11 C 168/2012

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalovaného zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o vydání věci <b>I. Žalovaný je povinen vydat žalobci pracovní stroj [anonymizována tři slova], [číslo] [anonymizována čtyři slova] [rok], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal vydání [anonymizováno 30 slov] [hmotnost], zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 16 966,49 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce proti žalovanému domáhal vydání pracovního stroje typu [anonymizována dvě slova], [číslo] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [částka s příslušenstvím] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ předmětný stroj“). Svůj návrh odůvodnil tím, že předmětný stroj nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od své matky [jméno] [příjmení]. Žalovaný předmětný stroj zadržuje a odmítá jej vydat s tím, že tento je předmětem probíhajícího vypořádání SJM mezi ním a [jméno] [příjmení]. Žalobce má za to, že předmětný stroj byl výlučným majetkem [jméno] [příjmení] a na základě uvedené smlouvy se stal jeho vlastníkem žalobce.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobci vlastnické právo k předmětnému stroji nesvědčí a stroj je v jeho vlastnictví. Žalobou zmíněná smlouva je dle žalovaného podvrh. Namítl, že [jméno] [příjmení] nemohla prodat něco, co jí nepatřilo. Stroj koupil u firmy [příjmení] dne [datum], což dokládá technickým průkazem a dodacím listem na jeho jméno. Stroj již byl řešen v rámci řízení o vypořádání SJM a následně dědického řízení zůstavitelky [jméno] [příjmení], kde se žalobce majetku zřekl.

3. Řízení bylo v době od [datum] do [datum] přerušeno dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. z důvodu probíhajícího řízení o vypořádání SJM žalovaného a [jméno] [příjmení] vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka].

4. Ve věci byl zdejším soudem dne [datum rozhodnutí] vydán rozsudek č.j. [číslo jednací], kterým byla žaloba zamítnuta. Citovaný rozsudek byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zrušen a věc byla se závazným právním názorem odvolacího soudu vrácena zdejšímu okresnímu soudu k dalšímu řízení.

5. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla podle § 95 odst. 1 o.s.ř. připuštěna změna žaloby podle podání žalobce ze dne [datum] ve znění, že žalovaný je povinen vydat žalobci pracovní stroj [anonymizována tři slova], [číslo] [anonymizována čtyři slova] [rok], [anonymizována tři slova]. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne 14.6.2021.

6. Okresní soud v souladu s pokynem odvolacího soudu provedl opětovně dokazování a na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil tato skutková zjištění:

7. Dle kupní smlouvy (předložené v kopii) byla smlouva uzavřena dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalobcem jako kupujícím. Předmětem smlouvy je prodej předmětného stroje za cenu 100 Kč O jiném, dalším, předmětu prodeje není uvedeno ničeho. Smlouva neobsahuje žádné ujednání o převodu vlastnického práva, podpisy účastníků nejsou úředně ověřeny.

8. Z technického průkazu k předmětnému stroji bylo zjištěno, že tento obsahuje zápis o změně majitele datovaný [datum].

9. Dle daňového dokladu a faktury byly tyto vystaveny [jméno] [příjmení] na úhradu kupní ceny 100 Kč s datem zdanitelného plnění [datum].

10. Z protokolu Policie ČR o trestním oznámení ze dne [datum] vyplývá, že žalobce oznámil údajné neoprávněné užívání předmětného stroje žalovaným. Jiná skutková zjištění soud z tohoto důkazu neučinil, neboť listina pouze zachycuje vylíčení věci žalobcem. Obdobně nemohl soud čerpat relevantní skutková zjištění ani z úředního záznamu Policie ČR o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 tr. řádu ze dne [datum], když i tato listina toliko zachycuje vylíčení věci žalobcem.

11. Z žádosti o provedení vinkulace pojistného plnění dle pojistné smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že tato žádost byla podána dne [datum], pojištění se týkalo předmětného pracovního stroje a je podepsáno za nájemce (uživatele) [jméno] [příjmení], jako podnikatelkou pod označením [anonymizována čtyři slova], [PSČ] [obec], s adresou nájemce – uživatele [anonymizována dvě slova], paní [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Za majitele (pronajímatele) podepsána společnost [právnická osoba]

12. Z dodacího listu ze dne [datum] bylo zjištěno, že dodavatelem stroje byla [právnická osoba], [anonymizována čtyři slova], [obec], odběratelem [anonymizováno 5 slov] [celé jméno žalobce]“.

13. Z osvědčení o zaškolení na předmětný stroj bylo zjištěno, že průkaz byl dne [datum] vystaven na jméno žalovaného.

14. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], v právní moci dne 29.5.2019, vyplývá, že ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] nabyl právo na vypořádání SJM zůstavitelky a žalovaného pozůstalý syn [anonymizováno] [celé jméno žalovaného].

15. Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vyplývá, že tímto byl schválen smír v řízení o vypořádání SJM žalovaného a [jméno] [příjmení], kdy účastníky smíru byli žalovaný a [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], coby právní nástupce [jméno] [příjmení], která v průběhu řízení o vypořádání SJM zemřela. Předmětný stroj nebyl do smírného vypořádání zahrnut. Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 10.1.2020.

16. Z všeobecných ustanovení smlouvy o pronájmu (leasingu) [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi pronajímatelem, společností [právnická osoba], a nájemcem [anonymizována čtyři slova], [obec]. Z vlastní smlouvy o pronájmu (leasingu) [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], [IČO] a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], [anonymizována tři slova] [číslo], [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo], [PSČ] [obec], dne [datum], a že předmětem leasingu byl předmětný pracovní stroj, [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], dodavatelem byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [obec].

17. Z úředního záznamu Policie ČR o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 tr. řádu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že dne [datum] se na obvodní oddělení Policie ČR ve [obec] dostavila [jméno] [příjmení], [datum narození], která uvedla, že dříve vlastnila podnik [jméno] [příjmení] [anonymizována tři slova], [IČO], [anonymizováno] [číslo], kdy dne [datum] uzavřela za výše uvedený podnik leasingovou smlouvu, jejímž předmětem bylo zakoupení [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], a že stroj dne [datum] doplatila. Uvedla, že žalovaný byl v tomto podniku veden jako osoba spolupracující. Dále uvedla, že dne [datum] stroj prodala žalobci za kupní cenu 100 Kč, který jí žalobce ihned uhradil, k nakladači mu dala klíče a technický průkaz. Doplnila, že nakladač je předmětem řízení o vypořádání SJM vedeného u zdejšího soudu, má však za to, že nakladač byl vzhledem k tehdy platné právní úpravě pouze jejím majetek a měl by být ze společného jmění vyjmut.

18. Z živnostenského listu žalovaného soud zjistil, že žalovaný podnikal pod [IČO].

19. Z výpisu ze živnostenského rejstříku [jméno] [příjmení] (vytištěné z webových stránek https://firmy.euro.cz) bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] provozovala živnost od roku 1992 do roku 2016 pod [IČO].

20. Z faktury [číslo] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] jako podnikatelka (pod DIČ [číslo] zakoupila paletizační vidle za částku 9 828 Kč, k čemuž byl předložen i výpis z účtu [jméno] [příjmení] obsahující tuto platbu.

21. Za nespornou účastníci označili skutečnost, že předmětný stroj a nakládací vidle jsou v dispozici žalovaného.

22. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná skutková zjištění relevantní pro své rozhodnutí. Návrhy na doplnění dokazování (výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]) soud zamítl pro nadbytečnost, neboť tvrzení o převzetí dědictví po [jméno] [příjmení] již bylo ověřeno.

23. V souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o.z.) je v daném případě třeba posuzovat otázku vzniku vlastnického práva žalobce k předmětnému stroji podle právní úpravy účinné před 1. 1. 2014, tedy podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obč. zák.“).

24. Podle § 132 odst. 1 obč. zák. vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem.

25. Podle § 133 odst. 1 obč. zák. převádí-li se movitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví převzetím věci, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak.

26. S ohledem na shora uvedené soud konstatuje, že žalobce v řízení prokázal, že nabyl předmětný stroj od prodávající [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Citovanou kupní smlouvu má soud za platnou, když pravost listiny nebyla protistranou namítána a její pravdivost nebyla relevantně vyvrácena. [jméno] [příjmení] nabyla stroj jako fyzická osoba – podnikatelka podnikající pod [IČO], jak vyplývá z předložené smlouvy o pronájmu (leasingu) a z výpisu z živnostenského rejstříku [jméno] [příjmení] obsahující její [IČO]. Pokud se tedy jedná o námitku žalovaného, že žalovaná nebyla vlastnicí předmětného stroje, byla tato v řízení vyvrácena. Z živnostenského listu žalovaného soud nadto zjistil, že žalovaný podnikal pod [IČO] a toto číslo je tedy odlišné od IČO uváděného na shora označených listinách. Označení žalovaného jako fyzické osoby (pouze) přebírající předmětný stroj dle dodacího listu ze dne [datum] nemůže na závěru o vlastnickém právu [jméno] [příjmení] ničeho změnit, neboť tato listina dokládá pouze převzetí stroje žalovaným. Listina sama však není nabývajícím titulem. Shodně je nutno hodnotit i žalovaným předložený průkaz o zaškolení na předmětný stroj. Dále z konečného rozhodnutí v řízení o vypořádání SJM žalovaného a [jméno] [příjmení] vydaného Krajským soudem v Ústí nad Labem - pobočkou v Liberci dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vyplynulo, že předmětný stroj nebyl do smírného vypořádání zahrnut. Žalovaným předložená vyjádření [jméno] [příjmení] v rámci řízení o vypořádání SJM (vyjádření ke znaleckému posudku [číslo] vyjádření ke znaleckému posudku o stanovení hodnoty firmy [jméno] [příjmení] [anonymizována tři slova]) či posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ke stanovení hodnoty firmy [jméno] [příjmení] – Černý kůň k datu [datum], nemůže na shora učiněném závěru soudu ničeho změnit, neboť podstatný je konečný výsledek sporu, tedy pravomocné rozhodnutí ve věci. Za prokázané je třeba mít i zaplacení kupní ceny 100 Kč, jak plyne z předložených daňových dokladů i vyjádření [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Podle aplikovatelné právní úpravy bylo podmínkou přechodu vlastnického práva k movité věci při jejím převodu na základě smlouvy zásadně její převzetí. K převzetí může dle závěrů judikatury dojít i předáním takového příslušenství, které umožňuje faktické ovládání věci a je jeho předpokladem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.4.1984, 3 Cz 72/83), tím bylo v daném případě předání klíčů od stroje, jak plyne rovněž z úředního záznamu o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 tr. řádu ze dne 14.5.2012. Soud proto uzavírá, že žalobce prokázal, že nastaly právní skutečnosti, na jejichž základě nabyl vlastnické právo k předmětnému stroji. Mezi stranami pak bylo nesporné, že žalovaný věc zadržuje.

27. V řízení naopak nebyla prokázána vůle smluvních stran (žalobce a [jméno] [příjmení]) převést na žalobce i příslušenství, nakládací vidle, jejichž vydání se žalobce rovněž domáhal. K tomu soud uvádí, že občanský zákoník č. 40/1964 Sb. nemá ustanovení o tom, že by na nabyvatele věci hlavní přecházelo i příslušenství věci. K převodu příslušenství na nabyvatele věci hlavní je vždy třeba projevit zákonem předepsaným způsobem vůli převést i příslušenství; nebyla-li vůle převést i příslušenství věci hlavní právně významným způsobem projevena, příslušenství na nabyvatele věci hlavní nepřechází. Opačný názor nelze opřít o žádné ustanovení platného práva (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.3.2020, sp.zn. 22 Cdo 3953/2019). Soud se neztotožňuje s názorem žalobce, že se jedná součást předmětného stroje. Podle § 121 odst. 1 obč. zák. příslušenstvím věci jsou věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány. Příslušenství tvoří věci samostatné, které mohou být samostatným předmětem právních vztahů a jejich právní režim nesleduje ze zákona bez dalšího režim věci hlavní (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.9.2003, sp.zn. 31 Cdo 2772/2000). Skutečnost, že se jedná o samostatný předmět právních vztahů, vyplývá i z faktury [číslo] předložené samotným žalobcem, která dokládá nákup paletizačních vidlí, jako samostatného předmětu kupní smlouvy, z čehož vyplývá i navazující skutečnost, že je lze od stroje oddělit, aniž by došlo ke znehodnocení stroje či vidlí. Byl to sám žalobce, který v původním znění žaloby navrhoval vydání radlice, pluhu a podkopové lžíce, jež sám označoval za příslušenství. Obdobný charakter mají dle názoru soudu i nárokované nakládací vidle.

28. Vzhledem ke shora učiněným závěrům, kdy žalovaný zasáhl do vlastnického práva žalobce, soud uložil žalovanému ve smyslu § 126 obč. zák. povinnost vydat žalobci pracovní stroj [anonymizována tři slova], [číslo] [anonymizována čtyři slova] [rok]. Ohledně nárokovaného příslušenství soud žalobu zamítl.

29. Soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o.s.ř. v plné výši, když s ohledem na předmět sporu lze neúspěch žalobce posoudit jako nepatrný. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 16 966,49 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 2 000 Kč, odměny zástupce žalobce za pět úkonů právní služby po 1 500 Kč (§ 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4., § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb, advokátního tarifu, dále jen a. t. – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání soudu dne [datum], dne [datum] a dne [datum]), tj. celkem 7 500 Kč, náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za 5 shora označených úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a.t.), tj. celkem 1 500 Kč. Dále soud přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v náhradě času promeškaného cestou k procesnímu soudu a zpět dle § 14 odst. 3 a.t. v celkové výši 1 200 Kč při době jízdy za 4 započaté půlhodiny při jedné cestě, tzn. celkem za tři cesty (k jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum]) náleží náhrada ve výši 1 200 Kč. Cestovní náklady advokáta pak činí za tři cesty (k jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum]) celkem částku 2 169 Kč (723 Kč *3), kdy jedna cesta na trase [obec] [anonymizována tři slova] - [obec] představuje celkem 100 km při průměrné spotřebě vozidla [značka automobilu], [registrační značka], 9,57 litru/ 100 km a při ceně automobilového benzínu 98 oktanů 31,50 Kč/litr určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb., základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,40 Kč / km, tj. celkem 741,50 Kč, přičemž žalobce účtoval pouze částku 723 Kč za jednu cestu a tato částka mu byla za jednu cestu soudem i přiznána. Náhrada za daň z přidané hodnoty rovnající se 21% z odměn a náhrad byla vypočtena ve výši 2 597,49 Kč (21% z částky 12 369 Kč) dle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.

30. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší.