11 C 152/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kneřem ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 16 064,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12 090 Kč s úrokem z prodlení ve výši 292,34 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 12 090 Kč za dobu od 12. 3. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 3 974,96 Kč, co do kapitalizovaného úroku 1 676,89 Kč, co do úroku ve výši 15% ročně z částky 13 999,39 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 215,43 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 15% z částky 3 974,96 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 0,25% ročně z částky 12 090 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 675,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem 1 Žalobou ze dne 12. 3. 2024 se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení 16 064,96 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 676,89 Kč, s úrokem ve výši 15% z částky 13 999,39 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 504,77 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 16 064,96 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila žalovaná tím, že mezi stranami byla dne 31. 7. 2023 dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, s úvěrovým rámcem 14 000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla prověřena schopnost žalované předmětný úvěr splácet. Na jejím základě načerpala žalovaná v průběhu trvání úvěrového vztahu částku 15 247 Kč, přičemž uhradila 1 400 Kč. Z důvodu prodlení žalované přistoupila žalobkyně, v souladu se smluvními podmínkami, k zesplatnění úvěru ke dni 11. 12. 2023. Žalobkyně požaduje částku 13 999,39 Kč na jistině úvěru, 309,57 Kč na dlužném pojistném, 600 Kč na nákladech vymáhání a 1 000 Kč na smluvní pokutě, dále pak úrok zákonný úrok z prodlení, jak je vymezeno výše. Žalovaná neuhradil na svůj dluh přes výzvu ničeho.2 Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na den 26. 8. 2024 písemně omluvil, a požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalované bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním způsobem a k jednání se bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně.4 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry:5 Žalobkyně k důkazu předložila Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 31. 7. 2023 uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným, podpis žalované na smlouvě je vlastnoruční a byl na listinu přenesen prostřednictvím podpisového tabletu či obdobného zařízení. Smlouva uvádí, že je žalovaná na mateřské dovolené s příjmem 13 800 Kč, výdaje na bydlení 5 000 Kč, ostatní výdaje 3 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 90 000 Kč. Žalobkyně se zavázala žalované poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce: 14 000 Kč / Roční úroková sazba: 26,28 %, výše minimální měsíční splátky činila 4 % z dlužné částky. Celková částka splatná spotřebitelem: 15 993 Kč. Výše prvního čerpání na nákup elektroniky činila 13 490 Kč. Dále účastníci sjednali pro případ dlužných 2 a více splátek nebo nezaplacení splátky déle než 3 měsíce, že je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit, s tím, že účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů. Ke dni uzavření smlouvy je výše nákladů vypočtena na 300 Kč za měsíc vymáhání. Dále účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 500 Kč a úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády.6 Žalobkyně dále k důkazu předložila listiny označené jako Potvrzení o provedení ověření bonity klienta z 11. 3. 2024 týkající se uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 31. 7. 2023. Tato listina v podstatě rekapituluje údaje žalované uvedené ve smlouvě a dále obsahuje přehled provedených lustrací externích registrů. Pokud byla dále k důkazu předložena listina označená jako úvěrová zpráva, konstatuje soud, že tato mimo základních osobních údajů žalované neobsahuje žádné údaje.7 Dále žalobkyně předložila výpis čerpání, splátek a úhrad ze strany žalované vztahující se ke smlouvě č. , hodnota, , ze kterého vyplývá, že měla být bezprostředně v den uzavření smlouvy čerpána částka 13 490 Kč a následně dne 28. 8. 2023 čerpána částka předpisu 1 757 Kč převodem na bankovní účet , tel. číslo, , Anonymizováno, . je evidována jediná úhrada za strany žalované ve výši 1 400 Kč dne 17. 8. 2023.8 Žalobkyně rovněž předložila úvěrového podmínky společnosti , právnická osoba, . – , Anonymizováno, platné od 2. 5. 2022 a Metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta9 Dopisem ze dne 11. 12. 2023 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě celé dlužné částky 16 893,84 Kč.10 Žalobkyně konečně soudu předložila předžalobní upomínku ze dne 4. 1. 2024, včetně poštovního podacího archu ze dne 5. 1. 2024.11 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12 Soud po provedeném dokazování nemá za prokázáno splnění povinnosti žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalované, když žalobkyně zjevně vyšla primárně z údajů poskytnutých žalovanou, aniž by tyto byly dostatečně verifikovány. Smlouva uvádí příjem žalované 13 800 Kč aniž by byl jakkoliv doložen. Deklarované náklady bydlení 5 000 Kč a ostatní náklady 3 000 Kč se jeví být dosti nízké, zvláště, pokud uvedla žalovaná, že je na mateřské dovolené, tedy pečuje o malé dítě. Do hodnocení byl dále pojat údaj o příjmech ostatních členů domácnosti 90 000 Kč, který vzbuzuje značné pochyby a nebyl nijak specifikován, pokud jde o zdroj příjmu a vztah osob tohoto příjmu dosahujících k žalované a nebyl ani jakkoliv verifikován.13 Ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je přitom ze strany poskytovatele úvěru nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, závazky či dokonce případné exekuční či insolvenční řízení žadatele. Poskytovatel úvěru má tedy na základě zhodnocení příjmů a výdajů žadatele povinnost s odbornou péčí posoudit, zda žadatel (dlužník) nebude mít zjevný problém úvěr splácet, přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit. V daném případě byly shromážděny údaje o poměrech žalované, nebyly však provedeny žádné kroky směrem k prověření správnosti a pravdivosti takových údajů, ačkoliv žalovanou dodané údaje vzbuzují závažné pochybnosti a zjevně vyžadovali bližší zkoumání a ověření.14 V souvislosti s právě uvedeným pak vyvstává otázka, zda neplatnost smlouvy o úvěru je pouze relativní, jak naznačuje ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění do 28. 5. 2022, nebo se jedná o neplatnost absolutní. Soud má za to, že uvedené ustanovení nechrání pouze spotřebitele, na jehož ochranu je citované ustanovení určeno, ale zprostředkovaně i další subjekty. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 požadavky na prověření úvěruschopnosti chrání zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Nadto s ohledem na důvodovou zprávu k zákonu č. 96/2022 Sb., jímž byl novelizován § 87 zákona č. 257/2016 Sb. a jímž byla v případě nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr zakotvena právě neplatnost absolutní, má soud za to, že je třeba uplatnit ust. § 588 o. z. a přihlédnout k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti.15 Z výše uvedeného rezultuje závěr o neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy. Je pak za dané situace na místě posoudit věd podle, dále citované, právní úpravy bezdůvodného obohacení.16 Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.17 Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že žalované bylo poskytnuto plnění 13 490 Kč na nákup elektroniky, když úvěrová smlouva byla uzavřena v bezprostřední souvislosti s tímto nákupem a strany tuto transakci podpisem smlouvy potvrdily. Pokud jde o další tvrzené čerpání v celkové výši 1 759 Kč, konstatuje soud, že nebyly předloženy jakékoliv důkazy k prokázání poskytnutí tohoto plnění žalované. Při zohlednění úhrady ve výši 1 400 Kč je tak žalovaná povinna vydat bezdůvodné obohacení ve výši 12 060 Kč.18 Právní úprava nestanoví splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení. Konstantní judikatura dovozuje, že, není-li účastníky dohodnuto jinak, je dlužník povinen vydat bezdůvodné obohacení následujícího dne po dni, kdy byl věřitelem k plnění vyzván (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 871/2005 ze dne 15. 12. 2005 či usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 577/2019 ze dne 27. 6. 2019).19 Dle žalobkyní předložených důkazů byla žalovaná vyzvána k plnění přípisem odeslaným na adresu jeho trvalého pobytu dne 5. 1. 2024. Soud vyšel z toho, že dle standardního způsobu doručování lze mít zásilku za prokazatelně za doručenou do dispoziční sféry žalované třetího pracovního dne od odeslání, tedy v daném případě 10. 1. 2024 Žalovaná mohl na svůj dluh plnit následující dne a počínaje 12. 1. 2024 tak je v prodlení.20 Z uvedených důvodů shledal soud žalobu za důvodnou co do částky 12 090 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 090 Kč od 12. 1. 2024 do zaplacení, kdy vzhledem k formulaci žalobního petitu je tento za období od 12. 1. 2024 do 11. 3. 2024 kapitalizován částkou 292,34 Kč. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.21 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně. Míru procesního úspěchu jednotlivých účastníků hodnotil soud nikoliv pouze podle jistiny žalované pohledávky, ale podle úspěchu v celém sporu, tady i stran jejího příslušenství, v daném případě úroků z prodlení, ke dni vydání rozsudku. Uvedený názor je mimo jiné vyjádřen v nálezu Ústavního soudu ČR

I. ÚS 2717/08 ze dne 30. 8. 2010. Porovnáním plnění s příslušenstvím ve výši požadované žalobou (20 316,60 Kč) a plnění, které bylo žalobkyni přiznáno (13 200,89 Kč) - vyčísleno vždy ke dni vydání rozsudku, byla zjištěna míra procesního úspěchu žalobkyně, která odpovídá 65 %, zatím co míra procesního úspěchu žalované činí 35 %.22 Celkové náklady řízení byly vyčísleny částkou 2 252 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení ve výši 900 Kč stanovené podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) za tyto úkony právní služby (při náhrady 300 Kč za 1 úkon právní služby):- převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu,- výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,- podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč za výše uvedené úkony právní služby v celkové výši 300 Kč, a 21% DPH z náhrady nákladů právního zastoupení a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 252 Kč.23 Vzhledem k výše vyčíslené míře procesního úspěchu stran uložil soud žalovanému nahradit žalobkyni 30% celkových nákladů řízení, tedy částku 675,60 Kč.24 Náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně.25 Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.