112 C 19/2020

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa , obec proti žalovaným: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa , obec - obec zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované , obec zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo o zaplacení 46 137 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný č. 1 a žalovaná č. 2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 37 617 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 46 137 Kč za dobu od 29. 8. 2020 do 3. 4. 2021 a úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 37 617 Kč za dobu od 4. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 8 520 Kč zamítá.</b> <b>III. Co do rozdílu mezi žalobcem požadovaného úroku z prodlení ve výši 10,00% ročně z částky 46 137 Kč za dobu od 20. 2. 2020 do zaplacení a ve výroku I. rozsudku přiznaným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 46 137 Kč za dobu od 29. 8. 2020 do 3. 4. 2021 a úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 37 617 Kč za dobu od 4. 4. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>IV. Žaloba se co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč zamítá.</b> <b>V. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1 Žalobou soudu doručenou dne 16. 8. 2020 se žalobce domáhá na žalovaných společného a nerozdílného zaplacení částky 46 137 Kč s 10% úrokem z prodlení od 20. 2. 2020 do zaplacení. V žalobě tvrdí, že uvedenou částku na základě rozhodnutí [název soudu], [anonymizováno] [obec], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] uhradil žalovaným, toto rozhodnutím však bylo usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušeno. Žalobce vyzval žalované k vrácení uhrazené částky, ti však na výzvu nijak nereagovali. 2 Žalovaní nárok žalobce neuznávají, uvedli, že [datum] se bude konat jednání krajského soudu ve výše uvedené věci. Z info systému portal justice soud zjistil, že [datum] bylo vydáno rozhodnutí o zrušení rozhodnutí okresního soudu a vrácení věci k dalšímu projednání. Dále žalovaní tvrdí, že na nákladech řízení (vyjmenovaných) jim žalobce dluží celkem 35 175,80 Kč, kterou mohou žalovaní započítat proti jeho pohledávce. Dále tvrdí, že žalobce se bezdůvodně obohatil na jejich úkor užíváním pozemku [číslo] (řízení vedené pod spis. zn. [spisová značka]) a [číslo] (řízení vedené pod spis. zn. [spisová značka]) za období od 1. 12. 2006 do 30. 11.2008, dle znaleckého posudku jde o částku 1380 Kč za rok za pozemek [číslo] a 2 750 Kč za rok za pozemek [číslo]. Tvrdí, že za období od 1. 12. 2008 do 30. 9.2020 se ohledně užívání pozemku [číslo] a [číslo] žalobce obohatil o celkem 48 871 Kč. Tuto částku započítávají na nárok žalobce a tento v rozsahu 46 137 Kč zaniká, částku 2734 Kč žalovaní nepožadují zaplatit. 3 V podání soudu doručeném dne 22. 3.2021 žalovaní upřesňují svůj zápočet a stanoví pořadí jednotlivých započitatelných pohledávek tak, že započítávají v pořadí ad [číslo]) jednotlivé konkrétní peněžité částky za jednotlivá konkrétní období z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním pozemku [číslo] a [číslo] v částce 1380 Kč za rok za pozemek [číslo] a 5500 Kč za rok za pozemek [číslo]. V pořadí ad [číslo]) započítávají na nárok žalobce částky z titulu náhrady nákladů řízení přiznaných soudy žalovaným v dále vyjmenovaných řízeních, a to ad 27) v řízení vedeném u [název soudu] sp. zn. [spisová značka], tj. pohledávku z usnesení [název soudu], [pobočka], č.j. [číslo jednací] ve výši 26 655,80 Kč (2x 8 519,90 Kč + 2x 5 [číslo], které žalobce zaplatil) – viz č.l. 35 ad 28) v řízení vedeném u [název soudu] tj. pohledávku z unesení [název soudu] č.j. [číslo jednací] a 313 ve výši 8 520 Kč - viz č.l. 28 a ad 29) řízení vedeném u [název soudu] sp. zn. [spisová značka], tj. pohledávku ve výši 18 371 Kč přiznanou usnesením č.j. 141-viz čl. 30. 4 Ve vyjádření ze dne 3. 11. 2020 žalobce reaguje na vyjádření žalovaných tak, že namítá, že žalovaní nejsou vlastníky uvedených pozemků, že on tyto od roku [rok] neužívá ani neudržuje, existence tvrzených posudků mu není známa. Opakovaně žádal o vrácení částek za náklady řízení, to žalovaný označovali za směšné, nikdy nepředložili žádný návrh ve smyslu zápočtu byť neexistujících pohledávek. Žalobce tak byl nucen se domáhat svých práv soudní cestou. 5 K výzvě soudu žalobce doplnil svá tvrzení ohledně předžalobní výzvy tak, že:,, [název soudu] při nařízeném jednání rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [anonymizováno] [rok] [číslo] usnesení [anonymizováno] v [obec] – [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] zrušil. V rámci krátkého odůvodnění upozornil účastníky řízení, že pokud bylo podle zrušeného usnesení [anonymizováno] již plněno, musí být plnění vráceno, pokud nebude plnění vráceno, bude se jednat o bezdůvodné obohacení příjemce. První výzvu k vrácení zaplacené částky po odpadnutí právních důvodů tedy vyslovili soudci [název soudu] dne [datum]. Ve stejný den po skončení jednání v budově [anonymizováno] v [obec] jsem požádal PZ, aby informoval své klienty ve smyslu poučení [anonymizováno] o povinnosti plnění vrátit. Žalovaní tak byli prostřednictvím jejich PZ podruhé vyzváni k vrácení bezdůvodného plnění. Tvrzení PZ při nařízeném jednání, že mně na mou žádost o vrácení zaplacených NŘ sdělil, že musím podat řádnou předžalobní výzvu žalovaným je nepřesné. PZ zastupuje žalované od 5. 12. 2008 (resp. od podepsání PM) a to ve všech stupních řízení, včetně [název soudu]. Žalobce je přesvědčen, že za situace, kdy žalovaní byli při jednání před [anonymizováno] v [obec] zastoupeni PZ, dostalo se jim náležitého poučení o průběhu jednání u [anonymizováno] v [obec] včetně poučení ve smyslu vrácení plnění pro odpadnutí právního důvodu. Již dne 24. 2. 2019 se žalobce prostřednictvím emailu (viz příloha) obrátil na PZ se zcela konkrétní výzvou„ že [příjmení] klienti mi vrátí zpět mnou zaplacené náklady všech dosavadních řízeních“. Žalovaní tak byli ještě před jednáním u [anonymizováno] v [obec] vyzváni k vrácení zaplacených nákladů řízení. Žalobce se dne 24. 6. 2020 prostřednictvím emailu obrátil na PZ s žádostí na vrácení částky 46 137 Kč pro odpadnutí právního důvodu platby. Ze strany PZ bez reakce. Žalobce informoval při nařízených jednáních ve věci [spisová značka] a věci [spisová značka] vedených u [anonymizováno] [obec] o návrhu smíru s podmínkou vrácení citované částky. Ze strany PZ nebylo reagováno, resp. PZ se vyjádřil, že se jedná o návrh směšný. V neposlední řadě lze, podle judikatury NS ČR, za výzvu pokládat i podaný návrh na vydání platebního rozkazu na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 46 137 Kč ze dne 16. 8. 2020 Sp. zn. 112 C 19/2020“. 6 K výzvě soudu žalovaní doplnili v podání ze dne 5. 5. 2021 svá tvrzení tak, že splatnost bezdůvodného obohacení za užívání pozemku nastane uplynutím posledního dne od doby, za níž je vydání bezdůvodného obohacení požadováno, tj. ode dne následujícího po posledním dni časového období (u jednotlivých nároků ad [číslo] uvedli konkrétní datum). Výzva k vydání jednotlivých částek činěna nebyla, za takovou výzvu žalovaní považují odůvodnění odporu ze dne 8. 10. 2020 a pak je relevantní zápočet ze dne 22. 3. 2021. Splatnost pohledávek z titulu nákladů řízení nastává vykonatelností jednotlivých soudních rozhodnutí, kterými byly náklady řízení přiznány žalovaným (u jednotlivých nároků ad [číslo] uvedli konkrétní datum). Dále se vyjádřili k námitkám žalobce ohledně vlastnictví předmětných pozemků a v podání ze dne 10. 5. 2021 odkázali i na rozhodnutí Ústavního soudu. Dále se vyjádřili k vyjádření žalobce ohledně ust. § 142a o.s.ř. ohledně zaslání předžalobní výzvy. 7 Z usnesení [název soudu], [anonymizováno] [obec], čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že jím byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalovaným částku 42 214 Kč (z titulu nákladů řízení sp. zn. [spisová značka] před soudem prvního stupně) a částku 3 923 Kč (z titulu nákladů řízení před odvolacím soudem), v obou případech do 3 dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Z usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že uvedené usnesení [anonymizováno] soudu bylo zrušeno a následně z usnesení [název soudu], [anonymizováno] [obec] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že byl zrušen i rozsudek okresního soudu [číslo jednací]. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce náklady uvedeného řízení zaplatil. 8 Soud žalobou uplatněný nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení vzniklé po 1. 1. 2014 a proto v souladu s § 3 028 odst. 1 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), použil úpravu v ustanoveních § 2991 o.z. a následujícího. Podle § 2991, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9 Protože žalobce plnil na základě rozhodnutí, které bylo následně zrušeno, žalovaní se plněním z právního důvodu, který odpadl, na úkor žalobce bezdůvodně obohatili, musí proto ochuzenému žalobci vydat, oč se obohatili, v daném případě tedy částku zaplacenou z titulu nákladů řízení ve výši 46 137 Kč. 10 Žalobce z uvedené částky žádá 10% úrok z prodlení od 20. 2. 2020 do zaplacení. I když v žalobě tvrdí, že vyzval žalované k vrácení žalované částky a ti na výzvu nijak nereagovali, z doplněných tvrzení je zřejmé, že přímo žalované nevyzval k plnění ještě před podáním žaloby, proto soud za výzvu k plnění považuje žalobu (resp. návrh na vydání platebního rozkazu), ten byl žalovaným doručen dne 27. 8. 2020. Podle § 1958 odst. 2 o.z. má dlužník povinnost plni bez zbytečného odkladu. Žalovaní tedy měli povinnost dne 28. 8. 2020 plnit, protože tak neučinila, od 29. 8.2020 se ocitli v prodlení s plněním peněžitého dluhu (ust. § 1968 věty prvé o.z.) a podle ust. § 1970 o.uz. je žalobce v takovém případě oprávněná požadovat úhradu úroků z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené vládním nařízením, jestliže k uzavření dohody ve výši úroku nedošlo. V daném případě nebylo tvrzeno, že by výše úroku byla smluvena. Žalobci proto přísluší úrok z prodlení, ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl žalobcem požadován od 20. 2. 2020, bylo prokázáno, že žalovaní se ocitli v prodlení až od 29. 8. 2020, soud proto žalobci mohl přiznat úrok z prodlení ve výši určené k 29. 8. 2020 (datu prodlení) a od tohoto data, co do rozdílu úroku z prodlení požadovaného žalobou a přiznaným úrokem proto bylo třeba žalobu zamítnout. 11 Protože soud shledal nárok žalobce důvodným, zabýval se dále vzájemnými pohledávkami žalovaných namítaných k započtení v rámci obrany proti žalobě. 12 Z obsahu odůvodnění odporu ze dne 8. 10. 2020 je zřejmé, že je v něm obsažen jednostranný právní úkon žalovaných, kterým činí vůči žalobci projev směřující k započtení jejich vzájemných pohledávek vzniklých z titulu bezdůvodného obohacení užíváním pozemků [číslo] a [číslo] za období od [datum] do [datum], celkem ve výši 48 871 Kč. Tuto částku započítávají na nárok žalobce, který podle nich v rozsahu 46 137 Kč zaniká, když částku 2 734 Kč žalovaní nepožaduji zaplatit. Odůvodnění odporu s uvedenou kompenzační námitkou bylo žalobci doručeno [datum]. 13 Jak Nejvyšší soud vyložil a odůvodnil v rozsudku ze dne 18. 4. 2018, spis. zn. 32 Cdo 5234/2016, pro způsobilost pohledávek k započtení je podle § 3 028 odst. 3 věty první obč. zákoníku rozhodná právní úprava, kterou se řídí závazkový právní poměr, z něhož pohledávka vznikla (fakt, že v citovaném judikátu byla řešena problematika závazků smluvních, zatímco pohledávky namítané k započtení žalovaným mají původ v právní skutečnosti mimosmluvní, nezakládá podle závěru dovolacího soudu ve věci spis. zn. 28 Cdo 5711/2017 relevantní odlišnost, jež by činila uvedený závěr v řešení věci neaplikovatelným). 14 Je proto třeba na ty z tvrzených pohledávek žalovaných, jež měly vzniknout do 31. 12. 2013 použít § 580 a 581 zákona č. 40/1964 Sb. a na ty z tvrzených pohledávek žalovaných, jež měly vzniknout po 1. 1. 2014 použít § 1987 odst. 2 a násl. o.z. 15 Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení. Podle § 581 odst. 2 občanského zákoníku započíst nelze pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu, jakož i pohledávky z vkladů. Proti splatné pohledávce nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná. 16 Podle ustanovení § 1982 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh (odst. 1). Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení (odst. 2). 17 Z výše uvedeného podle názoru soudu vyplývá, že podle obč. zákoníku a nového občanského zákoníku splatnost pohledávky v době jejího jednostranného započtení patří mezi předpoklady, za nichž započtení učiněné jednostranným prvním jednáním vyvolává zamýšlené právní účinky, tj. zánik vzájemných pohledávek v rozsahu, v němž se kryjí. Je tedy zřejmé, že aby jednostranné započtení vyvolalo zánik pohledávek, musí k němu dojít až poté, co se pohledávky setkaly, tj. po splatnosti té pohledávky, která se stala splatnou později. 18 Pohledávka žalobce je pohledávkou z titulu bezdůvodného obohacení, vzniklou po 1. 1. 2014. Splatnost takové pohledávky není zákonem stanovena a nebylo stranami tvrzeno, že by byla splatnost dohodnuta, proto podle § 1985 odst. 2 o.z. má dlužník povinnost plnit bez zbytečného odkladu od výzvy věřitele k plnění, tj. v daném případě vzhledem k tomu, že žaloba byla doručena oběma žalovaným dne 27. 8. 2020, vznikla povinnost žalovaných k plnění dne 28. 8. 2020. Ke dni doručení započtení- obsaženém v odůvodnění odporu tj. 12. 10. 2020, byla tedy pohledávka žalobce splatná. 19 Pokud jde o pohledávky žalovaných tvrzené a započítávané v odůvodnění odporu, jde o pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení, a to jak o pohledávky, jež měly vzniknout do 31. 12. 2013, tak o pohledávky, jež měly vzniknout po 1. 1. 2014. Na splatnost pohledávek vzniklých po 1. 1. 2014 platí to, co je uvedeno v předchozím odstavci. Splatnost pohledávek z titulu bezdůvodného obohacení vzniklých do 31. 12. 2013 taktéž není zákonem stanovena a nebylo stranami tvrzeno, že by byla splatnost dohodnuta, za dne splatnosti se proto považuje den poté, co byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (§ 563 obč. zák.). Žalovaní netvrdí, že by vyzývali žalobce k plnění těchto pohledávek, když mají (dle názoru soudu mylně) za to, že splatnost bezdůvodného obohacení za užívání pozemku nastane uplynutím posledního dne od doby, za níž je vydání bezdůvodného obohacení požadováno, tj. ode dne následujícího po posledním dni časového období. Žalovaní mají za to, že odůvodnění odporu samotné je výzvou k plnění z titulu bezdůvodného obohacení a za relevantní považují zápočet učiněný dne 22. 3. 2021. 20 Z výše uvedeného soud proto činí závěr, že vzhledem k absenci výzvy k plnění pohledávek započítávaných v odůvodnění odporu ze dne 8. 10. 2020 nebyly započítávané pohledávky ke dni doručení odůvodnění odporu žalobce, tj. ke dni 12. 10. 2020 splatné a tudíž se ke dni 12. 10. 2020 nemohly se žalobcovou pohledávkou setkat a nemohlo dojít k zániku započtení. 21 V podání ze dne 22. 3. 2021 žalovaní započítávají v pořadí ad 1 až 26) jednotlivé konkrétní peněžité částky z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním pozemku [číslo] a [číslo] za období od 1. 12. 2008 do 31. 3 2021. V pořadí ad [číslo]) započítávají na nárok žalobce částky z titulu náhrady nákladů řízení přiznaných soudy žalovaným v dále vyjmenovaných řízeních, a to ad 27) v řízení vedeném u [název soudu] sp. zn. [spisová značka], tj. pohledávku z usnesení [název soudu], [pobočka], č.j. [číslo jednací] ve výši 26 655,80 Kč (2x 8 519,90 + 2x [číslo] – 2000 Kč, které žalobce zaplatil) - viz č.l. 35 ad 28) v řízení vedeném u [název soudu] tj. pohledávku z usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací] a 313 ve výši 8 520 Kč - viz č.l. 28 a ad 29) v řízení vedeném u [název soudu] spis. zn. [spisová značka], tj. pohledávku ve výši 18 371 Kč přiznanou usnesením č.l. 141 – viz č.l.

30. Uvedené podání bylo žalobci doručeno 3. 4. 2021. 22 Jak již soud výše uvedl, splatnost žalobcovy pohledávky vůči žalovaným nastala 28. 8. 2020, tj. byla ke dni doručení zápočtu dne 3. 4. 2021 splatná, soud proto zkoumal, zda v podání ze dne 22. 3. 2021 žalovanými započítávané pohledávky byly ke dni 3. 4. 2021 také splatné, aby byly způsobilé k započtení a došlo k zániku pohledávek započtením. 23 Pohledávky žalovaných tvrzené a započítávané v podání ze dne 22. 3. 2021 jsou dvojího druhu - jednak jde o pohledávky z titulu bezdůvodného obohacené (a to jak o pohledávky, jež měly vzniknout do 31. 12. 2013, tak pohledávky, jež měly vzniknout po 1. 1. 2014), druhak jde o pohledávky z titulu nákladů řízení – (ad [číslo]). 24 Ohledně splatnosti pohledávek z titulu bezdůvodného obohacení platí to, co soud již výše uvedl, tj. jejich splatnost dle obč. zákoníku i o.z. nastává v daném případě (při absenci dohody) na základě výzvy věřitele k plnění. Žalovaní netvrdí, že by vyzývali žalobce k plnění těchto pohledávek, když mají (dle názoru soudu mylně) za to, že splatnost bezdůvodného obohacení za užívání pozemků nastane uplynutím posledního dne od doby, za níž je vydání bezdůvodného obohacení požadováno, tj. ode dne následujícího po posledním dni časového období. Žalovaní mají za to, že odůvodnění odporu ze dne 8. 10. 2020 samotné je výzvou k plnění z titulu bezdůvodného obohacení, s tímto se soud neztotožňuje, neboť v odůvodnění odporu žalovaní pouze tvrdí, že za období od 1. 12. 2008 do 30. 9. 2020 se ohledně užívání pozemku [číslo] a [číslo] žalobce obohatil o celkem 48 871 Kč a tuto částku rovnou započítávají na nárok žalobce. 25 Z výše uvedeného soud proto činí závěr, že vzhledem k absenci výzvy k plnění pohledávek započítávaných v podání ze dne 22. 3. 2021 nebyly započítávané pohledávky ke dni doručení tohoto podání tj. ke dni 3. 4. 2021 splatné a tudíž se ke dni 3. 4. 2021 nemohly se žalobcovou pohledávkou setkat a nemohlo dojít k zániku započtením. 26 Ohledně splatnosti pohledávek z titulu nákladů řízení tj. pohledávek vzniklých na základě soudních rozhodnutí, platí níže uvedené. 27 Co se týče pohledávky ad 27), z usnesení [název soudu], [pobočka] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že jím byla žalobci uložena povinnost nahradit každému ze žalovaných částku 8 519,90 Kč (z titulu nákladů řízení sp. zn. [spisová značka] před soudem prvého stupně) a částku 5 808 Kč (z titulu nákladů řízení před odvolacím soudem), v obou případech do 2 měsíců od právní moci usnesení u advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Soud však zjistil, že usnesení bylo administrativním pochybením soudu zasláno 2x [anonymizováno] [příjmení], žalobci nikoliv, k datu vyhlášení tohoto rozhodnutí neměl soud k dispozici důkaz o doručení uvedeného usnesení (vypraveného kanceláří 12. 5. 2021). 28 Co se týče pohledávky ad 28), z usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací] a 313 (opravného usnesení ze dne [datum]) soud zjistil, že jím byla žalobci uložena povinnost nahradit žalovaným společně a nerozdílně oprávněným částku 8 520 Kč (z titulu nákladů dovolacího řízení ve věci vedené před soudem I. stupně pod spis. zn. [spisová značka]) do 3 dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Rozhodnutí č.j. [číslo jednací] bylo (poté, co bylo dne 28. 11. 2012 nesprávně doručováno [anonymizováno] [příjmení] namísto [anonymizováno] [příjmení], který byl právním zástupcem žalobce) po [anonymizována dvě slova] [příjmení] doručeno [anonymizována dvě slova] (který byl určen advokátní komorou jako [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí č.j. [číslo jednací] (opravné usnesení) bylo doručeno [anonymizována dvě slova] dne [datum] (žalobci bylo pro jeho informaci rozhodnutí č.j. [číslo jednací] krátkou cestou doručeno v řízení v této – rozhodované věci při jednání dne [datum], když soud zjistil, že v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], a to v rámci jednání o odvolání dne 12. 9. 2017 bylo žalobci odvolacím soudem krátkou cestou doručeno rozhodnutí č.j. [číslo jednací]). 29 Co se týče pohledávky ad 29), z usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že jím byla žalobci uložena povinnost nahradit žalovaným částku 18 371 Kč (z titulu nákladů řízení ve věci vedené před soudem prvního stupně) do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců, z příslušných doručenek soud zjistil, že rozsudek byl doručen žalobci 20. 7. 2020 a právnímu zástupci žalovaných 17. 7. 2020 a nabyl právní moci 20. 7. 2020. Strany učinily nesporným, že žalobce dne xanon [číslo] zaplatil částku 16 371 Kč. Předtím ještě žalobce zaplatil 2 000 Kč, které jeho manželka poukázala na účet vedený pro spis. zn. 12 C 163/2009, na ten byla poukázána i částka 16 371 Kč. Právní zástupce žalovaných sice uvedl, že částku 2 000 Kč vztahují na řízení [spisová značka], vzhledem k tomu, že však v uvedeném řízení (viz vysvětlení u pohledávky ad 27)) byla žalobci uložena povinnost nahradit každému ze žalovaných částku 8 519,90 Kč (z titulu nákladů řízení spis. zn. [spisová značka] před soudem prvního stupně) a částku 5 808 Kč (z titulu nákladů řízení před odvolacím soudem) v obou případech do 2 měsíců od právní moci usnesení, a k datu vyhlášení tohoto rozsudku neměl soud k dispozici důkaz o doručení uvedeného usnesení, splatnost uvedené pohledávky (ad 27) ke dni vyhlášení dosud nenastala a žalobce uvedl, že zaplacená částka 2 000 Kč pokrývá náklady řízení ve věci [spisová značka], učinil soud závěr, že žalobce plnil povinnost vzniklou na základě soudního rozhodnutí č.j. [číslo jednací] zaplacením částky 2 000 Kč a 16 371 Kč, tato pohledávka (ad 29) tedy zanikla splněním ke dni xanon [číslo]. 30 Po provedeném dokazování soud uzavírá, že protože jde o pohledávky vzniklé na základě soudních rozhodnutí, jejichž právní moc nastala (či nastane) po 1. 1. 2014, splatnost a započtení je třeba posoudit podle o.z. Podle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 31 Čas plnění pohledávky ad 27) je v soudním rozhodnutí stanoven do 2 měsíců od právní moci usnesení. Doručení usnesení žalobci k datu vyhlášení rozsudku v této věci nebylo prokázáno, nemohlo tedy dojít k uplynutí lhůty k plnění a splatnost pohledávky nebyla prokázána. Z uvedeného soud činí závěr, že započítávaná pohledávka ad 27) ke dni doručení zápočtu žalobci, tj. ke dni 3. 4. 2021, nebyla splatná, tudíž se ke dni 3. 4. 2021 nemohla se žalobcovou pohledávkou setkat a nemohlo dojít k zániku započtením. 32 Čas plnění pohledávky ad 28) je v soudním rozhodnutí stanoven do 3 dnů od právní moci usnesení, soud vzal za prokázané, že rozhodnutí (včetně opravného usnesení) bylo doručeno právnímu zástupci žalobce [příjmení] [příjmení] dne 27. 6.2017 a 29. 6. 2017, dne 3. 4. 2021 se tedy splatná žalobcovo pohledávka ve výši 46 137 Kč a splatná žalovaných pohledávka ve výši 8 520 Kč setkaly a došlo k zániku žalobcovy pohledávky do výše 8 520 Kč. 33 Co se týče pohledávky ad 29), soud činí závěr, že došlo k zániku této pohledávky splněním ještě před doručením započtení žalobci, v době zápočtu ke dni 3. 4. 2021 tedy uvedená pohledávka neexistovala. Již zaniklá pohledávka nemůže být započtena na pohledávku žalobce a přivodit její (částečný) zánik. 34 Z výše uvedeného vyplývá, že soud má za prokázané, že došlo k zániku žalobcovy pohledávky do výše 8 520 Kč, soud proto žalobě vyhověl co do částky 37 617 Kč a co do zbytku žalobu zamítl. 35 Žalovaní tak byli v prodlení se zaplacením částky 46 137 Kč pouze do 3. 4. 2021 a od 4. 4. 2021 byli v prodlení se zaplacením částky 37 617 Kč (viz výrok I rozsudku). 36 Co se týče žalobcem požadovaných nákladů na uplatnění pohledávky, soud je žalobci nemohl přiznat, neboť v dané věci nejde o případ podřaditelný pod § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když tyto náklady ve výši 1 200 Kč lze přiznat, pouze jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli. 37 Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. by měl částečně úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení, protože však již z tvrzení žalobce (viz výše) vyplývá, že nepostupoval podle § 142a o.s.ř., když nezaslal žalovaným nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění, toto právo mu soud podle § 142a odst. 1 o.s.ř. nepřiznal, když neshledal důvody hodné zvláštního zřetele podle § 142a odst. 2 o.s.ř. Pokud žalobce míní, že podle judikatury Nejvyššího soudu ČR lze za výzvu pokládat i návrh na vydání platebního rozkazu na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 46 137 Kč ze dne 16. 8. 2020, pak uvedené platí o výzvě k plnění nikoli o předžalobní výzvě. 38 Pokud žalobce (při posledním jednání v reakci na čtení vyjádření žalovaných) svým vyjádřením, že položky [číslo] včetně by byly promlčeny, mínil vznést námitku promlčení, pak soud má za to, že při výše uvedeném závěru, že pohledávky uvedené v těchto položkách nebyly k datu započtení splatné a tudíž se nemohly se žalobcovou pohledávkou setkat a nemohlo dojít k zániku započtením, je nadbytečné se námitkou promlčení zabývat.