11 C 141/2025

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kneřem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně 1 zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 29 691 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 352 Kč s úrokem ve výši 1 339 Kč, s úrokem ve výši 27,28% ročně z částky 27 551 Kč od 26. 6. 2025 do 24. 9. 2025, s úrokem ve výši 12% ročně z částky 27 551 Kč od 25. 9. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 27 551 Kč od 26. 6. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 919 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobou ze dne 2. 7. 2025 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení 28 352 Kč s příslušenstvím, jak je vymezeno ve výroku rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tím, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 14. 10. 2024 poskytla žalovanému neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč, kdy část úvěrových prostředků ve výši 2 500 Kč byla v souladu se smlouvou převedena na účet zprostředkovatele žalovaného a zbytek byl žalovanému vyplacen. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč splatných vždy k 20. dni v kalendářním měsíci počínaje listopadem 2024. Vůli k uzavření smlouvy projevil žalovaný odeslání verifikační platby 1 Kč ze svého účtu pod variabilním symbolem odpovídajícím číslu úvěrové smlouvy. ˇvěr nebyl ze strany žalovaného řádně splácen, přičemž byl v prodlení s úhradou splátky či její části po dobu delší než 2 měsíce, a žalobkyně přistoupila v souladu se smlouvou k jeho zesplatnění. Oznámení o zesplatnění úvěru bylo žalovanému odesláno 25. 6. 2025. Zesplatněná část jistiny činila 25 943 Kč, dluh na splátkách ke dni zesplatnění činil 2 947 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 1 339 Kč a dluhu na jistině ve výši 1 608 Kč. Kdy tedy celková dlužná jistina ke dni žaloby činí 25 943 Kč + 1 608 Kč, což v součtu činí na jistině 27 551 Kč a na úrocích 1 339 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok 27,28% ročně z neuhrazené jistiny za 90 dnů od zesplatnění a následně v souladu s § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 sb. o spotřebitelském úvěru úrok ve výši odpovídající zákonnému úroku z prodlení.

2. Před uzavřením úvěrové smlouvy prověřila žalobkyně schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet, kdy z výplatních pásek byla ověřena průměrná mzdy 53 339 Kč. Byly dále provedeny lustrace v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku a registru platebních informací CRIF bez negativních poznatků. Při zohlednění normativních nákladů bydlení a existenčního minima dospěla žalobkyně z závěru, že nejsou dány důvodné pochybnosti o tom, že by žalovaný nebyl objektivně schopen hradit měsíční splátky ve výši 1 150 Kč.

3. Součástí smlouvy je pak ujednání o smluvní pokutě ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s úhradou splátky, kdy žalobkyně se žalobou domáhá smluvní pokuty ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou jedné měsíční splátky. Dále byla sjednána povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, kdy tato je žalobou požadována za dobu od 26. 6. 2025 do 2. 7. 2025 ve výši 202 Kč. Na nákladech upomínání požaduje žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním částku 100 Kč za jednu odeslanou upomínku.

4. Žalovaný v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu navrhl částečné zamítnutí žaloby, aniž by jednoznačně vymezil, v jaké části má být žaloba zamítnuta. Uvedl, že považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za neplatnou, kdy za sporné má i to, zda vůbec došlo k jejímu uzavření, když zvolený způsob kontraktačního procesu nelze věrohodně prokázat, že v jakém textovém znění vyslovil se smlouvou souhlas. Dále uvedl že považuje výši úplaty za poskytnutí úvěru (částka 2 500 Kč) za neúměrně vysokou. Poukazuje dále na částku označenu jako poplatek za zprostředkování, kterou hodnotí jako zastřenou odměnu za poskytnutí úvěru, když žádnou smlouvu o zprostředkování, a to ani ústně neuzavřel. Žalovaný má dále za to, že systém smluvních pokut je smlouvou záměrně nastaven tak, aby byl nepřehledný a ve svém důsledku pro spotřebitele likvidační, kdy zejména poukazuje na kumulaci smluvní pokuty za prodlení ve výši 0,1% denně a jednorázové smluvní pokuty 466 Kč za každou jednotlivou splátku. Dovozuje dále rozpor s § 122 zák. č. 257/2016 Sb. neboť smluvní sankce nejsou „zastropovány“. Žalovaný dále namítá, že nebyla před uzavřením předmětné smlouvy ze strany žalobkyně s náležitou odbornou péčí prověřena jeho schopnost předmětný úvěr splácet, když nebyla nijak ověřena jím deklarovaná výše nákladů na bydlení, splátky předešlých úvěrů a jiné potřeby. Důsledkem uvedeného pochybení pak je dle žalovaného neplatnost předmětné úvěrové smlouvy. Konečně žalovaný namítl, že v průběhu předsoudního jednání bylo stranou žalující odsouhlaseno mimosoudní vyřešení sporu spočívající v tom, že by se zavázal uhradit částku 20 002 Kč, kterou je připraven okamžitě zaplatit.

5. Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud tyto skutkové závěry:

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 14. 10. 2024 mezi žalobkyní, společností , Jméno žalobkyně, ., a žalovaným , jméno FO, , soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím zprostředkovatele , právnická osoba, a její platnost byla potvrzena verifikační platbou dne 18. 10. 2024. Podle smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni celkovou částku 46 000 Kč formou 40 pravidelných měsíčních splátek po 1 150 Kč, splatných vždy do 20. dne měsíce, počínaje dnem 20. 11. 2024, s poslední splátkou dne 20. 02. 2028. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 %, přičemž RPSN činí 39,2 %. Provize zprostředkovatele byla stanovena na 2 500 Kč. Smlouva obsahuje ujednání o smluvních pokutách a sankcích pro případ prodlení, zejména pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a paušální pokutu 499 Kč za každý případ prodlení se splátkou. Dále je sjednáno právo žalobkyně zesplatnit úvěr při prodlení žalovaného delším než dva měsíce nebo při zahájení insolvenčního či exekučního řízení. Žalovaný byl poučen o právu odstoupit od smlouvy do 14 dnů od jejího uzavření a o možnosti předčasného splacení úvěru bez poplatku.

7. Z obchodních podmínek žalobkyně vyplývá, že tyto upravují vztahy mezi poskytovatelem a zákazníkem až do úplného vypořádání všech pohledávek. Smlouva o úvěru vzniká akceptací žádosti zákazníka poskytovatelem, přičemž účinnosti nabývá okamžikem převedení sjednané částky na účet zákazníka. Úvěr je splácen v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše a termíny jsou sjednány ve smlouvě; úrok je počítán prostým úročením z jistiny. Zákazník je povinen hradit sjednané úroky a poplatky, přičemž platby se započítávají v pořadí stanoveném podmínkami (nejprve náklady upomínek, smluvní pokuty, poté splátky, úroky a jistina). Úvěrové podmínky umožňují předčasné splacení úvěru s právem zákazníka na snížení nákladů a právem poskytovatele na náhradu účelně vynaložených nákladů, jejichž výše je limitována zákonem (§ 117 ZoSÚ). Zákazník má právo odstoupit od smlouvy bez sankce do 14 dnů od jejího uzavření (§ 118 ZoSÚ). V případě prodlení vzniká poskytovateli nárok na zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu a náhradu nákladů. Úvěrové podmínky obsahují i ujednání o doručování, zpracování osobních údajů dle GDPR, možnosti postoupení pohledávek a závazek zákazníka oznamovat změny údajů.

8. Z formuláře posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z měsíčního příjmu žalovaného 53 339,25 Kč, z nákladů bydlení 8 500 Kč a splátek předešlých závazků 5 000 Kč měsíčně.

9. Dle informativního výpisu z katastru nemovitostí pořízeného 17. 10. 2024 byl žalovaný vlastníkem bytové jednotky , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, ve společném jmění manželů, kdy jednotka byla zatížena smluvním zástavním právem.

10. Z výplatních pásek žalovaného za období srpen 2024 a září 2024 se podává měsíční hrubá mzda 82 699 Kč. Žalovaný pak učinil nesporným, že jeho průměrná čistá mzda v daném období odpovídala částce 53 339,50 Kč.

11. Dle prohlášení samostatného zprostředkovatele k úvěrové smlouvě byl zjištěn závazek žalovaného z hypotečního úvěru s nesplacenou částkou 500 000 Kč a měsíční splátkou 5 000 Kč.

12. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období červen 2024 - srpen 2024 vyplývá, že žalovanému byla na tento účet pravidelně vyplácena mzda.

13. Dle výpisu z insolvenčního rejstříku nebyl ke dni 15. 10. 2024 žalovaný v tomto rejstříku veden.

14. Dle výpisu z centrální evidence exekucí nebyl ke dni 15. 10. 2024 žalovaný v tomto rejstříku veden.

15. K důkazu bylo dále předloženo čestné prohlášení, které deklaruje výdaje žalovaného na bydlení ve výši 8 500 Kč měsíčně a měsíční příjem 50 000 Kč. Listina není opatřena podpisem žalovaného. Ten při ústním jednání uvedl, že není zpětně schopen potvrdit ani vyloučit, že tuto listinu autorizoval, potvrdil však, že údaje v ní zachycené odpovídají údajům, které uváděl při sjednávání úvěrové smlouvy.

16. Z potvrzení o transakci vystaveného Československou obchodí bankou, a.s. byla dne 18. 10. 2024 provedena z účtu vedeného na jméno žalovaného ve prospěch účtu žalobkyně platba částky 1 Kč označená variabilním symbolem odpovídajícím číslu úvěrové smlouvy. K otázce uzavření předmětné úvěrové smlouvy pak dále žalovaný při ústním jednání uvedl, že nečiní sporným, že smlouva v předložené podobě byla mezi stranami uzavřena.

17. Pokud předložil žalovaný k prokázání svého tvrzení, že žalobkyně akceptovala smírné vyřešení věci emailovou komunikaci ze dne 25. 6. 2025, pak soud konstatoval, že z této sice vyplývá, že o možnosti smírného řešení zjevně bylo mezi stranami jednáno, nikoliv však to, že by v tomto smyslu byla uzavřena jakákoliv dohoda, byť i neformální.

18. Dle upomínky datované 25. 5. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 2 348 Kč, smluvní pokuty 499 Kč a nákladů upomínání 100 Kč.

19. Dle přípisu z 25. 6.2025 byl žalovaný s odkazem na podmínky uzavřené smlouvy o úvěru vyzván k úhradě celého úvěru v částce 28 890 Kč, smluvní pokuty 499 Kč a upomínacích nákladů 100 Kč. Odeslání přípisu 25. 6. 2025 je prokázáno podacím lístkem.

20. Soud se dále nezabýval argumentací žalovaného směřující ke zpochybnění samotného kontraktačního procesu, když žalovaný následně při ústním jednání soudu výslovně učinil nesporným, že k uzavření úvěrové smlouvy v podobě, jak byla předložena a k důkazu provedena, mezi stranami došlo.

21. Po právní stránce je na místě věc posoudit podle zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") a současně však měla být tato věc posouzena i dle speciálního zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

22. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

25. Ohledně výkladu pojmu „odborná péče“ lze odkázat na § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ Lze dále v této souvislosti poukázat na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, z jehož právní věty lze citovat: „Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ Citované závěry, byť byly přijaty v případu, na který dopadala předchozí úprava zák. č. 145/2010 Sb., jsou nepochybně aplikovatelné i v pro výklad pojmu „odborné péče“ ve smyslu aktuální právní úpravy, tedy zákona č. 257/2016 Sb.

26. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Nelze rozhodně přisvědčit argumentaci žalovaného, pokud namítal, že jeho schopnost splácet předmětný úvěr nebyla před uzavřením smlouvy řádně provedena. Žalobkyně prokázala, že vynaložila přiměřené úsilí k tomu, aby shromáždila údaje relevantní pro celkové posouzení socioekonomické situace žalovaného a také, že tyto údaje byly ověřeny způsobem umožňujícím přijmout s dostatečnou měrou pravděpodobnosti závěr o jejich pravdivosti. Žalovaný, jak ostatně sám potvrdil, dosahoval v dané době průměrného čistého příjmu cca 53 000 Kč, kdy výše příjmu byla ověřena výplatními páskami. Z běžně používaných databází nebyly zjištěny negativní poznatky k platební morálce žalovaného v minulosti. Bylo ověřeno, že svou bytovou potřebu realizuje ve vlastním bytě, na který čerpal hypoteční úvěr s měsíčními splátkami 5 000 Kč. Žalovaným uvedená výše dalších měsíčních nákladů bydlení 8 500 Kč zcela odpovídá běžnému standardu, nevzbuzuje jakékoliv pochybnosti a pokud nebyla dále ověřována, nelze v tom spatřovat nedostatek odborné péče. Je naopak třeba konstatovat, že žalobkyně shromáždila vstupní informace v dostatečném rozsahu pro posouzení úvěruschopnosti, tyto dostatečně ověřila a s náležitou odbornou péčí provedla jejich vyhodnocení. Na uvedeném podkladě mohla žalobkyně zcela důvodně učinit závěr, že celková socioekonomická situace žalovaného více než dostatečně umožňuje splácení úvěru s měsíční splátkou 1 150 Kč. Lze tak uzavřít, že strana žalující požadavku na řádné posouzení schopnosti žalovaného splácet předmětný úvěr vyplývajícímu z výše citované právní úpravy a judikatury bezezbytku vyhověla.

28. Není pak na závadu platnosti smlouvy ani skutečnost, že část úvěrových prostředků ve výši 2 500 Kč byla poukázána coby úhrada zprostředkovatelské provize. Nelze přehlédnout, že žalovaný podpisem smlouvy o spotřebitelském úvěru dal k takové dispozici výslovný pokyn. Neexistence či neplatnost smlouvy o zprostředkování může potenciálně založit nárok žalovaného vůči třetí osobě, pro posouzení žalobou uplatněného nároku však je bez významu.

29. Výše sjednaných smluvních pokut, kdy tyto se skládají z fixní pokuty za prodlení ve výši 499 Kč a dále ze smluvní pokuty za prodlení určené sazbou 0,1% denně nelze pak považovat za nijak excesivní a zakládající důvod uvažovat o platnosti tohoto ujednání z hlediska možného rozporu s dobrými mravy, jak naznačuje v rámci své obrany žalovaný.

30. Soud dále neshledal, že by žalobou požadované plnění v jakékoliv složce přesahovalo limitaci vyplývající z §122 zák. č. 257/2016 Sb.

31. S odkazem na výše uvedené shledal soud, že žalobou uplatněný nárok je po právu, a to v celém jeho rozsahu a podané žalobě vyhověl.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Vzhledem k uvedenému soud přiznal žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů. Tyto byly vyčísleny celkovou částkou 5 919 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 1 188 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení ve výši 3 160 Kč stanovené podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) za tyto úkony právní služby (při výši náhrady 300 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu):- převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu,- výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,- podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,a dále podle § 7 advokátního tarifu za tyto úkony právní služby (při výši mimosmluvní odměny 2 260 Kč za 1 úkon právní služby):- písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč a dále 1 paušální náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 450 Kč, tedy v celkové výši 750 Kč. DPH (21%) z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů činí 821 Kč.

33. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).

34. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.