106 C 20/2023
č. j. 106 C 20/2023-76
V PLATNOSTICitované zákony (7)
Plný text
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 64 575, 50 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení částky 64 575,50 Kč s příslušenstvím se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15.8.2023 a doplněnou podáním ze dne 19.9.2023, v němž se vyjadřovala k posuzování úvěruschopnosti žalovaného, domáhala zaplacení částky 64 575,50 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 28.6.2017. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 50 001,00 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 29.6.2017. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 66,7 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 499 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2017, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze následující částky: částka ve výši 2 499 Kč ze dne 16.8.2017, částka ve výši 2 499 Kč ze dne 19.9.2017, částka ve výši 2 499 Kč ze dne 26.10.2017, částka ve výši 2 499 Kč ze dne 16.11.2017, částka ve výši 2 499 Kč ze dne 28.12.2017, částka ve výši 2 499 Kč ze dne 17.1.2018, částka ve výši 2 499 Kč ze dne 14.2.2018, částka ve výši 2 499 Kč ze dne 27.3.2018, částka ve výši 2 499 Kč ze dne 30.4.2018, částka ve výši 2 499 Kč ze dne 11.5.2018, částka ve výši 2 499 Kč ze dne 10.7.2018, částka ve výši 2 499 Kč ze dne 13.8.2018, částka ve výši 2 499 Kč ze dne 31.8.2018, částka ve výši 2 499 Kč ze dne 25.9.2018, částka ve výši 2 499 Kč ze dne 22.10.2018, částka ve výši 2 499 Kč ze dne 12.11.2018, částka ve výši 2 499 Kč ze dne 2.1.2019, částka ve výši 2 499 Kč ze dne 11.2.2019, částka ve výši 2 499 Kč ze dne 26.3.2019 a částka ve výši 2 499 Kč ze dne 4.4.2019. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. v celkové výši 1 497,00 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 19, 21, 22, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 3 x 499 Kč). Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 1 600 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. 11, 12, 17, 18, 19, 20, 21, 22, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 8 x 200 Kč). Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 21 splatné dne 17.4.2019. K datu 23.6.2019 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 45 128,59 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5. bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 25.6.2019, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Po zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze následující částky: částka ve výši 380,91 Kč ze dne 17.9.2021, částka ve výši 691,46 Kč ze dne 19.10.2021, částka ve výši 723,17 Kč ze dne 23.11.2021, částka ve výši 395,06 Kč ze dne 16.12.2021, částka ve výši 638,13 Kč ze dne 31.1.2022, částka ve výši 931,29 Kč ze dne 28.2.2022, částka ve výši 590,03 Kč ze dne 30.3.2022, částka ve výši 157,21 Kč ze dne 29.4.2022, částka ve výši 1 660,40 Kč ze dne 31.8.2022, částka ve výši 218,21 Kč ze dne 2.11.2022, částka ve výši 118,11 Kč ze dne 5.12.2022, částka ve výši 118,11 Kč ze dne 4.1.2023, částka ve výši 118,11 Kč ze dne 1.2.2023, částka ve výši 118,11 Kč ze dne 17.2.2023 a částka ve výši 294,34 Kč ze dne 5.6.2023. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni k dnešnímu dni dluží následující částky: a) částka odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 37 975,94 Kč (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru částku ve výši 45 128,59 Kč a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 40 007,16 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 5 121,43 Kč) s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu 6.1., v celkové výši 1 4970 Kč s příslušenstvím, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy, v celkové výši 1 600 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 25.6.2019 do zaplacení, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1% z částky 45 128,59 Kč od 25.6.2019 do zaplaceni (žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 23 503,50 Kč), e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 25.6.2019 do zaplacení, tj. úrok z částky 40 007,16 Kč od 25.6.2019 do 31.8.2022 ve výši 65 242,20 Kč, úrok z částky 38 960,93 Kč od 1.9.2022 do 2.11.2022 ve výši 3 438,54 Kč, úrok z částky 38 742,72 Kč od 3.11.2022 do 5.12.2022 ve výši 1 791,24 Kč, úrok z částky 38 624,61 Kč od 6.12.2022 do 4.1.2023 ve výši 1 623,30 Kč, úrok z částky 38 506,50 Kč od 5.1.2023 do 1.2.2023 ve výši 1 510,60 Kč, úrok z částky 38 388,39 Kč od 2.2.2023 do 17.2.2023 ve výši 860,48 Kč, úrok z částky 38 270,28 Kč od 18.2.2023 do 5.6.2023 ve výši 5 790,96 Kč a úrok za poskytnutí úvěru z částky 37 975,94 Kč od 6.6.2023 do zaplaceni. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 52,21 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Žalovaný tyto částky žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně v této věci zaslala.
2. Žalobkyně se z jednání konaného dne 25.10.2023 omluvila. Žalovaný se jednání bez omluvy nezúčastnil, o odročení jednání nežádal. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti stran.
3. Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:
4. Z výpisu z registru SOLUS soud zjistil, že u žalovaného jsou evidovány dva úvěry s datem zaplacení 16.7.2014 a 4.4.2015.
5. Z předsmluvního formuláře ke smlouvě o úvěru [číslo] soud zjistil, že předmětná smlouva má být uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem je poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 50 001 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 48 měsíců. Celková výše měsíční splátky činí 2 499 Kč při 48 splátkách. Celková částka, kterou je žalovaný povinen uhradit činí 119 952 Kč. Výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru a roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 66,71%.
6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 29.6.2017 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 50 001 Kč. Celková částka, kterou má žalovaný zaplatit činila 119 952 Kč Měsíční splátka činila 2 499 Kč (celkem 48 splátek). Výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru a roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 66,71%. Úvěr má být žalovanému vyplacen na účet číslo [bankovní účet].
7. Z prohlášení klienta ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 28.6.2017 soud zjistil, že žalovaný mimo dalšího prohlásil, že nemá žádné splatné dluhy vůči třetí osobě či státu, nebyl vůči němu vydán exekuční titul na peněžité plnění, není proti němu vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí, nebyla proti němu podána jakákoli žaloba a ani si není vědom důvodů, pro které by se tak mohlo stát, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku podle insolvenčního zákona, nebyl proti jeho osobě podán insolvenční návrh, ani v posledních třech letech nebyl zamítnut insolvenční návrh proti jeho osobě pro nedostatek majetku a není účastníkem dohod či ujednání, jejichž plnění by bylo v rozporu s plněním závazků podle smlouvy.
8. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný splatil 57 132,65 Kč, vyplacena byla částka 50 001 Kč dne 29.6.2017.
9. Z hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 28.6.2017 soud zjistil, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného činí 25 000 Kč. Žalovaný je od [datum] zaměstnaný u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] na dobu neurčitou. Jiné příjmy nemá. Mezi výdaji je uvedena částka 3 410 Kč (životní minimum), dále částka 4 905 Kč na splátky žalobkyni, částka 2 000 Kč na bydlení, 500 Kč jako ostatní výdaje. Celkem jsou výdaje započteny v částce 10 815 Kč a rezerva činí 1 000 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaný je [anonymizováno], je [anonymizována čtyři slova], bydlí u [anonymizováno] Celkem jsou uvedeny volné zdroje (příjmy – výdaje) ve výši 13 185 Kč. Dále byla doložena kopie obou stran [číslo obč. průkazu] náležející žalovanému s platností do [datum].
10. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem. Z obsahu smlouvy se podává, že pracovní poměr u zaměstnavatele vznikl žalovanému dne zákona zakotvena novelou č. 96/2022 Sb. 157 a tímto dodatkem došlo ke změně pracovního poměru na dobu neurčitou.
11. Z výplatní pásky za 5/ 2017 soud zjistil, že čistá mzda žalovaného činila 26 156 Kč, za 4/ 2017 pak 30 281 Kč.
12. Z výpisu účtu č. [bankovní účet] za období 1.5.2017 - 31.5.2017 soud zjistil, že majitelem účtu je žalovaný, počáteční zůstatek činil 12,09 Kč, kreditní obrat činil 29 511,02 Kč, debetní obrat činil 29 078,09 Kč a konečný zůstatek činil 445,0 Kč.
13. Z výpisu účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že na tento účet byla dne 11.5.2017 připsána částka zákona zakotvena novelou č. 96/2022 Sb. 218 a dne 9.6.2017 částka 25 580 Kč, v obou případech od shora uvedeného zaměstnavatele.
14. Z tzv. scoring karty soud zjistil, žalobkyně u žalovaného označila skóre ve výši 360, což dle metodiky žalobkyně značí Kategorii II (střední riziko, úvěr bývá limitován výší vyplacené částky).
15. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě [číslo] (vč. splátkového kalendáře) soud zjistil, že celková výši úvěru činí 50 001 Kč, poskytovatelem úvěru je žalobkyně a klientem žalovaný.
16. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 29.6.2017 byla na účet [číslo] [bankovní účet] vyplacena částka 50 001 Kč.
17. Dopisem ze dne 20.5.2019 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužných plateb a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Stejně tak výzvou ze dne 17.6.2019.
18. Dopisem ze dne 23.6.2019 žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy [číslo].
19. Z předžalobní výzvy ze dne 26.7.2023 soud zjistil, že tímto dopisem byl žalovaný vyzván k úhradě částky 41 072 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty, a to do 15 dnů od data odeslání této výzvy. Dle podacího archu byla výzva odeslána žalovanému dne 26.7.2023.
20. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.
21. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
22. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici toliko prohlášení klienta podepsané žalovaným dne 28.6.2017 a dále hodnocení klienta podepsané žalovaným dne 28.6.2017, aniž by tam uvedené údaje, týkající se výdajových poměrů žalovaného, byly jakkoliv doloženy příslušnými listinami. Za prokázané lze mít toliko příjmy žalovaného za duben 2017 a květen 2017. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období 1.5.2017 – 31.5.2017 dále plyne, že žalovaný na tomto účtu nedisponuje téměř žádným zůstatkem. Nelze v této souvislosti přehlédnout, že z hodnocení klienta ze dne 28.6.2017 vyplývá započtení výdajů žalovaného v celkové částce 10 815 Kč, avšak jen z předloženého výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] (debetního obratu) za období jednoho měsíce (květen 2017) plynou výdaje téměř třikrát vyšší. Zároveň žalobkyně volné zdroje žalovaného počítá ve výši 13 185 Kč. Dle názoru soudu by takto uváděná majetková situace v porovnání z dalšími dostupnými údaji měla žalobkyni vést k podrobnějšímu zkoumání solventnosti žalovaného. Žádné takovéto hodnověrné zkoumání majetkové situace žalovaného však z předložených dokumentů nevyplývá, kdy zcela absentují podklady k hodnocení výdajové stránky žalovaného.
24. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí.
25. Soud si je vědom skutečnosti, že absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, jako důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla explicitně do zákona zakotvena novelou č. 96/2022 Sb. účinnou od 29.5.2022, zatímco smlouva byla uzavřena 29.6.2017. Soud však vycházel z teleologického výkladu opírajícího se o smysl daného zákona a komunitárního spotřebitelského práva, ze kterého vychází, neboť české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13 EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, což je posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany. Nelze v této souvislosti opomenout ani skutečnost, že neplatnost úvěrové smlouvy v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není stanovena jen na ochranu spotřebitele, ale společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. Je nepochybně rovněž v zájmu věřitele, aby byl úvěr řádně splácen, tedy aby toho byl spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i postavení samotných věřitelů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018). Z uvedeného plyne, že § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.
26. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).
27. Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o úvěru [číslo] ze dne 29.6.2017 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 50 001 Kč, lze uzavřít, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně a žalovaný by byl podle § 2 991 o.z. povinen bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Avšak dle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný na jistinu v částce 50 001 Kč celkem částku 57 132,65 Kč. Jistina tedy již byla žalovaným splacena a dokonce přeplacena.
28. S ohledem na uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.
29. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, kdy žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, žádné náklady nevznikly.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.