109 C 18/2021

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Treglerovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa , obec - část obce zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa , obec zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení 35 741,86 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba na zaplacení 35 741,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 741,86 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení 19 918 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobou podanou dne 27. 7. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 35 741,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 741,86 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné distribuce plynu na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Žalobkyně je však subjektem odlišným a odděleným od obchodníka s plynem (§ 59a odst.1 z.č. 458/2000 Sb., dále jen energetický zákon). Plyn dodávaný obchodníkem s plynem odběrateli na základě řádně uzavřené smlouvy a sdružených službách dodávky plynu, je ve vlastnictví obchodníka s plynem. Dochází-li k odběru plynu v odběrném místě prostřednictvím měřícího zařízení (dále jen plynoměr), které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto plynoměru nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v plynoměru provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, nebo prostřednictvím plynoměru, které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka, a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do plynoměru, představuje takový odběr neoprávněný odběr podle § 74 odst. 1 písm.e) bod 1. a 3. energetického zákona a dle § 74 odst. 4 pésm.c) energetického zákona neoprávněnou distribuci plynu, kterou vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tedy žalobkyni. Jedná se o odběr, který nebyl obchodníkem s plynem vyúčtován. Žalobkyně dne 3. 3. 2020 při kontrole plynoměru prováděného prostřednictvím společnosti [právnická osoba] za účasti žalovaného v odběrném místě č. 9302294052 na chodbě ve 2. patře vedle bytu č. 2 v bytovém domě na adrese [adresa žalovaného], jehož uživatelem je žalovaný, pojala podezření, že odběr plynu je měřen plynoměrem v. č. 1170831, na kterém došlo k neoprávněnému zásahu, když na krytu štítku plynoměru se nacházely vrypy. Plynoměr byl označen poté bezpečnostní přelepkou, téhož den byl demontován a odběrné místo bylo osazeno novým plynoměrem v. č. 12150046. Následně nechala žalobkyně posoudit demontovaný plynoměr soudním znalcem z oboru kriminalistika, specializace mechanoskopie, který v posudku z 9. 3. 2020 konstatoval, že sice není prokázáno násilné porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci na plynoměru, ale je prokázán neoprávněný zásah do plynoměru (okénko krytu číselníku bylo z krytu násilně odstraněno) a že je prokázáno, že v měřícím zařízení byly provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily. Tím podle žalobkyně došlo ze strany žalovaného k neoprávněnému odběru plynu za období od 9. 4. 2019 do 2. 3. 2020, který žalobkyni způsobil škodu ve výši 35 741,86 Kč Počátek neoprávněného odběru byl stanoven dle § 9 vyhl. č. 108/ 2011 Sb o měření plynu a stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru plynu jako den následující po poslední kontrole odběrného místa, která proběhla dne 8. 4. 2019. Vzhledem k tomu, že se nelze při stanovení výše škody řídit stavem zjištěným na plynoměru, postupovala žalobkyně při určení výše škody v souladu s § 9 odst. 3 vyhl.č. 108/2011 Sb. tak, že se množství neoprávněně odebraného plynu v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze 2 k této vyhlášce. Žalovaný umožnil žalobkyni přístup do odběrného místa, bytu, za účelem zjištěných instalovaných plynových spotřebičů. Jedná se o 1x kotel kombinovaný do 25kW a 1x kombinovaný sporák s příkonem 10kW. Celkové množství neoprávněn odebraného plynu tak bylo stanoveno na 31 296,16 kWh. Od této výše bylo odečteno množství plynu ve výši 11 081,22 kWh, které bylo zjištěno odečtem plynoměru dne 3. 3. 2020, a které je předmětem vyúčtování obchodníka s plynem. Celkem tedy podle žalobkyně došlo k neoprávněnému odběru plynu ve výši 20 214,94 kWh, což žalobkyně vyčíslila žalovanému v souladu s ceníkem žalobkyně fakturou č. 231501248455 ze dne 25. 6. 2020 celkovou částkou 35 741,86 Kč se splatností 9. 7. 2020. Součástí faktury jsou i náklady za znalecký posudek ve výši 6 082 Kč, když tuto částku žalobkyně znalci zaplatila na základě faktury č. 2020 ze dne 23. 3. 2020.

2. Ve věci byl dne 9. 8. 2021 vydán platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor. S žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí v plném rozsahu. Tvrdil, že po vystavení faktury č. 231501248455 dne 25. 6. 2020 byla mezi účastníky vedena písemná komunikace za účelem zjištění důvodnosti i výše dluhu. V dopise z 21. 9. 2020 žalobkyně uvedla, že podle kontrolního propočtu byla výše škody stanovena částkou 20 180,25 Kč, a to na základě posouzení odběrného místa, snížením původní výše fakturované spotřeby, žalovaný však odmítl zaplatit i tuto částku, neboť se žádného neoprávněného odběru plynu nedopustil a své závazky vůči obchodníkovi s plynem platí řádně a včas. Odkázal na obsah znaleckého posudku, ze kterého plyne, že plastový kryt strojku s číselníkem na plynoměru č. 1170831 byl naříznut, okénko číselníku bylo z krytu násilně odstraněno a zase vráceno do původní polohy, a to bez poškození. O tom svědčí vrypy na krytu číselníku i na samotném číselníku, který byl ale znalcem shledán jako funkční a bez závad. Proti demontáži je plynoměr zajištěný neporušenou úřední značkou. Podle žalovaného mezi účastníky nebylo nikdy sporu o tom, že by snad vrypy na plynoměru, instalovaném na místě v roce 2013, měl způsobit žalovaný, což by již jen s ohledem na jeho věk (v roce 2020 86 let) byla absurdní úvaha. Plynoměr je navíc umístěn v bytovém domě na společné chodbě, tedy s přístupem i pro jiné osoby. Podle názoru žalovaného by se případný neoprávněný odběr plynu musel projevit na celkové výrazně nižší oficiální spotřebě plynu žalovaným v žalovaném období, tedy od 9. 4. 2019 do 2. 3. 2020, k čemuž nedošlo. Od roku 2016 naměřená a žalovaným zaplacená spotřeba plynu kontinuálně stoupala, když za období 8. 4. 2016 až 5. 4. 2017 činila 1 004 m3, za období 6. 4. 2017 až 13. 4. 2018 činila 1 088 m3, za období od 14. 4. 2018 až 8. 4. 2019 činila 1 097 m3 a za rozhodné žalované období činila 1 209 m3. Všechny hodnoty přitom byly naměřeny předmětným plynoměrem č. 1170831, který byl znalcem označen jako plně funkčním. Naměřená spotřeba odpovídá zcela realitě a k žádném neoprávněnému odběru plynu a ke škodě žalobkyně v rozhodném období nedošlo. Co se týče požadované náhrady nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru plynu a znalecký posudek, žalovaný v souvislosti s tím, že se žádného neoprávněného odběru plynu, ani zásahu do plynoměru nedopustil, odmítl tento požadavek žalobkyně také jako nedůvodný, navíc namítl, že náklady, tak, jak byly vyčísleny, nejsou prokazatelné a nezbytně nutné.

3. Žalobkyně dne 16. 11. 2021 doplnila svá skutková tvrzení podrobným rozpisem výpočtu dlužné částky a jejím podrobným vyčíslením: Poplatek za činnost operátora trhu 44,65 Kč Stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu 2 143,96 Kč Distribuované množství plynu 3 589,24 Kč Odebraný zemní plyn 10 728,88 Kč Další náklady související se zjištěním neoprávněného odběru plynu 6 950,00 Kč Náklady za znalecký posudek 6 082,00 Kč Celkem 29 538,73 Kč + daň z přidané hodnoty 21% 6 203,13 Kč = 35 741,86 Kč 4. Před soudem zástupci stran setrvali na svých stanoviskách.

5. Zástupce žalobkyně doplnil, že dne 24. 2. 2020 došlo ze strany osoby odečítající spotřebu plynu k podezření na poškození plynoměru, toto bylo nahlášeno žalobkyni, která najala firmu specializovanou NTL Forensics, která 3. 3. 2020 řádně plynoměr prozkoumala, pořizovala při jeho demontáži videozáznam, aby byl přesně zřetelné, jak se situace vyvíjela. Byl zjištěn zásah do plynoměru, resp. do číselníku prostřednictvím znaleckého posudku, ze kterého vyplývá, že došlo k přetočení číselníku a tím k neoprávněnému odběru plynu. Žalobkyně netvrdila, že přetočení číselníku učinil sám žalovaný, ale je zde objektivní odpovědnost a je povinen neoprávněný odběr uhradit, neboť k manipulaci prokazatelně došlo. Co se týče spotřeb plynu v kWh je zřejmé, že spotřeba plynu měla u žalovaného velké výkyvy, např. mezi roky 2014 – 2017, i když v současné době v posledním období od 9. 4. 2019 do 1. 4. 2020 byla naměřena spotřeba nejvyšší. Částka naměřená za toto období 12 868 kWh byla vyúčtována obchodníkem s plynem a k tomu naúčtovala žalovanému žalobkyně neoprávněný odběr plynu ještě ve výši 20 214,94 kWh.

6. Zástupce žalovaného doplnil, že již 24. 2. 2020 došlo nikoli obyčejným odečtovým pracovníkem, ale zaměstnancem firmy NTL Forensics k podezření o zásahu do plynoměru, neboť takto je to formulováno v dopise žalobkyně z 6. 8. 2020. V té době byl již plynoměr oblepen páskou, která nebyla následně poničena a teprve 3. 3. 2020 došlo k demontáži, to znamená, že minimálně od 24. 2. 2020 již nemohlo docházet k neoprávněnému odběru plynu. Navíc plynoměr měřil správně, nebyl poškozen, což vyplývá ze znaleckého posudku, pouze byl přetočen číselník a to řádově o tisíce jednotek, ale neznamená to, že neměřil správně. Ke spotřebě plynu žalovaného uvedl, že skutečně došlo k rozdílu ve spotřebě mezi rokem 2014 – 2017, kdy nejnižší spotřeby byly od roku 2011 do roku 2014 a je možné, že k přetočení číselníku mohlo naopak dojít v tomto období, když plynoměr byl naposledy kontrolován právě v roce 2013. Od roku 2015 pak docházelo k navyšování spotřeb a není zřejmé, že k přetočení číselníku plynoměru došlo až v roce 2019 nebo 2020. Výpočet dlužné částky vychází z fikce štítkových příkonů, kdy maximální možný předpoklad roční spotřeby je uveden ve smlouvě z roku 2003, a to 36 015 kWh, tato částka se nikdy ve spotřebě neobjevila ani z poloviny, neboť v tabulce spotřeby od roku 2004 je maximální roční spotřeba 12 868 kWh. Hodnota 36 015 kWh je hodnota silně nadnesená a zcela maximální a má se jednat při výpočtu o určitou sankci za to, že někdo neoprávněně odebírá plyn a zasahuje do zařízení, což však žalovaný neučinil. Ve věci poškození plynoměru bylo podáno trestní oznámení na neznámého pachatele, skončilo odložením věci, nepodařilo se pachatele vypátrat.

7. Soud provedl dokazování kupní smlouvou o dodávce zemního plynu č. 6031644-1z 8. 12. 2003, protokolem č. 454369 z 3. 3. 2020 o zjištění podezření poškození měřícího zařízení, montážním výkazem z 3. 3. 2020 o výměně plynoměru, znaleckým posudkem č. 34/ 2020 ze dne 9. 3. 2020 Ing. [jméno] [jméno] z firmy Trezor Test s.r.o., hromadnou fakturou firmy Tezor Test s.r.o. č. 2020 z 23. 3. 2020 s potvrzením ČSOB o provedení finanční transakce ze strany žalobkyně z 9. 4. 2020, fakturou NTL Forensics a.s. č. 2020 z 9. 4. 2020 s rozpisem poskytnutých činností, potvrzením ČSOB o provedení finanční transakce ze strany žalobkyně z 12. 6. 2020 za neoprávněný odběr plynu č. 231501248455 z 25. 6. 2020, upomínkou zaplacení z 29. 10. 2020, písemnou korespondencí mezi účastníky ze dne 6. 8. 2020, 24. 8. 2020 21. 9. 2020 a 9. 10. 2020, fakturami ČEZ Prodej a.s. (dříve s.r.o.) za období od 8. 4. 2015 až do 16. 4. 2021 s doklady o zaplacení, zprávou Českého hydrometeorologického ústavu o zimě roku 2020 /2021, částí smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a NTL Forensics a.s.

8. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, vzal skutkově za prokázané a účastníky nezpochybněné, že žalovaný na základě kupní smlouvy z 8. 12. 2003 se Severočeskou plynárenskou a.s. odebíral zemní plyn v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. Na této adrese již tehdy měl umístěn 1ks kombinovaného sporáku a 1 ks plynového kotle s předpokladem maximální roční spotřeby 36 015 kWh. Následně po zániku společnosti S energetická převzala dodávky plynu společnost ČEZ Prodej s.r.o., která se posléze stala akciovou společností. Plynoměr v. č. 1170831 byl podle protokolu z 3. 3. 2020 vyroben v roce 2000 a ověřen v roce 2013 (podle protokolu č. 545369), podle montážního výkazu č. 454369 byl ověřen ještě v roce 2019 a byl umístěn na chodbě ve 2. patře domu, tedy mimo bytovou jednotku. Firma NTL Forensics a.s. zjistila dne 3. 3. 2020 za přítomnosti žalovaného odříznutý kryt číselníku plynoměru a došlo k jeho demontáži a odeslání soudnímu znalci. Odběrné místo bylo osazeno jiným plynoměrem. Podle znaleckého posudku soudního znalce [příjmení] [jméno] [jméno] č. 34/ 2020 z 9. 3. 2020 plastový kryt strojku s číselníkem byl poškozený, byl správně nasazený a proti demontáži zajištěný neporušenou úřední značkou a navíc byl zajištěný přelepením dělící roviny mezi krytem a tělem plynoměru nepoškozenou bezpečnostní plombou. Podle znalce byl plynoměr vyrobený v roce 2000 a byl naposledy úředně ověřený pouze v roce 2013. Po demontáži krytu strojku s číselníkem znalec zjistil, že kryt je naříznutý, pravděpodobně nožem. Číselník byl funkčně bez závad, ale byl násilně přetočen při násilně odstraněném okénku. Podle znalce nebylo prokázáno porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci na měřícím zařízení, bylo prokázáno, že v měřícím zařízení byl proveden zásah, který změnil údaj o skutečné spotřebě plynu. Firma Trezor Test s.r.o. vyúčtovala žalobkyni dne 23. 3. 2020 celkem za 9 znaleckých posudků, mezi nimiž je i posudek č. 34/ 2020 částku 66 232,98 Kč včetně DPH (jeden posudek za 6 082 Kč), faktura byla žalobkyní uhrazena 9. 4. 2020. Následně vyúčtovala NTL Forensics a.s. žalobkyni fakturou ze dne 9. 4. 2020 za služby provedené pro žalobkyni v březnu 2020 celkem 175 740,40 Kč včetně DPH, což žalobkyně zaplatila dne 12. 6. 2020. Podle připojeného rozpisu poskytnutých činností provedla tato firma pro žalobkyni tři dokumentace neoprávněného odběru plynu bez neprokázaných okolností po 6 950 Kč. Mezi žalobkyní (objednatel) a NTL Forensics a.s. (zhotovitel) byla uzavřena Smlouva o dílo (datum uzavření z předložené části Smlouvy není znám), ve které jsou vyjmenovány činnosti, které zhotovitel pro objednatele obecně provádí a obecné cenové ujednání v případech dokumentace neoprávněného odběru plynu bez neprokázaných okolností na částku 6 950 Kč bez DPH. Následně dne 25. 6. 2020 byla vystavena žalovanému faktura č. 231501248455 za neoprávněný odběr plynu za období 9. 4. 2019 do 2. 3. 2020 v celkové výši 35 741,86 Kč se splatností 9. 7. 2020, kterou žalovaný nezaplatil a mezi účastníky od 6. 8. 2020 do 9. 10. 2020 probíhala písemná komunikace, ve stylu obsahu soudního řízení. Součástí dopisu žalobkyně z 6. 8. 2020 je i přehled spotřeby plynu v bytě žalovaného po jednotlivých letech od 9. 12. 2003 do 1. 4. 2020, kde je uváděna spotřeba plynu v rozhodném žalovaném období nejvyšší, a to 12 868 kWh, když v období 14. 4. 2018 do 8. 4. 2019 činila spotřeba 11 690 kWh, nejnižší spotřeba pak byla naměřena v období od 5. 4. 2013 do 4. 4. 2014 ve výši 4 067kWh. Spotřeba plynu za předchozí období od 8. 4. 2015 až do 1. 4. 2020 je souhlasně podpořena i fakturami od obchodníka s plynem ČEZ Prodej, s.r.o. (nyní a.s.). Poslední vystavená faktura od ČEZ Prodej a.s. za období od 2. 3. 2020 do 16. 4. 2021 vykazuje spotřebu plynu 14 426,39 kWh. Tato spotřeba byla již naměřena nově osazeným plynoměrem, fakturační období bylo delší, než předchozí a podle zprávy Českého hydrometeorologického ústavu byla zima 200/2021 chladnější, než v roce předchozím. Upomínkou žalobkyně z 29. 10. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě celé dlužné částky do 10 dnů.

9. Pokud se týká právního posouzení, je třeba na daný případ aplikovat z. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění. V § 74 odst. 1 je vymezeno, co se rozumí neoprávněným odběrem plynu. Podle § 74 odst.1 písm.e) odst.1, 3 neoprávněným odběrem plynu je odběr měřený měřícím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřícího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřícím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, odběr měřícím zařízením, které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřícího zařízení.

10. Podle § 74 odst. 6 energetického zákona neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.

11. Podle § 74 odst. 7 energetického zákona při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škdu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonu plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.

12. Podle 9 odst. 3 vyhlášky č. 108/2011 Sb., (o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu) množství neoprávněně odebraného plynu se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru plynu vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce.

13. Podle § 9 odst. 7 b) cit. vyhl. pokud provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru plynu, má se za to, že neoprávněný odběr plynu trval od poslední fyzické kontroly místa zjištění neoprávněného odběru provedené provozovatelem distribuční soustavy, nejdéle však po dobu 24 měsíců.

14. V daném případě z provedeného dokazování, kdy soud hodnotil důkazy podle § 132 o.s.ř. podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům:

15. Žalovaný na shodném odběrném místě odebíral plyn nepřetržitě již od roku 2003, kdy zde byl osazen původní plynoměr v. č. 1170831, a to na společné chodbě, kam měly přístup i osoby odlišné od žalovaného. Od počátku se v domácnosti žalovaného nacházely dva plynové spotřebiče, a to plynový kotel do 25kWh a kombinovaný sporák s příkonem 10kWh. V průběhu let nedošlo ke změně počtu ani druhu těchto spotřebičů. Tomu odpovídá i evidence spotřeby a faktury od obchodníka s plynem od 9. 12. 2003, kdy po výrazně nižších spotřebách v letech 2010 až 2016, kdy se roční spotřeba pohybovala po limitem 10 000 kWh, od roku 2017 spotřeba neustále postupně stoupá, v období před poškozením krytu ciferníku plynoměru (14. 4. 2018 do 8. 4. 2019) činila 11690 kWh, v žalovaném období (9. 4. 2019 – 1. 4. 2020) byla spotřeba 12 868 kWh podle původního plynoměru v. č. 1170831 a po osazení odběrného místa novým plynoměrem a při velmi chladné zimě se spotřeba v následném období zvýšila jen na 14 626,39 kWh. V rozhodném žalovaném období tedy nijak nedošlo k výraznému poklesu spotřeby ve prospěch žalovaného a tím nemohlo dojít ke vzniku škody žalobkyně v podobě neoprávněného odběru plynu žalovaným, neboť soud dospěl k závěru, že i když došlo podle znalce k násilnému přetočení číselníku plynoměru, na spotřebě plynu se toto nijak neprojevilo. Základní předpoklad pro odpovědnost za škodu, byť objektivní odpovědnost, a to vznik škody v podobě neoprávněného odběru plynu ve výši 16 506, 73 Kč + DPH, když výpočet žalobkyně soud nezpochybňuje a považuje ho za správný, nebyl naplněn.

16. Žalobkyně požadovala po žalovaném kromě škody za neoprávněný odběr plynu i škodu v podobě nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru plynu, a to náklady za znalecký posudek 6 082 Kč + DPH a náklady firmě NTL Forensics a.s. související se zjištěním neoprávněného odběru plynu.

17. Jak již bylo shora řečeno, podle § 74 odst. 7 energetického zákona škodou jsou prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. Z provedených důkazů však bylo zjištěno, že tyto náklady jsou paušální ve všech případech. Každý znalecký posudek měřícího zařízení, který vyúčtovala firma Tresor Test s.r.o. žalobkyni stojí 6 082 Kč bez DPH, a to bez ohledu, na to, jakým způsobem a jak dlouho je plynoměr zkoumán, jak je dlouhý znalecký posudek apod., přičemž je zřejmé, že všechny plynoměry nemají stejné závady, na některých závady být zjištěny ani nemusí. Stejně tak firma NTL Forensics a.s. účtuje za každý případ dokumentace neoprávněného odběru plynu (bez neprokázaných okolností) paušálně na základě smlouvy o dílo 6 950 Kč bez DPH bez podrobného vyčíslení konkrétního případu. Soud proto tyto vynaložené náklady nepovažoval za prokazatelné a nezbytně nutné.

18. Na základě všeho shora uvedeného soud žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.

19. Vzhledem k tomu, že žalovaný měl ve věci plný úspěch, soud mu přiznal podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které zahrnují náklady právního zastoupení podle podle vyhl.č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif, dále jen AT), a to odměnu za zastupování za čtyři úkony po 2 540 Kč dle § 7 AT (převzetí a příprava zastupování, sepis odporu proti platebnímu rpozkazu, účast u jednání dne 10. 11. 2021 a 12. 1. 2022), dále 4x paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst.4 AT). Účtovaný návrh na doplnění dokazování ze dne 30. 12. 2021 soud nepovažoval za úkon právní služby ve smyslu § 11 AT. Dále náleží zástupci žalovaného náhrada za čas promeškaný dvakrát na cestě k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou a zpět ve výši 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu, tedy celkem 2x 6 půlhodin (dle internetové mapy) 1 200 Kč (§ 14 odst.3 cit. vyhl.) Mezi účelně vynaložené náklady zástupce žalovaného náleží i cestovné osobním vozem Škoda Octavia s průměrnou spotřebou benzinu motorové nafty 4, 47 l /100 km (dle technického průkazu vozidla) a při vzdálenosti [obec] [obec] a zpět 327 km (dle internetové mapy). 1) jednání 10. 11. 2021: Při ceně nafty 27,20 Kč 1 l a paušální náhradě za jeden ujetý km 4, 40 Kč (dle vyhl.č. 589/2020 Sb.) činí náhrada ze kilometr 5,62 Kč. Za ujetých 327 km náhrada cestovného celkem činí 1 838 Kč. 1) jednání 12.1.2022: Při ceně nafty 36,10 Kč 1 l a paušální náhradě za jeden ujetý km 4, 70 Kč (dle vyhl.č. 511/2021 Sb.) činí náhrada ze kilometr 6,31 Kč. Za ujetých 327 km náhrada cestovného celkem činí 2 063 Kč. Z odměny, paušálních náhrad a cestovného ve výši 16 461 Kč přiznal soud zástupci žalovaného podle § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% DPH (osvědčení o registraci plátce daně bylo soudu doloženo) ve výši 3 457 Kč Celkem přiznané náklady řízení činí 19 918 Kč.

20. Lhůta k plnění je dána § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.