106 C 9/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno zastoupená advokátkou Anonymizováno . Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 45 349,18 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 45 349,18 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 16.5.2024 a doplněnou podáním ze dne 20.6.2024, v němž se vyjadřovala k posuzování úvěruschopnosti žalované, domáhala zaplacení částky 45 349,18 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru č. 9103092828. Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne 13.10.2021. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 37 000 Kč. K vyplacení úvěru žalované došlo dne 14.10.2021. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 54,84 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1 979,00 Kč (v těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění, tak jak je níže uvedeno) splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2021, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru, i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 64 Kč, tak jak bylo sjednáno v příloze č. 1 smlouvy. Žalobkyně žalované oznámila schválení úvěru oznámením o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru a jehož přílohu tvořil i splátkový kalendář. Uvedla, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze následující částky: částka ve výši 1 979 Kč ze dne 18.11.2021, částka ve výši 1 979 Kč ze dne 17.12.2021, částka ve výši 1 979 Kč ze dne 17.1.2022, částka ve výši 1 979 Kč ze dne 17.2.2022, částka ve výši 1 979 Kč ze dne 17.3.2022, částka ve výši 1 979 Kč ze dne 19.4.2022, částka ve výši 1 979 Kč ze dne 17.5.2022, částka ve výši 1 979 Kč ze dne 17.6.2022, částka ve výši 1 979 Kč ze dne 18.7.2022, částka ve výši 1 979 Kč ze dne 17.8.2022, částka ve výši 1 979 Kč ze dne 19.9.2022, částka ve výši 1 979 Kč ze dne 17.10.2022, částka ve výši 1 979 Kč ze dne 18.11.2022, částka ve výši 1 979 Kč ze dne 19.12.2022, částka ve výši 1 979 Kč ze dne 17.1.2023, částka ve výši 1 979 Kč ze dne 17.2.2023, částka ve výši 1 979 Kč ze dne 17.3.2023, částka ve výši 1 979 Kč ze dne 17.4.2023 a částka ve výši 1 979 Kč ze dne 17.05.2023. Žalobkyně dále uvedla, že před zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 998 Kč a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 400 Kč. Dále uvedla, že v důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru k datu 21.8.2023 Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Dále v bodě 6.5. smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 23.8.2023, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Uvedla, že žalovaná tedy dluží žalobkyni následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 34 537,84 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 30 438,05 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 4 099,79 Kč) s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 34 537,84 Kč za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 23.8.2023 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 9 222,18 Kč., e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 30 438,05 Kč ode dne 23.8.2023 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 54,84 % p.a.. Za dobu od 91. dne prodlení žalované (tedy za dobu od 16.9.2023) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 15.00 % p.a., f) úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr dle Přílohy č. 1 smlouvy ve výši celkem 192 Kč (Podle přílohy č. 1 smlouvy činila tato úhrada za pojištění částku 64 Kč měsíčně a tvořila součást všech splátek úvěru. Do dnešní doby zůstala neuhrazena měsíční úhrada za pojištění obsažená ve splátkách č. 20, 21, 22, tedy úhrada za pojištění v celkové výši 3x 64 Kč). Žalovaná tyto částky žalobkyni neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobkyně v této věci zaslala.

2. Žalobkyně se z jednání konaného dne 26.8.2024 omluvila. Žalovaná se jednání bez omluvy nezúčastnila, o odročení jednání nežádala. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti stran.

3. Žalovaná zůstala po celou dobu soudního řízení nečinná, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:

4. Ze smlouvy o úvěru č. 9103092828 ze dne 14.10.2021 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 37 000 Kč. Celková částka, kterou má žalovaná zaplatit činila 91 920 Kč. Měsíční splátka činila 1 979 Kč (bez úhrady pojištění pak 1 915 Kč, celkem 48 splátek). Zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru činí 54,83%. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 70,94%. Úvěr má být žalované vyplacen na účet číslo , č. účtu, . Předložena byla rovněž přihláška do pojištění ze dne 13.10.2021, Příloha č. 1 smlouvy o úvěru – Pojištění schopnosti splácet úvěr ze dne 14.10.2021 a Dodatek č. 1 ke smlouvě o úvěru č. 9103092828 ze dne 14.10.2021. Dále byla doložena kopie obou stran občanského průkazu č. , tel. číslo, náležející žalované s platností do 24.9.2022.

5. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě č. 9103092828 (vč. splátkového kalendáře) soud zjistil, že celková výše úvěru činí 37 000 Kč, poskytovatelem úvěru je žalobkyně a klientkou žalovaná.

6. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná splatila celkem 37 601 Kč, vyplacena byla částka 37 000 Kč dne 14.10.2021.

7. Dopisem ze dne 21.8.2023 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužných (zesplatněných) plateb a poučena o možnosti jejich soudního vymáhání.

8. Dopisem ze dne 17.8.2023 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných splátek a upozornila žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru. Stejně tak dopisem již ze dne 18.7.2023.

9. Z předsmluvního formuláře ke smlouvě o úvěru č. 9103092828 soud zjistil, že předmětná smlouva má být uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem je poskytnutí úvěru žalované ve výši 37 000 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 48 měsíců. Celková výše měsíční splátky činí 1 979 Kč při 48 splátkách. Celková částka, kterou je žalovaná povinna uhradit činí 91 920 Kč. Výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru činí 54,83% a roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 70,94%.

10. Z hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru č. 9103092828 ze dne 13.10.2021 soud zjistil, že finanční potřeba žalované činila 150 000 Kč, příjem žalované tvoří starobní důchod ve výši 9 568 Kč, jiný příjem nemá. Mezi výdaji je uvedena částka 3 860 Kč (životní minimum), dále částka 2 603 Kč na bydlení (nájemné, inkaso). Celkem jsou výdaje započteny v částce 6 463 Kč a rezerva činí 2 605 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaná je vdova, je vyučena s výučním listem a bydlí v pronájmu. Celkem jsou uvedeny volné zdroje (příjmy – výdaje) ve výši 2 605 Kč. Podpis zaměstnance žalobkyně či zprostředkovatele úvěru chybí. Stejně tak označení, zda tato osoba poskytnutí úvěru doporučuje.

11. Z prohlášení klienta ke smlouvě o úvěru č. 9103092828 ze dne 13.10.2021 soud zjistil, že žalovaná mimo dalšího prohlásila, že nemá žádné splatné dluhy vůči třetí osobě či státu, nebyl vůči ní vydán exekuční titul na peněžité plnění, není proti ní vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí, nebyla proti ní podána jakákoli žaloba a ani si není vědoma důvodů, pro které by se tak mohlo stát, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku podle insolvenčního zákona, nebyl proti její osobě podán insolvenční návrh, ani v posledních třech letech nebyl zamítnut insolvenční návrh proti její osobě pro nedostatek majetku a není účastníkem dohod či ujednání, jejichž plnění by bylo v rozporu s plněním závazků podle smlouvy.

12. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 14.10.2021 byla na účet č. 04277081083/0800 vyplacena částka 37 000 Kč.

13. Z výpisu z registru SOLUS ze dne 13.10.2021 soud zjistil, že u žalované nejsou evidovány žádné záznamy.

14. Z předžalobní výzvy ze dne 9.1.2024 soud zjistil, že tímto dopisem byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 36 127 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty, a to do 15 dnů od data odeslání této výzvy. Dle podacího archu byla výzva odeslána žalované dne 9.1.2024.

15. Z výplatního dokladu soud zjistil, že žalovaná pobírala na období 12.9.2021 – 11.10.2021 a 12.10.2021 – 11.11.2021 starobní důchod ve výši 9 568 Kč (brutto 9 597 Kč).

16. Z tzv. scoring karty soud zjistil, žalobkyně u žalované označila skóre ve výši 502, což dle metodiky žalobkyně značí Kategorii III (maximální počet bodů, nízké riziko, nejlepší segment klientů).

17. Z oznámení ČSSZ ze dne 16.12.2020 soud zjistil, že od lednové splátky 2021 žalované náleží starobní důchod ve výši 9 597 Kč měsíčně.

18. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

19. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

20. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici toliko prohlášení klienta podepsané žalovanou dne 13.10.2021 a dále hodnocení klienta podepsané žalovanou dne 13.10.2021 (nikoliv však za stranu žalující), aniž by tam uvedené údaje, týkající se výdajových poměrů žalované, byly jakkoliv doloženy příslušnými listinami. Za prokázané lze mít toliko příjmy žalované spočívající ve vyplácení starobního důchodu v částce 9 597 Kč. Nelze v této souvislosti přehlédnout, že z hodnocení klienta ze dne 13.10.2021 vyplývá započtení výdajů žalované v celkové částce 6 463 Kč, a to jako částky životního minima a nákladů na bydlení v částce 2 603 Kč, která nebyla nikterak osvědčena. Dle názoru soudu by takto uváděná majetková situace v porovnání s dalšími dostupnými údaji (příjmem toliko ze starobního důchodu, finanční potřebou v částce 150 000 Kč) měla žalobkyni vést k podrobnějšímu zkoumání solventnosti žalované. Žádné takovéto hodnověrné zkoumání majetkové situace žalované však z předložených dokumentů nevyplývá, kdy zcela absentují podklady k hodnocení výdajové stránky žalované.

22. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí.

23. Soud si je vědom skutečnosti, že absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, jako důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla explicitně do zákona zakotvena novelou č. 96/2022 Sb. účinnou od 29.5.2022, zatímco smlouva byla uzavřena 14.10.2021. Soud však vycházel z teleologického výkladu opírajícího se o smysl daného zákona a komunitárního spotřebitelského práva, ze kterého vychází, neboť české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13/EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, což je posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany. Nelze v této souvislosti opomenout ani skutečnost, že neplatnost úvěrové smlouvy v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není stanovena jen na ochranu spotřebitele, ale společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. Je nepochybně rovněž v zájmu věřitele, aby byl úvěr řádně splácen, tedy aby toho byl spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i postavení samotných věřitelů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018). Z uvedeného plyne, že § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

24. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).

25. Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o úvěru č. 9103092828 ze dne 14.10.2021 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalované byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 37 000 Kč, lze uzavřít, že žalované vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně a žalovaná by byla podle § 2 991 o.z. povinna bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Avšak dle tvrzení žalobkyně uhradila žalovaná na jistinu v částce 37 000 Kč celkem částku 37 601 Kč. Jistina tedy již byla žalovanou splacena a dokonce přeplacena.

26. S ohledem na uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

27. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, kdy žalované, která měla ve věci plný úspěch, žádné náklady nevznikly.