111 C 7/2022

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kneřem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený Anonymizováno bytem Adresa žalovaného o vydání bezdůvodného obohacení - 595 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 595 000 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou náhradu nákladů řízení odpovídající odměně a hotovým výdajům znalce ve výši 4 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 1 Žalobou ze dne 26. 5. 2022 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 595 000 Kč se zákonným úrokem z této částky od 10.8. 2021 do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně uvedla, že dne 25. 5. 2021 uzavřela jako kupující s žalovaným jako prodávajícím kupní smlouvu, jejímž předmětem byl ojetý automobil , jméno FO, , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, (dále jen „předmětný automobil“). Kupní cena byla sjednána ve výši 595 000 Kč. Žalobkyně při jednání o koupi v provozovně , právnická osoba, v , Anonymizováno, nabyla dojmu, že předmětný automobil je prodáván přímo autobazarem, jehož zaměstnanec také podepisoval kupní smlouvu za prodávajícího, aniž by se prokázal zmocněním za něj jednat. Žalobkyně byla ujišťována pracovníky autobazaru, že předmětný automobil je v bezvadném stavu, nehavarovaný a stav km na tachometru odpovídá skutečnému nájezdu. Kupní cena byla uhrazena dílem hotově na místě (190 000 Kč) a dílem bezhotovostním převodem (400 000 Kč). Během prvního měsíce užívání předmětného automobilu zjistila žalobkyně řadu závad: chybějící záznamy v servisní knize, známky oprav laku ve značném rozsahu, opravy za použití neoriginálních dílů, neúměrné opotřebení náprav a převodového systému vzhledem k deklarovanému stáří a nájezdu vozidla, chybějící povinný štítek výrobce, nefunkční klimatizace z důvodu chybějícího potrubí, nefunkční navigace, nefunkční palubní počítač, únik kapaliny z ostřikovačů, hučení při jízdě do zatáčky, pronikání výfukových plynů do kabiny při delší jízdě, zatékání do kabiny, nefunkční horní přihrádka, množství diagnostických chyb, neoriginální kola rozměrově neodpovídající technickému průkazu. Některé uvedené vady naznačují, že vozidlo bylo v minulosti havarováno. Žalobkyně následně dne 1. 7. 2021 kontaktovala , právnická osoba, s požadavkem na odstoupení od smlouvy. Až z následné e-mailové komunikace zjistila žalobkyně, že prodávajícím nebyla autobazar, ale jiná osoba. Následně adresovala žalobkyně dne 20. 7. 2021 písemné odstoupení od smlouvy jak autobazaru, tak i žalovanému, který však nijak nereagoval. Žalobkyně dále přistoupila k zadání znaleckého posudku, kterým bylo zjištěno, že předmětné vozidlo nese znaky předchozí opravy po havárii v přední i zadní části, přičemž zadní část nebyla zcela opravena. Předmětný automobil je dle žalobkyně nezpůsobilý k provozu na pozemních komunikacích. Žalobkyně má za to, že pro neplatnost kupní smlouvy postrádá jí poskytnuté plnění právní důvod a zaklá nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Z opatrností pak žalobkyně dále od předmětné kupní smlouvy odstoupila zmíněnými dopisy z 20. 7. 2021 jako vůči žalovanému, tak i vůči autobazaru.2 Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal přitom na to, že žalobkyně byla při uzavření kupní smlouvy se stavem vozidla seznámena a tento akceptovala. Skutečnost, že vozidlo bylo v minulosti havarováno a následně opraveno nezakládá rozpor s kupní smlouvou a tady ani důvod pro odstoupení od smlouvy, neboť nebylo ve smlouvě vymíněno, že vozidlo je nehavarované. Vady tvrzené žalobou nejsou takové povahy, aby bránili provozu vozidla, tedy jeho užívání v souladu s obvyklým účelem. Vozidlo bylo vybaveno výrobním štítkem, opačné tvrzení žalobkyně nebylo dle žalovaného prokázáno. Nadto byly vady objektivně zjistitelné při běžné prohlídce vozidla při jeho prodeji.3 Předmětné vozidlo bylo podrobeno znaleckému zkoumání znalcem , jméno FO, , který k zadání žalobkyně vyhotovil dne 9. 11. 2021 posudek č. , Anonymizováno, . Posudek byl v listinné podobě soudu předložen a soud dále dokazování doplnil výslechem znalce při ústním jednání konaném dne 5. 1. 2023. Znaleckým zkoumáním bylo zjištěno, že předmětné vozidlo vykazovalo tyto závady:- chybějící výrobní štítek na vnitřním rámu pravých dveří,- značné korozivní narušení zadní nápravy,- netěsnost výfukového potrubí před katalyzátorem způsobující za určitých podmínek znečištění vzduchu v kabině,- únik oleje z převodovky charakteru rosení,- chybějící šroub uchycení levé konzole předního nárazníku,- přetržený šroub konzole příslušenství motoru,- nové matice dokazující předchozí servisní úkony na mnoha místech automobilu,- mechanické poškození konektorové zástrčky v motorovém prostoru vysvětlitelné deformací přední části vozu,- deformace zadního prahového příčného nosníku vysvětlitelná nárazem zadního nárazníku na překážku,- přetržená přepadová hadice palivové soustavy,- odírání plastového krytu skříně instalačních součástí v motorovém prostoru vysvětlitelné deformací motorového prostoru,- nefunkčnost klimatizace způsobený chybějícím potrubím mezi výměníkem a kondenzátorem klimatizační soustavy,- vrypy na panelu přístrojové desky svědčící o neodborné demontáži,- volná podélná výkyv opěrky hlavy řidiče vysvětlitelný namáháním při čelním nárazu,- trvalé znečištění boční strany opěradla řidiče- čelní sklo nesoucí značku neodpovídající prvovýrobě,- rozdíly v tloušťce laku svědčící o opravě vozidla po havárii,- nadměrná stranová vůle při částečném spuštění okna předních dveří,- mapovitá místa matného laku na střeše karoserie,- namontovány neoriginální čelní světlomety,Znalec dále uvedl, že zjištěný stav vozidla svědčí o tom, že vozidlo bylo minulosti havarováno na přední i zadní části a následně opraveno, přičemž zadní část nebyla opravena v plném rozsahu. Chybějící výrobní štítek dle znalce brání přihlášení vozidla do provozu. Náhradu za chybějící štítek lze objednat u výrobce vozidla. Zjištěné závady jsou odstranitelné a nečiní vozidlo z technického hlediska nezpůsobilým k bezpečnému provozu.4 Znalec se podrobně vyjádřil k otázce souladu zjištěného stavu vozidla a deklarovaného kilometrického nájezdu, kdy uvedl, že zjištěné závady jsou neobvyklé pro uvedený nájezd. Vozidla daného typu běžně dosahují nájezdu i 500 000 km bezu významných závad. Míra narušení zadní nápravy korozí neodpovídá tvrzenému nájezdu, avšak reálný počet ujetých km nelze exaktně zjistit ani kvalifikovaně odhadnout, neboť pro stanovení úměry mezi technickým stavem a počtem najetých km neexistuje metodika. Dále znalec zdůraznil, že zásadní vliv má způsob užívání i parkování vozidla, jakož i klimatické podmínky. Znalec uvedl, že veškeré zjištěné závady byly zjistitelné běžnou prohlídkou při prodeji vozidla.5 Žaloba byla zamítnuta rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č.j. 111 C 7/202278 ze dne 18. 1.2023, který byl k odvolání žalobkyně odvolacím Krajským soudem v Ústí nad Labem - pobočkou v Liberci usnesením č.j. 35 Co 103/2023124 ze dne 25. 5. 2023 ve spojení s usnesením č.j. 35 Co 103/2023135 ze dne 25. 7. 2023 zrušen a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. V kasačním usnesení krajský soud zdůraznil, že absence povinného štítku výrobce představuje podle vyhl. č. 82/2012 Sb. vážnou závadu vodila. Ohledně náležitostí povinného štítku výrobce odkázal krajský soud na čl. 2 nařízení Komise (EU) č. 19/2011 ze dne 11. 1. 2011 a dále poukázal na rozsudek NS sp. zn. 23 Cdo 3724/2017 z 16. 11.2017, podle kterého činí neschválené změny či zásahy do identifikátorů vozidla vozidlo technicky nezpůsobilým k provozu na pozemních komunikacích. Uložil proto krajský soud okresnímu soudu, aby se v dalším průběhu řízení zabýval tím, zda žalobkyně oproti obraně žalovaného prokáže, jaký byl stav té části vozidla, na níž má být povinný štítek výrobce umístěn, tedy zda prokáže své tvrzení o absenci štítku při prodeji vozidla či při technické kontrole.6 Odvolací soud tak závazným způsobem vymezil rozhodující skutkovou otázku, kterou je žalobkyní tvrzená absence povinného štítku výrobce na vozidle v době uzavření předmětné kupní smlouvy, přičemž důkazní břemeno ohledně jeho absence na vozidle tíží stranu žalující.7 Ohledně žalobou tvrzených vad vozidla, s výjimkou dále řešené otázky povinného štítku výrobce, setrvává okresní soud na svých skutkových zjištěních prezentovaných již v původním rozsudku z 18. 1. 2023, že se nejednalo o vady bránící užívání vozidla v souladu s jeho obvyklým účelem či svědčící o míře opotřebení vozidla (resp. počtu najetých kilometrů) zakládající rozpor s kupní smlouvou, když v tomto směru nebylo krajským soudem původnímu rozsudku ničeho vytknuto.8 V reakci na závěry odvolacího soudu doplnila žalobkyně své důkazní návrhy o fotodokumentaci z technické prohlídky předmětného vozidla provedené na Stanici technické kontroly v , Anonymizováno, dne 4. 3. 2021, když tato fotodokumentaci jí byla k její žádosti poskytnuta ministerstvem dopravy.9 Z předložené fotodokumentace soud zjistil, že kromě VIN kódu vyraženého na rámu karoserii vozidla a na čelním skle vozidla byl na vozidle umístěn obdélníkový trvale umístěný samolepicí štítek černé barvy, na němž jsou v kolonkách nadepsaných v německém jazyce mechanicky vyraženy následující údaje (v uvedeném pořadí): držitel vozidla, prázdná hmotnost, celková hmotnost, užitečné zatížení, zatížení přední nápravy, zatížení zadní nápravy, celková délka vozidla, číslo podvozku. Dále obsahuje štítek logo a název výrobce vozidla.10 Z popsané fotodokumentace pak dovozuje žalobkyně, že na vozidle byl v době jeho prodeje umístěn štítek zachycený na fotodokumentaci, přičemž jiný štítek, který by mohl být považován za štítek výrobce ve smyslu níže citovaného nařízení Komise (EU) č. 19/2011 ze dne 11. 1. 2011 na vozidle umístěn nebyl, neboť v takovém případě by při provádění technické prohlídky musel být zachycen na fotodokumentaci, jak ukládá § 12 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 211/2018 Sb. o technických prohlídkách vozidel.11 Z hlediska skutkového tak soud má za bezpečné prokázané, že mezi stranami byla uzavřena kupní smlouva na prodej předmětného vozidla, přičemž žalobkyně deklarovala podpisem kupní smlouvy, že je se stavem vozidla seznámena. Žalobkyně vozidlo převzala a zaplatila kupní cenu. Vozidlo vykazovalo řadu závad, z nichž však žádná nebránila jeho bezpečnému provozu a všechny byly zjistitelné běžnou prohlídkou. Vozidlo bylo vybaveno štítkem výrobce v podobě, jak byla zachycena fotodokumentací a je popsána výše. Některé části vozidla vykazují opotřebení přesahující míru odpovídající deklarovanému počtu ujetých kilometrů, přičemž nebylo zjištěno, že by rozdíl mezí deklarovaným a skutečným počtem kilometrů byl zásadní. Žalobkyně odstoupila od smlouvy přípisem z 20. 7. 2021 s odkazem na vady vozidla, které dle jejího názoru zakládají rozpor s kupní smlouvou.12 Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 5153/2016 ze dne 15. 9. 2017 je počet ujetých kilometrů při prodeji motorového vozidla jednou z podstatných skutečností určujících výši jeho prodejní ceny. Cenu a atraktivnost ojetého vozu určuje především technický stav, rok výroby a intenzita s jakou byl používán předchozím majitelem. O těchto skutečnostech dobře odpovídá stav počítadla kilometrů. Pokud je v kupní smlouvě vozidlo identifikováno (i) tachometrovým náběhem kilometrů, tak jeho technický stav musí odpovídat – kromě jiných znaků – také ujetým kilometrům. Prodávající se nemůže zprostit odpovědnosti, že tomu tak není, tj. nepoměřovat celkový technický stav vozidla tachometrovému náběhu uvedenému ve smlouvě, i když má pochybnosti o skutečném počtu ujetých kilometrů. To samozřejmě platí za předpokladu, že rozdíl mezi deklarovaným stavem v kupní smlouvě a následně zjištěným skutečným stavem ujetých kilometrů je zásadní.13 V rozsudku ze dne 16. 11. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3724/2017, dále Nejvyšší soud dovodil, že vadu, v důsledku níž je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, je třeba považovat za vadné plnění naplňující podstatné porušení kupní smlouvy a opravňující kupujícího odstoupit od smlouvy. Silniční vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud byly na vozidle provedeny neschválené změny anebo zásahy do identifikátorů vozidla, například VIN. Jedná se o porušení smlouvy podstatné, tedy o takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala.14 Podle čl. 2 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 19/2011 ze dne 11. 1. 2011 se rozumí povinným štítkem výrobce“ štítek nebo tabulka připevněná na vozidlo výrobcem, na které jsou uvedeny základní technické údaje nezbytné k identifikaci vozidla a která uvádí pro informaci příslušných orgánů nezbytné informace týkající se maximálních přípustných hmotností.15 Detailně pak upravuje podobu a náležitosti povinného štítku výrobce příloha tohoto nařízení v části A, podle které povinný štítek výrobce musí být připevněn výrobcem vozidla nebo jeho zástupcem (bod 1.2), povinný štítek výrobce musí být buď: a) obdélníková kovová tabulka, nebo b) obdélníkový samolepící štítek (bod 1.3), kovové tabulky musí být připevněny nýty (bod 1.4), samolepící štítky musí být takové, aby se na nich projevil každý pokus o změnu obsahu, musí být odolné vůči pokusu o falzifikaci a připevněné takovým způsobem, že v případě pokusu o odstranění dojde k jejich zničení (bod 1.5).16 Na povinném štítku výrobce pak musí být nesmazatelným způsobem uvedeny následující údaje v uvedeném pořadí: a) jméno společnosti výrobce; b) úplné číslo schválení typu vozidla; c) identifikační číslo vozidla; d) maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla; e) maximální technicky přípustná hmotnost jízdní soupravy; f) maximální technicky přípustná hmotnost na každou nápravu v pořadí zpředu dozadu (bod 2.1). Výška znaků musí být nejméně 4 mm (bod 2.2).17 Podle přílohy 1 vyhlášky č. 211/2018 Sb. o technických prohlídkách vozidel ve znění účinném do 19. 5. 2023 je pod č. 0.2.2.1.3 popsána typová závada: „Povinný štítek výrobce je nečitelný předepsané údaje na štítku chybí (vyžaduje se vždy alespoň označení výrobce vozidla, VIN/výrobní číslo podvozku)“, přičemž tato závada je hodnocena jako vážná.18 Z výše citované formulace lze dovodit, že nedostatek předepsaných údajů na povinném štítku výrobce má být hodnocen jak vážná závada vozidla pouze, pokud absentuje označení výrobce vozidla a/nebo VIN kód (popř. číslo podvozku).19 V posuzovaném případě štítek se výrobce odchyluje od požadavků stanovených citovaným čl. 2 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 19/2011 ze dne 11. 1. 2011 tím, že údaje nejsou uvedeny v požadovaném pořadí a absentuje údaj o číslu schválení typu vozidla. Ostatní předepsané údaje jsou na štítku uvedeny včetně označení výrobce vozidla a VIN kódu tedy údajů, představujících dle výše citované přílohy 1 vyhlášky č. 211/2018 Sb. jakési nezbytné minimum náležitostí pro posouzení způsobilosti vozidla při technické prohlídce.20 Uvedenému konstatování pak plně odpovídá i závěr z technické prohlídky z 4. 3. 2021, kdy bylo konstatováno, že výrobní štítek je „nestandardní“, což však nebylo hodnoceno jako závada vozidla. Není za dané situace důvod domnívat se, že by postup provádění prohlídky a její kladný závěr byl, pokud jde o parametry a náležitosti povinného štítku výrobce, v jakémkoliv ohledu v rozporu s aplikovatelnou právní úpravou, tedy zejména s citovanou přílohou 1 vyhlášky č. 211/2018 Sb.21 Nelze tak v daném případě přisvědčit argumentaci žalobkyně v tom smyslu, že by předmětné vozidlo trpělo závadou bránící jeho řádnému legálnímu užívání spočívající v absenci řádného povinného štítku výrobce, když bylo objasněno, že vozidlo bylo štítkem výrobce vybaveno, přičemž tento štítek splňuje podmínky pro to, aby vozidlo mohlo být shledáno způsobilým k provozu (viz výše).22 Soud z uvedených důvodů neshledal odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy za důvodné. Nesvědčí proto žalobkyni ani právo na vrácení plnění poskytnutého na základě této smlouvy, tedy na vrácení kupní ceny v částce 595 000 Kč. Soud proto podanou žalobu v celém rozsahu zamítl.23 O nároku na náhradu nákladů řízení mezi účastníky před soudy obou stupňů rozhodl soud s přihlédnutím k tomu, že procesně úspěšná strana žalovaná výslovně uvedla, že náhradu nákladů řízení nepožaduje. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.24 V souladu s § 149 odst. 2 o. s. ř. uložil soud procesně neúspěšné žalobkyni nahradit státu náklady řízení odpovídající nákladů na znalecké dokazování vynaloženým státem v řízení před soudy obou stupňů.