110 C 5/2019

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vlachem, Ph.D. ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa , obec a číslo - část obce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa , obec - část obce zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení 414 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 413.860 Kč</b> <b>spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.03.2017 do zaplacení</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.04.2017 do zaplacení</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.05.2017 do zaplacení</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.06.2017 do zaplacení</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.07.2017 do zaplacení</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.08.2017 do zaplacení</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.09.2017 do zaplacení</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.10.2017 do zaplacení</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.11.2017 do zaplacení</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.12.2017 do zaplacení</b> <b>úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.01.2018 do zaplacení</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.02.2018 do zaplacení</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.03.2018 do zaplacení</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.04.2018 do zaplacení</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.05.2018 do zaplacení</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.06.2018 do zaplacení</b> <b>úrok z prodlení ve výši 9 % ročně</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.07.2018 do zaplacení</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.08.2018 do zaplacení</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.09.2018 do zaplacení</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.10.2018 do zaplacení</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.11.2018 do zaplacení</b> <b>z částky 11.500 Kč ode dne 22.12.2018 do zaplacení</b> <b>z částky 11.030 Kč ode dne 22.01.2019 do zaplacení</b> <b>z částky 11.030 Kč ode dne 22.02.2019 do zaplacení</b> <b>z částky 11.030 Kč ode dne 22.03.2019 do zaplacení</b> <b>z částky 11.030 Kč ode dne 22.04.2019 do zaplacení</b> <b>z částky 11.030 Kč ode dne 22.05.2019 do zaplacení</b> <b>z částky 11.030 Kč ode dne 22.06.2019 do zaplacení</b> <b>z částky 11.030 Kč ode dne 22.07.2019 do zaplacení</b> <b>úrok z prodlení ve výši 10 % ročně</b> <b>z částky 11.030 Kč ode dne 22.08.2019 do zaplacení</b> <b>z částky 11.030 Kč ode dne 22.09.2019 do zaplacení</b> <b>z částky 11.030 Kč ode dne 22.10.2019 do zaplacení</b> <b>z částky 11.030 Kč ode dne 22.11.2019 do zaplacení</b> <b>z částky 11.030 Kč ode dne 22.12.2019 do zaplacení</b> <b>z částky 10.300 Kč ode dne 22.01.2020 do zaplacení</b> <b>z částky 10.300 Kč ode dne 22.02.2020 do zaplacení</b> <b>z částky 10.300 Kč ode dne 22.03.2020 do zaplacení</b> <b>z částky 10.300 Kč ode dne 22.04.2020 do zaplacení</b> <b>z částky 10.300 Kč ode dne 22.05.2020 do zaplacení</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci dalších 172.640 Kč s příslušenstvím, se zamítá.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit České republice soudní poplatek z rozšíření žaloby ve výši 8.625 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 63.131 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> <b>V. Účastníci jsou povinni zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v Jablonci nad Nisou státem zálohované náklady řízení ve výši 9.546 Kč, a to žalobce 3.818 Kč a žalovaný 5.728 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku</b> 1 Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení 414.000 Kč s tím, že je vlastníkem vozidla Škoda Octavia, rz [anonymizováno] [číslo], dne 22.3.2010 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o nájmu dopravního prostředku, na základě které přenechal žalobce žalovanému do užívání motorové vozidlo, smlouva byla uzavřena na dobu určitou, na 6 měsíců, konkrétně od 22.3.2010 do 22.9.2010, bylo sjednáno měsíční nájemné 11.500 Kč, splatné do 22. dne následujícího měsíce, po uplynutí sjednané doby žalovaný užíval a užívá vozidlo až do současnosti, dle § 676 odst. 2 z.č. 40/1964 Sb. a dle § 2230 z.č. 89/2012 Sb. došlo vždy k prodloužení smlouvy na dalších šest měsíců. Žalobce doložil k žalobě smlouvu o nájmu dopravního prostředku ze dne 22.3.2010, výzvu ze dne 27.12.2018, technický průkaz vozidla. Podáním došlým soudu dne 5.6.2020 žalobce rozšířil žalobu i na období od února 2019 do dubna 2020, tedy za 15 měsíců, což odpovídá částce 172.500 Kč, když žalovaný auto stále užívá. Pokud je smlouva neplatná, navrhují vypracování znaleckého posudku. 2 V dalších podáních soudu a před soudem žalobce uvedl, že od dubna 2010 do roku 2018 byl ve VTOS, nemohl tedy žádat o vydání nového technického průkazu v roce 2014, ani ho nemohl nikomu poslat. Kopii technického průkazu si nechal vystavit žalovaný z toho důvodu, že musel jít s vozidlem na technickou kontrolu a k tomu ho potřeboval. Neví, jak přesvědčil příslušný městský úřad, aby mu vyhotovili nový technický průkaz, on ho k tomu nijak nezmocnil a žalovaný nebyl vlastníkem. Po nahlédnutí na plnou moc, kterou měl zmocnit [jméno] [příjmení], uvádí, že se nejedná o jeho podpis, v červnu 2014 byl ve VTOS. Ten první technický průkaz zůstal leasingové firmě, která mu sdělila, že si ho nikdo nevyzvedl, a proto ho skartovali. Žalovaný nezpochybňuje, že užívá vozidlo, žalobce tvrdí, že tak činí na základě nájemní smlouvy. Trestní řízení ve věci vozidla bylo řešeno PČR v JBC pod KRPL [číslo]. Žalobce nikdy na polici neuvedl, že by nebyla sepsána nájemní smlouva v písemné formě. Pan [celé jméno svědka] byl u toho, když se auto půjčovalo žalovanému v roce 2010, byla zde čtena jeho výpověď z PČR, myslí, že nic dalšího by neřekl. [celé jméno svědka] byl u toho, když žalobce chtěl po žalovaném, aby mu auto vydal, k téže věci již vypovídali pan [celé jméno svědka] pan [celé jméno svědka]. Okolnost, že žalovaný má TP neznačí, že mu byl žalobcem vydán, nebo že by žalobce někoho zmocnil k vydání duplikátu. Žalobce byl ve VTOS nikoho nezmocňoval a pokud jde o plnou moc pro pana [příjmení]. [příjmení], která je ve spise policie, tak jednatel žalobce popřel, že by se jednalo o jeho podpis. K žádnému držení dojít nemohlo. Na úřadu se někdo musel dopustit podvodu, není přece možné, aby vydali duplikát technického průkazu na základě neověřené plné moci. Pokud žalovaný chtěl vozidlo koupit, měl za ním poslat právníka, sepsat kupní smlouvu a peníze mu předat nebo je poslat na účet. Syn auto nevlastnil, neměl žádné oprávnění něco prodávat, nebo přebírat peníze. U toho, když se auto předávalo žalovanému, byl syn jen náhodou, neměl s tím nic společného. Každý rok za žalovaným posílal někoho, aby žalovaného urgoval o splátky nebo o vydání vozidla. Žalovaný se choval jako uživatel vozidla, s vozidlem havaroval, věc šetřila policie, ale ta s ním nejednala jako s vlastníkem, ale jako s účastníkem nehody. Neví, proč se tam uvádí, že řidič nezjištěn, v protokolu o vydání vozidla se jasně uvádí jako vlastník žalobce. Žalovanému psal doporučený dopis k vydání vozidla, kopie tohoto dopisu je v přiloženém spisu policie. [právnická osoba], se zabýval půjčováním vozidel, měli jich osm, standartní částka za půjčení za den je 800 Kč, za měsíc pak 12.000 Kč, jednalo se o normální standartní smlouvu uzavřenou v roce 2010. Kdyby mu vozidlo prodal v roce 2010, tak nechápe, proč by nebyla sepsána kupní smlouva a proč mu nezaplatil kupní cenu hned, ale údajně až po 3 letech, a to ještě prostřednictvím syna, který však o ničem neví. 3 Závěrem zástupce žalobce uvedl, že navrhuje, aby soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 586 500 Kč spolu s úrokem z prodlení tak, jak je rozepsáno v žalobě a jejím rozšíření a aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci náklady řízení. Žalobce se žalovaným v březnu 2010 uzavřeli smlouvu o nájmu dopravního prostředku, dle které žalobce jako vlastník automobilu umožnil žalovanému automobil Škoda Octavia užívat a žalovaný byl povinen platit žalobci nájemné. Žalovaný se brání tím, že se žalobcem neuzavřel smlouvu o nájmu auta, prvně tvrdil ve svém vyjádření, že uzavřel se žalobcem kupní smlouvu na prodej auta za 160.000 Kč splatných ve 4 splátkách, kupní smlouva byla ústní. Je pak velmi zvláštní, že žalobce na prodej motocyklu za 10.000 Kč uzavře písemnou kupní smlouvu, ale na koupi auta za 160 tisíc písemnou smlouvu neuzavře. Žalovaný pak upravil své tvrzení tak, že při své účastnické výpovědi doplnil, že automobil nekoupil od žalobce, ale od [celé jméno svědka], neměl tedy s ním písemnou smlouvu, tvrdil, že mu dal 3x 40 tisíc jako splátky kupní ceny a pak 60 tisíc, což ovšem ve svém součtu neodpovídá částce 160 tisíc Kč, ale částce 180 tisíc Kč. Žalovaný připustil, že za ním chodili nějací příbuzní R. [celé jméno svědka], že chtějí vozidlo vydat. V letech 2010 2017 žil s paní [celé jméno svědkyně], dále žalovaný uvedl, že měl vozidlo zaplatit do jednoho roku a že auto kupoval v zimě 2010, nebo na jaře, že neměl žádné oficiální příjmy, nepodával daňové přiznání, připustil, že měl i exekuce, pokud jde o předání auta, to mu předal [celé jméno svědka], ten mu dal i malý technický průkaz i klíče, kde byl uveden jako vlastník [právnická osoba], dále uvedl, že v přepisu auta v evidence vozidel nedošlo a že věděl, že žalobce je zavřený. Jediným jednatelem žalobce byl [jméno] [celé jméno svědka], jeho syn [celé jméno svědka] nebyl oprávněn za žalobce jednat, neměl k tomu ani žádnou plnou moc. Žalobce i popírá, že by zmocnil nějakého pana [příjmení] na plné moci z roku 2014, aby žalovaný mohl vyzvednout vozidlo zajištěné PČR, neboť v té době byl žalobce ve VTOS. Dále jednatel žalobce uvedl, že žalobce podnikal v oblasti půjčování aut, že jich měl celkem 8. V průběhu řízení pak bylo vyslechnuto několik svědků. Svědek [celé jméno svědka] potvrdil podepsání smlouvy o půjčení vozidla, kterou za žalobce podepsal jeho otec a podepsal ji i žalovaný. Svědek dále uvedl, že v průběhu doby pak jeho otec chtěl, aby žalovaný auto vrátil, a svědek popřel, že by od žalovaného peníze převzal. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že si pamatuje jednání mezi synem žalobcem [jméno] a žalovaným, že to mělo být ohledně kupní ceny za auto, kolik to bylo peněz, to neví, bylo to na Benzině Šumava, ale bylo to po roce 2012, neboť v roce 2012 byl propuštěn z VTOS. Svědek [příjmení] uvedl, že ho asi v roce 2018 jednatel žalobce požádal, aby s ním jel za žalovaným, že si chce od něj převzít auto, žalovaný vydat auto odmítl, neboť je jeho a svědek potvrdil, že i v minulosti ho jednatel žalobce žádal, aby prostřednictvím své sestry, tedy manželky později bývalé manželky žalovaného požádala pana [celé jméno žalovaného] o vydání auta. Ze spisu o vypořádání SJM bylo zjištěno, že předmětný automobil, o kterém žalovaný tvrdí, že je v jeho vlastnictví a že ho nabyl v roce 2010 koupí od [celé jméno svědka], není předmětem vypořádání a nebyl učiněn předmětem vypořádání ani v průběhu řízení, když byl navržen důkaz výpisem z centrálního registru vozidel vedených na žalovaného v období roku 2006 15.1.2013, kdy nabyl rozsudek o rozvodu žalovaného právní moci. Z popsané situace v tomto řízení vyplývá, že žalovaný měl dluhy, měl i exekuce, rodina neměla finanční prostředky ani na topení a je nepravděpodobné, aby žalovaný v době jednoho roku zaplatil [anonymizováno] [celé jméno svědka] částku 160 tisíc korun Kč, popřípadě 180 tisíc. Svědek [celé jméno svědka] pak uvedl, že před asi 5-6 lety byl zmocněn žalobcem k převzetí automobilu od žalovaného, ten mu ho nechtěl vydat, bylo to oznámeno i na PČR, tehdy měl od žalobce plnou moc, neboť jednatel žalobce byl ve VTOS. Svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že je bývalou přítelkyní žalovaného, že spolu žili od roku 2008 2017 a společnou domácnost spolu vedli od roku 2010, dále uvedla, že byla přítomna prodlení splátky kupní ceny za auto Nikolasi Šulcovi, že mu to žalovaný předal bez dokladu, žalovaný řekl, že je rád, že to má už z krku, že to byla poslední splátka, že předání bylo asi 60 tisíc Kč na Benzině v [obec], a došlo k tomu koncem roku 2010 nebo počátkem roku 2011. Dále uvedla, že věděla, že na malém TP byl jako vlastník veden [právnická osoba] a na dotaz, jak si poměrně přesně pamatuje dobu předání splátky kupní ceny, tak uvedla, že si to pamatuje, neboť se v té době sestěhovali dohromady. Tvrzení svědkyně [celé jméno svědkyně], že poslední splátka byla zaplacena na přelomu let 2010 2011 je pak v hrubém rozporu s tím, co uvedl svědek [celé jméno svědka], ten uvedl, že byl přítomen předání peněz na Benzině Šumava po roce 2012, neboť do té doby byl ve VTOS. Je tedy vyloučeno, že by k zaplacení respektive k údajnému doplacení kupní ceny mohlo dojít nejpozději na jaře 2011, když svědek [celé jméno svědka] byl údajně přítomen předání peněz až po roce 2012, kdy mělo jít o kupní cenu za auto. Žalobce je toho názoru, že ani jeden ze svědků nemluví pravdu, neboť žalovaný ani neměl finanční prostředky, kterými by mohl kupní cenu žalobci zaplatit. Kromě toho i sám žalovaný uvedl, že nikdy se žalobcem kupní cenu neuzavřel, tvrdil, že o koupi vozidla jednal s [celé jméno svědka]. Bylo na žalovaném, aby si zjistil, kdo je oprávněn jednat za vlastníka automobilu, o němž sám věděl, že je to [právnická osoba] a protože z veřejného registru plyne, kdo byl v té době oprávněn za s.r.o. jednat, tak nemohl žalovaný nikdy uzavřít kupní smlouvu s [celé jméno svědka], který uzavření kupní smlouvy popře, popřel i předávání ceny za auto a svědecké výpovědi ohledně placení kupní ceny za auto jsou v hrubém rozporu. Naopak bylo prokázáno, že se jednatel žalobce i v době, kdy byl ve VTOS, snažil, aby žalovaný vydal vozidlo zpět vlastníkovi. To žalovaný dosud neučinil. I kdyby nebyla platně uzavřena nájemní smlouva, je žalovaný za užívání cizí věci vydat bezdůvodné obohacení, tedy obvyklou cenu nájemného za předmětné vozidlo. Obvyklá cena nájemného pak byla v průběhu řízení zjištěna znaleckým posudkem Ing. [celé jméno znalce], která byla zjištěna v podstatě ve stejné výši tak, jak bylo žalobou požadováno, dokonce průměrná cena byla znalcem stanovena i vyšší, než v žalobě požaduje žalobce. 4 Žalovaný k věci uvedl, že navrhuje zamítnutí žaloby s tím, že žalovaný auto užívá, ale na základě ústní kupní smlouvy, kdy zaplatil 160 tisíc korun ve 4 splátkách. Pokud jde o nájemní smlouvu, která je ve spise, tak žalovaný uvádí, že jí nikdy neviděl, ani nepodepsal, zpochybňuje pravost podpisu. Sám žalobce v rámci trestního řízení vypovídal, že neexistovala tato smlouva v písemné formě. Neví, o jaké trestní řízení šlo, ale týkalo se to tohoto vozidla, zřejmě žalobce podal tehdy trestní oznámení na žalovaného. Sami účastníci režim smlouvy podřadili obchodnímu zákoníku, který však automatickou prolongaci nájemní smlouvy neznal, to byl institut občanského zákoníku. Žalovaný po celou dobu platil povinné ručení, k tomu předložil zelené karty a dále žalovaný uváděl, že mu žalobce zaslal duplikát, osvědčení o registraci vozidla, neví, proč tak učinil. Nájemní smlouvu na čl. 9 vidí poprvé, nepodepisoval ji, byť podpis je podobný. Jedná s však pouze o kopii. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o nájmu dopravního prostředku. V této smlouvě se uvádí, že se její režim podřazuje dle § 262 OBZ pod OBZ. Má však za to, že žalobce v tu dobu byl podnikatelem, žalovaný spotřebitelem, jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu a režimem OBZ by došlo ke zhoršení postavení spotřebitele už např. proto, že dle OBZ je promlčecí lhůta čtyřletá a dle OZ tříletá. Má tedy za to, že smlouva je od počátku neplatná. Pochybuje, že by si svědek [celé jméno svědka] nepamatoval, o jaké částky se jednalo, myslí, že 11.500 Kč za měsíční pronájem vozidla je hodně. Je nepravděpodobné, že od roku 2010 až do července 2018 by peníze nikdo nevymáhal či neurgoval, když se jednalo o stovky tisíc. Je také nepravděpodobné, že v tom případě mu žalobce vydal velký technický průkaz nebo jeho duplikát, nebo by souhlasil při vystavení duplikátu. Dle § 1095 OZ došlo k mimořádnému vydržení vozidla žalovaným. Kdyby mělo jít o bezdůvodné obohacení, muselo by být znaleckým posudkem určeno obvyklé nájemné v daném místě a čase. Peníze předával [jméno], který říkal, že to s otcem srovná. Žalovaný nejednal se žalobcem o uzavření nájemní smlouvy, vozidlo bylo staré 5 let, bylo používané firmou, za těchto okolností by nájemné 11.500 Kč měsíčně bylo neúměrně vysoké. Žalovaný vozidlo od žalobce koupil, byla sjednána kupní cena 160.000 Kč, kterou žalovaný zaplatil, žalovaný se choval jako vlastník, měl i s vozidlem i menší dopravní nehodu dne 2.4.2014, policie s ním jednala jako s vlastníkem. Žalobce je oprávněn rozšířit žalobu, ale vozidlo je o 10 let starší, je ve stáří 15 let a je naprostý nesmysl, že by někdo za takové vozidlo platil měsíčně 11.500 Kč. Je pravdou, že žalobce či jeho jednatel byl ve VTOS, ale i tak mohl činit právní jednání, mohl například žalovanému napsat dopis s tím, že žádá o vydání vozidla, nic takového neučinil. 5 Před soudem žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že auto koupil od [celé jméno svědka], nějakou dobu bydlel v jeho domě. Neměli písemnou smlouvu, nečekal, že ho bude chtít někdy podrazit. Auto koupil na splátky, byly to 3 nebo 4 splátky, myslí, že dával 3x 40 tisíc a pak 60 tisíc korun, nebo tak nějak. Na smlouvě o nájmu dopravního prostředku na čl. 9 není můj podpis. Paní [celé jméno svědkyně] byla jeho družka, žili spolu asi 7 let. Byla u toho, když předával buď prvou nebo poslední splátku a také byla u toho, když mu [jméno] přivezl plnou moc k vyzvednutí vozidla od PČR. Tehdy to bylo tak, že auto půjčil kamarádovi, ten s tím někde ujížděl, honila ho policie, auto zabavili a nechali odtáhnout, aby mu ho vydali, tak potřeboval plnou moc od [jméno] [celé jméno svědka], od [jméno] věděl, že za ním půjde na návštěvu do výkonu trestu. [příjmení] [jméno] [celé jméno svědka] byli za ním nějací příbuzní, že chtějí vydat auto, řekl jim, že ho koupil a že ho nevydá. Bylo to za celou dobu 1x. [jméno] mu přinesl i velký technický průkaz, předával mu ho na pumpě na Šumavě. Pojistné za auto platil on, platil i běžnou údržbu, ale i výměnu motoru, když praskla kliková hřídel. S paní [celé jméno svědkyně] žil 7 let, bylo to od roku 2009 nebo 2010 do roku 2017, přesněji to nedokáže specifikovat. Myslí, že nějakou dobu žili u ní na adrese [ulice a číslo], [obec] a pak u něj na adrese [adresa]. Dům v [ulice a číslo] je v jeho vlastnictví asi 15 let, ale bydlel tam delší dobu, když tam bydlel ještě s matkou, dům byl JZD a on ho odkoupil. S [celé jméno svědka] o prodeji auta jednal v roce 2010 nebo 2011. Kupní cena byla 160 tisíc, platil to na splátky, asi po 40 tisících, mělo to být splaceno do jednoho roku. Neví, kde jednali o uzavření smlouvy, splátky předával různě, pamatuje si, že jednou to bylo na benzince, jednou u něj doma, blíže neví. Bylo to hotově, bez dokladu. Auto kupoval v roce 2010, byla to asi zima, nebo jaro (zde zástupkyně žalobce upozorňovala, že zástupkyně žalovaného žalovanému říká, jak má odpovědět, na již položenou otázku). Žalovaný opakuje, že si přesnější údaje nepamatuje. Finanční prostředky získával prací, v roce 2010 a 2011 byl OSVČ v oboru stavební a zámečnické práce, příjmy a výdaje si nepamatuje, asi nepodával daňové přiznání, ví, že nějak v tu dobu platil pokutu. Dělal i ve Škodovce jako OSVČ, stavěl tam nějakou linku, ale chvíli, asi půl roku tam pracoval načerno. Vzpomíná si, že jednou měl výplatu ve škodovce asi 108 tisíc korun. Účet v tu dobu neměl, neví, jestli měl exekuce, spíše byl takový bordelář. Také vozil jako šofér [jméno], který ho za to platil, takže měl další příjem. Pokud jde o povinné ručení za toto auto, tak ho platil v roce 2010 2011, pak, když nemělo STK, tak neplatil a když mu potom [celé jméno svědka] přinesl velký technický průkaz, tak technickou udělal a zase povinné ručení platil. V roce 2021 neměl řidičský průkaz, sebrali mu ho, s autem nejezdí, tak ani neplatí povinné ručení. Už má kvůli tomu exekuci. Když se s [jméno] dohodl na prodeji auta, tak mu auto předal i s klíči a malým technickým průkazem, jako vlastník tam byl veden [právnická osoba] Požadoval velký TP kvůli STK. [jméno] to měl zařídit u svého otce [jméno] [celé jméno svědka], který v tu dobu seděl. Měl zařídit i přepis registru vozidel, k tomu ale nedošlo. Neví nic o tom, že by existoval nějaký duplikát velkého TP. Již říkal, že auto půjčil známému, to mohlo být v roce 2014, když dostal velký TP, nějak ho honila PČR, auto zabavila a on potřeboval plnou moc k vyzvednutí auta. [příjmení] moc mu přivezl [jméno], neví, kdo tam byl uveden jako zmocnitel, jestli [právnická osoba] nebo [jméno] [celé jméno svědka] chodil za otcem do vězení, takto zařizoval. [příjmení] sám nejednal přímo s [jméno], protože si myslel, že i [jméno] je nějak v tom s.r.o. Věděl, že [jméno] [celé jméno svědka] byl zavřený, nevěděl, že ve VTOS, myslel, že je na vazbě. Nic bližšího si k tomu nepamatuje. [jméno] [celé jméno svědka] zná asi 25 let, ale nějak blíže se nestýkali. 6 Závěrem zástupkyně žalovaného uvedla, že žalobce se svojí žalobou domáhá zaplacení nájemného za užívání auta Škoda Octavia a tvrdí, že s žalovaným uzavřel 22.3.2010 smlouvu o nájmu dopravního prostředku na dobu určitou, která měla skončit dnem 22.9.2010, kdy měl žalovaný pronajaté vozidlo vrátit žalobci. Dále tvrdí, že žalovaný užívá vozidlo do současnosti a tvrdí rovněž, že došlo k automatické prolongaci nájemní smlouvy vždy po 6 měsících. Stanovisko žalovaného je takové, že žalovaný sice vozidlo užívá, ale tvrdí, že zcela po právu, neboť se žalobcem uzavřel ve formě ústní dohody kupní smlouvu, za vozidlo, zaplatil kupní cenu 160.000 Kč v hotovosti a o vozidlo se řádně staral, zajišťoval jeho opravy a údržbu a platil zákonné pojištění. Zcela odmítá, že by někdy uzavřel písemnou nájemní smlouvu, tvrdí, že podpis na listině nazvané nájemní smlouva, není jeho pravým podpisem a dále tvrdí, že sám žalobce na PČR vypověděl, že ohledně předmětného vozidla žádná smlouva v písemné formě nikdy uzavřena nebyla a posléze se zničehonic písemná nájemní smlouva objevila. Kromě toho bez ohledu na to, že tvrdí, že nájemní smlouva neexistovala, žalobce přehlédnul, že jím předložena nájemní smlouva byla podřazená pod režim zákona č. 513/1991 Sb., to je z OBZ, zřejmě na základě § 262 odst.1, což v podstatě, pokud by taková smlouva skutečně byla uzavřena, což rozhodně popírá, by bylo možné, ale jen v případě, že by taková dohoda nesměřovala ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, to je v daném případě ke zhoršení postavení žalovaného, jakožto slabší strany právního úkonu. I kdyby tedy zcela teoreticky existovala písemná nájemní smlouva, v konkrétním případě by touto smlouvou nepochybně došlo ke zhoršení právního postavení nájemce (tedy žalovaného), minimálně v tom, že promlčecí lhůta, dle tehdy platného OZ činila 3 roky, zatímco dle obchodního zákoníku 4 roky, což by bylo evidentně v neprospěch potenciálního nájemce. Za takovýchto okolností by taková smlouva, kdyby existovala, byla absolutně neplatná. Samozřejmě se nabízí varianta, že by žalovaný mohl užívat vozidlo bez právního důvodu a takto se obohacovat, ale s tímto závěrem zcela zásadně nesouhlasí žalovaný, neboť je si jist, že auto řádně zakoupil a řádně za něj zaplatil kupní cenu. Žalovaný tedy užíval a dosud užívá předmětný vozidlo s tím, že je jeho vlastníkem na základě ústně uzavřené kupní smlouvy a zaplacené kupní ceny ve výši 160.000 Kč zhruba v květnu 2010 což potvrdila soudem vyslechnutá svědka [celé jméno svědkyně] a rovněž podpůrně i tím, že po dobu užívání tohoto vozidla zajišťoval komplexně jeho opravy a údržbu, platil zákonné pojištění a žalobce mu dokonce v roce 2014 předal TP k vozidlu, tedy žalovaný se choval jako každý jiný vlastník vozidla a plnil své povinnosti vlastníka vozidla. Toto vozidlo takto nerušeně užíval a užívá cca od března 2010 až do 1.1.2019, kdy mu byla doručena výzva právní zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno]. [příjmení], ale nikoli k vydání auta, ale k úhradě údajného nájemného za 3 roky zpět, neboť měla za to, že v daném případě došlo k automatické a opakované prolongaci nájemní smlouvy, když přehlédla, že nájemní smlouva byla podřazena pod režim OBZ. Zásadní chybou, a to obou smluvních stran bylo, že v dalším období netrvaly na dodatečném uzavření písemné kupní smlouvy a spokojily se jen se smlouvou ústní. Nicméně za prokázané považuje, že žalovaný auto užívá a drží nepřetržitě v dobré víře, že je jeho vlastníkem, a to od roku 2010 nejméně do 2.1.2019, po celou tuto dobu o auto pečuje, platí pojistky, pečuje o něj, v roce 2014 mu žalobce dokonce předal TP vozidla a toto auto užívá do současnosti. Jinak řečeno od března 2010 do 2.1.2019 kdy obdržel výzvu k zaplacení nájemného uplynula doba téměř 9 let, tedy doba podstatně delší, než požaduje nový OZ, po kterou se zřetelem ke všem okolnostem byl v dobré víře, o tom, že mu předmětná věc patří, že je oprávněným držitelem, kdy i sama nečinnost žalobce v projevu nesouhlasu s držbou adresovanou držiteli a dále v obraně svého vlastnického práva nasvědčuje tomu závěru, že ani údajný vlastník nepředpokládal, že by faktické ovládání věci držitelem nebylo oprávněnou držbou. Za těchto okolností to není žalovaný, který by měl snášet důkazy, kterými by prokazoval právní důvod, na kterém se jeho držba zakládala, naopak bylo věcí protistrany prokázat nepoctivý úmysl, lest nebo podvod. Podotýká, že v případě pochybností se má dle zákona za to, že držba je oprávněná, tedy je to tak, že se dobrá víra v tomto případě presumuje. Má tedy za to, že v daném případě došlo podle § 1095 zák. č. 89 z roku 2012 Sb. k mimořádnému vydržení vlastnického práva v této věci v souladu s ust. § 3066 zák. 89/2012 Sb. se má zato, že k vydržení vlastnického práva na základě ústně uzavřené smlouvy došlo ke dni 22.3.2016 tj. ke dni, kdy žalobce tvrdí, že došlo k předání předmětného vozidla. Za daných okolností tedy navrhuje, že žaloba byla zamítnuta a žalobci bylo uloženo nahradit žalovanému náklady řízení. 7 Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že žalobce zná, považuje ho za kamaráda, žalovaný je jeho bývalým švagrem. U předání vozidla žalovanému nebyl, ale psal mu v dopise žalobce, že vozidlo měl předávat [jméno] [celé jméno svědka]. Asi loni ho žalobce požádal, aby s ním jel za žalovaným, že si od něj chce převzít zpět vozidlo. Pan [celé jméno žalovaného] to odmítnul, uváděl, že vozidlo je jeho, že ho zaplatil [jméno], k tomu žalobce uváděl, že ho to nezajímá, on žádné peníze nedostal, odjeli s nepořízenou. Znovu tam již nebyl. Nepamatuje si, zda žalovaný říkal, jako částku a kdy měl zaplatit [jméno]. Je pravdou, že v minulosti mu žalobce psal, aby požádal sestru, aby vyzvala pana [celé jméno žalovaného], který byl v tu dobu ještě jejím manželem, aby vozidlo vrátil. Na to mu sestra řekla, že jí to nezajímá, že o tom nic neví, přesněji napsala mu to v dopise. Neví okolnosti, za jakých se vozidlo dostalo do držení žalovaného. Zjistil, že se jedná o vozidlo, které měl původně [jméno] [příjmení], byl to spolumajitel firmy spolu se žalobcem. Ví, že si toto auto bral na leasing, ale jak to bylo dál, to neví. 8 Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že žalobce je jeho strýc, žalovaného zná, je to kamarád. Asi před 5-6 lety byl zplnomocněn žalobcem, aby převzal od žalovaného auto. Pan Novotnýmu ho nechtěl vydat, říkal, že si to vyřídí se žalobcem, nic bližšího neuváděl. [příjmení] zavolal PČR, ta přijela, věc sepsala a odkázala je na občanskoprávní řízení. U pana [celé jméno žalovaného] byl 2x, poprvé nebyl doma, podruhé tam byli asi za další tři dny a to proběhlo tak, jak již říkal. Víckrát tam nebyl. Byl žalobcem zplnomocněn z toho důvodu, že v tu dobu byl ve VTOS. Přesnější datum si nepamatuji, je to asi 4-5 let, doma by tu plnou moc dohledal. 9 Svědek [jméno] [celé jméno svědka] vypověděl, že [jméno] [celé jméno svědka] je jeho otcem. Žalovaného zná, nemá k němu žádný vztah. Je to už dlouho, co žalobce půjčoval žalovanému auto, je to asi 10 let, byl u toho. Ví, že se podepisovala smlouva o půjčení vozidla. V době, kdy byl otec ve výkonu trestu, se žalovaným něco řešil ohledně auta, přesně si nevzpomene, myslí, že otec chtěl, aby žalovaný auto vrátil. Neví, že by žalovaný chtěl auto koupit. On žádné peníze od žalovaného v souvislosti s autem neobdržel. Ví, že u půjčení toho auta před 10 lety byl nějaký [příjmení], na příjmení si nevzpomene. Pokud je zástupcem žalobce uváděno příjmení [celé jméno svědka], tak je to možné. Myslí, že nikdo další už tam nebyl. Když se auto předávalo žalovanému, bylo mu asi 20 let, předávali ho na [obec] nebo v [příjmení], bylo to přes den, bylo světlo, přesněji neví. Na kapotě auta se podepisovala nějaká listina, on jí nečetl, podepisoval jí otec a žalovaný. Byli tam dvěma auty, po podpisu odjeli. Když byl otec ve VTOS, tak ho pravidelně navštěvoval. Mohlo to být 1x až 2x měsíčně. Je možné, že se bavili o nájmu, je možné, že měl dělat i nějaké kroky k výběru nájemného, ale opravdu si blíže nepamatuje. 10 Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že zná pana [celé jméno svědka] i žalovaného. Nemá k nim nějaký vyhraněný vztah. Pamatuje si, že se na pumpě v [obec], byla to Benzina, sešli s [celé jméno svědka], žalovaným a byl tam on s přítelkyní, ta však zůstala v autě, řešilo se něco kolem toho auta. Mluvilo se o penězích, měla to být kupní cena za auto. Neví, kolik to bylo peněz, myslí, že se tam řešilo i to, že to [jméno] otci neřekl, že převzal nějaké peníze od žalovaného. Žalovaný chtěl technický průkaz, myslí, že [jméno] byl ochoten mu ho předat, ale neví, jestli ho měl u sebe, myslí však, že mluvil o firmě v [obec]. Podrobněji si nepamatuje, je to už delší dobu, není ani schopen říci, jak přibližně to dlouho je. Nevzpomene si již, jestli mu [jméno] technický průkaz předal, nebo nikoliv. Ví, že mluvil o kanceláři v [obec], ale neví, jestli říkal, že museli do [obec], nebo že teprve bude muset jet do [obec]. Pak si připomínali nějakou částku peněz, které byly zaplaceny, měl to být nějaký doplatek. Týkalo se to toho auta. [příjmení] to být až po roce 2012, byl ve VTOS, propuštěn byl v roce 2012. 11 Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že [jméno] [celé jméno svědka] nezná, žalovaného zná, žili spolu od roku 2008 do roku 2017. Společnou domácnost měli od roku 2010. Nejprve bydleli u ní v [anonymizována dvě slova], Jablonec, poté, co se žalovaný rozvedl, bydleli u něj. Ví, že měl Škodu Octavia, měl z ní velkou radost. Ptala se ho, kde na to vezme, on říkal, že ji má na splátky. Ona mu do toho víc nemluvila. Nelíbilo se jí, že k tomu nemá smlouvu a také byla u předání poslední splátky peněz [celé jméno svědka], takže to předal bez dokladu. Ví, že žalovaný říkal, že už to má z krku, takže to byla poslední splátka. Žalovaný auto půjčil známému, ten s ním udělal nějaký problém, vozidlo bylo na parkovišti odtahovky, k jeho vyzvednutí byla potřeba plná moc od majitele. Žalovaný to říkal [jméno], že půjde za otcem do věznice a že plnou moc přinese, což se stalo v květnu 2014. S vozidlem nebyl nikdy žádný problém. Zažila i dopravní kontroly a vždy bylo vše v pořádku. Nikdy nebyla u toho, kdy by někdo od [celé jméno svědka] chtěl auto vrátit. Opakuje, že byla na Benzině v [město] se žalovaným, když předával peníze [celé jméno svědka], myslí, že to bylo 60 tisíc Kč, myslí, že to byla splátka kupní ceny za tu Octavii, má za to, že to byla splátka na kupní cenu. K předání splátky peněz, u které jsem byla, došlo koncem roku 2010 nebo začátkem roku 2011. Auto také řídila, měli malý TP, jako vlastník byl veden Portál zábavy, blíže se o to nezajímala. V době, kdy platil poslední splátku, se zrovna sestěhovali dohromady, začali společně i hospodařit, proto si na to pamatuje. Ten velký TP někdo přivezl, ví, že někdo zvonil a pak šel nahoru a pak tam byl ten velký TP. Neví, kdo ho dovezl. Pan [celé jméno žalovaného] se rozvedl v roce 2013, SJM bylo řešeno soudem, neví, jestli předmětem vypořádání bylo i to vozidlo. Spor probíhal u zdejšího soudu. 12 Znalec [celé jméno znalce] vypracoval znalecký posudek a uvedl k němu, že uvedl cenu nájmu bez služeb a se službami. Službami myslí havarijní pojištění, povinné pojištění a pravidelné prohlídky na STK jakož i údržbu např. výměna oleje či běžné závady, které se normálně objevují během provozu vozidla. Pokud uvádí cenu bez služeb, myslí tím, že tyto běžné služby hradil nájemce. 13 Ve znaleckém posudku uvádí obvyklou cenu nájmu vozidla Škoda Octavia v období od 22.3.2016 až do doby vypracování posudku a uvádí jednak cenu bez služeb a jednak cenu se službami. Bez služeb jde v období od 22.3.2016 do 22.12.2017 o částku 12.500 Kč měsíčně, od 23.12.2017 do 22.12.2018 o 11.770 Kč, od 23.12.2018 do 22.12.2019 o 11.030 Kč, od 23.12.2019 do 22.2.2021 o 10.300 Kč měsíčně. 14 Žalovaný předložil soudu potvrzení pojišťovny o trvání pojištění odpovědnosti, jako pojistník, vlastník i držitel vozidla je uveden žalovaný, ke dni 24.2.2020 trvá pojištění 22 měsíců a 8 dní. Obdobná potvrzení jsou ze dne 23.4.2013, 7.5.2014 a 7.9.2014. 15 Dle zprávy policie byl spis sp.zn. KRPU [číslo] 2010 již skartován. 16 Z potvrzení Policie ČR č.j. KRPL-33771/P 2014 [číslo] o účasti na dopravní nehodě plyne, že žalovaný [celé jméno žalovaného] je veden jako jiný účastník, z protokolu o vydání vozidla ze dne 16.4.2014 plyne, že jako vlastník vozidla je veden [právnická osoba] 17 Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. 12 C 181/2013 o vypořádání zaniklého SJM žalovaného a jeho bývalé manželky [jméno] [příjmení], soud zjistil, že žaloba byla podána 9.5.2013 a skončila smírem uzavřeným dne 26.8.2015. Předmětem vypořádání nebyl osobní automobil Škoda Octavia, předmětem vypořádání byl například motocykl Yamaha 450 a řada movitých věcí podstatně nižší hodnoty než je automobil, např. botník nebo venkovní květináče. Na motocykl Yamaha byla sepsána dne [datum] kupní smlouva s kupní cenou 10.000 Kč, paní [jméno] [příjmení] v tomto řízení žádala o dotaz na ministerstvo dopravy, zda jsou na žalovaného evidována i jiná vozidla. [příjmení] [jméno] [příjmení] uváděla, že měli velké finanční problémy, neměli finanční prostředky, měli dluhy, neměli ani na topení, jedná se o období kolem Vánoc 2010. 18 Ve spisu se nachází Smlouva o nájmu dopravního prostředku, jako pronajímatel je uveden žalobce, jako nájemce žalovaný, předmětem nájmu je vozidlo Škoda Octavia, nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 22.3.2010 do 22.9.2010, bylo dohodnuto nájemné 11.500 Kč měsíčně, v čl. VII. se účastníci dohodli, že dle § 262 obch. zákoníku podřizují režim smlouvy obchodnímu zákoníku. 19 Ze spisu policie KRPL [číslo] 2018 [číslo] soud zjistil výpověď [jméno] [příjmení], který před policií vypověděl, že se jednalo o standardní půjčení vozidla na základě smlouvy, jaké žalobce běžně vystavoval, byl u předání vozidla žalovanému, který podepsal smlouvu, převzal klíče a malý TP. 20 Ze stejného spisu soud zjistil plnou moc udělenou [jméno] [příjmení] [jméno] [celé jméno svědka] k žádosti o vydání kopie velkého technického průkazu, měla být vystaven 30.6.2014 a dále výpověď [jméno] [příjmení], dle které si na pana [jméno] [celé jméno svědka] nepamatuje, nezná ani [právnická osoba], o duplikát TP požádal na základě přání klienta, kdo vydal plnou moc, si nepamatuje, neví již, komu duplikát předal. 21 Dle § 132 odst. 1 o.z. č. 40/1964 Sb. vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem. 22 Dle § 3028 odst. 2 o.z. č. 89/2012 Sb. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 23 Pokud jde o nájemní smlouvu údajně uzavřenou mezi účastníky dne 22.3.2010, tak žalovaný popírá, že ji podepsal, na listině není jeho podpis, neuzavřel ji. K tomu i navrhl znalecký posudek. Soud má za to, že znalecký osudek by měl navrhnout žalobce, který smlouvou prokazuje, či se snaží prokázat existenci závazkového vztahu, což neučinil. Soud má však za to, že by se jednalo o nadbytečný důkaz, buď smlouva není podepsána žalovaným, a pak je neplatná nebo jím je podepsána, pak je platná a podřízena režimu obchodního zákoníku, který však nezná automatickou prolongaci smlouvy tak, jak ji znal občanský zákoník, takže by její účinnost skončila ke dni 22.9.2010, což je mimo žalované období. Soud tedy vychází z toho, že není smluvně upraven vztah mezi účastníky ohledně pronájmu vozidla. 24 Soud nedospěl k závěru, že by žalovaný vozidlo koupil. Žalobce toto popírá, uvádí, že byl ve VTOS, žádnou kupní smlouvu se žalovaným neuzavřel, nikoho k uzavření takové smlouvy nezmocnil, nezmocnil ani nikoho k tomu, aby za něj žádal o vydání kopie technického průkazu. Žádnou kupní cenu neobdržel, neobdržel ani peníze za užívání vozidla. 25 Sám žalovaný uvádí, že jednal o koupi vozidla s [jméno] [celé jméno svědka], synem žalovaného, tomu i platil kupní cenu. [jméno] [celé jméno svědka] však nebyl jednatelem žalobce, nebyl ani zmocněn oprávněným jednatelem, nemohl tedy žádnou kupní smlouvu uzavřít, ani přebírat peníze pro jednatele, tedy svého otce. Nešlo o plnění vlastníkovi, [jméno] [celé jméno svědka] nebyl nijak pověřen vymáháním či přebíráním peněz na kupní cenu, to ani nikdo netvrdí a [jméno] i [jméno] [celé jméno svědka] to popírají. 26 Protokol PČR o vydání vozidla ze dne 16.4.2014 uvádí, že vlastníkem je [právnická osoba], už z toho muselo být žalovanému jasné, že není vlastníkem. Žalovaný sice předložil potvrzení o platbě pojistného, že byl u pojišťovny veden jako vlastník, ale to není doklad prokazující vlastnictví. 27 Ze spisu o vypořádání zaniklého SJM plyne, že automobil nebyl předmětem vypořádání, byť v tu dobu měl i dle žalovaného hodnotu 160.000 Kč, předmětem vypořádání byl například motocykl Yamaha 450 a řada movitých věcí podstatně nižší hodnoty než je automobil, např. botník nebo venkovní květináče. Na motocykl Yamaha byla sepsána dne 28.8.2013 kupní smlouva s kupní cenou 10.000 Kč, je podivné, že by žalovaný nechtěl smlouvu se žalobcem na věc za 160.000 Kč. [příjmení] [jméno] [příjmení] v tomto řízení žádala o dotaz na ministerstvo dopravy, registr vozidel, zda jsou na žalovaného evidována i jiná vozidla, zajisté by neopomněla škodu Octavia učinit předmětem vypořádání. Uvádí, že měli nedostatek peněz v roce 2010, avšak v témže roce měl žalovaný koupit vozidlo za 160.000 Kč. 28 Na druhou stranu žalovaný uvedl, že dělal i ve Škodovce jako OSVČ, stavěl tam nějakou linku, ale chvíli, asi půl roku, tam pracoval načerno, jednou měl výplatu ve škodovce asi 108 tisíc korun. Účet v tu dobu neměl, neví, jestli měl exekuce, spíše byl takový bordelář. Také vozil jako šofér [jméno], který ho za to platil, takže měl další příjem. Soud pak není jasné, proč měli ve stejnou dobu dluhy, případně proč vozidlo kupoval na splátky a neuhradil jeho hodnotu najednou. 29 Žalovaný uvádí, že zaplatil [celé jméno svědka] 3x 40.000 Kč a pak 60.000 Kč, což je dohromady 180.000 Kč, tedy o 20.000 Kč více, než měla být dohodnutá cena. 30 Svědci [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] vypověděli, že měli od žalobce pověření vymáhat od žalovaného vydání vozidla, svědek [jméno] [celé jméno svědka] vypověděl, že neuzavřel kupní smlouvu se žalovaným ani od něj nepřevzal žádné peníze. 31 Naopak svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že si pamatuje, že se na pumpě v [obec], byla to Benzina, sešli s [jméno] [celé jméno svědka], žalovaným a byl tam on s přítelkyní, ta však zůstala v autě, řešilo se něco kolem toho auta. Mluvilo se o penězích, měla to být kupní cena za auto. Neví, kolik to bylo peněz, myslí, že se tam řešilo i to, že to [jméno] otci neřekl, že převzal nějaké peníze od žalovaného. 32 Stejně tak ve prospěch žalovaného vypovídala svědkyně [celé jméno svědkyně], která vypověděla, že byla přítelkyní žalovaného, ví, že měl Škodu Octavia, měl z ní velkou radost. Ptala se ho, kde na to vezme, on říkal, že ji má na splátky, nelíbilo se jí, že k tomu nemá smlouvu a také byla u předání poslední splátky peněz [jméno] [celé jméno svědka], peníze předal bez dokladu, myslí, že to bylo 60 tisíc korun. Auto také řídila, měli malý TP, jako vlastník byl veden [žalobce] [anonymizováno], blíže se o to nezajímala. 33 Svědek [jméno] [příjmení] před policií vypověděl, že se jednalo o standardní půjčení vozidla na základě smlouvy, jaké žalobce běžně vystavoval. 34 Pokud jde o plnou moc udělenou [jméno] [příjmení] [jméno] [celé jméno svědka] k žádosti o vydání kopie velkého technického průkazu, ta měla být vystavena 30.6.2014, tedy v době, kdy byl [jméno] [celé jméno svědka] ve VTOS a [jméno] [celé jméno svědka] uvádí, že nejde o jeho podpis, žádnou plnou moc nevystavil, sám [jméno] [příjmení] vypověděl, že si na pana [jméno] [celé jméno svědka] nepamatuje, nezná ani [právnická osoba], o duplikát TP požádal na základě přání klienta, kdo vydal plnou moc, si nepamatuje, neví již, komu duplikát předal. Soud má za to, že udělení plné moci ve Věznici by si pamatoval. 35 Lze tedy shrnout, že svědecké výpovědi nejsou příliš objektivní, svědci jsou buď příbuzní nebo partneři jednatele žalobce [jméno] [celé jméno svědka] nebo žalovaného, rozhodně lze uzavřít, že neprokázali uzavření kupní smlouvy mezi účastníky na prodej vozidla. 36 Žalovaný se rozhodně nestal vlastníkem vozidla na základě kupní smlouvy, nebyla prokázána její existence, ostatně i sám žalovaný tvrdí, že smlouvu uzavíral s [jméno] [celé jméno svědka] a nikoliv s oprávněným jednatelem, tedy [jméno] [celé jméno svědka]. 37 Soud má za to, že nedošlo ani k vydržení vlastnického práva, na straně žalovaného nedošlo k řádné držbě, není tady žádný objektivní důvod, který by mohl zakládat povědomí, přesvědčení (byť mylné), že je žalovaný vlastníkem věci. Kupní smlouvu nemá, malý technický průkaz byl vystaven na žalobce, z protokolu policie o vydání věci je zřejmé, že vlastníkem je žalobce, jednatel žalobce měl ztíženou možnost domáhat se vydání vozidla, když byl ve VTOS, přesto pověřoval různé kamarády, aby za žalovaným došli, což se i dělo. Nejpozději 27.12.2018 byla výzva žalobce žalovanému, aby platil dlužné nájemné, tedy opět pochybnost, že je vlastníkem. 38 Žalovaný tedy není vlastníkem vozidla ani na základě kupní smlouvy, ani na základě vydržení, nájemní smlouva je neplatná a ujedná se tak o bezdůvodné obohacení dle § 451 o.z. č. 40/1964 Sb. tento občanský zákoník upravoval promlčení bezdůvodného obohacení v § 107 odst. 2, kde byla dána dvouletá promlčecí doba. Žaloba byla podána v březnu 2019, jsou tedy promlčené všechny nároky předcházející březnu 2017. 39 K výši bezdůvodného obohacení byl ustanoven znalec, který jeho výši určil, soud vycházel z výše obohacení bez služeb, neboť žalovaný sám zajišťoval běžnou údržbu vozidla. 40 Za březen 2017 až 22.12.2018 bylo dle znalce obvyklé nájemné sice 12.700 a pak 11.770 Kč, ale žalobce požadoval 11.500 Kč, soud mu nepřiznal více, než se domáhal, takže jde o 22x 11.500 Kč, tj. 253.000 Kč, pak leden až prosinec 2019 11.030 Kč, tedy 12x 11.030 Kč, tj. 132.360 Kč a leden 2020 až květen 2020, takže 5x 10.300 Kč, tedy 51.500 Kč, celkem 413.860 Kč, které soud uložil žalovanému zaplatit žalobci jako bezdůvodné obohacení. 41 Pokud se žalobce domáhal zaplacení 586.500 Kč, tedy o 172.640 Kč více, nezbylo soudu než v tomto rozsahu žalobu zamítnout. 42 Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžité částky, je tak povinen dl e § 517 odst. 2 o.z. č. 40/1964 Sb. zaplatit žalobci i úroky z prodlení v zákonné výši, tak jak jejich výše byla určena příslušným nařízením vlády č. 142/1994 Sb. a jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. 43 Dle § 142 odst. 2 o.s.ř. má žalobce právo na poměrnou část nákladů řízení, když jeho úspěch ve věci je větší, než úspěch žalovaného. Žalobce uspěl asi v rozsahu 70 % a žalovaný v rozsahu 30 %, žalobce tak má nárok na náhradu 40 % nákladů řízení. 44 Náklady řízení jsou soudní poplatek 20.700 Kč a 8.625 Kč za rozšíření žaloby, dále náklady právního zastoupení dle vyhl. č. 177/96 Sb. za 5 úkonů po 9.980 Kč a 5x režijní paušál po 300 Kč (převzetí a příprava věci, výzva k úhradě dluhu – vydání bezdůvodného obohacení ze dn e27.12. 2019, žaloba, jednání u soudu dne 9.1.2020 a 21.5.2020, dále 5 úkonů po 10.660 Kč (z rozšířené žaloby) a 5 režijní paušál po 300 Kč (návrh na provedení důkazů, ústní jednání u soudu ve dnech 16.7.2020, 30.9.2021, 26.10.2021 a 8.3.2022), celkem 106.200 Kč + DPH 21%, tedy 128.502 Kč, včetně soudního poplatku 157.827 Kč, 40 % z této částky je 63, 131 Kč. 45 Státem zálohované náklady řízení jsou náklady znaleckého posudku ve výši 9.546 Kč. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. žalobce uhradí 30 %, tedy 2.864 Kč a žalovaný 70 %, tedy 6.682 Kč.