11 C 170/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kneřem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 úředně Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 110 196,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 110 196,48 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 231 641,67 Kč, s úrokem ve výši 14,9% ročně z částky 95 319,73 Kč za dobu od 13. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 13,66% ročně z částky 11 766,75 Kč za dobu od 13. 4. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 141 527,60 Kč a dále a za dobu od 13. 4. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení z částky 110 196,48 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 25 607 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta tituly před jménem jméno FO. 1 Žalobou ze dne 23. 4. 2024 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení 101 200 Kč s úrokem a úrokem z prodlení, jak je vymezen ve výroku rozsudku. Svůj nárok odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel dne se společností právnická osoba. (dále jen „banka“) 2 smlouvy o úvěru, a to dne 12. 2. 2007 smlouvu č. tel. číslo, na jejímž základě mu byl stejného dne poskytnut úvěr ve výši 135 000 Kč. Tento se žalovaný zavázal splácet formou 71 měsíčních splátek po 2 873 Kč při neměnné úrokové sazbě 14,9% ročně. V důsledku nesplnění smluvních povinností žalovaného přistoupila banka k zesplatnění úvěru výzvou z 27. 11. 2009. Na jistinu hradil žalovaný pouze 39 680,27 Kč, tedy nesplacená jistina úvěru činí 95 319,73 Kč, úrok z úvěru činí ke dni 12. 4. 2024 částku 213 434,11 Kč, zákonný úrok z prodlení činí ke stejnému dni 119 252,73 Kč, dále jsou požadovány poplatky v úhrnné výši 1 020 Kč (2x 500 Kč, 1x 20 Kč za zaslání upomínek dle sazebníku banky). Dále žalovaný uzavřel s bankou dne 3. 11. 2008 smlouvu č. hodnota, na jejímž základě mu byl stejného dne poskytnut úvěr ve výši 36 000 Kč. Tento se žalovaný zavázal splácet formou 71 měsíčních splátek po 842 Kč při neměnné úrokové sazbě 13,66% ročně. V důsledku nesplnění smluvních povinností žalovaného přistoupila banka k zesplatnění úvěru výzvou z 27. 11. 2009. Na jistinu uhradil žalovaný pouze 3 093,23 Kč, nesplacená jistina úvěru tak činí 32 906,77 Kč, úrok z úvěru činí ke dni 12. 4. 2024 částku 18 207,56 Kč, zákonný úrok z prodlení činí ke stejnému dni 22 274,88 Kč, dále jsou požadovány poplatky v úhrnné výši 1 820 Kč (2x 500 Kč, 1x 20 Kč, 1x 80 Kč za zaslání upomínek dle sazebníku banky). Popsané pohledávky byly bankou smluvně postoupeny společnosti právnická osoba a touto dále smluvně postoupeny žalobkyni. 2 Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3 Žalobkyně se prostřednictvím zástupce z účasti na jednání omluvila. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním a k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků. 4 Soud se předně zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně ve světle skutečnosti, že předmětné pohledávky byly předmětem opakovaného smluvního postoupení. V posuzovaném případě žalobkyně nijak neprokazuje splnění notifikační povinnosti ohledně postoupení pohledávky z původního věřitele právnická osoba. na společnost právnická osoba Pokud jde o následné postoupení pohledávek společností Anonymizováno žalobkyni, konstatuje soud, že žalobkyně předložila k důkazu dvě samostatná oznámení o postoupení pohledávky vyhotovená společností právnická osoba týkající se obou žalobou uplatněných dílčích nároků, obě datována 26. 9. 2016. Žalobkyně však nenavrhla a soudu nepředložila jakýkoliv důkaz prokazující faktické odeslání uvedených oznámení o postoupení pohledávek žalovanému. Soud dále konstatuje, že žalobkyně předložením smluv o postoupení pohledávek uzavřených mezi právnická osoba. a právnická osoba, resp. právnická osoba a žalovanou, prokázala, že k postoupení předmětných pohledávek došlo. 5 Jak dovodil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 4283/2019 ze dne 22. 5. 2020, „není-li prokázáno, že postupitel postoupení pohledávky dlužníku oznámil, ani že postupník postoupení pohledávky dlužníku prokázal, je povinností soudu zabývat se otázkou platnosti postupní smlouvy. Ke změně v osobě věřitele může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky.“ V podmínkách řešené věci tak lze uzavřít, že žalobkyně nahradila absentující prokázání splnění notifikační povinnosti postupitelů vůči žalovanému tím, že prokázala uzavření smluv o postoupení předmětných pohledávek. 6 Na základě zhodnocení provedených důkazů přijal soud tyto skutkové závěry: Dle smlouvy o úvěru č. tel. číslo byla tato mezi bankou a žalovaným uzavřena 12. 2. 2007 se zavázala poskytnou žalovanému úvěr 135 000 Kč při úrokové sazbě 14,9% ročně, který se žalovaný zavázal splatit do 16. 1. 2013 po 2 873 Kč měsíčně (71 splátek), s tím, že na jistinu úvěru bude z každé splátky započtena částka odpovídající rozdílu úroku z úvěru za předešlé období a částky 2 873 Kč. Splátky měly být hrazeny z běžného účtu žalovaného, přičemž žalovaný se zavázal zajistit na tomto účtu dostatek finančních prostředků k realizaci splátek. Dle dohody stran smlouvy se tato řídí úvěrovými podmínkami banky. Dle smlouvy o úvěru č. hodnota byla tato mezi bankou a žalovaným uzavřena 3. 11. 2008 se zavázala poskytnou žalovanému úvěr 36 000 Kč při úrokové sazbě 13,66% ročně, který se žalovaný zavázal splatit do 20. 10. 2013 po 842 Kč měsíčně (59 splátek), s tím, že na jistinu úvěru bude z každé splátky započtena částka odpovídající rozdílu úroku z úvěru za předešlé období a částky 842 Kč. Splátky měly být hrazeny z běžného účtu žalovaného, přičemž žalovaný se zavázal zajistit na tomto účtu dostatek finančních prostředků k realizaci splátek. Dle dohody stran smlouvy se tato řídí úvěrovými podmínkami banky. Dle úvěrových podmínek KB, konkrétně jejich č.l. XII byla KB v případě porušení povinností z úvěrové smlouvy mimo jiné oprávněna požadovat okamžité splacení dlužné jistiny úvěru a příslušenství. Z historického výpisu z úvěrového účtu se podává, že z úhrad žalovaného byla na jistinu úvěru č. tel. číslo započtena částka celkem 39 680,27 Kč, přičemž poslední úhrada proběhla 16. 6. 2009. Z historického výpisu z úvěrového účtu se podává, že z úhrad žalovaného byla na jistinu úvěru č. hodnota započtena částka celkem 3 093,23 Kč, přičemž poslední úhrada proběhla 20. 6. 2009. Dle dvou přípisů banky z 27. 11. 2009 byl žalovaný vyzván k okamžitému splacení obou předmětných úvěrů. Z předložených listin týkajících se exekučního řízení se podává, že v obou řešených úvěrových případech byly vydány rozhodčí nálezy, na jejichž podkladě bylo zahájeno exekuční řízení, které však bylo následně zastaveno z důvodu neplatnosti rozhodčích doložek. Předložením předžalobních výzev z 12. 4. 2024 a poštovních podacích lístků ze stejného dne prokázala žalobkyně upomínání žalovaného o zaplacení nároků uplatněných v tomto řízení. 7 Po právní stránce dopadá na vztah účastníků podle přechodného ustanovení § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") právní úprava účinná v době uzavření smlouvy o půjčce, tedy zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „obč. zák.“). Na řešenou věc dopadá dále zákon č. 321/2001 Sb., neboť poskytnutou půjčku je v daném případě třeba jednoznačně považovat za spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 tohoto zákona. Podle úpravy smlouvy o půjčce obsažené v § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. 8 Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžitého závazku, má žalobkyně podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve znění účinném v době vzniku prodlení právo na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně v procentech výši repo sazby stanovené ČNB platné pro první den kalendářního pololetí, ve kterém prodlení vzniklo, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém dalším kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je pak výše úroku závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 9 Aplikací citované právní úpravy na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok je po právu a podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. 10 O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů. Tyto byly vyčísleny celkovou částkou 25 607 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 408 Kč, odměny advokáta podle ust. 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) v celkové výši 5 820 Kč za tyto úkony právní služby (při výši mimosmluvní odměny 5 540 Kč za 1 úkon právní služby): - převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, - výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč za výše uvedené úkony právní služby v celkové výši 900 Kč. DPH (21%) z odměny advokáta a paušálních náhrad činí 3 679 Kč. 11 Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně. 12 Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce.