106 C 6/2025

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 45 042 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 520 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do částky 16 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 35 060 Kč ve výši 15,00% ročně od 28.10.2023 do 30.10.2023 ve výši 43,23 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 31 040 Kč ve výši 15,00% ročně od 31.10.2023 do zaplacení, co do částky 14 002 Kč, co do úroku ve výši 69,13% ročně z částky 28 740,18 Kč za dobu od 28.10.2023 do 20.1.2024 ve výši 4 502,45 Kč, co do úroku ve výši 15,00% ročně z částky 28 740,18 Kč za dobu od 21.1.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28.10.2023 dosáhne částky 96 264 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 10.3.2025 domáhala zaplacení částky 45 042 Kč s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že mezi žalobkyní, jako věřitelkou, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru č. 9103202728. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 24.1.2023. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 30 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 25.1.2023. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 69,13 % p.a. splácet ve 42 měsíčních splátkách ve výši 1 910 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2023, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace. Uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze následující částky: částka ve výši 1 910 Kč ze dne 21.2.2023, částka ve výši 1 910 Kč ze dne 17.3.2023, částka ve výši 1 910 Kč ze dne 19.4.2023, částka ve výši 1 910 Kč ze dne 30.5.2023, částka ve výši 1 910 Kč ze dne 28.6.2023 a částka ve výši 1 910 Kč ze dne 18.7.2023. V důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 998 Kč, kdy žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 7, 8, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x 499,00 Kč. Dále v důsledku prodlení žalovaného žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy v celkové výši 400 Kč, kdy žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. 7, 8, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 2 x 200,00 Kč. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 7 splatné dne 22.8.2023. K datu 26.10.2023 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 33 662,55 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 28.10.2023, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Po zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena pouze částka ve výši 4 020 Kč ze dne 30.10.2023. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni dnešnímu dni dluží následující částky: a) částka odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 29 642,55 Kč (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru částku ve výši 33 662,55 Kč a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 28 740,18 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 4 922,37 Kč) s příslušenstvím. b) smluvní pokuty dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 998,00 Kč s příslušenstvím. c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy v celkové výši 400,00 Kč s příslušenstvím. d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 28.10.2023 do zaplacení, tj. smluvni pokuta ve výši 0,1 % z částky 33 662,55 Kč od 28.10.2023 do 30.10.2023 ve výši 100,98 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1% z částky 29 642,55 Kč od 31.10.2023 do zaplaceni. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 14 002,00 Kč. e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 28 740,18 Kč ode dne 28.10.2023 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 69,13 % p.a. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od 21.1.2024) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 15.00 % p.a. Žalovaný tyto částky žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně v této věci zaslala.

2. Žalobkyně se z jednání konaného dne 5.5.2025 omluvila. Žalovaný se jednání bez omluvy neúčastnil, o odročení jednání nežádal, soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti stran.

3. Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:

4. Z výpisu z registru SOLUS ze dne 24.1.2023 soud zjistil, že u žalovaného není evidována žádná dlužná částka po splatnosti.

5. Z předsmluvního formuláře ke smlouvě o úvěru č. 9103202728 ze dne 24.1.2023 soud zjistil, že předmětná smlouva má být uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem je poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 30 000 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 42 měsíců. Celková výše měsíční splátky činí 1 910 Kč při 42 splátkách. Celková částka, kterou je žalovaný povinen uhradit činí 80 220 Kč. Výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru činí 69,13% ročně. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 95,84%.

6. Ze smlouvy o úvěru č. 9103202728 ze dne 25.1.2023 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč. Celková částka, kterou má žalovaný zaplatit činila 80 220 Kč. Měsíční splátka činila 1 910 Kč (celkem 42 splátek). Zápůjční úroková sazba činila 69,13% a RPSN 95,84%. Jako bankovní spojení k výplatě úvěru uvedeno číslo účtu: , č. účtu, . Z dodatku č. 1 ze dne 25.1.2023 soud zjistil, že tímto bylo sjednáno uzavření smlouvy prostřednictvím komunikace na dálku.

7. Z prohlášení klienta ke smlouvě o úvěru č. 9103202728 ze dne 24.1.2023 soud zjistil, že žalovaný mimo dalšího prohlásil, že nemá žádné splatné dluhy vůči třetí osobě či státu, nebyl vůči němu vydán exekuční titul na peněžité plnění, není proti němu vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku podle insolvenčního zákona.

8. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný splatil částku 15 480 Kč, vyplacena byla částka 30 000 Kč dne 25.1.2023.

9. Z hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru č. 9103202728 soud zjistil, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání činí 31 880 Kč. Jiné příjmy nemá. Mezi výdaji je uvedena částka 4 860 Kč (životní minimum), dále částka 4 591 Kč za bydlení, ostatní výdaje v částce 0 Kč, celkem jsou výdaje započteny v částce 9 451 Kč a rezerva činí 21 429 Kč. Volné zdroje jsou uvedeny ve výši 21 429 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaný je od 1.3.2022 zaměstnán u společnosti , právnická osoba, a.s. a to na dobu neurčitou. Je svobodný, má výuční list, forma bydlení je značena u rodičů. Podepsáno žalovaným dne 24.1.2023. Za žalobkyni neznačeno. Dále doložena kopie občanského průkazu č. 205955888 náležející žalovanému.

10. Z přehledu k č. účtu , č. účtu, soud zjistil, že příjem žalovaného od zaměstnavatele k 15.12.2022 činil 32 087 Kč.

11. Z přehledu k č. účtu , č. účtu, soud zjistil, že příjem žalovaného od zaměstnavatele k 20.1.2023 činil 29 229 Kč.

12. Z tzv. scoringové karty žalovaného soud zjistil, že hodnota skóre činí 385, Kategorie II. což dle metodiky žalobkyně znamená menší riziko a lepší segment klientů.

13. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 25.1.2023 byla na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, vyplacena částka 30 000 Kč.

14. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě č. 9103202728 soud zjistil, že celková výše úvěru činí 30 000 Kč, poskytovatelem úvěru je žalobkyně a klientem žalovaný (součástí je příslušný splátkový kalendář).

15. Dopisem ze dne 26.10.2023 bylo žalovanému oznámeno zesplatnění všech závazků vyplývajících z dané úvěrové smlouvy v celkové výši 35 060 Kč.

16. Z předžalobní výzvy ze dne 5.4.2024 soud zjistil, že tímto dopisem byl žalovaný vyzván k úhradě částky 31 040 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty, a to do 15 dnů od data odeslání této výzvy. Dle podacího archu byla výzva odeslána žalovanému dne 5.4.2024.

17. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

18. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

19. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici toliko prohlášení klienta podepsané žalovaným dne 24.1.2023 a dále hodnocení klienta podepsané žalovaným dne 24.1.2023, aniž by tam uvedené údaje, týkající se výdajových poměrů žalovaného, byly jakkoliv doloženy příslušnými listinami. Stejně tak nebyla doložena lustrace žalovaného v tvrzených registrech (vyjma registru SOLUS). Zejména celkové výdaje žalovaného započtené ve výši 9 451 Kč se jeví bez doplňujících údajů jako podhodnocené, kdy je nutné uvažovat alespoň o dalších základních pravidelných a nezbytných výdajích, které lze předpokládat u každého spotřebitele (např. na stravu, ošacení, hygienu, příp. dopravu, kulturu a podobně). Žádné takovéto hodnověrné zkoumání majetkové situace žalovaného však z předloženého dokumentu nevyplývá, kdy byla ve výdajích neadresně zapsána částka životního minima a k tomu ostatní výdaje v částce 0 Kč. Za prokázané lze hodnotit toliko příjmy žalovaného dle shora uvedených bankovních přehledů. Tzv. scoring karta je sama o sobě bez důkazní hodnoty, kdy nelze z listiny seznat, jak k uvedenému hodnocení žalobkyně dospěla, či jaké z něho vyvodila následky. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí.

21. Absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, jako důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla explicitně do zákona zakotvena novelou č. 96/2022 Sb. účinnou od 29.5.2022. Z uvedené právní úpravy plyne, že § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

22. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).

23. Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o úvěru č. 9103202728 ze dne 25.1.2023 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 30 000 Kč, lze uzavřít, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně.

24. Dle provedeného dokazování uhradil žalovaný na jistinu v částce 30 000 Kč částku 15 480 Kč. Po odečtení této částečné úhrady je žalovaný ve smyslu § 2 991 o.z. povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 14 520 Kč.

25. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že je-li shledána neplatnost smlouvy pro rozpor s § 86 odst. 1 shora citovaného zákona, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. označuje judikatura (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Co 3675/2021) za speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, kdy poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru a v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. V poměrech souzené věci pak tedy nelze mít za to, že již nastalo prodlení žalovaného (spotřebitele) jako dlužníka a žalobkyni proto nelze přiznat uplatněný nárok na úroky z prodlení.

26. Soud tedy zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 14 520 Kč, kdy lhůta k tomuto plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 87 zákona č. 257/2016 Sb. v obecné délce tří dnů, neboť žalovaný ke svým aktuálním osobním, příjmovým a majetkovým poměrům v řízení ničeho netvrdil ani neprokazoval. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

27. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. v poměru úspěchu účastníků ve věci, kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení dosud nevznikly.