11 C 28/2021

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kneřem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno. sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 21 325 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 11 165 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 11 165 Kč od 6. 2. 202 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 10 160 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 21 590,01 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 21 365,66 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou podanou dne datum se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 16 960 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 17 000,66 Kč, a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 16 960 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení (nárok 1) a dále částky 4 365 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 589,35 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 4 365 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná uzavřela s původním věřitelem právnická osoba dvě smlouvy o půjčce. Konkrétně byla uzavřena dne 26. 4. 2007 smlouva číslo na jejímž základě jí v den podpisu smlouvy byla poskytnuta hotovostní půjčka 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit jistinu a zaplatit souhrnný poplatek 6 960 Kč a to formou 53 týdenních splátek po 320 Kč, celkem ve výši 16 960 Kč, kdy poslední splátka měla být zaplacena 1. 5. 2008. Žalovaná neuhradila na svůj dluh ničeho. Dále byla dne 5. 2. 2007 uzavřena smlouva číslo na jejímž základě jí v den podpisu smlouvy byla poskytnuta hotovostní půjčka 5 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit jistinu a zaplatit souhrnný poplatek 3 200 Kč a to formou 40 týdenních splátek po 205 Kč, celkem ve výši 8 200 Kč, kdy poslední splátka měla být zaplacena 12. 11. 2007. Žalovaná uhradila na svůj dluh celkem 3 835 Kč a dluh tak činí 4 365 Kč. Popsané pohledávky byly původním věřitelem postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna a vyzvána k úhradě dluhu, mimo výše uvedené dílčí plnění však na svůj dluh neuhradila ničeho. 2 Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na den datum písemně omluvil, a požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalované bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním způsobem podle § 49 odst. 4 o.s.ř. a k jednání se bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 4 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry: 5 Ze smlouvy o půjčce číslo bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi původním věřitelem právnická osoba a žalovanou jako dlužnicí dne 26. 4. 2007 Smlouvou se původní věřitel zavázal poskytnout žalované půjčku 10 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč, tedy zaplatit celkem 16 960 Kč formou 53 týdenních splátek po 320 Kč. Roční procentní sazba nákladů (dále jen„ RPSN“) vyjádřená ve smlouvě činí 206,8% Smlouva neobsahuje jakékoliv ujednání o zpoplatněných službách, které by měly být v souvislosti s čerpáním či splácením půjčky poskytovány dlužníkovi, ani jakékoliv údaje o to, z jakých položek se skládá tzv.„ souhrnný poplatek“. Ze smlouvy o půjčce číslo bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi původním věřitelem právnická osoba a žalovanou jako dlužnicí dne 5. 2. 2007 Smlouvou se původní věřitel zavázal poskytnout žalované půjčku 5 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 3 200 Kč, tedy zaplatit celkem 8 200 Kč formou 40 týdenních splátek po 205 Kč. Roční procentní sazba nákladů (dále jen„ RPSN“) vyjádřená ve smlouvě činí 294,1% Smlouva neobsahuje jakékoliv ujednání o zpoplatněných službách, které by měly být v souvislosti s čerpáním či splácením půjčky poskytovány dlužníkovi, ani jakékoliv údaje o to, z jakých položek se skládá tzv.„ souhrnný poplatek“. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 18. 12. 2020, přičemž dle připojeného seznamu postupovaných pohledávek byly předmětem postoupení i pohledávky za žalovanou z obou uvedených smluv. Z přípisu původního věřitele ze dne 6. 1. 2021 bylo pak zjištěno, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky a vyzvána ke splnění dluhu postupníkovi, tedy žalobkyni. Dle podacího lístku bylo oznámení odesláno žalované dne 1. 2. 2021 na adresu uvedenou žalovanou ve smlouvě o půjčce. 6 Po právní stránce dopadá na vztah účastníků podle přechodného ustanovení § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.) právní úprava účinná v době uzavření smlouvy o půjčce, tedy zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obč. zák.“). Na řešenou věc dopadá dále zákon č. 321/2001 Sb., neboť poskytnutou půjčku je v daném případě třeba jednoznačně považovat za spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 tohoto zákona. Podle úpravy smlouvy o půjčce obsažené v § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. 7 Platnost smlouvy o půjčce je dále třeba posuzovat z hlediska obsáhlé judikatury Nejvyššího soudu ČR i Ústavního soudu ČR, která vymezuje limity smluvní volnosti stran v otázce výše sjednaného úroku. Soud proto přezkoumal soulad předmětných smluv s dobrými mravy, kdy parametry a podmínky poskytnutého úvěru byly zjištěny ze smluv, jak je uvedeno výše. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli zaplatit činí u smlouvy ad 1 za poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč na dobu 53 týdnů 6 960 Kč, u smlouvy ad 2 pak za poskytnutí úvěru 5 000 Kč na dobu 40 týdnů 3 200 Kč. Uvedené částky je třeba považovat za úrok z úvěru bez ohledu na to, že jsou ve smlouvách označeny jako„ souhrnný poplatek“. Ze smlouvy ani z okolností věci nevyplývá, že by z uvedené částky měly být hrazeny jakékoliv vedlejší náklady původního věřitele či úplatné služby. Tzv.„ souhrnný poplatek“ tak představuje pouze formu úplaty za půjčení peněz, tedy úrok. Z uvedeného lze stanovit roční úrokovou sazbu ve výši ad 1) 87,74%, resp. ad 2) 122,15% (viz např. kalkulátor na internetových stránkách https://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/kalkulacky-a-aplikace/splatkovy-kalkulator), kdy soud pro zjednodušení výpočtu vyšel ze souhrnné měsíční výše splátky 1 280 Kč a doby splácení 12 měsíců, resp. ze souhrnné výše měsíční splátky 820 Kč a doby splácení 10 měsíců. 8 Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 uvedl, že neodporuje dobrým mravům úrok, který významně nepřesahuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání s přihlédnutím k úrokovým sazbám bank, přičemž dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 lze u nebankovních subjektů nesoucích vyšší míru rizika akceptovat i úrok přesahující tuto hladinu trojnásobně. Dle veřejně dostupné databáze České národní banky ARAD činila v době uzavření smlouvy obvyklá roční úroková sazba u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem se splatností do 1 roku 11,9% (ad 1) resp. 11,97% (ad 2). 9 V posuzovaném případě, kdy úroková sazba nejméně osminásobně převyšuje obvyklou roční úrokovou sazbu u spotřebitelských úvěrů v dané době, nelze považovat za smlouvy za souladné s dobrými mravy a tedy požívající právní ochrany. Lze konstatovat, že předmětné smlouvy o půjče jako celek směřovaly ke generování zcela nepřiměřeného zisku věřitele a tyto smlouvy tak je třeba hodnotit jako neplatné podle § 39 obč. zák., a to v celém jejich rozsahu. 10 Vzhledem k uvedenému je na místě posoudit žalobou uplatněný nárok podle právní úpravy bezdůvodného obohacení obsažené v § 451 a násl. obč. zák. Podle § 457 obč. zák. jsou účastníci neplatné smlouvy povinni vrátit si vše, co podle ní dostali. Žalovaná obdržela od původního věřitele celkovou částku 15 000 Kč a uhradila mu částku 3 835 Kč, tedy je povinna vydat bezdůvodné obohacení ve výši 11 165 Kč. 11 Jak dovodil Nejvyšší soud, splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení - povinnost k plnění - nastává dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník vyzván k plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku, dochází následující den k prodlení podle § 517 obč. zák. (viz. rozsudek Nejvyššího soud ČR ze dne 15. 12. 2005, sp.zn. 33 Odo 871/2005. Žalovaná byla vyzvána k úhradě výzvou k plnění spojenou s oznámením o postoupení pohledávky. Tato jí byla odeslána 1. 2. 2021. Zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla dle standardního způsobu doručování nejpozději třetí pracovní den po odeslání. V daném případě byla žalované upomínka doručena či uložena k vyzvednutí nejpozději dne 4. 2. 2021. Následujícího dne mohla žalovaná plnit, a pokud tak neučinila, vznikl dnem následujícím, tj. dnem 6. 2. 2021 žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože však žalobkyně, vycházejíc z jiného data splatnosti žalované částky, uplatnila nárok na úrok z prodlení ve výši 7,25% ročně, byl soud v tomto směru jejím návrhem vázán a nemohl přiznat úrok ve vyšší sazbě, byť by žalobkyni náležela. 12 Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud, že žalobou uplatněný nárok je po právu co do částky 11 165 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 7,25% ročně z této částky za dobu od 6. 2. 2021 do zaplacení. Ve zbývající části předmětu řízení soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. 13 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně. Míru procesního úspěchu jednotlivých účastníků hodnotil soud nikoliv pouze podle jistiny žalované pohledávky, ale podle úspěchu v celém sporu, tady i stran jejího příslušenství, v daném případě úroků z prodlení, jak ukládá mimo jiné i nález Ústavního soudu ČR

I. ÚS 2717/08 ze dne 30.8.2010. Z uvedeného hlediska byla ve sporu převážně procesně úspěšná strana žalovaná, které však v řízení žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.