11 C 96/2025

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kneřem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta Anonymizováno sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 114 052,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 640 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 105 412,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 681,72 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 59 778,32 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 13 051,60 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 59 778,32 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou ze dne 19. 3. 2023 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení:- částky 41 847,34 Kč s kapitalizovaným úrokem 1 651,88 Kč, s úrokem ve výši 15% ročně z částky 22 270,05 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 862,29 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 22 270,06 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení (nárok 1),- částky 36 531,60 Kč s kapitalizovaným úrokem 1 389,50 Kč, s úrokem ve výši 15% ročně z částky 18 264,81 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 987,82 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 18 264,81 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení (nárok 2) a- částky 35 673,23 Kč s kapitalizovaným úrokem 1 640,34 Kč, s úrokem ve výši 15% ročně z částky 19 243,46 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 201,49 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 19 243,46 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení (nárok 3).2 Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem , právnická osoba, tři smlouvy o zápůjčce:- dne 30. 8. 2022 smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě mu v den podpisu smlouvy byla poskytnuta hotovostní zápůjčka 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 34 063 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 26 050 Kč (při sjednané úrokové sazbě 15% ročně), z částky za zpracování, zápůjčky ve výši 1 500 Kč a z částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 513 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 24 měsíců splátkami v měsíční výši 2 670 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 30. 8. 2024. Žalovaný uhradil na tento svůj dluh 21 360 Kč (nárok 1).- dne 29. 6. 2022 smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě mu v den podpisu smlouvy byla poskytnuta hotovostní zápůjčka 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 37 879 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 26 050 Kč (při sjednané úrokové sazbě 15% ročně), z částky za zpracování, zápůjčky ve výši 1 500 Kč a z částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 513 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 24 měsíců splátkami v měsíční výši 2 829 Kč, kdy poslední splátka byla splatná , Datum narození advokáta- dne 7. 6. 2022 smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě mu v den podpisu smlouvy byla poskytnuta hotovostní zápůjčka 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 37 159 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 26 050 Kč (při sjednané úrokové sazbě 15% ročně), z částky za zpracování, zápůjčky ve výši 1 500 Kč a z částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 513 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 24 měsíců splátkami v měsíční výši 2 799 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 7. 6. 2024. Žalovaný uhradil na tento svůj dluh 30 800 Kč (nárok 3).Před uzavřením uvedených smluv byla původním věřitelem řádně a s odbornou péčí vyhodnocena schopnost žalovaného poskytnuté úvěry splácet. Popsané pohledávky byly následně smluvně postoupeny žalobkyni smlouvou z 21. 10. 2024, což bylo žalovanému původním věřitelem písemně oznámeno.3 Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.4 Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno do vlastních rukou a k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti žalovaného.5 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry:Dle smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, byla tato uzavřena mezi žalovaným a původním věřitelem dne 30. 8. 2022. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí hotovostní zápůjčky 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli celkovou částku 64 063 Kč, kterou se zavázal splácet po dobu 24 měsíců splátkami v měsíční výši 2 670 Kč. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalovaného a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem 12 914 Kč, který měl být, dle záznamu v kartě doložen dvěma výplatními páskami. Dále byl deklarován nespecifikovaný další příjem domácnosti v měsíční výši 18 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 7 000 Kč bez bližšího určení, konečně je pak uvedena výše splátek dříve poskytnutých úvěrů ve výši 5 628 Kč měsíčně. Listiny, kterými měly být osvědčeny údaje zanesené do zákaznické karty soudu předloženy nebyly.6 Dle smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, , byla tato uzavřena mezi žalovaným a původním věřitelem dne 29. 6. 2022. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí hotovostní zápůjčky 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli celkovou částku 64 063 Kč, kterou se zavázal splácet po dobu 24 měsíců splátkami v měsíční výši 2 829 Kč. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalovaného a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem 12 914 Kč, který měl být, dle záznamu v kartě doložen dvěma výplatními páskami. Dále byl deklarován nespecifikovaný další příjem domácnosti v měsíční výši 25 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 8 000 Kč bez bližšího určení, konečně je pak uvedena výše splátek dříve poskytnutých úvěrů ve výši 2 799 Kč měsíčně. Listiny, kterými měly být osvědčeny údaje zanesené do zákaznické karty soudu předloženy nebyly.7 Dle smlouvy o zápůjčce č. . , Anonymizováno, , byla tato uzavřena mezi žalovaným a původním věřitelem dne 7. 6. 2022. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí hotovostní zápůjčky 30 000 Kč. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí hotovostní zápůjčky 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli celkovou částku 67 159 Kč, kterou se zavázal splácet po dobu 24 měsíců splátkami v měsíční výši 2 794 Kč. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalovaného a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem 12 949 Kč, který měl být, dle záznamu v kartě doložen dvěma výplatními páskami. Dále byl deklarován nespecifikovaný další příjem domácnosti v měsíční výši 25 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 10 000 Kč bez bližšího určení. Listiny, kterými měly být osvědčeny údaje zanesené do zákaznické karty soudu předloženy nebyly.8 Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2020 bylo zjištěno, že touto postoupil původní věřitel žalobkyni soubor pohledávek zahrnující i pohledávky za žalovanou z uvedených úvěrových smluv.Postoupení pohledávek bylo původním věřitelem žalovanému oznámeno přípisem, přičemž jeho odeslání na adresu žalovaného označenou jím v předmětných smlouvách je vykázáno podacím lístkem poštovní zásilky z 11. 11. 2024.9 Po právní stránce je na místě věc posoudit podle zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") a současně však měla být tato věc posouzena i dle speciálního zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.10 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11 Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12 Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.13 Ohledně výkladu pojmu „odborná péče“ lze odkázat na § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ Lze dále v této souvislosti poukázat na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, z jehož právní věty lze citovat: „Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ Citované závěry, byť byly přijaty v případu, na který dopadala předchozí úprava zák. č. 145/2010 Sb., jsou nepochybně aplikovatelné i v pro výklad pojmu „odborné péče“ ve smyslu aktuální právní úpravy, tedy zákona č. 257/2016 Sb.14 Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15 V posuzovaném případě nebyla úvěruschopnost žalovaného ze strany předchůdkyně žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posouzena. Dle zákaznických karet vycházela předchůdkyně žalobkyně z příjmů žalovaného, které měly být sice částečně doloženy listinami, avšak tyto listiny soudu předloženy nebyly. Do posouzení byly nadto zahrnuty i tzv. „ostatní příjmy žadatele“, které nejsou jakkoliv specifikovány. Běžné měsíční výdaje jsou uvedeny celkovou částkou v rozsahu 7 000 – 10 000 Kč bez jakéhokoliv dalšího komentáře. Jde přitom o částku relativně velmi nízkou s ohledem na obecně známou cenovou úroveň služeb a komodit nutných k uspokojení základních životních potřeby, zejména pak bydlení, přesto se původní věřitel spokojil s pouhým tvrzením žalovaného a nevyplývá z provedeného dokazování, že by se o skladbu jím deklarovaných výdajů jakkoliv blíže zajímal. Žádné další listiny, jako výpisy z účtu, z nichž by bylo lze usuzovat na průběžné příjmy a výdaje žalovaného, označeny k důkazu a předloženy soudu nebyly. Pozornost vzbuzuje dále i to, že se (zejména v části výdajové) liší vstupní údaje zjištěné při uzavírání smluv v rámci jediného měsíce. Již tato skutečnost svědčí o tom, že tyto údaje sotva byly jakkoliv verifikovány. Způsob jakým přistoupila předchůdkyně žalobkyně k ověření úvěruschopností žalovaného tak lze označit jako povrchní a nevyhovující zákonnému požadavku ověření úvěruschopnosti na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.16 Absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, coby důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla výslovně vložena do textu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. až novelou provedenou zákonem č. 96/2022 Sb. s účinností od 29. 5. 2022. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění dopadajícím na řešený případ, tedy ve znění účinném do 28. 5. 2022, je však třeba vykládat v souladu se záměrem zákonodárce, kterým bylo posílení ochrany spotřebitele, coby slabší strany úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že tuzemská právní úprava spotřebitelského úvěru představuje částečně transpozici směrnice č. 93/13/EHS, je na místě vykládat tuto právní úpravu způsobem konformním s komunitárním právem. V této souvislosti je na místě poukázat na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18, OPRFinance, k předběžné otázce vznesené českým soudem právě k předmětné právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru, včetně shodného stanoviska generálního advokáta v obdobné věci C616/18, Cofidis. Soudní dvůr EU ve věci OPR-Finance uzavřel, že„ články 8 a 23 směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku … musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Vyplývá tak z výše uvedeného, že aplikovatelnou právní úpravu (§ 87 zákona č. 257/2016 Sb.) je třeba jednoznačně vyložit tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnou z úřední povinnosti.17 Neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy s sebou nese na straně žalované podle věty třetí § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit (pouze) peníze úvěrem poskytnuté. Skutečnost, že žalovaná má peníze vrátit „v době přiměřené“ jeho možnostem, odlišuje postavení žalované jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy upravené obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost závazků dlužníka tak není vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (podle § 1968 o. z.), a žalobkyni jako věřiteli nelze přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), z čehož vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).18 Tím, že žalovanému byla dle neplatně uzavřených úvěrových smluv vyplacena třikrát částka 30 000 Kč, kdy v jednom případě uhradil částku 21 360 Kč a ve dvou případech pak částku vyšší než 30 000 Kč náleží žalobkyni nárok na zaplacení částky 8 640 Kč z titulu plnění poskytnutého na základě smlouvy z 30. 8. 2022.19 Z uvedených důvodů shledal soud žalobu za důvodnou co do částky 8 640 Kč, zatímco ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.20 Při úvaze o lhůtě k zaplacení soud konstatoval, že pro procesní pasivitu žalovaného nejsou k dispozici jakékoliv poznatky k jeho socioekonomické situaci. S přihlédnutím k výši žalobou uloženého plnění 8 640 Kč shledal soud za přiměřené uložit plnění jednorázově v obecné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.21 Ve věci byl převážně procesně úspěšný žalovaný, kterému v řízení žádné procesní náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.