známé hladině nájemného jeví bez doplňujících údajů jako podhodnocené a lze je ověřit např. předložením příslušné nájemní smlouvy. Z předložených listin dále nevyplývá, že by žalobkyně jakkoliv ověřovala další žalovanou uvedenou částku, a to ve výši 2 770 Kč týkající se výživného na dítě. Důvod rozdílu mezi finanční potřebou žalované (v částce 150 000 Kč) a výslednou výší poskytnutého úvěru (v částce 22 000 Kč), nadto při zařazení žalované dle interní metodiky žalobkyně do Kategorie II., tedy lepšího segmentu klientů, zůstal taktéž neobjasněn. Nelze než uzavřít, že z předložených dokumentů žádné hodnověrné zkoumání majetkové situace žalované nevyplývá. Za prokázané lze hodnotit toliko příjmy žalované za srpen a září 2021 v průměrné výši 21 479 Kč. Tzv. scoring karta je sama o sobě bez důkazní hodnoty, kdy nelze z listiny seznat, jak k uvedenému hodnocení žalobkyně dospěla či jaké z něho vyvodila následky. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí.

22. Soud si je vědom skutečnosti, že absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, jako důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla explicitně do zákona zakotvena novelou č. 96/2022 Sb. účinnou od 29.5.2022, zatímco smlouva byla uzavřena 18.10.2021. Soud však vycházel z teleologického výkladu opírajícího se o smysl daného zákona a komunitárního spotřebitelského práva, ze kterého vychází, neboť české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13 EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, což je posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany. Nelze v této souvislosti opomenout ani skutečnost, že neplatnost úvěrové smlouvy v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není stanovena jen na ochranu spotřebitele, ale společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. Je nepochybně rovněž v zájmu věřitele, aby byl úvěr řádně splácen, tedy aby toho byl spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i postavení samotných věřitelů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018). Z uvedeného plyne, že § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

23. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).

24. Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o úvěru [číslo] ze dne 18.10.2021 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalované byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 22 000 Kč, lze uzavřít, že žalované vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně.

25. Dle tvrzení žalobkyně uhradila žalovaná na jistinu v částce 22 000 Kč částku 5 152 Kč. Po odečtení této částečné úhrady je žalovaná ve smyslu § 2 991 o.z. povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 16 848 Kč. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena (pouze obecně v § 1958 o.z.) a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2019, sp.zn. 29 Cdo 577/2019). Vzhledem k tomu, že žalovaná jistinu včas neuhradila ani po té, co byla žalobkyní vyzvána k jejímu uhrazení nejpozději výzvou ze dne 7.9.2022 (odeslanou téhož dne 7.9.2022), se splatností do 15 dnů od data odeslání, dostala se dnem následujícím, tj. od 23.9.2022, do prodlení s peněžitým plněním a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však nárokovala úrok nižší ve výši 11,75% ročně a soud tak žalobkyni přiznal úrok z prodlení dle § 153 odst. 2 o.s.ř. v nárokované výši.

26. Soud zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 16 848 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 16 848 Kč za dobu od 23.9.2022 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

27. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy poměrně úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly.