119 C 9/2022

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození trvale bytem adresa žalované fakticky ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení částky 14 455 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 22.4.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 4 455,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12 339 Kč za dobu od 23.10.2021 do 21.4.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 2 339 Kč za dobu od 22.4.2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 59,03% ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 23.10.2021 do 15.11.2021 ve výši 379,20 Kč, s úrokem ve výši 8,50% ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 16.11.2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23.10.2021 dosáhne částky 20 707 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 539 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum], doplněnou podáním ze dne 15.5.2023, jímž se žalobkyně vyjadřovala ke zkoumání úvěruschopnosti žalované, domáhala zaplacení částky 14 455 Kč s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“). Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne 28.6.2021. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 10 000 Kč (dále též jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalované došlo dne 29.6.2021. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 59,03 % p.a. splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 719 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2021, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Do data zesplatnění celého úvěru nebylo žalobkyni uhrazeno ničeho. Před dále popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. v celkové výši 498 Kč, a to u splátek č. 1, 2, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x 249,00 Kč. V důsledku prodlení žalované žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. v celkové výši 400 Kč, a to u splátek č. 1, 2, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 2 x 200 Kč. V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3.. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 1 splatné dne 17.8.2021. K datu 21.10.2021 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 11 441,60 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5. bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 23.10.2021, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobkyni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 11 441,60 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 10 000 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 1 441,60 Kč) s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu 6.1., tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 498 Kč s příslušenstvím, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2., tak jak je specifikována shora, v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 11 441,60 Kč za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 23.10.2021 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 2 116,40 Kč, e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 10 000 Kč ode dne 23.10.2021 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 59,03 % p.a. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od 16. 11. 2021) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 8. 50 % p.a. Žalovaná tyto částky žalobkyni neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobkyně v této věci zaslala.

2. Žalobkyně se z jednání konaného dne [datum] omluvila, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nežádala, soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti stran.

3. Žalovaná zůstala po celou dobu soudního řízení nečinná, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:

4. Z výpisu z registru SOLUS ze dne 28.6.2021 soud zjistil, že žalovaná není v registru evidována.

5. Z předsmluvního formuláře ke smlouvě o úvěru [číslo] soud zjistil, že předmětná smlouva má být uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem je poskytnutí úvěru žalované ve výši 10 000 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 24 měsíců. Celková výše měsíční splátky činí 719 Kč při 24 splátkách. Celková částka, kterou je žalovaná povinna uhradit činí 17 256 Kč. Výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru činí 59,02% ročně. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 77,92%.

6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 29.6.2021 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč. Celková částka, kterou má žalovaná zaplatit činila 17 256 Kč Měsíční splátka činila 719 Kč (celkem 24 splátek). Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 59,02 % p.a. RPSN činilo 77,92%.

7. Z prohlášení klienta ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 28.6.2021 soud zjistil, že žalovaná mimo dalšího prohlásila, že nemá žádné splatné dluhy vůči třetí osobě či státu, nebyl vůči ní vydán exekuční titul na peněžité plnění, není proti ní vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku podle insolvenčního zákona a není účastníkem dohod či ujednání, jejichž plnění by bylo v rozporu s plněním závazků podle smlouvy.

8. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná ničeho splatila, vyplacena byla částka 10 000 Kč dne 29.6.2021.

9. Z hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru [číslo] soud zjistil, že finanční potřeba žalované činila 10 000 Kč, pravidelný čistý měsíční příjem žalované činí 19 200 Kč ze zaměstnání. Jiné příjmy nemá. Mezi výdaji je uvedena částka 3 860 Kč (životní minimum), částka 2 890 Kč (druhá osoba v domácnosti), částka 3 886 Kč za bydlení, splátky v částce 0 Kč, ostatní výdaje v částce 0 Kč, celkem jsou výdaje započteny v částce 10 636 Kč a rezerva činí 7 564 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaná je od 1.10.2020 zaměstnána u společnosti [právnická osoba], [obec], v hlavním pracovním poměru a na dobu neurčitou, výpovědní lhůta neběží. Je vdaná, s manželem žije ve společné domácnosti, má výuční list, bydlí v pronájmu. Celkem jsou uvedeny příjmy ve výši 19 200 Kč, výdaje ve výši 10 636 Kč, volné zdroje ve výši 7 564 Kč. Podepsáno žalovanou dne 28.6.2021.

10. Z výplatního lístku soud zjistil, že žalované za období 5/ 2021 náležela k výplatě částka 21 367 Kč a za 4/ 2021 částka 21 929 Kč.

11. Z potvrzení o výši pracovního příjmu ze dne 24.6.2021 soud zjistil, že společnosti [právnická osoba] jako zaměstnavatel žalované tímto potvrdil průměrný čistý měsíční příjem žalované za období od 1.3.2021 do 31.5.2021 ve výši 22 420 Kč.

12. Z výpisu z běžného účtu žalované č. [bankovní účet] za období od 1.11.2020 do 30.11.2020 soud zjistil, že počáteční zůstatek činil částku 297,58 Kč a konečný zůstatek činil částku 645,57 Kč. Výpis zachycuje rovněž transakce označené jako splátky spotřebitelských úvěrů v částce 1 910 Kč dne 16.11.2020, v částce 598,06 Kč dne 15.11.2020 a v částce 644,30 Kč dne 15.11.2020.

13. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že celková výši úvěru činí 10 000 Kč, poskytovatelem úvěru je žalobkyně a klientem žalovaná.

14. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 29.6.2021 byla na účet [číslo] [bankovní účet] vyplacena částka 10 000 Kč.

15. Dopisem ze dne 18.10.2021 byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru a upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.

16. Dopisem ze dne 21.10.2021 bylo žalované oznámeno zesplatnění všech závazků vyplývajících z dané úvěrové smlouvy v celkové výši 12 339 Kč.

17. Z předžalobní výzvy ze dne 6.4.2022 soud zjistil, že tímto dopisem byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 12 339 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty, a to do 15 dnů od data odeslání této výzvy. Dle podacího archu byla výzva odeslána žalované dne 6.4.2022.

18. Z tzv. scoringové karty žalované soud zjistil, že hodnota skóre činí 283, Kategorie I., což dle metodiky žalobkyně znamená vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán.

19. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

20. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

21. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici toliko prohlášení klienta podepsané žalovanou dne 28.6.2021 a dále hodnocení klienta podepsané žalovanou dne 28.6.2021, aniž by tam uvedené údaje, týkající se výdajových poměrů žalované, byly jakkoliv doloženy příslušnými listinami. Stejně tak nebyla doložena lustrace žalované v tvrzených registrech (vyjma registru SOLUS). Zejména není zřejmé, jakým způsobem žalobkyně hodnotila splátky spotřebitelských úvěrů, které jsou patrné z předloženého výpisu z účtu žalované, a které současně nejsou uvedeny v hodnocení klienta. Nelze než uzavřít, že hodnověrné zkoumání majetkové situace žalované z předložených listin nevyplývá. Za prokázané lze hodnotit toliko příjmy žalované za březen 2021 až květen 2021 v průměrné výši 22 420 Kč. Tzv. scoring karta je sama o sobě bez důkazní hodnoty, kdy nelze z listiny seznat, jak k uvedenému hodnocení žalobkyně dospěla či jaké z něho vyvodila následky. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí.

23. Soud si je vědom skutečnosti, že absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, jako důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla explicitně do zákona zakotvena novelou č. 96/2022 Sb. účinnou od 29.5.2022, zatímco smlouva byla uzavřena 29.6.2021. Soud však vycházel z teleologického výkladu opírajícího se o smysl daného zákona a komunitárního spotřebitelského práva, ze kterého vychází, neboť české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13 EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, což je posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany. Nelze v této souvislosti opomenout ani skutečnost, že neplatnost úvěrové smlouvy v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není stanovena jen na ochranu spotřebitele, ale společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. Je nepochybně rovněž v zájmu věřitele, aby byl úvěr řádně splácen, tedy aby toho byl spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i postavení samotných věřitelů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018). Z uvedeného plyne, že § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

24. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).

25. Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o úvěru [číslo] ze dne 29.6.2021 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalované byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 10 000 Kč, lze uzavřít, že žalované vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně.

26. Dle tvrzení žalobkyně, které nebylo v řízení vyvráceno, žalovaná na jistinu v částce 10 000 Kč nezaplatila ničeho. Žalovaná je proto ve smyslu § 2 991 o.z. povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena (pouze obecně v § 1958 o.z.) a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2019, sp.zn. 29 Cdo 577/2019). Vzhledem k tomu, že žalovaná jistinu včas neuhradila ani po té, co byla žalobkyní vyzvána k jejímu uhrazení nejpozději výzvou ze dne 6.4.2022 (odeslanou téhož dne 6.4.2022), se splatností do 15 dnů od data odeslání, dostala se dnem následujícím, tj. od 22.4.2022, do prodlení s peněžitým plněním a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však nárokovala úrok nižší ve výši 8,50% ročně a soud tak žalobkyni přiznal úrok z prodlení dle § 153 odst. 2 o.s.ř. v nárokované výši.

27. Soud zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 22.4.2022 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

28. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. v poměru úspěchu účastníků ve věci za splnění podmínky stanovené § 142a odst. 1 o.s.ř.

29. Předmětem řízení byla částka 14 455 Kč spolu s příslušenstvím. Za předmět řízení je třeba považovat nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Předmětem řízení tak byla celkem částka 18 076,93 Kč vyčíslená ke dni rozhodování soudu, a to jako součet částek dle žalobního petitu 12 339 Kč + 2 116,40 Kč + 1 821,78 Kč + 379,20 Kč + 1 420,55 Kč. Žalobkyni bylo přiznáno celkem 11 054,93 Kč (10 000 Kč + 1 054,93 Kč). Žalobkyně měla úspěch z 61 % a žalovaná z 39 %, žalobkyně má proto nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 22 % (61 % – 39 %).

30. Žalobní návrh byl posouzen jako tzv. formulářová žaloba, neboť žaloba má podobu vžitého vzoru a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Výše účelně vynaložených nákladů řízení byla proto určena podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ a. t.“).

31. Pokud se jedná o výši žalobkyni přiznaných nákladů řízení, soud přiznal žalobkyni právo na účelně vynaložené náklady spočívající v odměně za právní zastupování ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby á úkon 300 Kč dle § 14b a.t., a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky, dále v paušální náhradě hotových výdajů po 100 Kč za tytéž tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč a 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek, k tomu 21% DPH z odměny a náhrad (tj. z částky 1 200 Kč), tedy 252 Kč, tj. celkem 2 452 Kč. Poměrné výši 22% odpovídá částka 539 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).