11 C 129/2023

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kneřem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno . sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 156 518 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 72 774 Kč s úrokem z prodlení ve výši:</b> <b>10 % ročně z částky 33 774 Kč za období od [datum] do zaplacení,</b> <b>8,25 % ročně z částky 9 000 Kč za období od [datum] do zaplacení,</b> <b>10 % ročně z částky 30 000 Kč za období od [datum] do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 83 744 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 25 815,26 Kč, kapitalizovaného úroku 15 502,26 Kč, úroku ve výši 25,14 % ročně z částky 42 397,61 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 14 % ročně z částky 19 288,32 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 6,2% ročně z částky 39 427,92 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 42 397,61 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 623,61 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 288,31 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 288,31 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 39 427,92 Kč od [datum] do [datum] a co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 427,92 Kč od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1 Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 75 985 Kč s kapitalizovaným úrokem 10 836,41 Kč, s úrokem ve výši 25,14% ročně z částky 42 397,61 Kč od [datum] do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 10 787,84 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 42 397,61 Kč od [datum] do zaplacení (nárok 1), dále částky 31 661 Kč s kapitalizovaným úrokem 1 657,72 Kč, s úrokem ve výši 14% ročně z částky 19 288,32 Kč od [datum] do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 801,41 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 19 288,32 Kč od [datum] do zaplacení (nárok 2) a zaplacení částky 48 872 Kč s kapitalizovaným úrokem 3 008,13 Kč, s úrokem ve výši 6,2% ročně z částky 39 427,92 Kč od [datum] do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 11 226,01 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 39 427,92 Kč od [datum] do zaplacení (nárok 3). 2 Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem [právnická osoba] tři smlouvy o zápůjčce: -) dne [datum] smlouva [číslo] na jejímž základě mu v den podpisu smlouvy byla poskytnuta hotovostní zápůjčka 49 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 42 211 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 21 567 Kč (při sjednané úrokové sazbě 25,14% ročně), z částky za zpracování, a další péči o zákazníka ve výši 20 644 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 24 měsíců splátkami v měsíční výši 3 801 Kč, kdy poslední splátka byla splatná [datum]. Žalovaný uhradil na tento svůj dluh 15 226 Kč (nárok 1). -) dne [datum] smlouva [číslo] na jejímž základě mu v den podpisu smlouvy byla poskytnuta hotovostní zápůjčka 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 22 661 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 6 612 Kč (při sjednané úrokové sazbě 14% ročně), z částky za zpracování, a administrativní činnost ve výši 14 759 Kč a poplatku za vedení účtu 990 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 36 měsíců splátkami v měsíční výši 1 463 Kč, kdy poslední splátka byla splatná [datum]. Žalovaný uhradil na tento svůj dluh 21 000 Kč (nárok 2). -) dne [datum] smlouva [číslo] na jejímž základě mu v den podpisu smlouvy byla poskytnuta hotovostní zápůjčka 70 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 18 872 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 6 892 Kč (při sjednané úrokové sazbě 6,2% ročně), z částky za zpracování, a administrativní činnost ve výši 6 870 Kč a poplatku za vedení účtu 5 110 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 36 měsíců splátkami v měsíční výši 2 469 Kč, kdy poslední splátka byla splatná [datum]. Žalovaný uhradil na tento svůj dluh 40 000 Kč (nárok 3). Před uzavřením uvedených smluv byla původním věřitelem řádně a s odbornou péčí vyhodnocena schopnost žalovaného poskytnuté úvěry splácet. Popsané pohledávky byly následně smluvně postoupeny žalobkyni smlouvou z [datum], což bylo žalovanému původním věřitelem písemně oznámeno. 3 Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4 Žalovaný je státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie, přičemž je hlášen k pobytu v obvodu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu k projednání a rozhodnutí věci je tak dána dle čl. 7 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 (tzv.„ nařízení Brusel I. bis“). Pravomoc českých vyplývá z § 6 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb. v účinném znění, který stanoví, že pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. 5 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] písemně omluvil, a požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno do vlastních rukou a k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 6 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry: Dle smlouvy o zápůjčce [číslo] byla tato uzavřena mezi žalovaným a původním věřitelem dne [datum]. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí hotovostní zápůjčky 49 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 42 211 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 21 567 Kč (při sjednané úrokové sazbě 25,14% ročně), z částky za zpracování, a další péči o zákazníka ve výši 20 644 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 24 měsíců splátkami v měsíční výši 3 801 Kč, kdy poslední splátka byla splatná [datum]. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalovaného a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem [částka], který měl být, dle záznamu v kartě doložen dvěma výplatními páskami. Dále byl deklarován nespecifikovaný další příjem domácnosti v měsíční výši [částka]. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 7 900 Kč bez bližšího určení, konečně je pak uvedena výše splátek dříve poskytnutých úvěrů ve výši 3 900 Kč měsíčně. Listiny, kterými měly být osvědčeny údaje zanesené do zákaznické karty soudu předloženy nebyly. 7 Dle smlouvy o zápůjčce [číslo] byla tato uzavřena mezi žalovaným a původním věřitelem dne [datum]. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí hotovostní zápůjčky 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 22 661 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 6 612 Kč (při sjednané úrokové sazbě 14% ročně), z částky za zpracování, a administrativní činnost ve výši 14 759 Kč a poplatku za vedení účtu 990 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 36 měsíců splátkami v měsíční výši 1 463 Kč, kdy poslední splátka byla splatná [datum]. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalovaného a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem [částka], kdy není z karty patrné, jak byl, či měl být tento příjem doložen. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši [částka] bez bližšího určení, konečně je pak uvedena výše splátek dříve poskytnutých úvěrů ve výši 2 000 Kč měsíčně. Karta uvádí, že žalovaný měl mít zápůjčky u jiné společnosti, v rozporu s tímto údajem však současně uvádí, v kolonce externích splátek zápůjček nulovou hodnotu. Listiny, kterými měly být osvědčeny údaje zanesené do zákaznické karty soudu předloženy nebyly. 8 Dle smlouvy o zápůjčce [číslo] byla tato uzavřena mezi žalovaným a původním věřitelem dne [datum]. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí hotovostní zápůjčky 70 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 18 872 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 6 892 Kč (při sjednané úrokové sazbě 6,2% ročně), z částky za zpracování, a administrativní činnost ve výši 6 870 Kč a poplatku za vedení účtu 5 110 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 36 měsíců splátkami v měsíční výši 2 469 Kč, kdy poslední splátka byla splatná [datum]. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalovaného a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem [částka], kdy není z karty patrné, jak byl, či měl být tento příjem doložen. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši [částka] bez bližšího určení, konečně je pak uvedena výše splátek dříve poskytnutých úvěrů ve výši [částka] měsíčně. Karta uvádí, že žalovaný měl mít zápůjčky u jiné společnosti, s měsíční výší splátek 4 000 Kč. Listiny, kterými měly být osvědčeny údaje zanesené do zákaznické karty soudu předloženy nebyly. 9 Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto postoupil původní věřitel žalobkyni soubor pohledávek zahrnující i pohledávky za žalovanou z uvedených úvěrových smluv. Postoupení pohledávek bylo původním věřitelem žalovanému oznámeno přípisem, přičemž jeho odeslání na adresu žalovaného označenou jím v předmětných smlouvách je vykázáno podacím lístkem poštovní zásilky z [datum]. 10 Po právní stránce je na místě věc posoudit podle zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") a současně však měla být tato věc posouzena i dle speciálního zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 11 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12 Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13 Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 14 Ohledně výkladu pojmu„ odborná péče“ lze odkázat na § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ Lze dále v této souvislosti poukázat na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, z jehož právní věty lze citovat:„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ Citované závěry, byť byly přijaty v případu, na který dopadala předchozí úprava zák. č. 145/2010 Sb., jsou nepochybně aplikovatelné i v pro výklad pojmu„ odborné péče“ ve smyslu aktuální právní úpravy, tedy zákona č. 257/2016 Sb. 15 Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16 V posuzovaném případě nebyla úvěruschopnost žalovaného ze strany předchůdkyně žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posouzena. Dle zákaznických karet vycházela předchůdkyně žalobkyně z příjmů žalovaného, které měly být sice částečně doloženy listinami, avšak tyto listiny soudu předloženy nebyly. Do posouzení byly nadto zahrnuty i tzv.„ ostatní příjmy žadatele“, které nejsou jakkoliv specifikovány. Běžné měsíční výdaje jsou uvedeny celkovou částkou v rozsahu 4 500 Kč – 7 900 Kč bez jakéhokoliv dalšího komentáře. Jde přitom o částku relativně velmi nízkou s ohledem na obecně známou cenovou úroveň služeb a komodit nutných k uspokojení základních životních potřeby, zejména pak bydlení, přesto se původní věřitel spokojil s pouhým tvrzením žalovaného a nevyplývá z provedeného dokazování, že by se o skladbu jím deklarovaných výdajů jakkoliv blíže zajímal. Žádné další listiny, jako výpisy z účtu, z nichž by bylo lze usuzovat na průběžné příjmy a výdaje žalovaného, označeny k důkazu a předloženy soudu nebyly. Způsob jakým přistoupila předchůdkyně žalobkyně k ověření úvěruschopností žalovaného tak lze označit jako povrchní a nevyhovující zákonnému požadavku ověření úvěruschopnosti na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. 17 Absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, coby důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla výslovně vložena do textu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. až novelou provedenou zákonem č. 96/2022 Sb. s účinností od 29. 5. 2022. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění dopadajícím na řešený případ, tedy ve znění účinném do 28. 5. 2022, je však třeba vykládat v souladu se záměrem zákonodárce, kterým bylo posílení ochrany spotřebitele, coby slabší strany úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že tuzemská právní úprava spotřebitelského úvěru představuje částečně transpozici směrnice č. 93/13 EHS, je na místě vykládat tuto právní úpravu způsobem konformním s komunitárním právem. V této souvislosti je na místě poukázat na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C - 679/18, OPR-Finance, k předběžné otázce vznesené českým soudem právě k předmětné právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru, včetně shodného stanoviska generálního advokáta v obdobné věci C -616/18, Cofidis. Soudní dvůr EU ve věci OPR-Finance uzavřel, že„ články 8 a 23 směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku … musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Vyplývá tak z výše uvedeného, že aplikovatelnou právní úpravu (§ 87 zákona č. 257/2016 Sb.) je třeba jednoznačně vyložit tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnou z úřední povinnosti. 18 Tím, že žalovanému byla vyplacena celková částka 149 000 Kč na základě neplatně uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru, lze uzavřít, že žalovanému vzniklo na úkor předchůdce žalobkyně bezdůvodné obohacení v uvedené výši přijetím plnění bez právního důvodu. Vzhledem k tomu, že žalovaný, dle tvrzení žalobkyně, uhradil na svůj dluh před podáním žaloby celkem částku 76 226 Kč, je nadále povinen vydat bezdůvodné obohacení ve výši 72 774 Kč. 19 Právní úprava nestanoví splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení. Konstantní judikatura dovozuje, že, není-li účastníky dohodnuto jinak, je dlužník povinen vydat bezdůvodné obohacení následujícího dne po dni, kdy byl věřitelem k plnění vyzván (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 871/2005 ze dne 15. 12. 2005 či usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 577/2019 ze dne 27. 6. 2019). 20 Žalovaný byl vyzván k plnění přípisem odeslaným na jeho adresu dne [datum]. Soud vyšel z toho, že dle standardního způsobu doručování lze mít zásilku za prokazatelně za doručenou do dispoziční sféry žalovaného třetího pracovního dne od odeslání, tedy v daném případě [datum] Žalovaný tak mohl na svůj dluh plnit [datum] a ode dne následujícího je v prodlení. 21 Z uvedených důvodů shledal soud žalobu za důvodnou co do částky 72 774 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 33 774 Kč za období od [datum] do zaplacení, 8,25 % ročně z částky 9 000 Kč za období od [datum] do zaplacení a 10 % ročně z částky 30 000 Kč za období od [datum] do zaplacení, zatímco ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl. 22 Ve věci byl převážně procesně úspěšný žalovaný, kterému v řízení žádné procesní náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.