12 C 103/2022

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované žaloba z rušené držby <b>I. Žalovaná je povinna odstranit [anonymizováno] betonové panely a [anonymizováno] palety s betonovými prefabrikáty z části pozemku vymezeném z jedné strany sloupky zeleného oplocení umístěného na pozemku pp [číslo] a pozemku ppč. [číslo] (oba v [katastrální uzemí]) a z druhé strany tújovým plotem umístěným na pozemku pp [číslo] v [katastrální uzemí], a to do patnácti dnů od právní moci tohoto usnesení.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zdržet se vstupu na část pozemku vymezenou z jedné strany sloupky zeleného oplocení umístěného na pozemku pp [číslo] a pozemku ppč. [číslo] (oba v [katastrální uzemí]) a z druhé strany tújovým plotem umístěným na pozemku pp [číslo] v [katastrální uzemí].</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 534 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem AK [obec].</b> 1 Žalobou zrušené držby doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhá uložení shora uvedených povinností žalované. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] travní porost v [katastrální uzemí] a žalovaná je vlastnicí sousedících pozemků parcely parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Tvrdí, že pozemková hranice mezi pozemky [číslo] a [číslo] a [číslo] byla desítky let nesporná, což dovozuje ze skutečnosti, že mezi pozemky předchůdci žalované v letech [rok] [číslo] postavili s jeho souhlasem zelený plot z poplastovaného pletiva na zelených ocelových sloupcích až k trojbodu pozemkové hranice mezi ppč [číslo], [číslo] a [číslo], kde se nachází starý kamenný mezník. S odstupem od plotu, tak, aby se dalo projíždět sekačkou je na pozemku žalobce vysázen plot z tújí, nyní přes 2 metry vysoký. Ve vzdálenosti 0,6 metru od zeleného plotu žalované s jejím souhlasem a se souhlasem Stavebního úřadu v [obec] žalobce postavil dřevník. Dne [datum] se žalobce dostavil na pozemek parc. [číslo] protože je i vlastníkem rodinného domu, který pronajal [jméno] [příjmení] (a který je součástí pozemku stpč. 533, který je uvnitř pozemku parc. [číslo]) a v němž měl objednanou revizi komína, které se chtěl osobně zúčastnit. Přitom zjistil, že žalovaná demontovala část oplocení tím způsobem, že odstranila pletivo a sloupky ponechala a na žalobcem držený pozemek za částečně demontovaný plot do prostoru pro sekání k tújovému plotu umístila dva betonové panely a na ně tři palety s betonovými prefabrikáty, toto jednání je dle mínění žalobce projevem zpochybnění správnosti pozemkové hranice, které v minulosti učinila korespondencí své právní zástupkyně, aniž by sáhla k nějakým dalším krokům. Dále žalobce poukázal na dle jeho mínění judikaturou stabilizovaný mezník – trojbod – vzhledem k výsledku řízení vedeného zdejším soudem ve věci [spisová značka]. Popsané jednání žalobce považuje za protiprávní bez ohledu na správnost pozemkové hranice, proto se podle § 1 003 o.z. domáhá ochrany proti svémocnému rušení držby ve formě odstranění panelů a palet z betonovými prefabrikáty a zdržení se vstupu na část pozemku, když připomíná, že žaloba zrušené držby je ve své podstatě ochranou pokojného stavu a ochrany požívá nejen držba řádná, poctivá a pravá, ale i držba nepoctivá, neřádná a nepravá. 2 Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává ani zčásti a žalobní tvrzení sporuje, žádá zamítnutí žaloby. Tvrdí, že původní (zelený) plot nebyl umístěn na hranici pozemků její právní předchůdkyně ([anonymizováno] [role v řízení]) a žalobce. Protože průběh hranice byl naopak sporný, umístila její [role v řízení] plot ve vzdálenosti odhadem více než metr od místa, o kterém se domnívala, že představuje hranici sousedních pozemků, neboť chtěla předejít sporům se žalobcem. V roce [rok] byl odborníkem ([anonymizováno] [příjmení]) za přítomnosti žalobce zaměřen skutečný průběh hranice, který je tak účastníkům dobře znám, vytyčovací kolíky však žalobce odstranil. Dřevník žalobce je tak podstatnou částí umístěn na pozemcích žalované a zároveň vzrostlé túje se nacházejí na pozemcích žalované a rovněž vzrostlé tůje se nacházejí na pozemcích žalované. Na směnu dotčených částí pozemku žalované za pozemky žalobce tento nepřistoupil, stejně jako na návrh na přesazení tújí, několikerý pokus žalované o smírné řešení byl neúspěšný a žalobce nadále užívá části pozemků žalované bez právního důvodu. Žalobce se chopil tvrzené držby svémocně, bez právního titulu, ani žalovaná ani její [role v řízení] nepřivolili k užívání pozemků ani v podobě jednoduché výprosy, držbu žalobce tedy žalovaná hodnotí jako nepravou. Dále žalovaná uvádí:„ Jsem si vědoma, že dle odborných komentářů požívá ochrany nejen držba řádná, poctivá a pravá, ale i držba nepoctivá, neřádná, nepravá, jak argumentuje žalobce, avšak výjimkou z tohoto pravidla jsou případy uplatnění námitky nepravé držby ve smyslu § 1007 odst. 1 věta druhá o.s.ř.“. 3 Na to žalobce reagoval tak, že žalovaná zkresluje skutkový stav a její obrana s odkazem na § 1007 odst. 1 o.z. je nepřípadná, kdy k vypuzení z držby v dané věci nedošlo a ohledně nepravé držby odkazuje na § 993 o.z. 4 Soud s ohledem na znění § 177 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dál jen o.s.ř.) rozhodl bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobcem. 5 Výpisem z katastru nemovitostí má soud za prokázaná žalobcova tvrzení ohledně vlastnického práva k předmětným pozemkům ppč [číslo] a [číslo] a [číslo] (dále jen„ Pozemky“), pozemku stpč. [anonymizováno] i rodinného domu. Z kopie katastrální mapy soud zjistil polohu Pozemků a pozemku stpč. [anonymizováno], z listiny datované dnem [datum] zjistil souhlas žalobce se stavbou oplocení mezi pozemky [číslo] (oplocení pletivem [částka] m) a z fotografií zjistil, kde se nachází plot, túje, dřevník, trojbod pozemkového hranice. Dále z fotografií zjistil, jak vypadala situace před rušením pokojného stavu - tj. vzhled plotu před částečnou demontáží a jak po narušení pokojného stavu – vzhled plotu po demontáži a také umístění dvou betonových panelů a tří palet s betonovými prefabrikáty, jejichž odstranění se žalobce domáhá. Z fotografií je zřejmé, že na dva bloky položené těsně za sebou na travnaté ploše těsně podél plotu s tújí, jsou umístěny tři palety, na nichž je umístěn stavební materiál, který lze označit zřejmě jako betonové prefabrikáty (dále jen„ Předměty“). Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [jméno] přijal od žalobce za účelem platby za kontrolu,,spalinových cest„ [datum] celkem částka [částka]. 6 Z komunikace mezi právní zástupkyní žalované a žalobcem soud zjistil, že žalobce byl dopisem ze dne [datum] informován, že dřevník je podstatnou částí umístěn na pozemku žalované [číslo] taktéž túje jsou umístěny na jejich pozemcích. Dále byl informován a úmyslu žalované umístit plot na zjištěnou hranici pozemku tak, aby plnil svůj hlavní účel - oddělovat pozemky dvou vlastníků s tím, než bude přistoupeno k přemístění plotu, dává žalovaná žalobci prostor k přesázení tújí ve lhůtě dvou týdnů, s tím, že pokud tak nebude učiněno, budou túje při přesouvání plotu patrně zlikvidovány. Dále je navrhována směna za část pozemku žalované, na níž je umístěn dřevník, za část pozemku žalobce. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že je v něm opakován návrh na směnu a činěn dotaz, zda žalobce je ochoten učinit souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranic vyznačených [anonymizováno] [příjmení]. Žalobce reagoval dopisem ze dne [datum], že předmětné souhlasné prohlášení nelze realizovat, když jeho nezbytnou součástí je geometrický plán, který vyhotoven nebyl. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl vyzván k ukončení výstavby plotu, kterou měl žalobce zahájit v místě, kde je vlastnická hranice mezi účastníky sporná či subjektivně nejasná a k odstranění základu. 7 Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu rozhodných skutečností. Účastníci řízení jsou vlastníky sousedících pozemků, průběh hranice je mezi účastníky řízení sporný. Ve sporné části travnatého prostoru vymezené z jedné strany řadou tújí, na které dále navazuje dřevník a z druhé strany původně nenarušeným a nyní částečně domontovaným sloupkovým pletivovým plotem jsou umístěny výše popsané Předměty a v důsledku demontovaného pletiva lze z pozemku žalované [číslo] vstupovat na spornou část pozemku (travného prostoru) vymezenou z jedné strany řadou tújí, na které dále navazuje dřevník a z druhé strany nerušeným plotem. Tuto„ změnu stavu“ resp. rušení držby žalobce zjistil dne [datum]. 8 Podle § 176 o.s.ř. ustanovení 177-180 o.s.ř. s použije je-li z žaloby zřejmé, že žalobce domáhá ochrany rušené držby. Žalobce žalobu označí jako žalobu z rušené držby. Ustanovení § 41 odst. 2 tím není dotčeno. Podle § 177 odst. 1 domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodce do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné ručení držby, jednání není třeba nařizovat. Podle § 188 o.s.ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. 9 Podle § 988 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. obč. zák. držet lez právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon. Podle § 1003 obč. zák. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit Kdo by v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení držel a vše uvedl v předešlý stav. Podle § 1007 odst. 1 věty první o.z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. 10 Podle § 1008 odst. 1 o.z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí 6 týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. 11 Podle § 57 odst. 2 o.s.ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, kdy se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty a není-li ho v měsíci posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. 12 V případě řízení o žalobě zrušené držby je třeba vycházet z toho, že právní stav věci ustupuje fakticitě. Smyslem žaloby z rušení držby je ochrana pokojného stavu tj. posledního faktického stavu. Soud proto nezkoumá, zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou a zda žalobkyni svědčí právo. Pro úspěšnost žaloby je nutné, aby žalobce prokázal, že je držitelem práva (vykonává jej), a žalovaná držbu ruší. Rozhodující je poslední držba, kterou je třeba rozumět faktický stav, když žalobci má být poskytnuta posesorní (prozatímní) ochrana. Účelem této žaloby není ochrana právního stavu a nelze uplatňovat námitky petitorního charakteru. 13 Žalobcem (držitelem vlastnického práva) byla podána žaloba na ochranu držené držby [datum] podle § 1003 o.z. žalobce tvrdí rušení držby a domáhá se zdržení rušení a uvedení v předešlý stav. Svou povahou se jedná o specifický druh řízení, v němž aby byl žalobce úspěšný, musí zaprvé podat žalobu včas, zadruhé prokázat, že byl držitelem práva (že je před zásahem žalované pokojně vykonával) a že toto právo žalovaná ke dni vyhlášení rozhodnutí ruší (viz Občanský soudní řád, 2. část: soudcovský komentář Wolters Kluver, komentář k § 178). 14 Soud činí závěr, že obě podmínky žalobce splnil, když počátek předmětné šestidenní lhůty pro podání žaloby připadá na středu [datum] a konec na [datum] a žaloba byla podána [datum]. Žalobce také prokázal poslední stav držby a její svémocné rušení, když před změnou posledního stavu držby nenarušený plot bránil vstupu na popsanou travnatou část pozemku užívanou žalobcem a tedy i umístění Předmětů a nyní tomu tak není a v prostoru jsou umístěny předměty. Došlo tedy k rušení držby a žalobce se po právu domáhá, aby se žalovaná rušení zdržela, tj. odstranila Předměty a zdržela se vstupu na předmětnou část pozemku. Proto soud žalobě vyhověl. 15 Ke splnění povinnosti byla žalované stanovena delší než běžná třídenní lhůta běžící až od právní moci tohoto usnesení, když za přiměřenou soud považuje vzhledem k charakteru ukládané povinnosti, lhůtu 15 dnů (ustanovení § 171 odst. 3, 167 odst. 2 a 160 odst. 1 o.s.ř. část věty za středníkem). 16 Z dalších důkazů předložených žalobcem soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé, případně je neprovedl, neboť to nepovažoval za nutné, když rozhodnými skutečnostmi ve věci jsou poslední stav držby a její svémocné rušení. 17 Z výše uvedeného vyplývá, že námitky žalované jsou irelevantní, když účelem žaloby není ochrana právního stavu a nelze uplatňovat námitky petitorního charakteru a námitku nepravé držby lze uplatnit pouze v případě vypuzení z držby podle § 1007 o.z. (viz § 1007 odst. 1 o.z. držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ji z držby vypudil„), nikoliv v řízení o žalobě podle § 1003 o.z. V projednávané věci nebylo tvrzeno ani zjištěno, že by žalovaná zabránila žalobci užívat spornou část pozemku, tj. že by zabránila přístupu na spornou část pozemku z pozemku žalobce a z držby jej vypudila, bylo tvrzeno a prokázáno, že žalovaná„ pouze“ ruší držbu žalobce a žalobce se domáhá uložení odpovídající povinnosti podle § 1003 o.z. 18 Žalobce měl plný úspěch ve věci, proto mu soud přiznal podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, přestože nebylo ani tvrzeno, že by žalobce žalované zaslal výzvu k plnění podle § 142a odst. 1 o.s.ř.. Soud přihlédl k tomu, že délka prekluzivní lhůty k podání předmětné žaloby je 6 týdnů a k tomu, že judikatura v první řadě nelpí na doslovném výkladu zákona, ale šetří jeho smysl, tedy chápe § 142a nikoliv jako částečnou duplicitu § 150, ale jako praktické ustanovení, které může přivodit zaplacení pohledávky (v dané věci splnění povinnosti) bez nákladného soudního řízení. Netrvá však na formalistickém nepřiznávání nákladů tam, kde je zřejmé, že účelu výzvy by nebylo dosaženo. Nejvyšší soud shledává, že absence výzvy nebude podle ust. § 142a zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí. Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ust. § 142a zaplatit nebo jinak zajistit, aby věřitel dosáhl účelu, pro který podal žalobu, není dán sebemenší důvod sankcionovat pochybení věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění (NS 29 Cdo 4388/2003). V daném případě je z vyjádření žalované zřejmé, že není ochotna předmětné povinnosti splnit. 19 Náklady řízení sestávají z náhrady nákladů právního zastoupení stanovené podle ust. § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif) za tyto úkony právní služby (při náhradě 1 500 Kč za 1 úkon právní služby): -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, -) podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, -) vyjádření ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. 20 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu po 300 Kč za výše uvedené úkony právní služby, tj. celkem ve výši 900 Kč. 21 K tomu soud přiznal 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 1 134 Kč (tj. 21 % z částky 5 400 Kč) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, celkem tedy částku 11 534 Kč. 22 Náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.