11 C 156/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kneřem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 53 523,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 600 Kč za období od 2. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 44 923,95 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 5 762,99 Kč, kapitalizovaného úroku 2 903,01Kč, úroku ve výši 18,28 % ročně z částky 15 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 22,44 % ročně z částky 17 520,22 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32 520,22 Kč od 28. 9. 2023 do 1. 11. 2023 a do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 920,22 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou ze dne 30. 4. 2024 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 26 576,07 Kč s kapitalizovaným úrokem 533,17 Kč, s úrokem ve výši 18,28% ročně z částky 15 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 631,25 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 15 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení (nárok 1) a zaplacení částky 26 947,88 Kč s kapitalizovaným úrokem 2 369,84 Kč, s úrokem ve výši 22,44% ročně z částky 17 520,22 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 131,74 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 17 520,22 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení (nárok 2).2 Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem , právnická osoba, dvě smlouvy o úvěru, když dne 20. 7. 2022 byla, po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, uzavřena smlouva č. , tel. číslo, , na jejímž základě mu v den podpisu smlouvy byl poskytnut hotovostní úvěr 16 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 12 651 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 7 954 Kč a z částky za zpracování, a další služby ve výši 4 697 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 52 týdnů splátkami v týdenní výši 551 Kč, kdy poslední splátka měla činit 550 Kč a byla splatná 19. 7. 2023. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, kdy poslední splátku učinil 26. 7. 2022. Ke dni 3. 12. 2022 byla dlužná jistina vyčíslena částkou 15 000 Kč a dlužný poplatek částkou 11 576,07 Kč. Dále je požadován kapitalizovaný úrok 533,17 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 2 631,25 Kč.3 Dále byla dne 25. 8. 2021 mezi žalovaným a původním věřitelem smlouva č. , tel. číslo, , na jejímž základě mu v den podpisu smlouvy byl poskytnut hotovostní úvěr 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 33 965 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 24 177 Kč a z částky za zpracování, a další služby ve výši 9 786 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 78 týdnů splátkami v týdenní výši 821 Kč, kdy poslední splátka měla činit 746 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, kdy poslední splátku učinil 18. 7. 2022. Ke dni 3. 12. 2022 byla dlužná jistina vyčíslena částkou 17 520,22 Kč a dlužný poplatek částkou 9 427,66 Kč. Dále je požadován kapitalizovaný úrok 2 369,84 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 3 131,74 Kč.4 Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.5 Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno do vlastních rukou a k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti žalovaného.6 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry:7 Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, byla tato uzavřena mezi žalovaným a původním věřitelem dne 20. 7. 2022. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí hotovostní výplaty úvěru ve výši 16 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 12 651 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 7 954 Kč, z částky za zpracování, a další služby ve výši 4 697 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 52 týdnů splátkami v týdenní výši 551 Kč, kdy poslední splátka měla činit 550 Kč a byla splatná 19. 7. 2023. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalovaného a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem 35 868 Kč, který měl být, dle záznamu v kartě doložen pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 12 500 Kč bez bližšího určení, dále jsou deklarovány externí splátky 5 000 Kč měsíčně a interní splátky 5 612 Kč měsíčně. Listiny, kterými měly být osvědčeny údaje zanesené do zákaznické karty soudu předloženy nebyly. Dle předloženého výpisu plateb eviduje žalobkyně úhradu žalovaného ve výši 1 000 Kč dne 26. 7. 2022.8 Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, byla tato uzavřena mezi žalovaným a původním věřitelem dne 25. 8. 2021. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí hotovostní výplaty úvěru ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 33 965 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 24 177 Kč a z částky za zpracování, a další služby ve výši 9 786 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 78 týdnů splátkami v týdenní výši 821 Kč, kdy poslední splátka měla činit 746 Kč. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalovaného a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem 26 083 Kč, který měl být, dle záznamu v kartě doložen pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 9 200 Kč bez bližšího určení, dále jsou deklarovány externí splátky 8 000 Kč měsíčně. Listiny, kterými měly být osvědčeny údaje zanesené do zákaznické karty soudu předloženy nebyly. Dle předloženého výpisu plateb eviduje žalobkyně úhrady žalovaného v období do 28. 7. 2022 v úhrnné výši 36 400 Kč.9 Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 bylo zjištěno, že touto postoupil původní věřitel žalobkyni soubor pohledávek zahrnující i pohledávky za žalovanou z obou uvedených úvěrových smluv.Postoupení pohledávek bylo původním věřitelem žalovanému oznámeno přípisem z 29. 9. 2023, přičemž jeho odeslání na adresu žalovaného označenou jím v předmětných smlouvách je vykázáno podacím lístkem poštovní zásilky z 27. 10. 2023.10 Po právní stránce je na místě věc posoudit podle zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") a současně však měla být tato věc posouzena i dle speciálního zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.11 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12 Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13 Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.14 Ohledně výkladu pojmu „odborná péče“ lze odkázat na § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ Lze dále v této souvislosti poukázat na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, z jehož právní věty lze citovat: „Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ Citované závěry, byť byly přijaty v případu, na který dopadala předchozí úprava zák. č. 145/2010 Sb., jsou nepochybně aplikovatelné i v pro výklad pojmu „odborné péče“ ve smyslu aktuální právní úpravy, tedy zákona č. 257/2016 Sb.15 Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16 V posuzovaném případě nebyla úvěruschopnost žalovaného ze strany předchůdkyně žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posouzena. Dle zákaznických karet vycházela předchůdkyně žalobkyně z příjmů žalovaného, které měly být sice doloženy listinami, avšak tyto listiny soudu předloženy nebyly. Běžné měsíční výdaje jsou uvedeny celkovou částkou 12 500 Kč, resp. 9 000 Kč bez jakéhokoliv dalšího komentáře. Žádné další listiny, jako výpisy z účtu, z nichž by bylo lze usuzovat na průběžné příjmy a výdaje žalovaného, označeny k důkazu a předloženy soudu nebyly. Způsob jakým přistoupila předchůdkyně žalobkyně k ověření úvěruschopností žalovaného tak lze označit jako povrchní a nevyhovující zákonnému požadavku ověření úvěruschopnosti na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.17 Absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, coby důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla výslovně vložena do textu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. až novelou provedenou zákonem č. 96/2022 Sb. s účinností od 29. 5. 2022. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění dopadajícím na řešený případ, tedy ve znění účinném do 28. 5. 2022, je však třeba vykládat v souladu se záměrem zákonodárce, kterým bylo posílení ochrany spotřebitele, coby slabší strany úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že tuzemská právní úprava spotřebitelského úvěru představuje částečně transpozici směrnice č. 93/13/EHS, je na místě vykládat tuto právní úpravu způsobem konformním s komunitárním právem. V této souvislosti je na místě poukázat na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18, OPRFinance, k předběžné otázce vznesené českým soudem právě k předmětné právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru, včetně shodného stanoviska generálního advokáta v obdobné věci C616/18, Cofidis. Soudní dvůr EU ve věci OPR-Finance uzavřel, že„ články 8 a 23 směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku … musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Vyplývá tak z výše uvedeného, že aplikovatelnou právní úpravu (§ 87 zákona č. 257/2016 Sb.) je třeba jednoznačně vyložit tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnou z úřední povinnosti.18 Tím, že žalovanému byla vyplacena celková částka 46 000 Kč na základě neplatně uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru, lze uzavřít, že žalovanému vzniklo na úkor předchůdce žalobkyně bezdůvodné obohacení v uvedené výši přijetím plnění bez právního důvodu. Vzhledem k tomu, že žalovaný, dle tvrzení žalobkyně, uhradil na svůj dluh před podáním žaloby částku 37 400 Kč, je nadále povinen vydat bezdůvodné obohacení ve výši 8 600 Kč.19 Právní úprava nestanoví splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení. Konstantní judikatura dovozuje, že, není-li účastníky dohodnuto jinak, je dlužník povinen vydat bezdůvodné obohacení následujícího dne po dni, kdy byl věřitelem k plnění vyzván (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 871/2005 ze dne 15. 12. 2005 či usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 577/2019 ze dne 27. 6. 2019).20 Žalovaný byl vyzván k plnění přípisem odeslaným na adresu jeho trvalého pobytu dne 27. 10. 2023. Soud vyšel z toho, že dle standardního způsobu doručování lze mít zásilku za prokazatelně za doručenou do dispoziční sféry žalovaného třetího pracovního dne od odeslání, tedy v daném případě 1. 11. 2023 Žalovaný tak je v prodlení od 2. 11. 2023.21 Z uvedených důvodů shledal soud žalobu za důvodnou co do částky 8 600 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 8 600 Kč od 2. 11. 2023, zatímco ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.22 Ve věci byl převážně procesně úspěšný žalovaný, kterému v řízení žádné procesní náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.