109 C 34/2016

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Lucie Treglerové a přísedících Ing. Ivanky Vrbické a Dagmar Semecké ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO , se sídlem adresa žalobkyně , obec , zast. JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa , obec , zast. JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , obec o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. </b> <b>Žaloba na zaplacení [částka] s úrokem z prodlení [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. </b> <b>Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].</b> Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení [částka] s úrokem z prodlení [anonymizováno] ročně od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil pouze tím, že žalovaný uznal žalovanou částku co do důvodu a výše dne [datum]. Důvodem vzniku tohoto dluhu podle žalobce jsou mzdové náklady, které jako bezdůvodné obohacení vznikly na straně žalovaného. Podle uznání dluhu se žalovaný zavázal částku [částka] zaplatit žalobci do [datum], což neučinil ani na základě předžalobní výzvy z [datum]. Ve věci byl dne [datum] vydán platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor a nárok žalobce označil za zcela nedůvodný. Žalovaný připustil, že se dopustil krádeže pokračujícím jednáním v období od dubna 2014 do května 2015 krádežemi odřezků bronzových trubek ke škodě zaměstnavatele pana [příjmení] [příjmení]. Poté, co byla jeho trestná činnost zjištěna, zcela pochopitelně s ním [obec] [anonymizováno] chtěl skončit pracovní poměr, s čímž žalovaný pochopitelně souhlasil. Žalovaný v té době živil manželku a děti, podařilo se mu sehnat jiné zaměstnání. Pan [příjmení] mu předestřel dvě možnosti, a to buď podpis uznávacího prohlášení anebo že mu„ dá paragraf“. Vyhrožoval, že ani neškrtne o práci, což žalovaný pochopil tak, že jeho trestná činnost bude uvedena jako důvod skončení pracovního poměru. Za této situace žalovaný uznání dluhu podepsal a žalobce s ním skončil pracovní poměr dohodou bez uvedení důvodu. Žalobce ve svém písemném vyjádření z [datum] doplnil, že uznávací prohlášení žalovaný podepsal dobrovolně, bez jakéhokoli nátlaku, na základě své vážné a svobodně projevené vůle a při dobrém fyzickém i duševním zdraví. Byl si vědom, jaký závazek podepisuje a věděl, že uznaná částka vyplývá jako následná škoda z trestné činnosti žalovaného, který postupně odcizoval žalobci, jakožto svému zaměstnavateli magnetický bronz. Popřel, že by žalobce nutil žalovaného k rozvázání pracovního poměru, naopak vyšel žalovanému vstříc, když dohoda o skončení pracovního poměru byla uzavřena z iniciativy žalovaného. Soud provedl dokazování listinami- výpisem z obchodního rejstříku žalobce, pracovními smlouvami z [datum] prohlášením dlužníka z [datum], dohodou o skončení vedlejšího pracovního poměru z [datum], dohodou o skončení hlavního pracovního poměru z [datum], předžalobní výzvou z [datum], potvrzením žalobce o výši průměrného výdělku žalovaného, počítačovým výpisem mzdových nákladů žalovaného za období od [datum] do [datum], rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] a účastnickým výslechem jednatele žalobce a žalovaného. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalobce je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem od [datum]. Jediným jednatele a společníkem je [obec] [anonymizováno]. Náhledem do registru podnikatelů bylo zjištěno, že [obec] [anonymizováno] je ještě podnikatelem pod [IČO] se sídlem [obec a číslo] a podniká obchodním jménem„ [obec] [anonymizována dvě slova]“. Z dalších listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaný na základě pracovní smlouvy z [datum] vykonával v pracovním poměru práci dělníka pro [právnická osoba] Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. Zároveň na základě„ pracovní smlouvy“ z [datum] vykonával žalovaný práci dělníka pro fyzickou osobu [obec] [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] byla mezi [obec] [anonymizováno] a žalovaným uzavřena dohoda o skončení„ vedlejšího pracovního poměru“ zpětně k [datum] a dne [datum] byla uzavřena dohoda o skončení pracovního poměru k [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným z podnětu zaměstnance. Den před tím, tedy [datum] podepsal žalovaný„ Prohlášení dlužníka o uznání dlužné částky co do důvodu a výše podle § 2053 z.č. 89/2012 Sb. (NOZ)“. V prohlášení je uvedeno, že žalovaný uznává svůj dluh vůči [právnická osoba] co do důvodu i výše v částce [částka], které se zavazuje věřiteli uhradit do [datum] v hotovosti. Jako důvod je zde uvedeno:„ Důvodem vznikem tohoto výše vzniklého dluhu jsou mzdové náklady“ Dlužník zároveň prohlásil, že toto prohlášení o uznání dluhu podepsal na základě své vážné a svobodně projevené vůle, při dobrém zdraví a to fyzickém i duševním a při dobrých smyslech a bez nátlaku a jakéhokoliv donucení a bez přítomnosti nápadně nevýhodných podmínek. K prohlášení připojil svůj podpis a číslo občanského průkazu. Předžalobní výzvou z [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Podle potvrzení žalobce z [datum] činil průměrný hodinový výdělek žalovaného [částka]. Z rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že [celé jméno žalovaného] byl uznán vinným, že v době od dubna 2014 do května 2015 postupně odcizil na adrese [adresa žalobkyně], [IČO] magnetický a nemagnetický bronz o hmotnosti 865,06 kg, čímž způsobil celkovou škodu [částka] a byl odsouzen mimo jiné i k náhradě škody [obec] [anonymizováno] ve výši [částka] ve zbytku svého nároku byla [obec] [anonymizována dvě slova] odkázán na řízení ve věcech občanskoprávní. Rozsudek není dosud v právní moci, bylo podáno odvolání do výše vzniklé škody. Z výpovědi jednatele žalobce soud zjistil, že žalovaný uznání dluhu podepsal dobrovolně, sám přišel po výslechu na policii dne [datum], přiznal se k tomu, že kradl bronz, sám mu měl říct, že krádežemi a pronášením materiálu strávil 3 hodiny denně, takže mu byly vypočteny mzdové náklady ve výši [částka], které mu byly neoprávněně vyplaceny [právnická osoba], když tyto 3 hodiny denně nepracoval. Žalovaný s tím souhlasil, sám jednatele požádal, aby vystavil nějaký úpis, následně ještě jednateli telefonoval, že chce skončit pracovní poměr, neboť si našel jinou práci, poté si jednatel vyžádal od účetní paní [příjmení] podklady k ukončení pracovního poměru, které následně zpracoval a žalovaný skončil pracovní poměr dohodou. Prohlášení podepsal dobrovolně. Ten samý den - [datum] podepsal žalovaný dvě uznávací prohlášení, druhé se týkalo řezání bronzu na pile. Situace ve firmě byla taková, že pracoval pro [anonymizováno] 30 hodin týdně, což je 6 hodin denně, byla mu zadána práce, kterou odevzdal a práce odpovídala pouze 5 hodinám odpracovaným denně, tedy 3 hodinám odpracovaným pro [anonymizováno] a 2 hodinám pro fyzickou osobu [obec] [anonymizováno]. Přesto mu byla vyplácena mzda v plné výši. Žalovaný byl placen hodinovou mzdou a menší výkony jednatel žalovanému nevytýkal, přičítal je jeho menší manuální zručnosti. Žalovaný vykonával pro DUKOS i pro fyzickou osobu [obec] [anonymizováno] práce na klasických obráběcích zařízeních (soustruh, vrtačka apod.). K řezání bronzu se dostal minimálně, to dělala pomocná síla. Práce byla obdobná pro [anonymizováno] i pro [obec] [anonymizováno]. Žalovanému důvěřoval, takže jeho práci příliš nekontroloval, jeho přímou nadřízenou byla současná manželka jednatele paní [příjmení], dříve [příjmení]. Jeho práci také příliš nekontrolovala, protože není z oboru, pouze přebírala odevzdanou práci. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že pracoval pro [právnická osoba] i pro pana [příjmení] a vůbec nerozlišoval, pro kterou firmu pracuje, dělal pořád to samé. Někdy mu práci zadávala tehdy paní [příjmení], někdy ještě jiný pán, který tam dříve pracoval, někdy se ptal po práci sám. Práci odevzdával tak, že ji položil na pult s hotovými výrobky. Popřel, že by kradl bronz 3 hodiny denně, podle žalovaného je to nesmysl. Prohlášení dlužníka se žalovanému nelíbilo, ale skutečně ho podepsal, protože jsem měl strach. Podle žalovaného mu pan [příjmení] mával před očima dvěma papíry, na jednom byla napsána Dohoda o skončení pracovního poměru a na druhém byly napsány krádeže, kterých se žalovaný dopustil. Žalovaný má děti, z toho jednoho postiženého syna, o kterého se stará manželka, takže nepracuje a jediný příjem v rodině zajišťuje žalovaný. Ještě předtím, než prohlášení podepsal, pana [příjmení] urgoval, aby mu předložil papír ke skončení pracovního poměru, neboť měl zajištěnu jinou práci, pořád však nebyl čas, nakonec vše podepisovali v neděli večer kolem 20 hodiny, když v pondělí nastupoval žalovaný do nové práce. Soud z hlediska skutkového dospěl k závěru, že na základě provedeného dokazování nebylo prokázáno, že by žalovaný při jednání s žalobcem, především pak při podpisu uznávacího prohlášení dne [datum], byl vystaven výhrůžkám či jiné formě nátlaku, když toto tvrzení žalovaného zůstává v kontextu ostatních důkazů zcela osamocené. Soud neshledal skutečnosti, které by dovolovaly usuzovat na zdánlivost řešeného právního jednání žalovaného, ani na jeho neplatnost z důvodů na straně vůle žalovaného, tedy např. z důvodu omylu, či pro jeho rozpor s dobrými mravy. Po právní stránce dopadá na řešenou věc především právní úprava Zákoníku práce (dále jen ZP). Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že na základě pracovní smlouvy z [datum] vznikl podle § 33 odst.1 ZP pracovní poměr mezi žalobcem a žalovaným a zároveň dne [datum] byla uzavřena mezi žalovaným a [obec] [anonymizováno] jako fyzickou osobou„ pracovní smlouva na vedlejší pracovní poměr“, která je však svým obsahem dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, a to konkrétně dohodou o pracovní činnosti podle § 76 ZP (pojmy vedlejší pracovní poměr a vedlejší činnost, které byly upraveny v ZP [číslo] Sb. v §§ 70, 71, již v platném ZP č. 262/2006 Sb. upraveny nejsou). Dohodou ke dni [datum] zanikla dohoda o pracovní činnosti a dohodou ke dni [datum] skončil podle § 49 ZP i pracovní poměr mezi žalobcem a žalovaným. Uznání dluhu zaměstnance vůči zaměstnavateli v ZP upraveno specificky není, soud proto postupoval podle § 2053 o.z., za předchozího použití § 4 ZP. § 2053 o.z. stanoví, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Nutnou podmínkou platného uznání dluhu je dostatečná určitost uznávacího prohlášení, tedy především dostatečná identifikace uznávaného dluhu, která musí především vylučovat možnost záměny uznávaného dluhu s dluhem jiným. V daném případě dospěl soud k závěru, že nelze mít uznávací prohlášení z [datum] za dostatečně určité a jednoznačné. Jednoznačně je zde pouze uvedena částka [částka], ale citace„ Důvodem vznikem tohoto výše vzniklého dluhu jsou mzdové náklady“ je naprosto nic neříkající, není zřejmé jaké mzdové náklady, za jaké období a z jakého důvodu mají být žalobci žalovaným zaplaceny, když o krádežích ze strany žalovaného v tomto dokumentu není ani zmínka, tedy uznávaný dluh by mohl být snadno zaměněn s dluhem jiným. <b>Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud tedy k jednoznačnému závěru, že uznávacímu prohlášení nelze pro jeho neurčitost přiznat účinky uvedené v § 2035 o.z., tedy především ve věci není dána vyvratitelná právní domněnka existence dluhu v době uznání a s ní spojený přechod důkazního břemene na žalovaného.</b> Vzhledem k uvedenému závěru nese žalobce důkazní břemeno ohledně skutečností relevantních pro posouzení důvodnosti jeho uplatněného nároku na vrácení tvrzeného bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst.1,2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za někoho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 3003 o.z. nepoctivý příjemce vydá, co nabyl v době, kdy obohacení získal. Žalobce tvrdil, že žalovaný v době výkonu práce v pracovním poměru tím, že kradl bronzový materiál, nevykonával práci, za kterou mu však byla žalobcem placena mzda, čímž se žalovaný bezdůvodně obohatil a je tedy povinen mzdové náklady žalobci jako bezdůvodné obohacení vrátit. Podle žalobce se žalovaný bezdůvodně obohacoval po celou dobu pracovního poměru, tedy od [datum] do [datum], před soudem tvrdil, že žalovaný u žalobce kradl bronzový materiál 3 hodiny denně z pracovní doby, tedy 3 hodiny denně nevykonával práci pro žalobce, čímž se obohatil o [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobce k prokázání svého tvrzení soudu předložil pouze uznávací prohlášení z [datum] a nečitelné vyčíslení mzdových nákladů, nebylo zřejmé, na čí úkor se měl žalovaný bezdůvodně obohatit, když ve stejnou dobu pracoval pro žalobce, ale i pro [obec] [anonymizováno] jako fyzickou osobu, nebylo tedy vůbec dáno na jisto, kdo je aktivně legitimován ve sporu, když podle vyhlášeného rozsudku zdejšího soudu ve věci [spisová značka] kradl žalovaný bronz ke škodě [obec] [anonymizováno], a to v období až od dubna 2014 do května 2015, byl žalobce poučen podle § 118a o.s.ř. Byl vyzván k prokázání své aktivní legitimace, tedy že mzdové náklady byly vynaloženy skutečně ve výši [částka], a to [právnická osoba], jakou dobu prokazatelně denně žalovaný odcizoval bronz a zda v tu dobu pracoval pro [právnická osoba] nebo pro [obec] [anonymizováno]. Dále mu bylo uloženo předložit či označit důkazy k prokázání období, kdy údajně docházelo ke krádežím, když žalobce požaduje bezdůvodné obohacení za dobu od [datum] do [datum], dále předložit či označit důkazy ke skutečné výši mzdových nákladů, které byly vynaloženy a které jsou údajně bezdůvodným obohacením na straně žalovaného a jejich přesné vyčíslení, když počítačové sjetiny vytištěné [datum] bez jakéhokoli podpisu považoval soud za nedostatečné. Zároveň byl poučen, že v opačném případě může být ve věci neúspěšný. Žalobce soudu k důkazu doložil pouze shodnou počítačovou sjetinu mzdových nákladů vynaložených v období od [datum] do [datum] žalobcem a navíc počítačovou sjetinu mzdových nákladů vynaložených v období od [datum] do [datum] [obec] [anonymizováno] s potvrzením a razítkem [jméno] [příjmení] ([anonymizována dvě slova]) a s výpočtem hodinové mzdy žalovaného. Soud závěrem konstatoval, že žalobce nijak neprokázal, že žalovaný se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil vyplacenou mzdou za práci, neunesl tedy důkazní břemeno a soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Vzhledem k tomu, že měl žalovaný ve věci plný úspěch, přiznal mu soud podle § 142 odst.1 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které zahrnují náklady právního zastupování podle vyhl.č. 177/1996 Sb. odměnu advokáta za čtyři úkony právní pomoci po [částka] (převzetí a příprava zastupování, odpor proti platebnímu rozkazu a účast u dvou soudních jednání), dále 4x paušální náhradu hotových výdajů po [částka] a čtyři půlhodiny po [částka] za čas promeškaný na cestě ke dvěma jednáním a zpět. <b>Celkem přiznané náklady tak činí [částka].</b>