119 C 26/2022

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 18 258 Kč s příslušenstvím + 2 332,40 Kč <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 334 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 334 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 20 590,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 258 Kč za dobu od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 6 924 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 74,9% ročně z částky 14 088,10 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 617,54 Kč, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 14 088,10 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 35 193 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 18 258 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 258 Kč ve výši 11,75% ročně od [datum] do zaplacení, částky ve výši 2 332,40 Kč a úroku ve výši 74,9 % p.a z částky 14 088,10 Kč od [datum] do [datum] ve výši 617,54 Kč a úroku ve výši 8,5 % p.a z částky 14 088,10 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 35 193 Kč. Návrh byl odůvodněn tím, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] která byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne [datum] svým jménem, příjmením a jedinečným kódem, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobkyně poskytnut. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 15 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 74,9% p.a. splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 1 222 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2021, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalovaný tuto smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Smlouva obsahuje dodatek, který tento způsob uzavření smlouvy upravuje. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na e-mailovou adresu žalované uvedenou ve smlouvě. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích [příjmení] a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající se žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena pouze částka 3 x 1 222 Kč a to dne [datum], [datum] a [datum]. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovanému vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x 499 Kč). Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalovaného žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 600 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 3 x 200 Kč). Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované byla ve smlouvě sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Shora uvedená částka 200 Kč přitom odpovídá skutečným nákladům žalobkyně. V důsledku tohoto prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne [datum], k datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu [číslo] se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 16 660,57 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobkyně uvedla, že úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru a v případě sjednání pojištění i úhrada za toto pojištění. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne [datum] až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobkyni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 14 088,10 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 2 572,47 Kč) s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy, tak jak je specifikována shora, v celkové výši 600 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 16 660,57 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 2 332,40 Kč, e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 14 088,10 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 74,9 % p.a.. Za dobu od 91. dne prodlení žalované (tedy za dobu od [datum]) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 8,50 % p.a.. U dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c) a f), tedy u částky v celkové výši 18 258 Kč, požaduje žalobkyně s ohledem na prodlení žalované s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení. Pro zjednodušení požaduje žalobkyně u všech dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c) zákonný úrok z prodlení až od druhého dne následujícího po shora popsaném zesplatnění úvěru. Dle bodu 2.2. smlouvy je výše úroku uvedeného shora pod písm. e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 35 193 Kč.

2. Žalobkyně se z jednání konaného dne [datum] omluvila, žalovaný, ačkoliv byl řádně obeslán se k jednání bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení, soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti stran.

3. Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinná, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:

4. Z výpisu z registru [příjmení] soud zjistil, že žalovaná tímto systémem neprochází.

5. Z předsmluvního formuláře ke smlouvě o úvěru [číslo] soud zjistil, že předmětná smlouva má být uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem je poskytnutí úvěru žalované ve výši 15 000 Kč, smlouva má být uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 24 měsíců. Celková výše měsíční splátky činí 1 222 Kč při 24 splátkách. Celková částka, kterou je žalovaný povinen uhradit činí 29 328 Kč. Výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru činí 74,9% ročně. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 106,79%.

6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč. Celková částka, kterou má žalovaný zaplatit činila 29 328 Kč [ulice] splátka činila 1 222 Kč (celkem 24 splátek). Zápůjční úroková sazba činila 74,9 % p.a. RPSN 106,75%. Z dodatku [číslo] smlouvy o úvěru plyne, že byl účastníky podepsán dne [datum] a obsahuje ujednání stran postupu uzavření smlouvy prostřednictvím komunikace na dálku.

7. Z prohlášení klienta ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný mimo dalšího prohlásil, že nemá žádné splatné dluhy vůči třetí osobě či státu, nebyl vůči ní vydán exekuční titul na peněžité plnění, není proti ní vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí, nebyla proti němu podána jakákoli žaloba a ani si není vědoma důvodů, pro které by se tak mohlo stát, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku podle insolvenčního zákona a není účastníkem dohod či ujednání, jejichž plnění by bylo v rozporu s plněním závazků podle smlouvy.

8. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný splatil 1 222 Kč dne [datum], 2 x 1 222 Kč dne [datum], vyplacena byla částka 15 000 Kč dne [datum].

9. Z hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného činí [částka] ze zaměstnání. Jiné příjmy nemá. Mezi výdaji je uvedena částka 3 860 Kč (životní minimum), dále částka 2 605 Kč za bydlení, celkem jsou výdaje započteny v částce 6 465 Kč a rezerva činí [částka]. Dále je uvedeno, že žalovaný je od [datum] zaměstnána u společnosti [právnická osoba] v hlavním pracovním poměru a na dobu neurčitou. Je svobodný, je [anonymizováno], bydlí v [anonymizováno] Celkem jsou uvedeny příjmy ve výši [částka], výdaje ve výši 6 465 Kč, volné zdroje ve výši 14 235 Kč. Podepsáno kódem klienta dne [datum]. Dále doložena kopie obou stran [číslo obč. průkazu] náležející žalovanému s platností do [datum].

10. Z tzv. scoringové karty žalovaného soud zjistil, že hodnota skóre není vyplněná, kód příznaku 14. Není-li vypočítána hodna CBS, pak je klientovi přiznán jeden z příznaků. 6alovanému byl přiřazen kód 14, který znamená, že klient je v registru příliš nový nebo má rozpracované žádosti 11. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě [číslo] (vč. splátkového kalendáře) soud zjistil, že celková výši úvěru činí 15 000 Kč, poskytovatelem úvěru je žalobkyně a klientem žalovaný.

12. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne [datum] byla na účet [číslo] [bankovní účet] vyplacena částka 15 000 Kč.

13. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru v celkové výši 18 258 Kč. Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužných plateb a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Stejně tak výzvou ze dne [datum].

14. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem byl žalovaný vyzvána k úhradě částky 18 258 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty, a to do 15 dnů od data odeslání této výzvy. Dle podacího archu byla výzva odeslána žalované dne [datum].

15. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

16. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

17. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici z hlediska konkrétních podkladů (vyjma výpisu z registru) toliko detail transakce o zaúčtování částky – příjmu žalované ho za měsíc květen a červen [rok] ve výši [částka] a [částka]. Tzv. scoringová karta je sama o sobě bez důkazní hodnoty. [ulice] výdaje na bydlení při zvolené formě nájemního bydlení v částce 2 605 Kč se vzhledem k obecně známé hladině nájemného jeví bez doplňujících údajů jako podhodnocené, kdy je nutné uvažovat alespoň o dalších základních pravidelných a nezbytných výdajích, které lze předpokládat u každého spotřebitele (např. na stravu, ošacení, hygienu, příp. dopravu, kulturu a podobně. Zkoumání výdajové stránky žalované pak zcela absentuje. Z uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobkyně poměry žalovaného hodnotila pouze formálně a povrchně, aniž by se zabývala prověřením výdajů žalované a tyto položky v souhrnu hodnotila tak, aby mohla učinit podložený závěr o dostatečné solventnosti žalované stran splácení předpokládaných splátek. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí. 19 Soud si je vědom skutečnosti, že absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, jako důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla explicitně do zákona zakotvena novelou č. 96/2022 Sb. účinnou od 29.5.2022, zatímco smlouva byla uzavřena [datum]. Soud však vycházel z teleologického výkladu opírajícího se o smysl daného zákona a komunitárního spotřebitelského práva, ze kterého vychází, neboť české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13 EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, což je posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany. Nelze v této souvislosti opomenout ani skutečnost, že neplatnost úvěrové smlouvy v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není stanovena jen na ochranu spotřebitele, ale společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. Je nepochybně rovněž v zájmu věřitele, aby byl úvěr řádně splácen, tedy aby toho byl spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i postavení samotných věřitelů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018). Z uvedeného plyne, že § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. 20 Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008). 21 Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] vč. Dodatku [číslo] smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 15 000 Kč, lze uzavřít, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně. 22 Dle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný na jistinu v částce 15 000 Kč částku 3 666 Kč (3x 1 222 Kč). Po odečtení této částečné úhrady je žalovaný ve smyslu § 2 991 o.z. povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 11 334 Kč. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena (pouze obecně v § 1958 o.z.) a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2019, sp.zn. 29 Cdo 577/2019). 23 Vzhledem k tomu, že žalovaný jistinu včas neuhradil ani po té, co byla žalobkyní vyzvána k jejímu uhrazení nejpozději výzvou ze dne [datum] (odeslanou téhož dne [datum]), se splatností do 15 dnů od data odeslání, dostal se dnem následujícím, tj. od [datum], do prodlení s peněžitým plněním a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 24 Soud zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 11 334 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 11 334 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 25 Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. v poměru úspěchu účastníků ve věci za splnění podmínky stanovené § 142a odst. 1 o.s.ř. 26 Předmětem řízení byla částka 18 258 Kč s příslušenstvím. Za předmět řízení je třeba považovat nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Předmětem řízení tak byla celkem částka 24 854,06 Kč vyčíslená ke dni rozhodování soudu, a to jako součet částek dle žalobního petitu (18 258+2 386,30+2 332,40+617,54+1 259,82). Žalobkyni bylo přiznáno celkem 12 322,70 Kč (11 334 Kč + 988,70). Žalobkyně měla úspěch z 50 % a žalovaný z 50 % Jelikož obě strany byly v řízení úspěšné (resp. neúspěšné) pouze částečně a ani jedna ze stran neměla úspěch podstatně převažující, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.