112 C 14/2025

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 99 769 Kč a 39 268 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 89 937 Kč.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 89 937 Kč, za dobu od , datum, do zaplacení, b) částky 35 335,69 Kč a c) úroku ve výši 27,69 % ročně z částky 82 709,23 Kč od , datum, do , datum, , úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 82 709,23 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 319 680 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 000 Kč, splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku s tím, že v případě prodlení s úhradou jedné splátky, a to i částečně, se stává celý zůstatek dluhu splatným. 1 Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky 99 769 Kč s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že mezi žalobkyní, jako věřitelkou, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne , datum, . Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 83 000 Kč, který byl žalovanému vyplacen , datum, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 76,04 % p.a. splácet ve 48měsíčních splátkách ve výši 5 550 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2024, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke hrazení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze následující částky: částka ve výši 5 500 Kč ze dne , datum, , částka ve výši 50 Kč ze dne , datum, , částka ve výši 200 Kč ze dne , datum, . Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 998 Kč a dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy v celkové výši 600 Kč. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3.smlouvy, a sice k datu , datum, . Podle bodu 6.4.smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 98 171,62 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. V bodě 6.5.smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne , datum, , až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2.smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně uvedla, že na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 98 171,62 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině ve výši 82 709,23 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 15 462,39 Kč) s příslušenstvím. Dále b) smluvní pokuty dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy v celkové výši 600 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 98 171,62 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem , datum, do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 39 268 Kč, e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 82 709,23 Kč ode dne , datum, do zaplacení, kdy žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 76,04 % p.a.. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od , datum, ) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 14,75 % p.a. Žalovaný tyto částky žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně v této věci zaslala. U dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c) tedy u částky v celkové výši 99 769 Kč, požaduje žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení. Dle bodu 2.2.smlouvy je výše úroku uvedeného shora pod písm. e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 319 680 Kč.2 Usnesení zdejšího soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo řízení co do částky 9 832 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 9 832 Kč za dobu od , datum, do zaplacení, co do částky 3 932,31 Kč a co do úroku ve výši 48,35% ročně z částky 82 709,23 Kč za dobu od , datum, do , datum, . Usnesení nabylo právní moci , datum, .3 Žalobkyně se z jednání konaného dne , datum, omluvila.4 Žalovaný na jednání dne , datum, uznal žalovanou částku ve výši 89 937 Kč a požádal o možnost jejího zaplacení ve splátkách ve výši 3-4 000 Kč měsíčně, neboť ze zaměstnání má příjem 19 000 Kč čistého měsíčně, vyživovací povinnost nemá a náklady na bydlení činí 4 000 Kč měsíčně.5 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:6 Z výpisu z registru SOLUS ze dne , datum, soud zjistil, že u žalovaného není evidována žádná dlužná částka po splatnosti.7 Z předsmluvního formuláře ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že předmětná smlouva má být uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem je poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 83 000 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 48 měsíců. Celková výše měsíční splátky činí 5 550 Kč při 48 splátkách. Celková částka, kterou je žalovaný povinen uhradit činí 266 400 Kč. Výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru činí 73,06 % ročně. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 109,01 %.8 Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 83 000 Kč. Celková částka, kterou má žalovaný zaplatit činila 266 400 Kč. Měsíční splátka činila 5 550 Kč (celkem , hodnota, splátek). Zápůjční úroková sazba činila 76,03 % a RPSN 109,01 %. Jako bankovní spojení k výplatě úvěru je uvedeno číslo účtu: , č. účtu, .9 Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, .pod VS , var. symbol, vyplacena částka 83 000 Kč.10 Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že celková výše úvěru činí 83 000 Kč, poskytovatelem úvěru je žalobkyně a klientem žalovaný (součástí je příslušný splátkový kalendář).11 Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný splatil částku 5 750 Kč, vyplacena byla částka 83 000 Kč dne , datum, .12 Dopisem ze dne , datum, bylo žalovanému oznámeno zesplatnění všech závazků vyplývajících z dané úvěrové smlouvy v celkové výši 99 769 Kč.13 Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že tímto dopisem byl žalovaný vyzván k úhradě částky 99 769 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty, a to do 15 dnů od data odeslání této výzvy. Dle podacího archu byla výzva odeslána žalovanému dne , datum, .14 Z výpisu k č. účtu , č. účtu, soud zjistil, že je veden na žalovaného a je zde mimo zanesen příjem ve výši 31 208 Kč, a to od společnosti , právnická osoba, Výpis je ze dne , datum, .15 Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.16 Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.17 Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18 V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud neměl k dispozici žádné adresné údaje stran osobních, příjmových a majetkových poměrů žalovaného, vyjma shora uvedených výpisů z účtu za období 7-10/2022. Stejně tak nebyla doložena lustrace žalovaného v tvrzených registrech (vyjma registru SOLUS). Soud tak nemohl příjmové ani výdajové poměry žalovaného náležitě ověřit pro absenci příslušných skutkových tvrzení i důkazních návrhů.19 S ohledem na vše shora uvedené nelze než uzavřít, že z předložených dokumentů žádné hodnověrné zkoumání majetkové situace žalovaného nevyplývá. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí. Absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, jako důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla explicitně do zákona zakotvena novelou č. 96/2022 Sb. účinnou od 29.5.2022. Z uvedené právní úpravy plyne, že § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.20 Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).21 Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 83 000 Kč a žalovaný na jednání uznal žalovanou částku ve výši 89 937 Kč, soud žalobě do částky 89 937 Kč vyhověl.22 Podle § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že je-li shledána neplatnost smlouvy pro rozpor s § 86 odst. 1 shora citovaného zákona, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. označuje judikatura (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp. zn. 33 Co 3675/2021) za speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, kdy poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru a v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. V poměrech souzené věci pak tedy nelze mít za to, že již nastalo prodlení žalovaného (spotřebitele) jako dlužníka a žalobkyni proto nelze přiznat uplatněný nárok na úroky z prodlení.23 Soud tedy zavázal žalovaného s ohledem na uznávací prohlášení k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 89 937 Kč, kdy lhůta k tomuto plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.24 Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. kdy vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, když žalobkyně měla úspěch jen v nepatrné části ( cca. 4%).25 Dle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému stanovil, aby povinnost k peněžitému plnění splnil ve splátkách, jejíchž výši a podmínky splatnosti určil, neboť to osobní a majetkové poměry žalovaného odůvodňují. Zaplacení peněžitého plnění ve splátkách po 4 000 Kč měsíčně nepředstavuje s ohledem na výši dlužné částky a délku prodlení s placením dlužné částky neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele.