Okresní soud v Jablonci nad Nisou · Rozsudek

11 C 70/2026

č. j. 11 C 70/2026-26

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-06-08 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSJN:2026:11.C.70.2026.1

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kneřem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky Anonymizováno sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného úředně bytem Adresa žalovaného o zaplacení 34 998 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 10. 8. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 6 058 Kč, co do částky 8 940 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 058 Kč od 9. 11. 2024 do 9. 8. 2025, co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 058 Kč od 10. 8. 2025 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 10. 8. 2025 do zaplacení a co do nákladů uplatnění pohledávky ve výši 2 000 Kč se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou ze dne 4. 2. 2026 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 26 085 Kč, částky 8 940 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 058 Kč od 9. 11. 2024 do zaplacení a nákladů uplatnění pohledávky ve výši 2 000 Kč. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že dne 9. 10. 2024 uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu poskytla částku 6 800 Kč, následně navýšenou pak předlož o 13 200 Kč na celkových 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu a uhradit poplatek ve výši 6 085 Kč do 8. 11. 2024. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, , kde si žalovaný zvolil parametry zápůjčky, uvedl své osobní a kontaktní údaje a potvrdil akceptaci obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před poskytnutím zápůjčky ověřila úvěruschopnost žalovaného tak, že se od něj vyžádala informace o jeho relevantních poměrech a jejich doložení listinami. Žalobkyně požaduje částku 26 058 Kč sestávající z jistiny a poplatku, náklady spojené s uplatněném pohledávky ve výši 2 000 Kč a částku 8 940 Kč odpovídající smluvní pokutě dle čl. 2.3. smlouvy o zápůjčce, konkrétně 0,1% denně z částky 20 000 Kč od 9. 11. 2024 do 30. 1. 2026.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.Zástupkyně žalobkyně se z jednání nařízeného na den 8. 6. 2026 písemně omluvila. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním způsobem podle § 49 odst. 4 o.s.ř. a k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právní zástupkyně žalobkyně.Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry:Na základě žalobkyní předložených důkazů nelze mít za prokázané uzavření tvrzené smlouvy. Předložená smlouva o zápůjčce z 9. 10. 2024 není ze strany žalovaného podepsána, je toliko opatřena textem obsahujícím jméno a příjmení klienta, datum a čas tvrzeného podpisu a PIN kód. Tvrzení žalobkyně, že unikátní PIN kód byl žalovanému přidělen a zaslán na jeho telefonní číslo , tel. číslo, jeho uvedení je tak způsobilé prokázat projev vůle žalovaného nelze přisvědčit. Soud zdůrazňuje, že není z provedených důkazů patrné, jakým způsobem byla doložka s PIN kódem na smluvní listiny umístěna, natož pak, že by jí tam umístil žalovaný, jehož totožnost by byla spolehlivě zjištěna. Nelze tak učinit závěr, že by žalovaný akceptoval smlouvu a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně.Ze záznamů banky , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žalobkyně poukázala na bankovní účet č. , č. účtu, , dne 9. 10. 2024 platbu ve výši 6 800 Kč a dne 10. 10. 2024 platbu ve výši 13 200 Kč.Zprávou , Anonymizováno, vyžádanou soudem k návrhu žalobkyně bylo zjištěno, že bankovní účet č. , č. účtu, byl veden na jméno žalovaného a dále, že na tento účet byly připsány platyb žalobkyně v úhrnné výši 20 000 Kč.Dle předložených listin byl žalovaný o zaplacení žalované částky upomínán, přičemž jako první byla žalovanému prokazatelně odeslána předžalobní výzva z 5. 8. 2025, jejíž odeslání téhož dne je prokázáno podacím archem.Strana žalující se z účasti při nařízeném ústním jednání omluvila a nemohla tak být soudem poučena o nutnosti doplnit své důkazní návrhy, pokud má být prokázáno její skutkové tvrzení o uzavření předmětné úvěrové smlouvy.Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření úvěrové ani jiné smlouvy mezi účastníky, avšak současně bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému peněžní prostředky, které žalovaný vrátil pouze částečně, posoudil soud žalobou uplatněný nárok podle právní úpravy bezdůvodného obohacení.Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Tím, že žalovanému byla vyplacena celková částka 20 000 Kč, kdy nebylo prokázáno uzavření smlouvy, na jejímž základě měla být tato částka vyplacena dle tvrzení žalobkyně, lze konstatovat, že žalovanému vzniklo na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení v uvedené výši přijetím plnění bez právního důvodu. Toto bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen vydat.Právní úprava nestanoví splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení. Konstantní judikatura dovozuje, že, není-li účastníky dohodnuto jinak, je dlužník povinen vydat bezdůvodné obohacení následujícího dne po dni, kdy byl věřitelem k plnění vyzván (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 871/2005 ze dne 15. 12. 2005 či usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 577/2019 ze dne 27. 6. 2019).Žalovaný byl vyzván k plnění přípisem odeslaným na adresu jeho trvalého pobytu dne 5. 8. 2025. Soud vyšel z toho, že dle standardního způsobu doručování lze mít zásilku za prokazatelně za doručenou do dispoziční sféry žalovaného třetího pracovního dne od odeslání, tedy v daném případě 8. 8. 2025 Žalovaný tak měl vydat bezdůvodné obohacení 9. 8. 2025 a ode dne následujícího je v prodlení.Z uvedených důvodů vyhověl soud podané žalobě co do částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 11,5% ročně za dobu od 10. 8. 2025 do zaplacení, zatímco ve zbývající části žalobu zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl ve věci úspěšný pouze částečně. Míru procesního úspěchu jednotlivých účastníků hodnotil soud nikoliv pouze podle jistiny žalované pohledávky, ale podle úspěchu v celém sporu, tady i stran jejího příslušenství, v daném případě úroků a úroků z prodlení, vyčíslených ke dni rozhodnutí. Uvedený názor je mimo jiné vyjádřen v nálezu Ústavního soudu ČR

I. ÚS 2717/08 ze dne 30. 8. 2010. Takto soud vyhodnotil, že celková míra procesního úspěchu stran je obdobná.Vzhledem k uvedenému rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.