109 C 22/2021

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Treglerovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa , obec zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa , obec zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení částky 2 158 310 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba na zaplacení 2 158 310 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 135 774 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobou podanou dne 2. 10. 2021 žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení 2 158 310 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16. 11. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně pro žalovaného zprostředkovávala koupi a dovoz osobních automobilů z dražeb v Japonsku. Jednalo se buď o veterány nebo klasické automobily se sběratelskou hodnotou (dále jen vozy). Žalovaný zaplatil žalobkyni na dovezené vozy zálohu, vozy převzal a nabyl k nim vlastnické právo. Žalovaný měl následně doplatit žalobkyni zbývající část kupní ceny ve výši odpovídající dani z přidané hodnoty (dále jen DPH), kterou žalobkyně musela uhradit finančnímu úřadu. Ani přes opakované urgence žalovaný doplatky kupní ceny neuhradil. Spolupráce mezi účastníky byla zahájena na jaře 2018 a probíhala tak, že žalovaný si vybral vozy, o jejichž koupi měl zájem, tyto informace předala žalobkyně prostřednictvím svého jednatele [jméno] [příjmení] japonskému partnerovi-společnosti [právnická osoba], sídlem [číslo] Surugadai [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] Japan (dále jen [příjmení] [příjmení]) .Tato společnost přeložila do angličtiny technický popis vozidla a odhadl, jaká by mohla být konečná„ výherní“ dražební cena auta. Tyto informace pak žalobkyně poskytla žalovanému, který stanovil maximální cenu, kterou [příjmení] [příjmení] v aukci může nabídnout. Následně byl žalovaný informován žalobkyní o tom, zda byl v aukci úspěšný. Poté, co [příjmení] [příjmení] provedla kontrolní prohlídku stavu vydraženého vozu, pokud bylo vše v pořádku, žalobkyně uhradila celkovou kupní cenu a s tím spojené služby, stejnou částku pak požadovala po žalovaném. Dovoz vozů se uskutečnil vždy až když se naplnil přepravní kontejner, který měl kapacitu 4 vozů. Kontejnery s vozy byly dovezeny do celního skladu v České republice, kde žalobkyně vozy vyložila a zajistila řádné proclení. Poté si vozy přebíral zástupce žalovaného. [ulice] účastníků byla založena na vzájemné důvěře a komunikace probíhala prostřednictvím e-mailů, telefonicky a osobně. Žalovaná částka 2 158 310 Kč odpovídá 21% sazbě DPH za dovezené a předané následující vozy:

1. Alfa [jméno], model [příjmení], [VIN kód], zaplacená cena 1 274 880 Kč, doplatek 267 725 Kč dle faktury č. 2019 2.Alfa [jméno], model Spider Veloce, [VIN kód], zaplacená cena 249 440 Kč, doplatek 52 382 Kč dle faktury č. 2019 3.Ferrari, model Testarossa, [VIN kód], zaplacená cena 2 226 688 Kč, doplatek 467 604 Kč dle faktury č. 2019 4.Toyota, model Toypet Crown, VIN [anonymizováno], zaplacená cena 302 864 Kč, doplatek 63 601 Kč dle faktury č. 2019 5.Renault, model Alpine V6 Turbo, [VIN kód], zaplacená cena 473 998 Kč, doplatek 99 540 Kč dle faktury č. 2019 6.Porsche, model 968, VIN [anonymizováno], zaplacená cena 499 445 Kč, doplatek 104 883 Kč dle faktury č. 2019 7.Porsche, model [číslo], [VIN kód], zaplacená cena 590 320 Kč, doplatek 123 967 Kč dle faktury č. 2019 8.Porsche, model 356 C, VIN [číslo], zaplacená cena 1 137 019 Kč, doplatek 238 774 Kč dle faktury č. 2019 9.Nissan, model Datsun, VIN [anonymizováno], zaplacená cena 592 772 Kč, doplatek 124 482 Kč dle faktury č. 2019 10.Honda, model NSX-RHD, VIN [anonymizováno] [číslo], zaplacená cena 765 984 Kč, doplatek 160 857 Kč dle faktury č. 2019 11.Mitsubishi, model Galant GTO-GSR, VIN [anonymizováno] [číslo], zaplacená cena 326 458 Kč, doplatek 68 556 Kč dle faktury č. 2019 12.Ferrari, model F355 Berlinatta, [VIN kód], zaplacená cena 1 094 805 Kč, doplatek 229 909 Kč dle faktury č. 2019 13.Lancia, model Delta HF Integrale, [VIN kód], zaplacená cena 743 000 Kč, doplatek 156 030 Kč dle faktury č. 2019.

2. V průběhu spolupráce se měnily účty, ze kterých byly platby prováděny i účty, na které platby přicházely. První část plateb kupní ceny za vozy byla provedena z účtu č. [bankovní účet], vedeného na jméno žalovaného na účet žalobkyně č. [bankovní účet] za následující vozy: 24. 4. 2018 za vůz Lancia 743 000 Kč 3. 5. 2018 za vůz Ferrari F355 Berlinatta 1 094 805 Kč 14. 5. 2018 za vůz Porsche 911- 997 590 320 Kč 15. 5. 2018 za vůz Nissan Datsun 592 772 Kč 5. 6. 2018 za vůz Honda NSX-RHD 765 984 Kč 26. 6. 2018 za vůz Mitsubishi 326 458 Kč 2. 7. 2018 za vůz Ferrari Testarossa 1 800 000 Kč 1. splátka 4. 7. 2018 za vůz Ferrari Testarossa 426 688 Kč -2.splátka 4, 7. 2018 za vůz Alfa Romeo Spider Veloce 249 440 Kč 4. 7. 2018 za vůz Alfa Romeo Zagato 1 274 880 Kč.

3. Další platby byly provedeny z účtu č. [bankovní účet], vedeného na [právnická osoba] a.s., kde je žalovaný předsedou dozorčí rady a zároveň je evidován jako skutečný majitel společnosti, na účet žalobkyně č. [bankovní účet] za následující vozy: 22. 5. 2018 za vůz Toyota 302 864 Kč 22. 5. 2018 za vůz Porsche 968 499 445 Kč.

4. Poslední platby byly provedeny opět z účtu žalovaného, ale na účet č. [bankovní účet], vedený na jméno [jméno] [příjmení], což je obchodní partnerka žalobkyně, za následující vozy: 13. 6. 2018 za vůz Renault Alpine 473 998 Kč 12. 6. 2018 za vůz Porsche 356 C 1 137 019 Kč.

5. Podle žalobkyně byla splatnost doplatků ceny (DPH) u všech předmětných částek dána v souladu s vystavenými fakturami dne [datum].

6. Ve věci byl dne 14. 10. 2021 vydán platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor. S žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí v plném rozsahu. Potvrdil, že mezi účastníky existoval vztah spolupráce, kdy žalobkyně zprostředkovávala nákup vozů v zahraničí pro žalovaného. Mezi účastníky nikdy neexistovala žádná písemná dohoda. Tento vztah skončil z důvodu neseriózního přístupu ze strany žalobkyně. Žalovaný má za to, že ceny vozidel neodpovídaly skutečné ceně pořízení. Žalobkyně nejednala jako zprostředkovatel nákupu vozů, ale za svěřené finanční prostředky převedla na sebe a následně pak fakturovala různé částky, které nešlo nijak ověřit. Žalobkyně nikdy žalovanému nepředala skutečnou cenu vozů, která šla ověřit předložením jednotné celní deklarace (dále jen JCD), kterou však žalobkyně odmítla vydat, resp. vydala pouze kopie se začerněnými údaji o ceně. Podle žalobce k uzavření obchodu došlo koupí vozů na aukci a jejich úhradou, skutečnost, že si je žalobkyně převedla do svého vlastnictví je v rozporu s dohodou účastníků a v rozporu s definicí zprostředkovatelské smlouvy. Navíc žalobkyně zaslala žalovanému faktury k převzatým vozům až dne 12. 6. 2019 v souhrnné ceně 20 175 885 Kč Tyto faktury měly být součástí jednání mezi stranami dne 14. 6. 2019 o vzájemném narovnání vztahů. Na tomto jednání však k dohodě nedošlo a žalobkyně následně doručila žalovanému faktury zcela jiné s vyššími částkami (poštovní zásilka z 16. 11. 2019), což žalovaný odmítá. Podle žalovaného je vlastníkem vozů od jejich vysoutěžení na aukci, proto zároveň vznesl námitku promlčení nároku, když vozy považuje za své vlastnictví v rozmezí od 7/ 2018 do 9/ 2018 a žaloba byla podána až 2. 10. 2021.

7. Před soudem setrvaly strany na svých stanoviskách. Zástupkyně žalobkyně ve spojení s jednatelem žalobkyně uvedli, že mezi účastníky nebyla uzavřena žádná smlouva, tedy ani smlouva zprostředkovatelská. Jejich vztah bych založen pouze na vzájemné spolupráci, kdy žalobkyně zajišťovala pro žalovaného získání předmětných vozů přes dražbu v Japonsku. V podstatě vše probíhalo tak, že žalovaný si na portálu japonské [právnická osoba] vybral vozy, která se následně dražila a sdělil žalobkyni maximální cenový limit za určitý vůz. Firma [příjmení] [příjmení] následně jménem žalobce zjišťovala technický stav vozů a v dražbě přihazovala cenu. Dražba probíhala buď přes Skype a pokud se panu [příjmení], jednateli žalobkyně, podařilo vozidlo v cenovém limitu získat, kontaktoval žalovaného, jaká bude cena vozu, kterou má zaplatit. Cena byla hrazena u japonské firmy z finančních prostředků žalobkyně a následně cena vozu bez DPH byla žalobkyni uhrazena ze strany žalovaného. DPH se vyúčtovala teprve následovně. Tato spolupráce takto trvala od konce roku 2017 a vždy se DPH doúčtovávala až následovně. Zálohové faktury na zaplacení ceny vozů zřejmě vydávány nebyly a vše je součástí konečných předložených faktur. Dopravu vozů z Japonska zajišťovala žalobkyně na své náklady, zároveň na jméno žalobkyně byly vystavovány celní doklady, vlastníkem vozů se stala žalobkyně, která je evidovala v účetnictví jako skladové zásoby. Nedá se zřejmě přesně zjistit, který den byly jednotlivé vozy předány žalovanému, předávací protokoly se nepsaly. Žalobkyně předala vozy po zaplacení tzv. zálohy, tedy hrubé ceny vozidla, i s dokumenty žalovanému a pak se následně doúčtovalo DPH. Z JCD podle žalobkyně není možné určit konkrétní cenu jednotlivých vozů, neboť vozy se přepravují v kontejnerech po 4 a vždy je celní deklarace zpracována hromadně a clo vyměřeno z celkové ceny všech 4 vozů. Dále v některých kontejnerech nebyly přepravovány jen vozy pro žalovaného, ale také vozy pro potřeby žalobkyně, takže žalobkyně nemá zájem sdělovat někomu ceny vozů, které si pořídila pro sebe. Není tedy možno určit z celní deklarace, kolik činila cena jednoho vozu. Clo se počítá jednak z ceny vozů a z ceny přepravy a dalších poplatků. Podle žalobkyně vozy, které byly předávány žalovanému fyzicky v roce 2018 ještě v té době nebyly předány dokumentačně, ještě se třeba i dodělával servis vozidel a teprve v roce 2019 byly vozy převedeny na žalovaného. K promlčení tak nemohlo dojít, neboť promlčecí lhůta nemohla začít běžet hned následujícím dnem po fyzickém převzetí vozů, žaloba proto byla podána včas. Co se týče DPH žalobkyně je plátcem kvartálním a daň z předmětných vozů odvedl do 25. 10. 2019, teprve potom vyúčtoval DPH předloženými fakturami žalovanému se splatností 15. 11. 2019.

8. Žalovaný před soudem uvedl, že s žalobkyní spolupracoval pouze asi půl roku v r. 2018, předtím ne a poté, po zkušenostech, už také ne. Potvrdil, že byli pouze ústně dohodnuti, že prostřednictvím žalobkyně, která měla přístup na japonskou burzu, bude pro žalovaného kupovat vozy, které žalovaný dopředu vybral. Žalobkyně umožnila žalovanému přístup přes internet na japonskou burzu, kde asi týden dopředu byly vystavené vozy, které se budou dražit. Následně vozy dražila žalobkyně. Po aukci bylo žalovanému sděleno, kolik za vůz má zaplatit a druhý den částku poslal, neboť cena musí být uhrazena nejpozději do tří dnů po aukci. S jednatelem žalobkyně měli domluvenu odměnu 30 000 Kč za každé vydražené auto a k tomu ještě 3 000 Kč jako další poplatky ke každému vozu. Celkem tedy ke každé kupní ceně žalovaný platil navíc ještě 33 000 Kč. Žalovaný nevěděl, zda těchto 33 000 Kč je součástí celkové kupní ceny jednotlivých vozů bez DPH, protože z faktur to nevyplývá. Také nevěděl ani, kolik skutečně činila cena každého vydraženého vozu, neboť to z ničeho nevyplývá. Co se týče DPH, věděl, že měla být uhrazena, ale nezaplatil ji, protože nevěděl z jaké ceny a nebyl přesvědčen o tom, zda cena nebyla žalobkyní nějak upravována. Žádné zálohové faktury dopředu neobdržel, neboť žalobkyně nefakturovala vůbec nic, pouze v e-mailu byla napsána částka ceny za vůz. Z tohoto důvodu různých nesrovnalostí se konala 14. 6. 2019 schůzka v [obec], kde se mělo jednat o narovnání mezi žalobkyní a žalovaným. Žalovaný propočítal ceny za vozy a všechny platby další a zjistil, že žalobkyni výrazně přeplatil, a to i s DPH. Jednatel žalobkyně potom ze schůzky utekl a žalovanému přišly nové faktury s DPH v úplně jiné výši než předtím. Podle žalovaného některé vozy mají veteránské značky, některá registrační značky, ale pokud nejsou provozována na českých komunikacích, registrační značky mít nemu. Vozy byly vydávány osobám, které je za žalovaného převzaly, staly se tak jeho vlastnictvím a byly umístěny u žalovaného v garážích. Další věci ohledně vozů již zařizoval sám. V době, kdy vozy byly přebírány, byla již jejich cena plně zaplacena.

9. Jednatel žalobkyně potvrdil, že za každý přivezený vůz požadoval po žalovaném odměnu celkem 33 000 Kč. Nepamatoval si již, zda odměna byla součástí ceny vozu nebo mu ji platil žalovaný zvlášť.

10. Soud provedl dokazování výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, výpisy z účtu žalobkyně [číslo] u ČSOB, dvěma potvrzeními o platbě na účet [jméno] [příjmení] [číslo] u [právnická osoba] vystavenými žalobkyní č. 2019, 2019, 2019, 2019, 2019, 2019, 2019, 2019, 2019, 2019, 2019, 2019, 2019 (předloženými žalobkyní), fakturami shodného číselného označení s jinými částkami (předloženými žalovaným), e-mailovou komunikací jednatele žalobkyně s žalovaným, fotografiemi předmětných dovezených vozů s identifikací data předání (doložených na CD), kopiemi přiznání k dani z přidané hodnoty žalobkyně za druhé a třetí čtvrtletí r. 2019, potvrzeními z internetového bankovnictví o zaplacení DPH, čtyřmi fakturami vystavenými [právnická osoba] [příjmení] žalobkyni, mezinárodními nákladními listy, výslechem svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a písemným vyjádřením svědka [příjmení] [jméno] [příjmení].

11. Z výpisů z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp.zn. C [číslo] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Žalovaný, který v tomto soudním řízení vystupuje jako fyzická osoba, je přímým skutečným majitelem [právnická osoba], a.s. [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp.zn. B [číslo], a to od [datum].

12. Z výpisů z účtů soud zjistil, že na účet žalobkyně a paní [jméno] [příjmení], obchodní partnerky žalobkyně, byly ze strany žalovaného či firmy [právnická osoba] uhrazeny finanční částky ve výši tak, jak je uvedeno v odstavci 1. tohoto rozsudku, a to v období od 24. 4. 2018 do 4. 7. 2018. Z žalobkyní předložených faktur, kterými byla doúčtována žalovanému DPH ze zaplacených částek, bylo zjištěno, že všechny byly vystaveny 1. 7. 2019 se splatností 15. 11. 2019. Ve všech je uveden způsob úhrady převodním příkazem a ve všech je uvedena výhrada vlastnictví vozů žalobkyně až do úplného zaplacení kupní ceny. K fakturám č. 2019, 2019, 2019, 2019, 2019, 2019, 2019, 2019 byly doloženy žalovaným faktury odlišné, s jinými údaji, ale s stejným číselným označením. Všechny jsou vystaveny dne 10. 6. 2019, všechny jsou splatné 10. 6. 2019„ hotově při převzetí“ a není zde uvedena výhrada vlastnictví žalobkyně do plného uhrazení kupní ceny. Jedná se o tyto duplicitní faktury: Faktura č. 2019 na celkovou částku 265 522 Kč, po odečtení zaplacené zálohy 219 440 Kč, zbývá k úhradě 46 082,40 Kč. Faktura č. 2019 na celkovou částku 330 165,44Kč, po odečtení zaplacené zálohy 272 864 Kč, zbývá k úhradě 57 301,44 Kč. Faktura č. 2019 na celkovou částku 568 028,45Kč, po odečtení zaplacené zálohy 469 445 Kč, zbývá k úhradě 98 583,45 Kč. Faktura č. 2019 na celkovou částku 680 954,12 Kč, po odečtení zaplacené zálohy 562 772 Kč, zbývá k úhradě 118 182,12 Kč. Faktura č. 2019 na celkovou částku 641 687,20 Kč, po odečtení zaplacené zálohy 530 320 Kč, zbývá k úhradě 111 367,20 Kč. Faktura č. 2019 na celkovou částku 684 840,64 Kč, po odečtení zaplacené zálohy 565 984 Kč, zbývá k úhradě 118 856,64 Kč. Faktura č. 2019 na celkovou částku 1 215 814,05 Kč, po odečtení zaplacené zálohy 1 004 805 Kč, zbývá k úhradě 211 009,05 Kč. Faktura č. 2019 na celkovou částku 813 537,45 Kč, po odečtení zaplacené zálohy 672 345 Kč, zbývá k úhradě 141 192,45 Kč.

13. Z fotografií předložených žalovaným na CD bylo zjištěno, že vozy uvedené v odstavci 1 tohoto rozsudku pod body 1.12, 1.13, 1.6., 1.9., byly fakticky předány žalovanému prostřednictvím jím pověřených osob dne 31. 7. 2018, vozy pod body 1.2., 1.4., 1.10, byly fakticky předány dne 3. 9. 2018, vozy pod body 1.1., 1.8. byly fakticky předány 11. 10. 2018, vůz pod bodem 1.3. byl fakticky předán dne 22. 10. 2018.

14. Z ostatních provedených listinných důkazů soud pouze zjistil, že mezi účastníky, konkrétně jednatelem žalobkyně [jméno] [příjmení], žalovaným a svědkem [celé jméno svědka] probíhala e-mailová korespondence ohledně nákupu vozů na japonské aukci a jejich převozu, vozy byly prodávány japonskou [právnická osoba] [příjmení] žalobkyni a byly řádně převezeny vždy po čtyřech kusech do České republiky, což dosvědčují mezinárodní nákladní listy. Z kopií částí daňových přiznání žalobkyně (nepodepsaných jednatelem a nepotvrzených finančním úřadem) bylo zjištěno, že žalobkyně za 2.čtvrtletí 2019 přiznala základ daně 11 555 213 Kč a DPH 2 295 257 Kč (dle internetového bankovnictví žalobkyně byla zaplacena dne 26. 7. 2019), za 3. čtvrtletí 2019 základ daně 13 458 021 Kč a DPH 2 653 120 Kč ( (dle internetového bankovnictví žalobkyně byla zaplacena dne 25. 10. 2019), a to z hlavní ekonomické činnosti-maloobchod mimo prodejny, stánky a trhy. Z předložených jednotných celních deklarací ohledně vozů nebylo zjištěno nic, neboť se jednalo pouze o kopie se začerněnými zásadními údaji.

15. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že pro žalovaného příležitostně vykonávám různé práce. Byl osobně u převzetí všech předmětných vozů. Vždy dostal avízo od pana [příjmení] přibližně 2 dny předem, kdy budou vozy připravené a kde, většinou přebírali 3 – 4 vozy najednou, podle toho, jak došlo k proclení. Svědek ještě s kolegy doje na místo, měli s sebou přepravník, většina vozů nebyla pojízdná, přibližně jeden až dva vozy byly schopny jet na převozní značku po vlastní ose. Při předávání vozidel byl přítomen buď pan [příjmení] a asi ve dvou případech nějaký jiný jeho zaměstnanec. Žádné dokumenty od něj nikdy neobdrželi ani žádný předávací protokol, vždy pan [příjmení] sdělil, že to vyřídí s žalovaným. Vozy svědek při převzetí vždy vyfotil, aby měl dokumentaci, v jakém stavu vozy při převzetí byly. Veškeré fotografie předmětných vozidel má uloženy ve svém mobilním telefonu, a když si otevře informace o fotografii, zjistí z toho den, hodinu a i místo převzetí konkrétního vozu, resp. pořízené fotografie.

16. U fotografií z doloženého CD ohledně vozů, jejichž popisky data, času a místa převzetí nebyly na CD uvedeny, soud zjistil přímo z jeho mobilního telefonu, že vůz Porsche 911–997 (pod bodem 1.7.) byl převzat v Hostivicích 31. 7. 2018, vůz Renault Alpine V6 (pod bodem 1.5.) byl dopraven na Smržovku 17. 9. 2018 v 18:00 hodin a vůz Mitsubishi Galant (pod bodem 1.11) byl převzat v Hostivicích 11. 10. 2018. Ohledně dražby vozidel byl svědek většinou v kontaktu s panem [příjmení], stanovili maximální cenový limit, za který je žalovaný ochoten vůz koupit a nad který se již nesmí jít. Poté, co byl vůz vydražen, se částka, za kterou byl vydražen, zaplatila panu [příjmení]. Následně se hradilo i clo, doprava, ale přesně to již svědek s odstupem času nevědel. Co se týče dokumentace k vozidlu, ze začátku byly panem [příjmení] předávány dokumenty, jako originály technického průkazu, ale celní deklaraci svědek nikdy neviděl. Zúčastnil se schůzky v červnu 2019, kde poprvé pan [příjmení] předložil celní deklarace v začerněné podobě.

17. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že občas pro žalovaného vykonává nějaké práce. Přesně si již nepamatoval všechny vozy, ale prokazatelně byl u převzetí vozů Alfa-Romeo, Renault Alpine a Porsche 968. Vždy byl kontaktován panem [celé jméno svědka], vzal přepravník, přijeli na místo, kde již byl pan [příjmení], nebo na něj čekali a svědek jen čekal na pokyn, až bude moci s vozem manipulovat. Žádné dokumenty neobdržel a vůz na přepravníku vždy dovezl na místo určení žalovaného. Vůz Porsche 911-997 se vezl do servisu v Praze, ne k žalovanému, kdo ho tam vezl, si nepamatoval.

18. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že občas pro žalovaného vykonává nějaké práce. Co se týče převozu vozů, účastnil se jich pod vedením pana [celé jméno svědka], který mu vždy zavolal, svědek dostal auto a převozník a jeli společně na místo. Tam se vozy částečně kontrolovaly, nastartovaly se, pokud to bylo možné, jeden nebo dva vozy, pokud byly pojízdné, jely po své ose, ale většinou se převážely na převozníku. Co se týče vozidla Porsche 911-997, tak toto se vezlo do servisu v Praze, sám ho tam převážel. Ostatní vozy se převezly k žalovanému. Žádné doklady k vozidlům svědek nikdy nedostal.

19. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], jednatel a společník firmy [právnická osoba] [IČO], která má v předmětu podnikání mimo jiné i činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence, se ze soudního jednání omluvil, k věci se však vyjádřil písemně. Z jeho vyjádření soud zjistil, že o projednávané věci nemá žádné informace, nebyl účasten žádných jednání mezi účastníky a není mu nic známo o žalované částce. Potvrdil, že společnost [právnická osoba] měla uzavřenu s žalobkyní smlouvu o vedení účetnictví, která byla ke dni 31. 3. 2021 ukončena a veškeré písemné i elektronické záznamy byly žalobkyni předány.

20. Soud hodnotil veškeré provedené důkazy podle § 132 o.s.ř. podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům:

21. Mezi účastníky probíhala spolupráce při nákupu vozů na japonské burze, a to ústně, případně e-milovou či telefonickou komunikací. Žádná písemná smlouva mezi nimi uzavřena nebyla. Na základě sdělení jednatele žalobkyně o ceně konkrétního vozidla, které si žalovaný vybral podle katalogu, žalovaný poslal na účet žalobkyně vždy požadovanou částku za konkrétní vůz ve výši, tak, jak je uvedeno shora. Žádná potvrzení o zaplacení, či zálohové faktury žalobkyní vystavovány žalovanému nebyly, předávací protokoly vozů vystavovány nebyly. Vozy na burze přes [právnická osoba] [příjmení] koupila žalobkyně a následně byly po převozu do České republiky a po proclení předány žalovanému. Za tuto činnost kromě ceny vozidla platil žalovaný žalobkyni celkovou odměnu i s poplatky 33 000 Kč za každý dovezený vůz. O těchto skutečnostech nebylo mezi účastníky sporu. Mezi účastníky zůstala sporná otázka, zda zaplacená cena ze strany žalovaného byla konečná, zda zahrnovala pouze základní cenu vozu nebo i odměnu a poplatky žalobkyni nebo i DPH a kolik skutečně žalobkyně na burze za daný vůz zaplatila. Zároveň žalovaný vznesl námitku promlčení nároku.

22. Soud se zabýval nejprve otázkou, na jaké bázi spolupráce probíhala. Přesto, že žalobkyně tvrdila, že se jednalo o smlouvu zprostředkovatelskou, soud je toho názoru, že se jednalo o smlouvu komisionářskou.

23. Podle § 2445 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

24. Podle § 2455 o.z. komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu.

25. Podle § [číslo] z právního jednání učiněného komisionářem vůči třetí osobě nevznikají práva a povinnosti komitentovi, nýbrž komisionáři samotnému. Podle § 2465 o.z. po dobu, kdy má komisionář u sebe věci převzaté od nebo pro komitenta, má povinnosti jako skladovatel.

26. Vzhledem k tomu, že žalovaný vždy předem za vybraný vůz zaplatil složil peníze žalobkyni a ta potom svým jménem vozy na japonské burze zakoupila, ale nikoliv pro sebe, ale pro žalovaného, soud se přiklonil ke smlouvě komisionářské. Odměna také byla mezi stranami sjednána.

27. K námitce promlčení nároku soud konstatuje, že podle § 611 o.z. se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. I pohledávka žalobkyně tak podléhá pravidlům promlčení.

28. Podle § 619 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

29. Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

30. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá 3 roky.

31. V daném případě soud dospěl k závěru, že počátek promlčecí lhůty je třeba počítat ode dne následujícího od předání vozů žalovanému (komitentovi), neboť faktickým předáním se žalovaný stal vlastníkem vozů, bez ohledu na to, že dokumentace k vozům byla dodávána později. Vozy se nepřihlašovaly do registru vozidel, tudíž jejich registrace nebyla podmínkou získání vlastnického práva. Předávací protokoly se nevyhotovovaly. Bylo dostatečně prokázáno, že vozy uvedené v odstavci 1 tohoto rozsudku pod body 1.7., 1.12, 1.13, 1.6., 1.9., byly fakticky předány žalovanému po proclení dne 31. 7. 2018, tedy promlčecí lhůta uplynula dnem 31. 7. 2021, vozy pod body 1.2., 1.4., 1.10, byly fakticky předány dne 3. 9. 2018, tedy promlčecí lhůta uplynula dnem 3. 9. 2021, vůz pod bodem 1.5. byl předán 17. 9. 2018, tedy promlčecí lhůta uplynula dnem 17. 9. 2021. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne 2. 10. 2021, je nárok na doplacení kupní ceny o 21% DPH u těchto vozů promlčený.

32. Vozy pod body 1.1., 1.8., 1.11 byly fakticky předány 11. 10. 2018, vůz pod bodem 1.3. byl fakticky předán dne 22. 10. 2018. Nárok na doplacení kupní ceny o 21% DPH u těchto čtyř vozů promlčený není.

33. Soud však dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět, neboť žalobkyně ničím neprokázala skutečné kupní ceny vozů, ani výši zaplacené DPH z jednotlivých vozů nebo alespoň ze všech obchodů s vozy s žalovaným, ač byla řádně poučena podle § 118a o.s.ř. Nedoložila základní dokumenty, ze kterých mohla být skutečná cena i vyměřené clo zjištěny, a to jednotné celní deklarace v originálním provedení bez začerněných údajů. Nedokázala soudu vysvětlit, proč nebyly vystaveny zálohové faktury, ani proč byla DPH vyúčtována po více, než jednom roce po zaplacení kupní ceny vozů ze strany žalovaného. Nedoložila účetnictví firmy, nesdělila z jakého důvodu bylo osm faktur vystaveno duplicitně s různými částkami, aniž by došlo ke stornování původních faktur, přesto, že účetnictví jí vedla firma svědka [příjmení] [příjmení], který soudu sdělil, že veškerou dokumentaci žalobkyni po ukončení spolupráce k 31. 3. 2021 vrátil. Z tohoto důvodu byla žaloba zamítnuta v plném rozsahu a byla by zamítnuta i kdyby soud nevyhověl námitce promlčení části nároku.

34. Vzhledem k tomu, že měl žalovaný ve věci plný úspěch, přiznal mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které zahrnují odměnu advokáta za právní zastupování podle § 7 bod 6. vyhl.č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za celkem 6 plných úkonů právní pomoci po 16 940 Kč: -převzetí a příprava zastupování -podání odporu proti platebnímu rozkazu -účast u soudního jednání 6. 4. 2022 -účast u soudního jednání 14. 9. 2022 (počítáno za dva úkony podle § 11 odst. 1 písm.g, když jednání trvalo déle, než dvě hodiny) -účast na jednání 16. 11. 2022 Dále za účast u vyhlášení rozsudku dne 23. 11. 2022 byla zástupci žalovaného přiznána odměna ve výši jedné poloviny podle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu ve výši 8 470 Kč. Podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží zástupci žalovaného 7x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč. Z odměny a paušálních náhrad ve výši 112 210 Kč náleží zástupci žalovaného podle § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% DPH, tedy 23 564 Kč Celkem přiznané náklady tak činí 135 774 Kč. Soud nepřiznal žalovanému vyúčtované úkony nahlížení do spisu dne 24. 11. 2022 a vyjádření s návrhy na dokazování dne 27. 5. 2022, neboť je nepovažoval za úkony právní služby ve smyslu § 11 advokátního tarifu.

35. Lhůta splatnosti nákladů řízení je dána § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.