111 C 2/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kneřem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 30 666 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 15 566 Kč s úrokem z prodlení ve výši:8,25 % ročně z částky 2 909 Kč za období od 1. 12. 2020 do zaplacení,8,25 % ročně z částky 4 219 Kč za období od 1. 1. 2021 do zaplacení,8,25 % ročně z částky 4 219 Kč za období od 1. 2. 2021 do zaplacení,15 % ročně z částky 4 219 Kč za období od 27. 6. 2023 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 15 100 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 550 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky 7 550 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 30 666 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 909 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, z částky, Anonymizováno, 4 219 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení, z částky 4 219 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení, z částky 4 219 Kč od 27. 6. 2023 do zaplacení, z částky 7 550 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení a konečně z částky 7 550 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně (společnost , Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČ , IČO, ) na základě nájemní smlouvy z 29. 7. 2015 přenechala žalované k užívání byt č. , hodnota, v , Anonymizováno, na adrese , anonymizováno, , a to na dobu určitou tří měsíců od 1. 8. 2015. Následnými dodatky nájemní smlouvy č. 1 – 7 byla doba nájmu opakovaně prodlužována až do 31. 1. 2021. Žalovaná nadále užívala byt bez právního důvodu až do 26. 2. 2021, kdy jej předala žalobkyni. Měsíční nájemné bylo sjednána částkou 4 005 Kč a dodatek č. 7 nájemní smlouvy bylo od 15. 1. 2020 zvýšeno na 4 181 Kč. Žalovaná se dále smlouvou zavázala hradit žalobkyni měsíčně částku 38 Kč jako paušální úhradu služeb, které nejsou předmětem vyúčtování , jmenovitě správy vodoměrů studené vody a teplé užitkové vody.2 Žalovaná dle žalobkyně neuhradila sjednané nájemné ve výši 2 871 Kč za listopad 2020 splatné 30. 11. 2020, 4 181 Kč za prosinec 2020 splatné 31. 12. 2020, 4 181 Kč za leden 2021 splatné 31. 1. 2021 a dále náhradu ve výši odpovídající sjednanému nájemnému za bezdůvodné užívání bytu v únoru 2021 ve výši 4 181 Kč splatných 22. 6. 2023. Dále neuhradila žalovaná za právě uvedená období paušální náhradu po 38 Kč.3 Žalobkyně dále uvádí, že žalovaná za kalendářní rok 2020 spotřebovala na službách souvisejících s užíváním bytu částku 30 046 Kč, přičemž na zálohách uhradila za dané období částku 29 883 Kč a spolu s penále ve výši 7 334 Kč dluží žalobkyni celkovou částku 7 550 Kč splatnou 31. 7. 2021. Za období od 1. 1. 2021 do 28. 2. 2021 pak dle žalobkyně dluží žalovaná na službách souvisejících s užíváním bytu spolu s penále 636 Kč částku 7 550 Kč splatnou 31. 7. 2022.4 Celkem tak žalovaná dluží žalobkyni částku odpovídající částce žalované, kterou přes výzvu neuhradila.5 Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.6 Zástupce žalobkyně byl k jednání nařízenému na , datum, řádně předvolán, z účasti na jednání se však omluvil, přičemž výslovně souhlasil s projednáním věci bez své přítomnosti. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno náhradním způsobem dle § 49 odst. 4 o. s. ř., avšak k jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a advokáta žalobkyně.7 Na základě zhodnocení provedených důkazů přijal soud následující skutkové závěry:Dle nájemní smlouvy z 29. 7. 2015 byla tato uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně společností , Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČ , IČO, jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemkyní, kdy jejím předmětem byl nájem bytu č. , hodnota, v , Anonymizováno, domu č.p. , Anonymizováno, na adrese , anonymizováno, na dobu určitou tří měsíců počínaje 1. 8. 2015. Nájemní smlouva současně stanovila, že rozúčtování nákladů na plnění spojená s užíváním bytu bude provedeno dle pravidel stanovených zákonem č. 67/2013 Sb. (čl. II. odst. 3) smlouvy). Žalovaní jakožto nájemci se zároveň zavázali řádně a včas platit pronajímateli nájemné a měsíční smluvní nájemné a měsíční zálohy na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu (čl. II. odst. 8 smlouvy). Nájemné bylo sjednáno ve výši 4 005 Kč měsíčně, jež bylo splatné vždy nejpozději v průběhu posledního kalendářního dne kalendářního měsíce trvání účinnosti smlouvy (čl. VI. odst. 1) smlouvy), přičemž účastníci současně sjednali, že výše měsíční zálohy na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu, jež je splatná vždy spolu s měsíčním smluvním nájemným, je stanovena v příloze č. 1 smlouvy označené jako evidenční list. (čl. IV. odst. 2) smlouvy). Účastníci zároveň sjednali, že vyúčtování měsíčních záloh za úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno pronajímatelem v závislosti na vyúčtování jednotlivých energií ze strany jejich poskytovatelů pro každý příslušný kalendářní rok trvání účinnosti smlouvy nejpozději do dne 30. června následujícího kalendářního roku trvání účinnosti smlouvy (čl. IV. odst. 4 smlouvy).8 Dle evidenčního listu tvořícího přílohu č. 1 nájemní smlouvy se žalovaná zavázala nad rámec výše sjednaného nájemného hradit měsíčně částku 2 503 Kč. která mimo jiné zahrnuje poplatek za správu vodoměru SV ve výši 19 Kč a poplatek za správu vodoměru TUV ve výši 19 Kč.9 Z dodatků č. 1 až 6 nájemní smlouvy bylo zjištěno, že těmito byla postupně prodlužována doba trvání nájmu až do 31. 1. 2020. Dodatkem č. 7 ze dne 15. 1. 2020 pak došlo k prodloužení doby trvání nájmu do 31. 1. 2021 a současně ke zvýšení smluvního nájemného na částku 4 181 Kč měsíčně.10 Dle protokolu o převzetí bytu byl tento sepsán dne 26. 2. 2021 zástupcem žalobkyně bez přítomnosti žalované. Protokol obsahuje poznámku, že nájemce nekomunikuje a klíče byly vhozeny do schránky.11 Z opisu karty úhrad nájemného, že za období 8/2015 – 7/2022 vyplývá, že žalobkyně eviduje celkové předepsané nájemné ve výši 270 447 Kč, uhrazené nájemné 253 728 Kč, celkové předepsané úhrady služeb 183 559 Kč a uhrazené služby ve výši 169 612 Kč.12 Z vyúčtování služeb č. , hodnota, ze dne 31. 3. 2021 bylo zjištěno, že toto se vztahuje k období 1. 1. 2020 – 31.12. 2020, přičemž položky výtah, osvětlení, úklid, pevný domovní odpad a opravy výtahu byly účtovány dle osobodnů, u dodávek tepla, studené vody a teplé užitkové vody pak odkazuje vyúčtování na externí vyúčtování. Z vyúčtování vyplývá nedoplatek 216 Kč. Celkem je pak požadována úhrada částky 15 590 Kč, kdy z vyúčtování se podává, že tato zahrnuje úhradu dluhů z předešlých období, které však nebyly jakkoliv specifikovány.13 Z vyúčtování služeb č. , hodnota, ze dne, Anonymizováno, 31. 3. 2022 bylo zjištěno, že toto se vztahuje k období 1. 1. 2021 – 28. 2. 2021, přičemž položky výtah, osvětlení, úklid, pevný domovní odpad a opravy výtahu byly účtovány dle osobodnů, u dodávek tepla, studené vody a teplé užitkové vody pak odkazuje vyúčtování na externí vyúčtování. Z vyúčtování vyplývá přeplatek 6 914 Kč, který má odpovídat skutečné výši nákladů s tím, že na zálohách nebylo zaplaceno ničeho. Současně však vyúčtování na úvodní straně uvádí, že po započtení penále za předešlá období ve výši 3 505 Kč má činit celkový nedoplatek 2 869 Kč.14 Po právní stránce je třeba na daný případ aplikovat zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.).15 Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.16 Dále se na daný případ vztahují zvláštní ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu ve smyslu § 2235 a násl. o. z. Dle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že nájemné se sjednává na jeden měsíc. Dle § 2247 odst. 1 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle ust. § 2251 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.17 Dále je třeba na danou věc aplikovat rovněž zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, v platném znění. Dle § 1 odst. 1 písm. a) cit. zákona se poskytovatelem služeb rozumí 1. vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo 2. společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. Dle § 1 odst. 1 písm. b) se příjemcem služeb rozumí 1. nájemce bytu, nebo 2. vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. Dle § 1 odst. 1 písm. f) se vyúčtováním služeb rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období. Dle § 3 odst. 1 službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Dle § 7 odst. 1 není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle § 7 odst. 2 poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Dle § 8 odst. 2 případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Včas uplatněné námitky musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich předložení. Dle § 14a Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou a) rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů, b) náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům.18 Konečně se na danou věc použije rovněž i vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, v platném znění. Podle § 6 cit. vyhlášky ve vyúčtování poskytoval služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvede a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění, spotřebu tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody, b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3, c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na vytápění a na teplo spotřebované na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na vytápění a nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody v % a v Kč, d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky (…), e) měrnou spotřebu tepla na vytápění za zúčtovací jednotku v zúčtovacím období vyjádřenou v GJ na m2 započitatelné podlahové plochy, f) podíly nákladů připadající na příjemce služeb s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na vytápění, na teplo na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb, h) informace o použité skladbě zdrojů energie a o souvisejících ročních emisích skleníkových plynů za zúčtovací jednotku za poslední kalendářní rok (…), i) informace o energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů v soustavě zásobování tepelnou energií (…), j) popis jednotlivých daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění (…), k) v grafické podobě vyhotovené srovnání zjištěné spotřeby tepla na vytápění příjemcem služeb za dané zúčtovací období a za stejné období předchozího roku, upravené s ohledem na klimatické podmínky v těchto obdobích postupem podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, l) kontaktní údaje pro veřejnost nejméně jednoho energetického konzultačního a informačního střediska sídlícího ve vyšším územním samosprávném celku (…), m) další informace o energetických konzultačních a informačních střediscích alespoň v rozsahu textu podle části A přílohy č. 5 k této vyhlášce, n) odkazy na internetové stránky s informacemi o zvyšování energetické účinnosti, a to alespoň v rozsahu textu podle části B přílohy č. 5 k této vyhlášce, o) informace o mediačních službách a mechanismech alternativního řešení sporů, a to alespoň v rozsahu textu podle části C přílohy č. 5 k této vyhlášce, p) srovnání s referenčním příjemcem služeb, přičemž v případě elektronického vyúčtování postačí toto srovnání nahradit odkazem na internetové stránky, kde je toto srovnání zpřístupněno.19 Pokud se týká vyúčtování poskytnutých služeb, podle ustálené judikatury platí, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně provedeno a nájemce s ním byl seznámen. Splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování může současně vyúčtování přivodit jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Soud tedy v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným. Tím, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky ve smyslu § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, č. j. 26 Cdo 2778/2019). Ve smyslu ust. § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. přitom vyúčtování služeb musí obsahovat rovněž skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, kdy tzv. zmocňovacím ust. § 14a zákona č. 67/2013 Sb. bylo Ministerstvo pro místní rozvoj zmocněno k přijetí prováděcí vyhlášky, která konkrétní náležitosti vyúčtování stanoví, kdy příjemce služeb musí z vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda pronajímatelem požadovaná náhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu jeho spotřeby (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. 26 Cdo 4742/2010). Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši. Je-li vyúčtování nesprávné, není zde (řádného) vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti. Protože (řádné) vyúčtování je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm uvedené (nedoplatku), nestává se vyúčtovaná částka splatnou, a to ani z části (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2022, č. j. 26 Cdo 2181/2022).20 Na základě provedeného dokazování dospěl soud z hlediska skutkového k závěru, že byla mezi stranami platně uzavřena nájemní smlouva to původně na dobu určitou tří měsíců od 1. 8. 2015 a následnými dodatky nájemní smlouvy opakovaně prodlužovanou až do 31. 1. 2021, kdy na jejímž základě žalovaná byt č. , hodnota, v , Anonymizováno, domu č.p. , Anonymizováno, na adrese , anonymizováno, . Sjednaná doba nájmu skončila 31. 1. 2021 a žalovaná byl nadále bez právního důvodu užívala do 26. 2. 2021. Za kalendářní roky 2020 a 2021 pak byla vystavena vyúčtování služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu, jejichž obsah je shrnujícím způsobem popsán výše.21 Posouzením zjištěného skutkového stavě dle odkazované právní úpravy dospěl soud k závěru, že bez jakýchkoliv pochybností svědčí žalobkyni nárok na doplacení dlužného nájemného v měsíční výši 4 181 Kč a to za listopad 2020 (částečně ve výši 2 871 Kč), prosinec 2020 a leden 2021 Kč, jakož i náhrada za užívání bytu bez právního důvodu dle § 2295 o. z. ve výši sjednaného nájemného za měsíc únor 2021. Za uvedené období dále náleží žalobkyni paušální poplatek za správu vodoměrů v úhrnné měsíční výši 38 Kč. Celkem tak svědčí žalobkyni nárok na zaplacení 15 566 Kč.22 Zcela odlišná je pak situace ohledně zbytku žalobou uplatněného nároku, tedy ohledně tvrzených nedoplatků vyúčtování služeb za období 2020 a 2021. Žalobkyní předložená vyúčtování jsou obsahově zcela nesrozumitelná a to do té míry, že ani soud nebyl schopen zjisti, jakým způsobem žalobkyně na jejich podkladě dospěla k vyčíslení svého požadavku. Dále je třeba zdůraznit, že vyúčtování neobsahují náležitosti stanovené v ust. § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. a v ust. § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb., neboť ve vyúčtování chybí údaje o spotřebě a jednotkové ceně u položek, u kterých bylo provedeno externí vyúčtování, tedy konkrétně u položek SV do TUV, spotřebě studené a teplé užitkové vody a tepla. Dále ve vyúčtování chybí rovněž další náležitosti ve smyslu ust. § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb., tedy údaje o podlahové ploše a započitatelné podlahové ploše zúčtovací jednotky, koeficienty pro přepočet podlahové či započitatelné plochy bytu a pro přepočty odečtů měřidel, informace o použité skladbě zdrojů energie, informace o energetické náročnosti, popis jednotlivých daní, poplatků a jiných peněžitých plnění, v grafické podobě vyhotovené srovnání zjištěné spotřeby tepla, další informace o energetických konzultačních a informačních střediscích, odkazy na internetové stránky s informacemi o zvyšování energetické náročnosti, informace o mediačních službách a informace o srovnání s referenčním příjemcem služeb. Ze shora uvedeného vyúčtování služeb současně není zřejmé, jak vznikl uvedený nedoplatek žalované, jak byly jednotlivé služby rozpočítány a jaká byla skutečná spotřeba jednotlivých služeb, a to zejména pokud se týká externě účtovaných služeb u položky Z SV do TUV, Z studená voda, Z teplá užitková voda a teplo, kdy současně soud poukazuje na skutečnost, že tato externí vyúčtování nebyla v rámci řízení ze strany žalobkyně předložena. Rovněž tak není zřejmé, jakým způsobem a na jaké jednotlivé položky byla ze strany žalované na zálohách uhrazeny zálohové platby.23 S ohledem na to, že shora uvedené vyúčtování neobsahuje vyjmenované náležitosti, nemohla tak nastat ani splatnost tohoto vyúčtování, kdy soud současně poukazuje na to, že smyslem a účelem povinnosti žalobkyně jakožto pronajímatele uvádět ve vyúčtování služeb náležitosti ve smyslu ust. § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. a § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb. je seznámení žalovaných jakožto nájemců minimálně s takovými informacemi, na základě kterých by byli schopni dospět k závěru o tom, zda pronajímatelem požadovaná úhrada za vyúčtované služby odpovídá jejich spotřebě či alespoň způsobu výpočtu spotřeby, pokud byl mezi účastníky dohodnut. Konečně soud konstatuje, že případná absence námitek žalované jakožto nájemců k obsahu shora uvedeného vyúčtování nemůže s ohledem na cit. judikaturu zhojit případnou nesprávnost ve vyúčtování a navodit tak jeho splatnost.24 Soud proto s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že nedoplatek na službách v celkové výši 15 100 Kč z důvodu absence řádného vyúčtování těchto služeb není splatný, a proto nárok žalobkyně na zaplacení této částky není důvodný.25 Z uvedených důvodů shledal soud podanou žalobu za důvodnou co do částky 15 566 Kč se zákonným úrokem z prodlení, jak je vymezen ve výroku I rozsudku. Ve zbývající části žalobou uplatněného nároku nezbylo soud než žalobu coby nedůvodnou výrokem II. zamítnou.26 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když poměr procesního úspěchu stran je v podstatě shodný.27 Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena v souladu § 160 odst. 1 o. s. ř.